Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Jarmila  URBÁNKOVÁ

* 23. 2. 1911, Horní Vilémovice (u Třebíče) 
† 13. 5. 2000, Praha 
 
Básnířka a překladatelka
 Provdaná Galandauerová. Otec byl evangelickým farářem, syn Jan Galandauer (* 1936) je historikem. První dvě třídy gymnázia vychodila Urbánková v Třebíči, další v Přerově (maturita 1930). 1935 vystudovala češtinu a angličtinu na FF v Brně, kde žila i následující léta. Po zatčení manžela, komunisty Maxe Galandauera (sňatek 1936, zahynul 1943 v koncentračním táboře Buchenwald), nejprve Urbánková krátce učila na soukromé obchodní škole Josefy Chleborádové v Brně a poté se živila překládáním. 1948 se přestěhovala do Prahy, kde nastoupila do odboru pro kulturní styky angloamerického oddělení ministerstva informací. 1951–1953 zde pracovala v publikačním oddělení, poté byla dva roky redaktorkou Státního nakladatelství dětské knihy, 1955–1957 redaktorkou v Literárních novinách a po jednoleté přestávce pracovala 1959 v Čs. rozhlase (v pořadu Zrcadlo kultury). Od 1960 byla spisovatelkou z povolání.
 Debutovala 1927 básní v Obzoru (Přerov), dále publikovala opět většinou básně v periodikách: Lidové noviny, Rozpravy Aventina, České slovo, Listy pro umění a kritiku, Rudé právo, Nový život, Literární noviny, Tvorba a Večerní Praha (v obou počátkem 60. let také recenze poezie), Obrana lidu, Vlasta, Literární měsíčník aj.
V prvních letech tvorby užívala pseudonymů Jurka Baranáková, Marina Kraftová. Užívala šifer: ju, J.U., u, urb., urb, Urb.
 Urbánková knižně debutovala ve 30. letech; již v její druhé básnické sbírce, kterou nejen tématem plynoucího času ovlivnil Josef Hora, se objevuje příznačný rozkyv její melodické poezie mezi dvěma krajními polohami: okouzlením a hořkostí (Větrný čas). Za války psala básně mateřské něhy i úzkosti (Slunečnice) a v motivické jednotě s nimi rovněž pro děti nápadité básně o květinách a rostlinách (Vonička). Souzvuk přírodních dojmů s osobními citovými proměnami a zklidňující harmonizační gesto však charakterizují celou tvorbu Jarmily, především ústřední milostné téma. Tvárnou oproštěnost její poezie do extrému vystupňovaly více méně epické básně z 50. let, do jejichž hrdinek autorka promítala tehdejší politicko-společenský optimismus (K jitřnímu prameni). Objektivizující charakter zůstává vlastní i cestopisným a přírodním motivům v knize sonetů Krůpěje a vrcholí v autorčiných pozdních sbírkách bolestně laděnými portréty starých žen z velkoměstského sídliště (Kotvy a stébla, Ve stínu viklanu). V protikladu k samotě, teskným vzpomínkám a smířenému očekávání smrti se zde vrací opět dětský motiv, tentokrát v podobě lásky k vnoučeti.
Urbánková rovněž překládala verše a prózy z angličtiny, ale také z němčiny a ze slovenštiny (pro děti), za jazykové spolupráce i z dalších jazyků, zejména jihoslovanských.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Rozbité zrcadlo (BB 1932; rozšíř. 1944); Horní náměstí (B, soukr. tisk, 1934); Větrný čas (BB 1937); Slunečnice (BB 1942); Vonička (BB pro děti, 1943); Čím bys chtěl být? (leporelo, 1948); K jitřnímu prameni (BB 1955); Kde zvířátka bydlí (leporelo, 1955); Krůpěje (BB 1957); Zpívající pták (BB 1964); Kotvy a stébla (BB 1978); Ve stínu viklanu (BB 1986).
Výbory: Po slunci hlavu obracím (1961); Pod milostnou lunou (1968; rozšíř. 1976, obsahuje i nepublikované básně); Zrcadlo (1973); Ozvěny jar (1981, ed. A. Berková); Všecky moje krajiny (1986).
Překlady: P. B. Shelley: Alastor neboli Duch samoty (bibliof., 1939); W. Greenwood: Špinavá práce (1939); H. F. Blunck: Bílý jelen (1942); C. Hauptmann: Usměvavý poutník (1942); F. Thorén: Z ohně a vzduchu jsem... 1, 2 (1942); R. Llewellyn: Bylo jednou zelené údolí (1947); Mezi dvěma plameny (výbor angl. poezie, 1948, s dalšími); E. Waugh: Nečekaný návrat (1948; pod tit. Návrat na Brideshead, 1994); S. Kennedy: Odhalení Jihu (1949, s. J. Haukovou); J. Aldrige: Diplomat (1951, s B. Vančurou) + Fraška se zbraněmi (1977); M. Ďuríčková: Pohádka o dědovi Mrázovi (1955); J. R. Becher: Má dobo, čase můj (1956, s dalšími); Bulharská lidová poesie (1957, s dalšími); Pohádky a písně Lužických Srbů (1959); A. Wilson: Anglosaský postoj (1960); T. Wolfe: O času a řece (1961, s V. Vendyšem); M. Rázusová-Martáková: Junácký zápas (pověsti o Jánošíkovi, 1962); O. Županič: Úsvity a bouře (1962, za spolupráce O. Berkopce); P. Javorov: Nežiju – hořím (1964, za jazykové spolupráce D. Hronkové); M. Ferko: První film (1966); Říjen 1917–1967 (antologie básní, 1967, s dalšími); P. S. Bucková: Příběh jednoho manželství (1970); A. J. Cronin: A hvězdy mlčí (1970); Tři stálice. Wordsworth – Keats – Shelley (1974, též ed.); Jižní vítr (výbor bulharských básníků, 1974, s dalšími); Víla nedbá o domácnost (antologie bulharského folkloru, 1976, s dalšími); D. Gabeová: Posečkej, slunce! (1981); L. Novomeský: Mladým (1975, s dalšími); Ch. Brontëová: Villette (1975); W. Shakespeare: Sonets – Sonety (souběžný angl. text a překlad, 1976, s dalšími) + Sonety (výbor, 1997); G. F. Thomson: Marxismus a poezie (1979); Verše proti smrti. Antologie protifašistické poezie socialistických zemí (1980, s dalšími); Bulharská poezie 20. století (1983, s dalšími); Nové hvězdy nad Triglavem (výbor, 1983, s. O. Berkopcema a V. Závadou); Čítanka bulharské literatury (1984, s dalšími); V. Rakovski: Jak plachá voda (1984); K. Coscarelli: Pokušení bohatých (česky, Bratislava 1992); A. Herzog: Dieťa smrti (slovensky, Bratislava 1993); J. Milton: Samson Agonistes (1996).
Uspořádala a vydala: Duhové mosty (1973); Mladá vichřice (1977); O. Sirovátka: Čaruju, čaruju krásný den (1981).

