Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miloš Václav KRATOCHVÍL

* 6. 1. 1904, Vídeň (Rakousko) 
† 9. 7. 1988, Praha 
 
Prozaik a scénárista
 

Pocházel ze starého selského rodu z Mlčechvost na Podřipsku, jeho předci stáli od 19. století v čele tamního národního hnutí a hospodářského rozvoje. Otec Václav Kratochvíl (1861–1919) vedl české oddělení vídeňského státního archivu. Do svých dvanácti let žil Kratochvíl ve Vídni, jen prázdniny trávil v Mlčechvostech. V Praze studoval na malostranském gymnáziu, kde v roce 1923 maturoval a po krátkém pobytu na Právnické fakultě vystudoval historii a archivnictví na FF UK. Titul PhDr. získal roku 1928 za práci Šestipanský úřad na Starém Městě pražském do roku 1547. V letech 1929–1944 byl zaměstnán jako archivní úředník v Městském archivu hlavního města Prahy, poté rok působil jako dramaturg v Nationalfilmu. Po osvobození nastoupil v rozhlasovém odboru na ministerstvu informací. V letech 1947–1950 byl dramaturgem Československého státního filmu, krátce působil též ve Vojenském historickém ústavu, od roku 1950 přednášel jako profesor dramaturgie a scenáristiky na FAMU. Od roku 1972 se již věnoval pouze literatuře. – Původně své práce podepisoval jako Miloš Kratochvíl, v roce 1945 připojil ke svému jménu zkratku otcova křestního jména, aby se odlišil od svého jmenovce, který publikoval v kolaborantském tisku. – Syn Jan Kratochvíl (1940–2013) byl dramaturg, režisér a herec, druhý syn Petr Kratochvíl (*1950) je historik umění a teoretik architektury, mj. autor knihy próz Pošťácká hlava (1987).

 Debutoval roku 1929 v Národním osvobození. Dále přispíval do časopisů a novin: Lumír, České slovo, Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy (1930 zde studie Šestipanské úřady v Starém a Novém Městě pražském do roku 1547 a jejich knihy, 1933 zde studie Stará rychta), Pestrý týden, Kulturní politika, Za vlast, Lidová demokracie, Čs. voják, Kino, Film a doba, Literární noviny, Květen, Domov, Mladá fronta, Rudé právo aj. – Debutoval jako spoluautor nakonec nerealizovaných filmových povídek Rokle (1944) a Stopy (1944). Později spolupracoval zejména s režisérem Otakarem Vávrou, s nímž napsal scénář k Husitské trilogii (Jan Hus, 1955; Jan Žižka, 1956; Proti všem, 1957; vše podle Aloise Jiráska) i k řadě filmů vzniklých na základě vlastních prozaických předloh a námětů: Putování Jana Amose (1983; podle románu Život Jana Amose), Komediant (1984), Veronika (1985, vše režie Otakar Vávra), Marné cesty holubů (1985, r. Jan Bonaventura), Evropa tančila valčík (1989, r. Otakar Vávra). Podílel se rovněž na scénářích filmů Revoluční rok 1848 (1949, r. Václav Krška, scénář + Otakar Vávra a Karel Josef Beneš), Vina Vladimíra Olmera (1956, r. Václav Gajer, sc. + Václav Gajer, Miloslav Drtílek a Jiří Mareš), Kasaři (1958, r. Pavel Blumenfeld, sc. + Zdeněk Podskalský), Kam čert nemůže (1959, r. Zdeněk Podskalský, sc. + František Daniel), Ďáblova past (1961, r. František Vláčil, sc. + František A. Dvořák, podle Alfreda Technika) a Spadla z měsíce (1961, r. Zdeněk Podskalský, sc. + František Daniel). Spolu s Jiřím Trnkou se podílel i na zpracování námětu loutkového filmu podle Aloise Jiráska Staré pověsti české (1953, r. J. Trnka, sc. J. Trnka a Jiří Brdečka). – Užíval pseudonym Petr Sabart.
