Slovník české literatury po roce 1945

Rajmund HABŘINA

* 28. 9. 1907, Příbram (u Brna)

† 2. 4. 1960, Brno

Básník a esejista

Vlastním jménem Rajmund Chatrný, příjmení v roce 1939 úředně změněno na Habřina. Otec byl horník. Habřina studoval klasické gymnázium v Brně (1919–1928), po maturitě češtinu, němčinu a filozofii na tamní Filozofické fakultě (žák Arna Nováka). Absolvoval v roce 1932, titul PhDr. získal roku 1933 prací Březina a Nietzsche. Od roku 1930 působil jako gymnaziální učitel v Brně, ke konci života jako ředitel dvanáctileté střední školy. V letech 1941–1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. Ve třicátých letech se hlásil ke skupině ruralistů; byl členem Kola moravských spisovatelů.

Přispíval do periodik Archa, Kolo, Lidové noviny (1940 zde próza Setkání, i separátně, v tiráži s titulem Setkání Arna Nováka s Josefem Dobrovským), Lumír, Národní osvobození, Rozhledy, Salon, Stan, Středisko, Venkov aj., též do literárních časopisů slovinských (Ljubljanski zvon) a polských (Zet). Po roce 1945 publikoval své texty v Listu sdružení moravských spisovatelů, Rovnosti, Hlasu revoluce ad. – Redigoval časopis Kolo (1935–1941, s Antonínem Veselým), knižnici Nová knihovna Moravského kola spisovatelů (1937–1941, s Antonínem Veselým, od 1938 též s Mirkem Elplem) a edici Pečeť (od 1945, s Jaroslavem Zatloukalem). Byl jednatelem Moravského kola spisovatelů. – Zvláště na rozhraní třicátých a čtyřicátých let se intenzivně věnoval rozhlasovým žánrům (mj. dramatická suita ze života K. H. Máchy Daleká cesta má, r. Josef Bezdíček, 1936), nejvíce pak rozhlasové hře – Silvio Pellico, vězeň špilberský (1937, r. Josef Bezdíček); Zvoník u svatého Petra (1940, r. Josef Bezdíček); Jan Sokol z Lamberka (1940, r. Dalibor Chalupa); Očíslovaný paňáca (1946); Nejtajnější sen (1947, obě r. Josef Svátek) – a dramatizaci cizích románů (Vilém Mrštík: Pohádka máje, 1938, r. Josef Bezdíček; Vilém Mrštík: Santa Lucia, 1939, r. Václav Sommer; Václav Prokůpek: Zakryto slzami, 1940, r. Josef Bezdíček). – Překládal slovinské drama a prózu, v českém tisku informoval o slovinském a vůbec jugoslávském literárním dění, psal kritiky překladů a v jugoslávských časopisech uveřejňoval pojednání o českém písemnictví. – Užíval šifry R. H., rh, r. h., -ina-.

