Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Karel Josef BENEŠ

* 21. 2. 1896, Praha 
† 27. 3. 1969, Rožmitál pod Třemšínem 
 
Prozaik
 Pocházel z lékařské rodiny. Jeho manželkou byla houslová virtuoska Ervína Brokešová (1900–1987). Absolvoval klasické gymnázium v Praze (mat. 1915). V první světové válce byl těžce zraněn a propuštěn z armády. Poté studoval souběžně přírodní vědy, filozofii, lékařství a dějiny hudby (doktorát 1921 prací Příspěvky k ovogenezi některých Amphibií). V letech 1921–1938 pracoval jako úředník Univerzitní knihovny a pak jako ředitel Státní pedagogické knihovny v Praze. Zároveň externě spolupracoval s nakladatelstvím Družstevní práce (1934–1937). Od dubna 1939 byl činný v domácím odboji, v prosinci 1941 byl zatčen, odsouzen k sedmi letům káznice a vězněn postupně na Pankráci, v Terezíně, Gollnowě, Drážďanech, Ebrachu a Straubingu. Na jaře 1945 prodělal pochod smrti. Po válce byl úředníkem Státního úřadu plánovacího a zabýval se filmovou dramaturgií. Roku 1950 přesídlil do Rožmitálu pod Třemšínem.
 Články o literatuře a hudbě přispíval do Národního osvobození, Lidových novin, Cesty, Topičova sborníku, Literárních novin, Magazínu Družstevní práce aj. Redigoval časopis Růst (1947–1948). Řada Benešových próz se dočkala filmového zpracování: román Uloupený život byl několikrát zfilmován v cizině (A Stolen Life; 1939 ve Velké Británii, r. Paul Czinner, 1946 v Americe, r. Curtis Bernhardt), u nás vznikly celovečerní filmy podle románu Kouzelný dům (1939, r. + sc. Otakar Vávra), na motivy novely Past (1950, r. Martin Frič, sc. Miloslav Drtílek a Václav Gajer) a podle románu Rodný hlas (1956 pod názvem Hra o život, r. Jiří Weiss, který se s Benešem podílel na scénáři). S Milošem V. Kratochvílem a Otakarem Vávrou připravil Beneš scénář k filmu Václava Kršky Revoluční rok 1848 (1949, podle materiálů vydaných ve sborníku Rok 1848 v projevech současníků). Na základě prózy Rudá v černé byla natočena stejnojmenná televizní inscenace (1967, sc. Helena Slavíková, r. Jaroslav Novotný) a totéž dílo se spolu s prózou Past stalo také předlohou televizního filmu Rozednění (sc. a r. Eva Sadková, 1980). Režisér Jaroslav Balík natočil podle scénáře Otakara Fencla televizní film Kouzelný dům (1970) a pro televizi byla adaptována též próza Setkání v Karlových Varech (s tit. Jednou v Karlových Varech, 1975, sc. Dagmar Štursová a Marie Loucká, r. Zdeněk Kaloč). Román Uloupený život byl opakovaně upraven pro rozhlas (u nás poprvé 1938, r. a spolupráce na scénáři Václav Sommer, dále 1946, r. Miloslav Jareš, a 1997 pětidílná dramatizace Šárka Kosková, r. Markéta Jahodová; vzniklo i německé rozhlasové zpracování Das geräubte Leben, přel. Julius Mader, 1939). – V prvních pracích autor používal pseudonymů Karel Beneš, Karel Beneš Jizerský, v časopisech Karel Jizerský, K. J. Jizerský; šifry K. J. B., kjb., -dreš-, Dr-eš.
 Po období počátečního vyhraňování a hledání orientace (např. vliv expresionismu na rané prózy Ozáření lidéNesmrtelní se setkávají) přiklonil se Beneš k psychologickému realismu. Touto poetikou je nesen již román Dobrý člověk (přepracován pod titulem Červená pečeť) s tematikou cesty hudebně nadané dívky za slávou, i dva významné romány z třicátých let, v nichž se Beneš zabýval problémem lidské identity. V Uloupeném životě vypráví příběh ženy, která převzala životní roli své zemřelé sestry, v Kouzelném domě pak evokuje osudy dívky, jež po úraze ztratila paměť. Mezi napsáním těchto knih vznikla široce založená románová studie českého maloměsta na začátku dvacátých let (Vítězný oblouk). Po osvobození se Beneš orientoval na novou tematiku. První okruh tvoří prózy zobrazující – ve spektru od hrdinství až po zradu – válku a odboj u nás i v cizině, jakož i poválečné dění. Vedle děl širšího kronikářského pohledu (Cesta na Východ, Dítě pro štěstí) píše Beneš rovněž dějově exponované prózy soustředěné k individuálním lidským osudům (Rodný hlas, Past, Setkání v Karlových Varech). Do druhého tematického okruhu Benešovy poválečné tvorby patří prózy historické. Dobově silně aktualizovanému revolučnímu roku 1848 je věnována rozsáhlá trilogie Mezi dvěma břehy, Dračí setbaÚtok. Volně na ni pak navazuje próza pro mládež Studentský hrdina (o Josefu Václavu Fričovi). Kromě nejranějších prací Beneš své knihy v každém dalším vydání výrazně přepracovával.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Děvče s květinami (P, b. d., 1921, pod pseud. Karel Beneš Jizerský); Ogelala (něm., baletní mysterium k hudbě E. Schulhoffa, Wien 1925, i prem., podle abbé Brasseura de Bourbourg); Dobrý člověk (R 1925; přeprac. s tit. Červená pečeť, 1940); Kov hovoří (P 1926); Nesmrtelní se setkávají (P 1928); Ozáření lidé (P 1929); Uloupený život (R 1935); Vítězný oblouk (R 1937); Kouzelný dům (R 1939); Červená pečeť (R 1940); Pohádka o zakleté písni (P 1946); Dítě 1945 (film. povídka, 1946, s J. A. Holmanem a F. Peroutkou); Rudá v černé (PP 1947; rozšíř. o prózu Past, 1955); Ohnivé písmo (R 1950); A přece se dočkal (P pro ml., 1952); Rodný hlas (R 1953); Mezi dvěma břehy (R 1954, 1. část trilogie); Studentský hrdina (P pro ml., 1956); Dračí setba (R 1957, 2. část trilogie); Hra o život (R, PP 1958, obsahuje: Rodný hlas + Past, Čtyři dny z rozšíř. verze knihy Rudá v černé + nově Cesta na Východ, Dítě pro štěstí, které poté vyšly samostatně v rámci Díla K. J. B.); Setkání v Karlových Varech (P 1959); Útok (R 1963, 3. část trilogie); Cesta do neznáma (R 1973); scénicky: Plameny (libreto k tragikomické opeře E. Schulhoffa, 1932).
Výbor: Past (výbor z PP Hra o život, 1970).
Ostatní práce: Mistr Jan Hus na Staroměstském náměstí (1926); Vydavatelstvo Družstevní práce (s V. V. Štechem, 1936); Projev na večeru uspořádaném v Žikešově salonu dne 21. února 1946 (1946).
Souborné vydání: Dílo K. J. Beneše (Čs. spisovatel), nedokončeno, vyšlo celkem 5 svazků: 1. Kouzelný dům (1958), 2. Červená pečeť (1959), 4. Dítě pro štěstí + Rodný hlas (1961), 5. Rudá v černé (1960), 6. Ohnivé písmo (1957).
Překlad: A. K. von Breycha-Vauthier: Jak pracuje Společnost národů (1936).
Příspěvky ve sborníku: Symfonie války (1931); Ervín Schulhoff (1958); Vítězné prapory (1960).
Uspořádal a vydal: 1848 v projevech současníků (sb., 1932; přeprac. a rozšíř. s tit. Rok 1848 v projevech současníků, 1948); Poezie za mřížemi (antologie z vězeňské poezie, 1946); Prof. dr. Vojtěch Čížek, bojovník, učitel a člověk (sb., 1946); Setba (sb. prací začínajících autorů Plzeňského kraje, 1955, s B. Polanem).