 Kratochvílovu rozsáhlou a dosti různorodou beletristickou tvorbu spojuje smysl pro dějové napětí i pro psychologicky a dobově příznačný detail. Její převážná část je založena na autorově historické specializaci a studiích historického materiálu. Látku autor čerpal především z období husitských bouří, třicetileté války a revoluce 1848. Již první prózy prokázaly jeho snahu hledat v minulosti podobnost a poučení, respektive posilu pro přítomnost (triptych Bludná pouť). Literární renomé však získal až romány vzniklými za okupace a soustřeďujícími se na charakteristiku osamělé, rozvrácené osobnosti v krizové době a na její tápavé hledání životních jistot (maršál Russworm v Osamělém rváči, Václav IV. v próze Král obléká halenu). Psychologické zaměření se projevilo – zvláště v druhém ze zmíněných románů – i v uvolněné syžetové stavbě a výrazném užití vnitřního monologu.
Po únoru 1948 se Kratochvíl nejprve snažil přizpůsobit normám socialistického realismu; v zájmu výchovně agitačního vyznění posiloval sociální typizaci postav a rozvíjel teze o úloze třídního boje v dějinách (romány z husitského období Mistr JanPochodeň). V polovině padesátých let však projevil opět zájem o psychologii postav (próza z okolí Boženy Němcové Veronika) a v jeho tvorbě lze sledovat tendenci k výpravné dějovosti i zájem o příběh s dobrodružnými rysy (Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela, později Napoleon černého ostrova, Komediant). V šedesátých letech se vyhraňuje Kratochvílův sklon k životopisné próze, v níž se příběhy o osudových zvratech lidského života prolínají s faktografií (Dobrá kočka, která nemlsá – o grafiku Václavu Hollarovi, Život Jana Amose – o J. A. Komenském). Důraz na reálie a dokumenty je zřetelný v „románových kolážích“ ze sedmdesátých let, líčících evropský svět na počátku století (Evropa tančila valčík) a za první světové války (Evropa v zákopech), v nichž je osud jedince určován dějinami viděnými z pozic historického materialismu (vedle filmového zpracování se tento dvojromán dočkal i muzikálové adaptace).
Kratochvíl psal též romantické milostné příběhy z období vrcholného středověku (Lásky královské) a četné popularizující a dobrodružné příběhy pro mládež. Jeho dramatické pokusy (Loď, České jaro) měly povýtce knižní charakter.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o umění: Památné bitvy našich dějin (PP pro ml., 1936; přeprac. 1958); Bludná pouť (PP 1939); Osamělý rváč (R 1941; přeprac. 1955); Rokokový ostrov (R detekt., 1942, pod pseud. Petr Sabart; přeprac. s tit. Rokoková smrt, 1947); Povídky lásky a smrti: Legendy, balady a romance (1943; rozšíř. 1957); Loď (D 1944, i prem.); Rokle (filmová P, rozmnož., 1944, s J. A. Holmanem a J. Kalašem); Stopy (filmová P., rozmnož. 1944, s J. A. Holmanem); Král obléká halenu (R 1945); Pět milostných a jedna (PP 1946; poté in Povídky lásky a smrti); Hovory o umění (EE 1946); České jaro (D 1948, i prem.); Pochodeň (R 1950); Mistr Jan (P 1951); Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela (R pro ml., 1954); Obecná dramaturgie filmu. Přednášky pro Večerní školu filmové tvorby (skripta, 1955); Veronika (P 1956); Cesta za filmovým dramatem (film. publicistika, 1956, s F. Danielem); Povídky lásky a smrti (1957); Jan Hus (film. libreto, 1957, něm. a angl., s O. Vávrou); Báje a pověsti z Čech (1959; rozšíř. 