Habřinova raná poezie vycházela z tvorby Březinovy, její kontrastní metafyzické motivy noci a ohně, tmy a světla, země a hvězd, lásky a smrti však prostřednictvím melodicky splývavé intonace odpatetizovávala a harmonizovala. Ve sbírce Sasanky se motiv smrti proměnil v ústřední téma, nejpřesvědčivěji konkretizované ve vztahu k předkům. Apokalypticky drastickou podobu získalo téma smrti ve sbírce Vězeň za dráty, tvořené za války v koncentračním táboře: objektivizující tendence této sbírky vyvrcholila baladickými příběhy, útvarem, k němuž již dříve inklinovala autorova próza. V románu z Rosicka Ohnivá země, kterým se Habřina připojil k ruralistickému hnutí, tvoří rozpor mezi sebevědomými sedláky a nenávistnými horníky společenské pozadí tragicky končícímu milostnému příběhu. Důraz je zde položen na sugestivní zpřítomnění duševních stavů milenců, zvláště na jejich mnohostranné souznění s přírodou a domovem. Společenské dění a davové scény naopak převažují nad milostným příběhem v románu Jan Adam z Víckova (o pobělohorském povstání na Valašsku za svobodu víry a domova – v aktualizační reakci na Mnichov), a zvláště v dramatu Valašská stráž, z něhož román vyšel. Velmi rozdílné hrdiny tří „historických balad“ z knihy Věnec z klokočí spojuje důvěrné soužití s brněnským krajem. Dokladem Habřinova vztahu k Brněnsku a rodnému kraji vůbec, včetně zájmu o jeho tvůrčí osobnosti, jsou zvláště eseje, v nichž je rodný kraj proniknut duchem evangelické tradice (Světla nad Kralicemi). Zprvu v nich Habřina opět navázal na básnický patos esejů Březinových; později se blížily spíš odborným studiím a portrétům. V souboru Březina a Nietzsche se Habřina ke svému učiteli obrátil i tematicky: spřízněnost obou tvůrců odhalil na pozadí jejich protikladného myšlenkového vývoje. Úvahy Nadčlověk a nadnárod mimo jiné sledují, jakou roli v ideologii a praxi německého nacismu hrálo Nietzscheho jednostranně pochopené a zneužité dílo.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Marný smích k věčnosti (BB 1930); Světla nad Kralicemi (EE 1931); Panychida za krále Alexandra (B 1934); Legendy vzpoury (BB 1934); František Bílkovský (E 1934); Josef Koudelák, básník nové Hané (E 1935); Březina a Nietzsche (EE 1935); Na okraj Elplova uvedení básníka Adyho do češtiny (E 1936); Kralická tiskárna (B 1936); Silvio Pellico (D 1937, in Hrdinské bolesti, + hra M. Elpla Marco Polo); Sasanky (BB 1938); Valašská stráž (D 1938, i prem.); Ohnivá země (R 1938); Jan Adam z Víckova (R 1939); Setkání (P 1940); Věnec z klokočí. Kniha historických balad (PP 1941); Vězeň za dráty (BB 1945); Gusenský pochod (B 1945, též součást sbírky Vězeň za dráty); Nesmrtelným mučedníkům (B, bibliof. 1945); Krvavý účet (Rp 1946).
Překlady: V. Levstik: Čin (1936); scénicky: I. Cankar: Pohoršení v údolí šentflorjanském (1934) + Učitel Jerman (1937); B. Kreft: Maloměšťáci (1935); A. Muradbegovič: Boží cestou (1937).
Ostatní práce: O dnešní ženě (přednáška, 1936); Nadčlověk a nadnárod (EE 1946); Padlým bojovníkům (E 1947); Kožlanský vítěz na Náměšti (E, b. d., 1947); O jedné zneužité národní tradici (E 1949); Zbraň míru (bibliof., 1951); Kaunicovy koleje (1953, s J. Pernicou); Učební texty pro jazyk český (1953, s dalšími).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Pět v kruhu (1932); Tváří k vesnici (1936); Moravští básníci rakvickým dětem (1936); Ze všech nejkrásnější… Výbor veršů brněnských básníků (1936); Almanach literárního uměleckého kruhu Aktivisté (1936); Morava Arnu Novákovi (1941); Poesie za mřížemi (1946); Památná místa boje českých zemí proti fašismu (1953); Gymnasium básníků (1991); Píseň o nosu (2005).
Uspořádal, vydal a redigoval: Čtvrt století Moravského kola spisovatelů (sb., 1937, s M. Elplem a A. Veselým, též přispěl); Těsnohlídkův strom (sb., 1938); J. Uher: Básně (1941, s J. M. Weimannem); Golgata. Věčné memento brněnských žalářů (sb., 1946, s J. Zatloukalem); Žalm Moravy (sb., 1948); Kalendář Míru na rok 1949 (1948, se separátní přílohou Čtení dětem); Kalendář Míru na rok 1950 (1949, s dalšími).