LITERATURA

Knižně: Jarmila Urbánková (jubilejní sb. s ukázkami z díla, 1976, medailon J. Šnobr); Sedm vyznání Jarmile Urbánkové (bibl., 1981, ed. R. Tognerová); Z. Bastlová: Jarmila Urbánková (1987).
Recenze: Rozbité zrcadlo: F. X. Šalda, ŠZáp 4, 1931/1932, s. 397 * Větrný čas: A. N. (A. Novák), LidN 1. 5. 1937; A. M. Píša, Právo lidu 22. 8. 1937, též in Třicátá léta (1971); J. Hora, České slovo 12. 5. 1937 * Krůpěje: J. Opelík, Kultura 1957, č. 12 * Zpívající pták: Z. Kožmín, Plamen 1964, č. 9 * Kotvy a stébla: V. Rzounek, RP 23. 2. 1979 * Ve stínu viklanu: M. Blahynka, Tvorba 1987, č. 18, příloha Kmen.
Rozhovory
: A. Vernerová, LD 7. 8. 1987; J. Semerád, Voják 1987, č. 15.
Nekrology: (cg) (F. Cinger), Právo 17. 5. 2000; R. Matys, Týdeník Rozhlas 2000, č. 36; V. Janovic, Obrys-Kmen 2000, č. 30; E. Bernardinová, Dokořán 2000, č. 14; J. Dočekal, Obrys-Kmen 2001, č. 9.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracováno ve 2. stupni evidence, soupis E. Bílková, 2002).
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998)
Aktualizace hesla: 19. 1. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu