Božena ROTTEROVÁ

 Dívčím jménem Božena Svobodová; podepsala jím rovněž svůj debut. Její první manžel Robert Rotter (1918–1976) byl vědeckým pracovníkem v oboru výzkumu rud, po ovdovění se provdala za psychologa Jana Čápa (1925-2001), profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. – Vyrůstala v rodině holiče. Trpěla vážnou vrozenou chorobou. Po ukončení měšťanské školy v rodišti (1936) pracovala jako pomocná dělnice a pomocná úřednice, 1939–41 se pohybovala jako spojka mezi skupinami domácího a zahraničního odboje, 1940 též složila v Jugoslávii maturitu, která jí však nebyla uznána. 1941 byla zatčena pro odbojovou činnost a do 1945 vězněna v Praze, Norimberku a v koncentračním táboře Ravensbrück (zde spoluvězenkyně Mileny Jesenské). Večerní studium na Městském dívčím reálném gymnáziu v Praze 3 uzavřela maturitou roku 1946. V letech 1945–49 působila jako redaktorka a úřednice tiskového odboru Svazu národní revoluce a současně studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolvovala 1949, titul PhDr. získala v témže roce prací Vztah studující mládeže školy 3. stupně (gymnázií) k manuální práci). 1950–53 vyučovala na Vyšší hospodářské škole, poté se stala ředitelkou jedenáctileté (respektive dvanáctileté) střední školy v Praze-Košířích a začala dálkově studovat pedagogiku na Vysoké škole pedagogické (1954–57, práce O problémech citového dospívání), kde vzhledem ke své předchozí praxi současně působila jako konzultantka. 1959–80 byla zaměstnána na katedře pedagogiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (titul CSc. získala roku 1963 prací Význam výrobní práce žáků SVVŠ, titul docentky roku 1968 prací Vytrvalost v souvislosti s metodami a cíli socialistické výchovy). V 60. letech rovněž připravila pro Československý rozhlas řadu populárních relací o výchově a školské problematice. Od roku 1977 byla členkou předsednictva a členkou výboru Svazu českých spisovatelů.