Slovník české literatury po roce 1945

Jarmila URBÁNKOVÁ

* 23. 2. 1911, Horní Vilémovice (u Třebíče)

† 13. 5. 2000, Praha

Básnířka a překladatelka

Provdaná Galandauerová. Otec byl evangelickým farářem, syn Jan Galandauer (* 1936) je historikem. První dvě třídy gymnázia vychodila Urbánková v Třebíči, další v Přerově (maturita 1930). 1935 vystudovala češtinu a angličtinu na FF v Brně, kde žila i následující léta. Po zatčení manžela, komunisty Maxe Galandauera (sňatek 1936, zahynul 1943 v koncentračním táboře Buchenwald), nejprve Urbánková krátce učila na soukromé obchodní škole Josefy Chleborádové v Brně a poté se živila překládáním. 1948 se přestěhovala do Prahy, kde nastoupila do odboru pro kulturní styky angloamerického oddělení ministerstva informací. 1951–1953 zde pracovala v publikačním oddělení, poté byla dva roky redaktorkou Státního nakladatelství dětské knihy, 1955–1957 redaktorkou v Literárních novinách a po jednoleté přestávce pracovala 1959 v Čs. rozhlase (v pořadu Zrcadlo kultury). Od 1960 byla spisovatelkou z povolání.

Debutovala 1927 básní v Obzoru (Přerov), dále publikovala opět většinou básně v periodikách: Lidové noviny, Rozpravy Aventina, České slovo, Listy pro umění a kritiku, Rudé právo, Nový život, Literární noviny, Tvorba a Večerní Praha (v obou počátkem 60. let také recenze poezie), Obrana lidu, Vlasta, Literární měsíčník aj.
V prvních letech tvorby užívala pseudonymů Jurka Baranáková, Marina Kraftová. Užívala šifer: ju, J.U., u, urb., urb, Urb.

