Ludvík PÁLENÍČEK
Výraznou oblastí Páleníčkova zájmu bylo výtvarné umění. Kromě regionálně zaměřených odborných i populárně naučných studií (Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku, A. M. Machourek, Za pochodní krásy, Setkání s Karlem Vikem, Josef Jambor aj.) byl Páleníček zejména životopiscem a vykladačem díla Maxe Švabinského. Životopisná monografie Okouzlený satyr, nejvýznamnější z desítky knižních titulů, věnovaných Páleníčkovu rodákovi, sleduje na pozadí umělcova životního příběhu jeho malířskou, grafickou i pedagogickou práci.
Dětem je určena próza Pampelišky a sbírka příběhů z českých činoher Z pohádky do života.
Jako pedagog je Páleníček autorem učebnic literatury, čítanek i vysokoškolských skript, a především teoretikem středního a vysokého odborného školství. V rámci edice Mimočítanková četba připravil k vydání řadu děl české klasické literatury (Josef Kajetán Tyl, bratří Mrštíkové, Růžena Svobodová, Alois Jirásek, Karel Čapek, Marie Majerová).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie, práce o literatuře a divadle: Dva dopisy Svatopluka Čecha učiteli Ignáci Jandovi (studie a faksimile, 1931); Neruda a české divadlo (studie, 1941); Hana Kvapilová. První česká moderní herečka (studie, bibliof., 1941); Z pohádky do života. Příběhy z českých činoher (PP pro ml., 1947); Pampelišky (P pro děti, 1947); Jaroslav Vrchlický divadelním kritikem (studie, 1949); Karolína Světlá, bojovnice revoltující (studie, 1949); Jindřich Mošna, herec realistický (studie, 1951); Jindřich Mošna (obrazová publikace a studie, 1954); Přehled dějin české a slovenské literatury 1, 2 (skripta, 1957, 1958); Stručné dějiny české a slovenské literatury (skripta, 1958, s B. Balajkou a V. Tichým); Rukověť dějin české a slovenské literatury pro 11. ročník výzkumných jedenáctiletých středních škol (učebnice, 1959, s J. Sedlákem; 2. opr. vyd. 1961; 5. přeprac. vyd. 1966, s J. Gregorcem a V. Petríkem; 6. přeprac. vyd. 1967; 7. řeprac. vyd. 1969); Jindřich Spáčil (medailon k šedesátinám, 1959); Jindřich Mošna (medailon, 1961); Jaroslav Průcha (monografie, 1961); Pozdrav k narozeninám (sokroumý tisk, 1964); Přehled české a slovenské kultury (skripta, 1965; 2. přeprac. vyd. 1966; 3. přeprac. vyd. 1968; 4. přeprac. vyd. 1971); Kroměřížské ochotnické divadlo 1865–1965 (1965); Problémy středního ekonomického školství v ČSSR (studie, 1965); Podnikový písemný styk. Úvod do odborného stylu (skripta, 1966, s dalšími); Jindřich Spáčil (medailon k sedmdesátinám, 1969); Švabinský a Vrchlický (studie, 1973); Česká a slovenská kultura (skripta, 1973); Jindřich Mošna (monografie, 1983).
Práce o výtvarném umění: Soupis grafických prací Karla Mináře (studie a soupis, 1936); Knižní značky Karla Mináře (studie a soupis, 1937); Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku (slovník výtv. umělců, bibliof., 1940); Max Švabinský (medailon, 1943); A. M. Machourek (studie, bibliof.,1944); Za pochodní krásy. Výtvarný místopis Kroměřížska a Zdounecka (1945); Švabinského okna pro katedrálu Svatého Víta (studie, bibliof., 1947); Setkání s Karlem Vikem (studie,1947); Karel Minář (katalog k výstavě, 1948); Max Švabinský. Grafické dílo (katalog k výstavě, 1948); Kroměřížský skicář mladého Maxe Švabinského (studie, 1949); Akademický malíř prof. Karel Minář (katalog k výstavě, 1956); Mladý Švabinský (studie, 1958); Jenda Rajman, knihař umělec (studie, bibliof., 1960); Švabinského prázdniny (studie, 1960); Max Švabinský. Kresby a grafika (katalog k výstavě, 1960); Max Švabinský. Malby, kresby, grafika (katalog výstavy, 1962); Josef Jambor (studie, 1963); Jaroslav Vodrážka (medailon, soukromý tisk, 1967); Chvilka s fotografem Václavem Ševčíkem (studie, 1969); O Švabinském (studie, 1970); Okouzlený satyr. Život a dílo Maxe Švabinského (monografie, 1972; 2. uprav. vyd. 1987); Švabinského český Slavín. Sto portrétů Maxe Švabinského (obrazová publikace, 1973; 2. uprav. vyd. 1985); Vzpomínka na Josefa Cipru (studie, 1974); Jindra Schmidt, rytec Maxe Švabinského (studie, 1976); Max Švabinský. Grafické dílo – soupis (1976, se Z. Švabinskou); Ela Vejrychová, Švabinského první múza (studie, 1978); Švabinský a hudba (studie, 1979); Max Švabinský a Národní divadlo (studie, 1983); Max Švabinský. Život a dílo na přelomu epoch (monografie, 1984); Exlibris Maxe Švabinského (studie, 1988); Švabinský očima jeho žáků (kniha besed s žáky M. Š., 1990).
