Slovník české literatury po roce 1945

Eva KAČÍRKOVÁ

* 26. 1. 1937, Olomouc

Prozaička, autorka detektivních próz

Rozená Navrátilová. Po maturitě na jedenáctileté střední škole (1955) studovala biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (prom. ped. 1959). Poté učila na základních školách v okolí Olomouce. Od začátku šedesátých let byla laborantkou nejprve ve Výzkumném ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy, pak ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Od roku 1965 pracovala s přestávkami (během mateřské dovolené) jako administrativní pracovnice v pražském Armabetonu, v podniku zahraničního obchodu Metalimex a v Projektovém ústavu hl. m. Prahy. Od roku 1973 se věnuje literatuře.

Přispívala do novin a časopisů: Čs. voják, Interpress, Ohníček, Pionýr, Signál. Na pokračování uveřejňovala své povídky v Květech (1977 zde Předpověď minulosti, 1978 Sedm stupňů do pekla s titulem Dívka bez včerejška, 1980 Vlčí zákon, 1986 próza Pohled do slunce s titulem Případ pro počítač), Mladé frontě (1983 zde Riziko povolání), Světě práce (1976 zde Ani smrt není jistá z knihy Po sezoně se nevraždí), Vlastě (1982 zde Nedovolím ti odejít, 1997 Smrt na jazyku), Práci (Konec slunovratu), v Cosmopolitanu (1994 zde povídka Něžná a sametová) aj. Detektivní prózy příležitostně publikovala také ve specializovaných sešitových řadách Jedním dechem a Na horké stopě. S režisérkou Věrou Chytilovou, v jejíchž filmech dostávala i herecké příležitosti, hrála Kačírková roli sekretářky, spolupracovala na scénáři k filmu Panelstory (1979; též role Marie) a je spoluautorkou námětu k filmu Pasti pasti pastičky (1998; prozaizovaná autorčina varianta zpracování téhož námětu vyšla knižně pod titulem Léčky a pasti). Čs. televize vysílala její hru Konec semestru (1974, r. Eva Sadková) a parodii na detektivku Růžový Hubert (1985, r. Zdeněk Kubeček, podle Edgara Wallace), košické studio uvedlo inscenaci Kde ptáci nezpívají (1985, r. J. Poliaček). – Román Měsíční paprsek, ohlášený nakladatelstvím MOBA na rok 2013, nevyšel.

Kačírková píše především detektivní prózy, které jsou – s výjimkou společensko-satiricky orientovaného románu Výprodej obnošených snů a společenskokritického románu Léčky a pasti – typově spřízněny s tzv. americkou drsnou školou (Raymond Chandler). Jednotlivé povídky a novely autorka často zasazuje do bohémského nebo jinak atraktivního prostředí zbohatlíků. Pátrání po zločinu v nich většinou vede jejich vypravěč, amatérský detektiv, který se do případu náhodně zapletl (např. série s ústředním hrdinou Davidem Braunem, mj. Nenechám tě odejít, Politik střílet nemusí), popř. policista, který se nespoléhá na kolegy (série s poručíkem Petrem Bortem, mj. Jak si vosa staví hnízdo, Liška na dálnici, Diamantová Lilly). Dovedně formulované, psychologicky motivované příběhy přitom reflektují současnou společenskou skutečnost a kriticky útočí na egoismus, nesnášenlivost, bezduché vegetování, chtivost zbohatnout za každou cenu. Postupně do autorčiných próz stále častěji pronikají témata korupce a mafiánských praktik prorůstajících do politického prostředí v postsocialistické společnosti. – Dobrodružné příhody dětských hrdinů s výchovným záměrem obsahují mládeži určené Povídky s tajemstvím, později vydané pod názvem Svědek, který nedržel zobák.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Masožravé rostliny (PP detekt., 1975); Po sezoně se nevraždí (PP detekt., 1977); Sedm stupňů do pekla (PP detekt., 1979, přeprac. vyd. 2010); Abcházský med (PP detekt., 1981); Riziko povolání (P detekt., 1984, přeprac. vyd. 2009); Povídky s tajemstvím (pro ml., 1985; upr. vyd. 1998 s tit. Svědek, který nedržel zobák); Jak si vosa staví hnízdo, Pohled do slunce (PP detekt., 1987); Výprodej obnošených snů (R detekt., 1988); Vraky bez pokladů (PP detekt., 1988; přeprac. 2008; obě novely též samostatně jako Vyhlídka na smrt, 1992, a Vražedný konec slunovratu, 1993); Smrt nechodí pěšky (PP detekt., 1991, upr. vyd. 2013); Nájemný vrah (P detekt., 1992); Vyhlídka na smrt (P detekt. 1992; původně in Vraky bez pokladů); Vražedný konec slunovratu (P detekt. 1993; původně s tit. Konec slunovratu in Vraky bez pokladů); Liška na dálnici (R detekt., 1993, upr. vyd. 2005); Dokažte mi to (PP detekt., 1993, rozšíř. vyd. 1999); Smrt jezdí drožkou (P detekt. 1995); Nenechám tě odejít (PP detekt., 1997); Léčky a pasti (P 1998); Čisté ruce (P detekt., 1999); Politik střílet nemusí (P detekt., 2001); Tolary jsou zlaté (P detekt., 2003); Dívka v zrcadle (P detekt., 2006); Musíš mě zabít (P detekt., 2007); Na mrtvé je spolehnutí (P detekt., 2008); Diamantová Lilly (P detekt. 2009).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Kapitán Exner uvádí (1976, zde povídka Děti a smrt); Tetovaný vrah a jiné povídky (1990, zde titulní povídka); Kolik tváří má smrt (1990, zde povídka Dokažte mi to!); Třikrát detektivové (1992, zde novela Vyhlídka na smrt); Zkouška z patologie a další krimi povídky (1994, zde povídka Noční strach); Život podle Raymonda a další krimipovídky (1995, zde titulní povídka); Za úplňku a další krimi povídky (1995, zde titulní povídka); Přestupní stanice a další krimi povídky (1995, zde povídka Tetovaný vrah); Manon Lescaut podruhé (1996, zde titulní povídka); Kriminální příběhy staré zlaté Prahy (1996, zde povídka Manon Lescaut podruhé); Nejlepší detektivní povídky desetiletí (1999); Městopis (2000); Přízrak a další krimi povídky (2005); Ďábel, který naslouchal (2014, zde povídka Standova děvčátka).