LITERATURA

Knižně: V. Polák: Díky Kouzelnému domu (Blansko 1974).
Studie a články: V. Běhounek, doslov in Rudá v černé (1964); A. Hájková: doslov in Kouzelný dům (1966); B. Polan: doslov in Uloupený život (1968); J. Šanda, doslov in Kouzelný dům (1971); J. Šanda: doslov in Rudá v černé (1987); M. Bauer (ed.): J. Weil a K. J. Beneš, dva problémoví spisovatelé (z lit. archivu PNP), Tvar 1999, č. 16; F. Všetička: Kouzelný dům, Akord 2009/10, č. 6.
Recenze: Dobrý člověk: B. Benešová, Tribuna 12. 4. 1925 * Nesmrtelní se setkávají: G. (= F. Götz), Národní osvobození 19. 8. 1928 * Uloupený život: F. X. Šalda, Šaldův zápisník 7, 1934/35, s. 289; M. Štemberková, NK 1989, č. 20 (polemika: P. Ondračka, Tvorba 1989, č. 28 – M. Štemberková, Tvorba 1989, č. 29) * Vítězný oblouk: K. Sezima, Lumír 64, 1937/38, č. 6 * Červená pečeť: B. Jedlička, LidN 17. 2. 1941 * Pohádka o zakleté písni: J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1946/1947, s. 86; vbk (= V. Běhounek), Práce 16. 7. 1946 * Rudá v černé: F. Hampl, Kulturní politika 1947/1948, č. 27; B. Polan, LidN 18. 7. 1948 * Ohnivé písmo: vbk (= V. Běhounek), Práce 19. 3. 1950; fSt (= F. Stuchlý), LD 4. 3. 1950; F. Soldan, VP 17. 6. 1975 * Rodný hlas: M. Pohorský, LitN 1954, č. 14; B. Macák, HD 1954, č. 1 * Mezi dvěma břehy: D. Jeřábek, HD 1955, č. 3; V. Běhounek, NŽ 1955, č. 6; J. Hájek, LitN 1955, č. 31 * Dračí setba: A. Hájková, HD 1957, č. 10; J. Hájek, LitN 1957, č. 35 * Hra o život: J. Lang, Hlas revoluce 1958, č. 18 * Setkání v Karlových Varech: A. J. (= A. Jelínek), Plamen 1959, č. 3; M. Jungmann, LitN 1959, č. 33; B. Macák, HD 1959, č. 11 * Útok: M. Petříček, LitN 1963, č. 31; vbk (= V. Běhounek), Práce 28. 8. 1963; I. Zítková, MF 31. 8. 1963 * Cesta do neznáma: A. Hájková, Romboid 1973, č. 11; V. Běhounek, SvSl 8. 6. 1973; (MJV) (= M. Janů-Veselá), Práce 18. 7. 1973.
Rozhovory: L. Sevrová, Čtenář 1966, č. 4.
K životním jubileím: B. Polan, NŽ 1956, č. 2; M. Petříček, LitN 1956, č. 7; B. Polan, Plamen 1961, č. 2; M. Petříček, LitN 1961, č. 7; V. Běhounek, Hlas revoluce 1966, č. 4; L. K. (= L. Kratochvíl), Zpravodaj Státní knihovny ČSR 1979; V. Števa (= Š. Vlašín), Naše pravda 1996, č. 9.
Nekrology: zm (= Z. Mráz), Jihočeská pravda 29. 3. 1969; V. Běhounek, Práce 1. 4. 1969; Z. Koňák, Hlas revoluce 1969, č. 13.
Vzpomínky: E. Brokešová: Ty a já (1947; rozšíř. s tit. Žila jsem nadějí, 1972).
Archiv: Osobní fond uložen v LA PNP, soupis I. Macková (1986, 1. část) a E. Bílková (1994, 2. část).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Alena Hájková (1995)
Aktualizace hesla: 20. 1. 2019 (ap)
 
zpět na hlavní stranu