1984, s odb. spoluprací J. Kramaříka); Objevitelé a dobyvatelé (PP pro ml., 1962); Komediant (P 1962); Základy filmové dramaturgie (skripta, 1963, s F. Danielem); Černá kočka přes cestu (libreto k muzikálu J. F. Fischera, rozmnož. 1963, prem. 1964, s F. Danielem); Cesta za příběhy (skripta, 1964, s F. Danielem); ABC scenáristiky (skripta, 1964, s F. Danielem a F. A. Dvořákem); Napoleon z Černého ostrova (R pro ml., 1966); Rytíři černé vlajky (R pro ml., 1969, s V. J. Kotěšovcem); Dobrá kočka, která nemlsá: Wenceslaus Hollar Bohemus (R 1970); Matyášův meč (R 1971); Čas hvězd a mandragor: Pražská léta Rudolfa II. (EE hist., 1972); Lásky královské (PP 1973; rozšíř. o Sny králů, s tit. Lásky královské, Sny králů, 1988); Evropa tančila valčík (R 1974); Život Jana Amose (R 1975); Evropa v zákopech (R, pokračování R Evropa tančila valčík, 1977; společně 1982); Cesty slova (nepodejná nakl. prémie, 1979); Čechy krásné, Čechy mé (vzpomínky a dokumentární PP, 1981; rozšíř. 1984); Jak psát hry pro film a televizi: Rukověť filmové a televizní dramaturgie a scénáristiky (skripta, 1981, s F. A. Dvořákem); Putování Jana Amose: Režisérský scénář (rozmnož. 1982, + O. Vávra); Národ sobě (LF 1983); Úryvky z nenapsaného deníku (bibliof., b. d. 1984); Panoptikum zašlých časů aneb Úsměvná svědectví historie (LF 1986); Třikrát před kamerou (film. scénáře: Putování Jana Amose, Komediant, Veronika, 1986, s O. Vávrou); Dům na slunci: Na Hamráčku (vzpomínky, 1988); scénicky: Závěť generála Godarda (1928); Orloj (1932); Nepokoření (libreto k opeře J. Kalaše, 1961).
Výbor: Komediant (1978, obsahuje: PP Bludná pouť, Komediant, Veronika).
Odborné a popularizační práce: Slováci a Praha (1931); O vývoji městské správy pražské od roku 1848 (1936); Malá dohoda (pro ml., 1937); Základní kámen Národního divadla (1939, + ed. řeči K. Sladkovského); Tisíciletou stopou československého lidu (1947; přeprac. pro ml. s tit. Českou minulostí, 1961); Dějiny československé v 99 odstavcích (1948); O tobě, Praho! (1948); Jan Hus (1952); Jan Žižka (1952); Jan Želivský (1953); Jan Hus, muž a doba (pro ml., 1955; přeprac. 1958); Obrázky z našich dějin pro 5. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol (1955, s V. Dřevem); Husitská kronika (pro ml., 1956); Dějiny (chronologický přehled událostí ČSSR, 1964, jen v cizích jazycích); Tchécoslovaquie – Histoire (1966, v pěti jazycích); Malé dějiny válek (pro ml., 1971).
Příspěvky ve sbornících a almanaších
: Sborník příspěvků věnovaných prof. dr. G. Friedrichovi k šedesátým narozeninám (1931); Památník Josefa Emlera (1936); 600 let Staroměstské radnice (1938); Srdce vlasti (1940).
Uspořádal a vydal: L. Kratochvílová: Vzpomínky na J. Vrchlického (1937).

LITERATURA

Bibliografie: S. Mouchová: M. V. K. ( propag. brožura Čs. spisovatele, b. d., 1974, bibliografie knižních titulů).
Knižně: J. Hrabák: M. V. K. (1979); Úryvky z nenapsaného deníku (jubilejní tisk k 80. narozeninám, Čs. spisovatel, b. d., 1984).