Urbánková knižně debutovala ve 30. letech; již v její druhé básnické sbírce, kterou nejen tématem plynoucího času ovlivnil Josef Hora, se objevuje příznačný rozkyv její melodické poezie mezi dvěma krajními polohami: okouzlením a hořkostí (Větrný čas). Za války psala básně mateřské něhy i úzkosti (Slunečnice) a v motivické jednotě s nimi rovněž pro děti nápadité básně o květinách a rostlinách (Vonička). Souzvuk přírodních dojmů s osobními citovými proměnami a zklidňující harmonizační gesto však charakterizují celou tvorbu Jarmily, především ústřední milostné téma. Tvárnou oproštěnost její poezie do extrému vystupňovaly více méně epické básně z 50. let, do jejichž hrdinek autorka promítala tehdejší politicko-společenský optimismus (K jitřnímu prameni). Objektivizující charakter zůstává vlastní i cestopisným a přírodním motivům v knize sonetů Krůpěje a vrcholí v autorčiných pozdních sbírkách bolestně laděnými portréty starých žen z velkoměstského sídliště (Kotvy a stébla, Ve stínu viklanu). V protikladu k samotě, teskným vzpomínkám a smířenému očekávání smrti se zde vrací opět dětský motiv, tentokrát v podobě lásky k vnoučeti.
Urbánková rovněž překládala verše a prózy z angličtiny, ale také z němčiny a ze slovenštiny (pro děti), za jazykové spolupráce i z dalších jazyků, zejména jihoslovanských.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Rozbité zrcadlo (BB 1932; rozšíř. 1944); Horní náměstí (B, soukr. tisk, 1934); Větrný čas (BB 1937); Slunečnice (BB 1942); Vonička (BB pro děti, 1943); Čím bys chtěl být? (leporelo, 1948); K jitřnímu prameni (BB 1955); Kde zvířátka bydlí (leporelo, 1955); Krůpěje (BB 1957); Zpívající pták (BB 1964); Kotvy a stébla (BB 1978); Ve stínu viklanu (BB 1986).
Výbory: Po slunci hlavu obracím (1961); Pod milostnou lunou (1968; rozšíř. 1976, obsahuje i nepublikované básně); Zrcadlo (1973); Ozvěny jar (1981, ed. A. Berková); Všecky moje krajiny (1986).
Překlady: P. B. Shelley: Alastor neboli Duch samoty (bibliof., 1939); W. Greenwood: Špinavá práce (1939); H. F. Blunck: Bílý jelen (1942); C. Hauptmann: Usměvavý poutník (1942); F. Thorén: Z ohně a vzduchu jsem... 1, 2 (1942); R. Llewellyn: Bylo jednou zelené údolí (1947); Mezi dvěma plameny (výbor angl. poezie, 1948, s dalšími); E. Waugh: Nečekaný návrat (1948; pod tit. Návrat na Brideshead, 1994); S. Kennedy: Odhalení Jihu (1949, s. J. Haukovou); J. Aldrige: Diplomat (1951, s B. Vančurou) + Fraška se zbraněmi (1977); M. Ďuríčková: Pohádka o dědovi Mrázovi (1955); J. R. Becher: Má dobo, čase můj (1956, s dalšími); Bulharská lidová poesie (1957, s dalšími); Pohádky a písně Lužických Srbů (1959); A. Wilson: Anglosaský postoj (1960); T. Wolfe: O času a řece (1961, s V. Vendyšem); M. Rázusová-Martáková: Junácký zápas (pověsti o Jánošíkovi, 1962); O. Županič: Úsvity a bouře (1962, za spolupráce O. Berkopce); P. Javorov: Nežiju – hořím (1964, za jazykové spolupráce D. Hronkové); M. Ferko: První film (1966); Říjen 1917–1967 (antologie básní, 1967, s dalšími); P. S. Bucková: Příběh jednoho manželství (1970); A. J. Cronin: A hvězdy mlčí (1970); Tři stálice. Wordsworth – Keats – Shelley (1974, též ed.); Jižní vítr (výbor bulharských básníků, 1974, s dalšími); Víla nedbá o domácnost (antologie bulharského folkloru, 1976, s dalšími); D. Gabeová: Posečkej, slunce! (1981); L. Novomeský: Mladým (1975, s dalšími); Ch. Brontëová: Villette (1975); W. Shakespeare: Sonets – Sonety (souběžný angl. text a překlad, 1976, s dalšími) + Sonety (výbor, 1997); G. F. Thomson: Marxismus a poezie (1979); Verše proti smrti. Antologie protifašistické poezie socialistických zemí (1980, s dalšími); Bulharská poezie 20. století (1983, s dalšími); Nové hvězdy nad Triglavem (výbor, 1983, s. O. Berkopcema a V. Závadou); Čítanka bulharské literatury (1984, s dalšími); V. Rakovski: Jak plachá voda (1984); K. Coscarelli: Pokušení bohatých (česky, Bratislava 1992); A. Herzog: Dieťa smrti (slovensky, Bratislava 1993); J. Milton: Samson Agonistes (1996).
Uspořádala a vydala: Duhové mosty (1973); Mladá vichřice (1977); O. Sirovátka: Čaruju, čaruju krásný den (1981).

LITERATURA

Knižně: Jarmila Urbánková (jubilejní sb. s ukázkami z díla, 1976, medailon J. Šnobr); Sedm vyznání Jarmile Urbánkové (bibl., 1981, ed. R. Tognerová); Z. Bastlová: Jarmila Urbánková (1987).
Recenze: Rozbité zrcadlo: F. X. Šalda, ŠZáp 4, 1931/1932, s. 397 * Větrný čas: A. N. (A. Novák), LidN 1. 5. 1937; A. M. Píša, Právo lidu 22. 8. 1937, též in Třicátá léta (1971); J. Hora, České slovo 12. 5. 1937 * Krůpěje: J. Opelík, Kultura 1957, č. 12 * Zpívající pták: Z. Kožmín, Plamen 1964, č. 9 * Kotvy a stébla: V. Rzounek, RP 23. 2. 1979 * Ve stínu viklanu: M. Blahynka, Tvorba 1987, č. 18, příloha Kmen.
Rozhovory: A. Vernerová, LD 7. 8. 1987; J. Semerád, Voják 1987, č. 15.
Nekrology: (cg) (F. Cinger), Právo 17. 5. 2000; R. Matys, Týdeník Rozhlas 2000, č. 36; V. Janovic, Obrys-Kmen 2000, č. 30; E. Bernardinová, Dokořán 2000, č. 14; J. Dočekal, Obrys-Kmen 2001, č. 9.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracováno ve 2. stupni evidence, soupis E. Bílková, 2002).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998)

Aktualizace hesla: 19. 1. 2007 (kb)

Aktualizace bibliografie: 19. 1. 2007 (kb)

zpět na hlavní stranu