Překlady: H. Zerkaulen: Hudba na Rýně (1944) + Ohnivý bůh (1944); K. A. J. Widén: Örjan (1945).
Uspořádal a vydal: Kroměřížský divadelní almanach (1941); Naše Kroměříž (sb., 1948); Čítanka pro 3. třídu gymnázií a vyšších odborných škol (1950, s dalšími); Čítanka pro 1. a 2. ročník odborných škol (1953, s dalšími); Čítanka pro 10. postupný ročník škol všeobecně vzdělávacích a pro školy pedagogické 1, 2 (1954, s dalšími); Vložka k Čítance pro 10. postupný ročník (1954); Čítanka pro 2. ročník pedagogických škol pro vzdělání učitelů národních škol (1955); Čítanka pro 4. ročník čtyřletých odborných škol (1956, s O. Hönigem a V. Týmlem); Metodický průvodce k čítankám pro čtyřleté odborné školy (1956, s dalšími); M. Majerová: Siréna (1957); R. Svobodová: Černí myslivci (1957); A. a V. Mrštíkovi: Maryša (1958); České písemnictví v díle Maxe Švabinského (katalog výstavy, 1959, se Z. Švabinskou); A. Jirásek: Proti všem (1960); J. K. Tyl: Divadelní referáty a stati (1960, s M. Kačerem a B. Štorchem); Čtení o Berouně 1265–1965 (sb., 1965); 2. tematický soupis článků z časopisu Odborná škola (1968); Max Švabinský. Grafické dílo – soupis (1976, se Z. Švabinskou); J. Průcha: Má cesta k divadlu (1977); 4. tematický soupis článků z časopisu Odborná škola (1978); M. Švabinský: J. V. Myslbek (1982); 5. tematický soupis článků z časopisu Odborná škola (1983).
LITERATURA
Studie a články: J. Průcha: Dík zanícenému pracovníku kultury, LitN 1954, č. 29; F. Hampl: Z kořenů rodného města, Věstník muzea v Kroměříži 1964, č. 17; Z. Skoupil: O L. P., Český jazyk a literatura 25, 1974/75, č. 2; F. Černý: P. práce z dějin českého divadla, in Acta Universitatis Carolinae – Theatralia 6 (1984).Recenze: Jaroslav Průcha: vbk (V. Běhounek), Práce 7. 7. 1961; ej (E. Janský), LitN 1961, č. 34 * Rukověť dějin české a slovenské literatury od roku 1918: rs (J. Bruša), Plamen 1965, č. 7; -vz-, Předvoj 1970, č. 9 * Jindřich Spáčil: E. J. Havlíček, Arch 1969, č. 4 * Okouzlený satyr: Z. Skoupil, Český jazyk a literatura 24, 1973/74, č. 2 *Jindřich Mošna (1983): V. Kudělka, LM 1983, č. 9 * Max Švabinský (1984): P. Kácha, SvSl 20. 7. 1984; L. Hlaváček, Tvorba 1984, č. 43.
K životním jubileím: V. Müller, LD 16. 7. 1974; Z. Skoupil, Český jazyk a literatura 25, 1974/75, č. 2; O. F. Babler, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 1979, č. 2.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence); Okresní vlastivědné muzeum v Kroměříži: Osobní fond.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literaturyBibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)