LITERATURA

Studie a články: L. Urbánková a I. Martinec: Rajmund Habřina, XVIII. mikulovské sympozium 1988 (1989); F. Neužil: Rajmund Habřina v dopisech, LD (Brno) 8. 9. 1992; E. Nováková: Historické balady Rajmunda Habřiny, Bohemica litteraria 2016, č. 1.
Recenze: Marný smích k věčnosti: -as (= M. Holas), Rozpravy Aventina 1930/31, č. 30; F. Neužil, Středisko 1930/31, č. 4; -ed- (= E. Dvořák), Iskra 1932, č. 2 * Světla nad Kralicemi: A. N. (= A. Novák), LidN 13. 4. 1932; -ks- (= K. Stránský), Středisko 1931/32, s. 188; Jan B. Čapek, Naše doba 1932/33, č. 3 * Panychida za krále Alexandra: J. Hch (= J. Heidenreich), LidN 13. 12. 1934; J. Staněk, Kolo 1935, č. 1 * Legendy vzpoury: J. Zatloukal, Slovenské směry 1934/35, č. 7; J. Staněk, Kolo 1935, č. 2; A. N. (= A. Novák), LidN 7. 1. 1935, příl. Literární pondělí, č. 14; G. (= F. Götz), Národní osvobození 24. 1. 1935 * František Bílkovský: St. (= J. Staněk), Kolo 1934, č. 1 * Josef Koudelák, básník nové Hané: B. Slavík, LitN 27. 4. 1936 * Březina a Nietzsche: A. N. (= A. Novák), LidN 23. 8. 1936; M. (= E. Masák), Archa 1936, č. 2; M. (= Z. Matouš), Česká mysl 1936, č. 3–4; A. Veselý, Kolo 1936, č. 3; J. V. S. (= J. V. Sedlák), Venkov 28. 3. 1936 * Sasanky: J. Ošmera, Čin 1938, č. 17; A. Veselý, Kolo 1938, č. 5; A. N. (= A. Novák), LidN 31. 7. 1938 (též o knize Ohnivá země); J. V. S. (= J. V. Slavík), Venkov 12. 5. 1938 * Valašská stráž: B. Slavík, LidN 9. 10. 1938 * Ohnivá země: J. Knap, Venkov 8. 5. 1938; vbk (= V. Běhounek), Právo lidu 21. 7. 1938; sl. (= J. Strnadel), Ranní noviny 4. 8. 1938; J. Fučík, Tvorba 1938, č. 32 (též in J. F.: Stati o literatuře, 1951); J. Vítod, Čteme 1938/39, č. 4 * Jan Adam z Víckova: vp. (= V. Prokůpek), Kolo 1939, č. J. Knap, Venkov 21. 1. 1940; 10; B. Slavík, LidN 5. 2. 1940; b. (= V. Běhounek), Národní práce 7. 3. 1940; V. Jirát, KM 1940, č. 2 * Setkání: v. st. (= V. Stupka), Kolo 1940, č. 9; tk (= F. Trávníček), LidN 11. 8. 1940; K. P. (= K. Polák), Národní práce 7. 7. 1940 * Věnec z klokočí: nn, Venkov 15. 7. 1941; J. Novotný, KM 1942, č. 2; K. Sezima, Čteme 1942, č. 7 * Vězeň za dráty: O. M. (= O. Mikulášek), Rovnost 21. 12. 1945; G. (= F. Götz), Národní osvobození 15. 1. 1946; b. (= V. Běhounek), Práce 31. 3. 1946; L. N. Zvěřina, SvSl 2. 6. 1946; R. Konečný, List Sdružení moravských spisovatelů 1946, č. 2 * Nadčlověk a nadnárod: vbá (= J. Veselý), Rovnost 20. 6. 1946; hjk (= Z. Hájek), Svobodné noviny 28. 7. 1946; Faber (= P. Eisner), KM 1947, č. 2; V. Pražák, LD 4. 1. 1947 * Kožlanský vítěz na Náměšti: J. Skutil, Z kralické tvrze 1994/95, sv. 20.
Nekrology: an., LitN 1960, č. 15; an., LD 5. 4. 1960; J. Tomeček, Rovnost 5. 4. 1960.
K životním jubileím: P. Švyhnos, Rovnost 15. 4. 1970; (vhk), Večerník 29. 9. 1992; (ptš), SvSl /Brno/ 29. 9. 1992; I. Lorek, Národní osvobození 11. 11. 1997; L. Soldán, Kam v Brně… 2007, příl. Kam, č. 10.
Archiv: LA PNP (osobní fond v rozsahu 25 kartonů, neuspořádáno).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Lexikon české literatury

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)

Aktualizace hesla: 10. 9. 2019 (jar)

Aktualizace bibliografie: 10. 9. 2019 (jar)

zpět na hlavní stranu