LITERATURA

Studie a články: P. Janáček: Od Veksláka k Vekslákovi tři (Česká populární beletrie na přechodu z osmdesátých do devadesátých let), Host 2008, č. 6.
Recenze: Masožravé rostliny: S. Bartůšková, Rovnost 8. 1. 1976; M. Janů, Práce 28. 4. 1976; pv, Polední expres 28. 4. 1990 * Po sezóně se nevraždí: f, MF 11. 3. 1978, příl. * Sedm stupňů do pekla: fr (= P. Frýbort), MF 4. 8. 1979, příl.; Š. Vlašín, Brněnský večerník 21. 8. 1979 * Abcházský med: fr (= P. Frýbort), MF 15. 8. 1981; pz, Květy 1981, č. 43; P. Zápotočný, Tvorba 1981, č. 51 * Povídky s tajemstvím: O. Chaloupka, ZM 1985, č. 4; I. Zítková, VP 28. 5. 1985; P. Kosatík, ZM 1985, č. 9; ech, Práce 11. 1. 1986 * Jak si vosa staví hnízdo: Š. Vlašín, Kulturní práce 1987, č. 15; R. Lipčík, MS 1987, č. 30; P. Frýbort, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 29 * Vraky bez pokladů: P. Frýbort, Kmen 1988, č. 20 * Výprodej obnošených snů: V. Píša. NK 1989, č. 15; P. Frýbort, Kmen 1989, č. 14; V. Novotný, ZN 26. 5. 1989; L. Vacina, RP 15. 6. 1989; J. Mourková, Tvorba 1989, č. 29; P. Neumann, LD 19. 8. 1989 * Smrt nechodí pěšky: PH, Knokaut 1991, č. 9; maus, Knokaut 1992, č. 2 * Nenechám tě odejít: iz (= I. Zítková), NK 1997, č. 12 * Léčky a pasti: spa (= M. Spáčilová), MFD 8. 4. 1998; iz (= I. Zítková), NK 1998, č. 16; J. Chuchma, MFD 29. 4. 1998 * Svědek, který nedržel zobák: dit, NK 1999, č. 2 * Dokažte mi to: ir, NK 1994, č. 7; F. Cinger, Právo 22. 6. 1999 * Čisté ruce: F. Cinger, Právo 17. 12. 1999 * Tolary jsou zlaté: A. K. K. Kudláč, Tvar 2003, č. 17; P. Mandys, Týden 2003, č. 32 * Dívka v zrcadle: P. Mandys, Týden 2006, č. 28.
Rozhovory: J. Stegbauer, Květy 1978, č. 50; J. Tvrzník, MF 18. 4. 1981; M. Nyklová, Záběr 1982, č. 6; P. Frýbort, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 31; R. Slánský, Naše rodina 1988, č. 34; J. Tibitanzl, Signál 1990, č. 43; F. Cinger, RP 2. 5. 1995; K. Procházková, Rovnost 25. 7. 1995; V. Štěpánková, Vlasta 1997, č. 42; F. Cinger, Právo 18. 8. 2006; M. Oplatková, Naše rodina 2021, č. 33.
K životním jubileím: F. Cinger, Právo 28. 1. 2002; J. Vedral, Knižní novinky 2007, č. 12; A. Slezáková, MFD 21. 1. 2017, příl. Scéna.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Sylva Bartůšková (1994)

Aktualizace hesla: 31. 7. 2023 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 31. 7. 2023 (mlp)

zpět na hlavní stranu