NOVÝ ŽIVOT 

NŽ otiskoval hlavně beletrii (z prózy i velmi rozsáhlé ukázky na pokračování) a programové literárněkritické stati (často překládané ze sovětských zdrojů). V první půli 50. let v něm převládala agitační poezie a budovatelská próza v duchu ždanovovského pojetí socialistického realismu; v posledních ročnících zaujímala značné místo tematika 2. světové války a všedního života současnosti. Ke kmenovým básníkům listu patřili Jan Alda, František Branislav, Jindřich Hilčr, František Nechvátal, Stanislav Neumann, Vítězslav Nezval, Jan Noha, Jan Pilař, Marie Pujmanová, Michal Sedloň, Ivan Skála, Karel Šiktanc, Vlastimil Školaudy, Jan Štern, Vilém Závada a autoři vzešlí z akce Pracující do literatury (Marie Dušková, Jiří Havel, Otto Ježek, Jiří Ostaš, Františka Semeráková aj.). Z prozaiků se nejčastěji objevovali Karel Josef Beneš, Jarmila Glazarová, Václav Kaplický, Karel Konrád, František Kubka, Marie Majerová, Jiří Marek, Jan Mareš, Karel Nový, Marie Pujmanová, Josef Rybák, Václav Řezáč, Ema Řezáčová, Bohumil Říha, T. Svatopluk. Ke kritikům a publicistům, kteří svými programovými statěmi, „přehodnocováním“ klasického literárního odkazu i recenzemi spoluvytvářeli ideově strnulou linii časopisu, patřili zejména František Buriánek, Vladimír Dostál, Miroslav Filip, Jiří Hájek, Miroslav Ivanov, František Kautman, Jaromír Lang, Sergej Machonin (Poznámky k některým zásadám socialistického realismu – 1949, Literatura stalinské epochy – 1950), František Nečásek (Jirásek dnešku a zítřku – 1949), Jan Petrmichl, Ivan Skála (Rozhodný boj o realismus, přední úkol naší literatury – 1949), Václav Stejskal, Ladislav Štoll (K otázce socialistické kritiky umělecké – 1950), Jiří Taufer, František Trávníček (Stalin klasikem ruského jazyka – 1949). Neplodné a scholastické byly i různé diskuse, např. O některých otázkách naší literární kritiky v roč. 1950 (František Buriánek, Vladimír Dostál, Jiří Hájek, František Kautman, Jan Kopecký, Václav Stejskal aj.).

Od poloviny 50. let se začíná výrazněji prosazovat nová vlna přispěvatelů přinášející rozšíření tematického rejstříku, určité uvolnění literárních norem a kritický vztah kdogmatickým stereotypům předchozího období. V poezii je to mj. Miroslav Florian, Miroslav Holub, Miloš Macourek, Jan Skácel, Jiří Šotola, Milan Uhde, Oldřich Vyhlídal a starší Zdeněk Kriebel, v próze Arnošt Lustig, Josef Nesvadba, Vladimír Přibský, v kritice Milan Blahynka, Jiří Brabec, Miroslav Červenka, Vítězslav Kocourek, Miroslav Petříček, Jan Trefulka a spolu s nimi generačně starší František Götz, Jaroslav Janů, Bohumil Polan nebo Josef Träger; v poezii a zároveň v kritice Milan Kundera, který zde otiskl 1955 (č. 12) stať O sporech dědických, polemizující s dogmatickým vztahem ke klasikům. S politickým „táním“ kolem II. sjezdu SČSS poskytuje NŽ zvláště v ročníku 1957 prostor i autorům, kteří v první polovině 50. let publikovali jen sporadicky: tiskne básně Jiřího Koláře, prózy Pavla Naumana, eseje Pavla Eisnera, stati Jana Grossmana (vlivná studie O krizi v literatuře – č. 12/1956, souborná recenze sbírek J. Koláře, M. Kundery a Eduarda Petišky Na téma tří knih – č. 7/1957); objevují se i povídky Franze Kafky a kafkovská studie filozofů Ivana Dubského a Mojmíra Hrbka (omylem redakce uvedeno v titulu jméno Vladimír Dubský). Soustavněji v té době redakce otiskuje také zahraniční poezii.

Vedle českých spisovatelů vycházely v časopise pravidelně i ukázky slovenské literatury (Milan Lajčiak, Ján Kostra, Fraňo Kráľ, Ctibor Štítnický aj.), z cizích literatur byli překládáni zejména autoři tehdejších lidovědemokratických zemí a tzv. pokrokoví spisovatelé kapitalistického světa (Nazim Hikmet, Pablo Neruda apod.). Časté byly zvláště v první půli 50. let „kultovně“ oslavné tematické bloky věnované politickým osobnostem (Gottwald, Stalin, Zápotocký) nebo literárním výročím (např. velká část č. 1-2/1950 věnována Majakovskému, 3/1950 Nezvalovi, 9/1952 Bezručovi, 1/1953 Nejedlému). Recenze a kritické stati vycházely v rubrikách s obměňovanými názvy (Kritika, podněty, poznámky, Poznámky, podněty, recenze, O nových knihách apod.). K déle trvajícím rubrikám se řadí Tribuna čtenářů (čtenářské dopisy), Dokumenty (projevy, osobní zápisky, korespondence spisovatelů apod.), Kronika (jubilejní články, zdravice), Diskuse (mj. 1953 diskuse o kritice a poezii), Obzor (menší recenze a zprávy). Poslední dva ročníky, postižené opětným utužením kulturněpolitických poměrů, předjaly úpravou a výtvarným doprovodem měsíčník Plamen, kterým byl NŽ (po administrativním zrušení Května a jako výraz opětného „ideového sjednocení“ české literatury) nahrazen od podzimu 1959.