Studie a články: K. Krejčí: doslov, in Král obléká halenu (1945), k 2. vyd. (1948); M. Šotolová: doslov, in Povídky lásky a smrti (1957); F. Všetička: Pokus o M. V. K. (o tvorbě pro mládež), ZM 1966, č. 5; E. Doupalová: Tvorba národního umělce Miloše V. Kratochvíla pro mládež, in Sborník prací pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Český jazyk a literatura sv. 3 (1979); E. Doupalová: Autorské proměny M. V. Kratochvíla, in Acta Universitatis Plackianae Olomucensis Facultas paedagogica Philologica. Český jazyk a literatura, sv. 1 (1983); B. Dokoupil in Český historický román 1945–1965 (1987); týž in Čas člověka, čas dějin (1988); J. Hošna in sb. Česká historická próza 1945–1985 (1990); M. Řezník: M. V. K. jako historik, Historický obzor 1994, č. 1; J. Cieslar in Concettino ohlédnutí (1996); A. Haman: Mýtus dějin a demytizace v historické próze období normalizace, in: Normy normalizace (1996); M. Řezník: M. V. Kratochvíl a historická beletrie sedmdesátých let, in: Život je jinde...? (2002); Film a dějiny (ed. P. Kopal, 2005).
Recenze: Památné bitvy našich dějin: an., Ranní noviny 19. 12. 1936; Rbk (= F. Roubík), ČČH 1937, č. 1* Osamělý rváč: G. (= F. Götz), Národní osvobození 7. 2. 1946; kame (= K. Metyš), Vyšehrad 1946, č. 30/31; M. Pochopová, HD 1955, č. 8 * Král obléká halenu: jj (= J. Janů), ZN 9. 1. 1946; rek (= V. Kocourek), RP 9. 1. 1946; K. Bodlák, MF 31. 1. 1946; jk. (= J. Kunc), Knihy a čtenáři 1945/1946, č. 8; K. Polák, KM 1946, č.1 * Pět milostných a jedna: jv. (= J. Vladislav), MF 3. 8. 1946; F. H. (= F. Hampl), Práce 8. 8. 1946 * Hovory o umění: zch, Česká osvěta 1946, č. 9/10 * Tisíciletou stopou českého lidu: I. Pfaff, Svobodné noviny 29. 8. 1947; V. Soják, Kulturní tvorba 19471948, č. 22 * České jaro: J. Kopecký, MF 5. 6. 1948; L. Fikar, MF 12. 6. 1948; jtg (= J. Träger), Práce 12. 6. 1948; AMP (= A. M. Píša), PL 12. 6. 1948; J. Hájek, RP 12. 6. 1948; jmk (= J. M. Kvapil), SvSl 13. 6. 1948; Z Bláha, Tvorba 1948, č. 24; H. Budínová, Kulturní politika 1947/1948, č. 40 * Pochodeň: e, Rovnost 3. 12. 1950; F. Buriánek, NŽ 1951, č. 3; M. Jariš, Květy 1951, č. 9 * Mistr Jan: F. Buriánek, Květy 1951, č. 39; V. Stejskal, LidN 14. 10. 1951; J. Macek, Tvorba 1951, č. 48; F. M. B. (= F. M. Bartoš), Jihočeský sborník historický 1952, č. 3; L. Čmerda, Náboženská revue církve československé 1952, č. 4 * Jan Hus: K. Krásný, Náboženská revue církve československé 1954, č. 4 * Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela: J. Petrmichl, LitN 1954, č. 49; M. Ivanov, NŽ 1955, č. 3; M. Ivanov, Květy 1955, č. 4; sl (= H. Slavíková), VP 8. 6. 