Emilián GLOCAR
Prozaik, básník, výtvarník
Jeho otec, mlynářský pomocník, padl za první světové války; když roku 1917 zemřela i matka, žil
Glocar u příbuzných ve Zvoli u Zábřehu. Při oslavách 28. října 1918 byl vážně zraněn. Po maturitě na gymnáziu v Zábřebu (1923) ho československá církev poslala na studia pravoslavného bohosloví do Sarajeva. Po pětiletém studiu se vrátil do ČSR, ale z existenčních důvodů se v roce 1929 stal popem v severní Jugoslávii (především v obci Dalj u Osjeku). Náboženského života se účastnil i literárně, též jako redaktor časopisu srbské pravoslavné církve. V roce 1939 byl církví vyslán do USA a v Akronu (stát Ohio) působil jako kněz srbských přistěhovalců. Po více než dvaceti letech odešel pro neshody se srbskými monarchisty do Lublinu u kanadských hranic na faru ruské pravoslavné církve, kde se intenzivně věnoval malířství. Po úspěchu svých prací byl vyzván, aby vyučoval malířství na pobočce marshfieldské univerzity v Eau Claire (stát Wisconsin), kam se také přestěhoval, a v roce 1963 se stal lektorem malířství a správcem galerie univerzity. Své obrazy vystavoval v řadě měst USA a v roce 1966 i v Šumperku.
V USA přispíval do
Chicagských listů (zde během druhé světové války postupně uveřejnil básnickou sbírku
Země hoří). Podepisoval se také Emil Bl. Glocar, Emilián Blažej Glocar a Emil Blažej Glocar.
První Glocarovy prózy (vydané po sbírkách poezie březinovského ražení) zpracovávají autorovy srbské zkušenosti. Mozaikovitě řazené příběhy ze života zapadlé dědiny (
Od jara do jara) či mnichů pravoslavného kláštera (
Fruška Gora) odhalují v barvitě zachycených zvláštnostech tamního prostředí věčnou souhru lidského utrpení a radosti. Harmonizující a oslavný tón zaznívá zejména v sevřeněji komponovaném obrazu sedláckých, nedogmaticky zbožných mnichů.
Rebelie, třetí kniha se srbským námětem, prozradila Glocarův zájem o historii (do pokosovského období se obrátila
Lutanja, poslední práce ze srbského prostředí), který později plně potvrdila jeho trilogie
Olomoucká romance,
Magistr Gabriel, písař olomoucký a
Olomoucká elegie, kronika tří generací rodu Glocarů, jež sleduje rostoucí bohatství a moc měšťanstva v 16. století a jejich zápas s biskupstvím. Autorův přitakávající postoj k životu je zde provázen vědomím pomíjivosti šťastných chvil, úspěchů a moci. Svou neasketickou životní vyrovnaností, tím, jak historickou a sociální problematiku důsledně přetváří do individuálních charakterů a ostře viděných konkrétních situací, a konečně péčí o jazykovou ryzost navazuje Glocar ve své trilogii na Vančurovy
Obrazy z dějin.
Beletrie: Písně sirotků (BB 1931, pod jm. Emil Bl. Glocar); Vigilie (BB 1932, pod jm. Emil Bl. Glocar); Od jara do jara (R 1937); A Man from the Balcans (angl., R, Philadelphia 1942); Children in the Storm (angl., P, New York 1945); Fruška Gora (R 1946); Rebelie (R 1949, pod jm. Emilián Blažej Glocar); Deník pana Georgia Maksimoviče (P, Beograd 1953); Lutanja (srbsky, P, USA, 1959); Olomoucká romance (R 1960, 1. část trilogie); Magistr Gabriel, písař olomoucký (R 1962, 2. část trilogie); Olomoucká elegie (R 1970, 3. část trilogie).
Ostatní práce: Tvoj glas (srbsky, Jugoslávie, 1936); další náboženské spisy publikované v Jugoslávii.
Studie a články: E. Lukeš: O knize i autorovi, in Rebelie (1949); F. Spurný: Doslov, in Olomoucká romance (1960); F. Spurný: Doslov, in Magistr Gabriel, písař olomoucký (1962); F. Spurný: Doslov, in Olomoucké elegie (1970, s F. Valouchem); E. J. Havlíček: Básník daleký i blízký, in Blahoslav 1971 (sb. 1971); F. Valouch: Cesta Emiliana Glocara za historickou prózou, in Z paměti literární Olomouce (sb. 2004); F. Všetička: Setba jsme krve, in Z paměti literární Olomouce 2 (sb. 2006); O. Šuleř: Emilián Glocar, in Laskavé medailony: zapomínaní a zapomenutí literáti ze severní Moravy a Slezska, z Valašska a Hané (2007).
Recenze: Od jara do jara: vbk. [= V. Běhounek], PL 2. 7. 1937; jšr., LitN 937, č. 20 * Fruška Gora: Jkb. [=J. Kabešová], Knihy a čtenáři 1945/1946, č. 19/20; jšk (J. Š. Kvapil), Naše doba 1946/47, č. 2; K. Růžička, KM 1947, č. 1/2; fbt [= F. Benhart], ZN 13. 2. 1947 * Rebelie: H. Procházková, Růst 1949, č. 1/2 * Olomoucká romance: R. Krbílek, ČK 1960, č. 11 * Magistr Gabriel: A. Sivek, ČK 1962, č. 12; M. Blahynka, LitN 1963, č. 15 , též in Denní chléb: Bilance – medailony – recenze (1978) * Olomoucká elegie: (EJH) [= E. J. Havlíček], LD 2. 12. 1970; F. Valouch, NK 1970, č. 49.
Rozhovor: F. Valouch, ČK 1967, č. 7.
K životním jubileím: F. Valouch in Severní Morava 1986, sv. 51; R. Czmero, Hanácké noviny 4. 7. 1996.
Bibliografické databáze ÚČL AV ČRLexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 zpět na hlavní stranu