1955; vpa (= V. Pazourek), HD 1955, č. 9; F. Všetička, Ladění 2006, č. 3 * Veronika: jj (= J. Janů), NŽ 1957, č. 2; V. Stejskal, Kultura 1957, č. 2; B. Balajka, LitN 1957, č. 9 * Povídky lásky a smrti: hv (= H. Volfová), VP 22. 8. 1957; J. Opelík, Kultura 1957, č. 36; J. Hájek, LitN 1957, č. 39; -ae- (= A. Linke), Tvorba 1957, č. 41; M. Jungmann, RP 10. 10. 1957 * Památné bitvy našich dějin: Z. Vavřík, ZM 1958, č. 10 * Báje a pověsti z Čech: Z. Vavřík: ZM 1959, č. 9 * Husitská kronika: F. Kavka, ZM 1960, č. 1 * Komediant: V. Volfová, O knihách a autorech 1962, září; vše (= F. Všetička), Kultura 1962, č. 45; M. Jungmann, LitN 1962, č. 47; B. Balajka, Plamen 1963, č. 3; J. Hrabák, LM 1978, č. 9* Napoleon z Černého ostrova: V. Nezkusil, ZM 1967, č. 7; J. Voráček, Impuls 1967, č. 8 * Rytíři černé vlajky: J. Šnobr, SvSl 7. 8. 1970 * Dobrá kočka, která nemlsá: tr (= J. Filip), NK 1971, č. 3; M. Nyklová, LD 24. 3. 1971; I. Zítková, MF 9. 4. 1971; (ap) /= M. Pánková/, LD 1. 10. 1977 * Matyášův meč: (MJV) /= M. Janů-Veselá/, Práce 27. 10. 1971; Š. Vlašín, Tvorba 1972, č. 2; D. K. (= Z. Medek), Kostnické jiskry 1972, č. 8 * Malé dějiny válek: V. Nezkusil, ZM 1972, č. 4 * Čas hvězd a mandragor: (ves) /= M. Janů-Veselá/, Práce 25. 10. 1972; R. Šťastný, Český jazyk a literatura 1972/1973, č. 7; J. J. (= J. Janáček), ČČH 1973, č. 2; (iz) /= I. Zítková/, MF 31. 5. 1973 * mp (= M. Petelová), NK 1973, č. 49; vbk (= V. Běhounek), SvSl 20. 12. 1973 * Evropa tančila valčík: H. Hrzalová, RP 26. 4. 1974; O. Rafaj, LM 1974, č. 5; M. S. (= M. Staňková), NK 1974, č. 13; F. Soldan, VP 21. 5. 1974; Š. Vlašín, Romboid 1975, č. 1 * Lásky královské: J. Heřtová, LM 1975, č. 10 * Život Jana Amose: (iz) /= I. Zítková/, ZN 27. 3. 1976; ZM (= Z. Medek), Kostnické jiskry 1976, č. 15; V. Rzounek, RP 26. 4. 1976; (zh) /= Z. Heřman/, MF 13. 5. 1976; O. Rafaj, LM 1976, č. 8; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 16; J. Brambora, Studia Comeniana et Historica 1978, č. 16; L. Hrušková, VP 29. 11. 1979 * Evropa v zákopech: J. Hájková, SvSl 24. 11. 1977; (iz) /= I. Zítková/, ZN 26. 11. 1977; V. Rzounek, RP 10. 12. 1977; B. Dokoupil, Rovnost 13. 12. 1977; O. Rafaj, LM 1978, č. 2; ZM (= Z. Medek), Kostnické jiskry 1978, č. 5; (po) /= J. Poláček/, BV 21. 2. 1978; Z. Heřman, MF 24. 3. 1978 * Čechy krásné, Čechy mé: velv. (= L. Velvarská), Kulturní práce 1981, č. 19; M. S. (= M. Staňková), NK 1981, č. 19; B. Dokoupil, Rovnost 10. 7. 1981; J. Tomeš, VP 25. 8. 1981; J. Výborný, Kostnické jiskry 1981, č. 31; O. Špecinger, Průboj 4. 11. 1981; F. Buriánek, LM 1981, č. 10; V. Rzounek, RP 25. 1. 1982 * Národ sobě: R. Mihola, Práce 3. 11. 1983; V. Rzounek, RP 11. 11. 1983, J. Hrabák, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 13; I. Zítková, Československý voják 1984, č. 18; P. Janda, Kulturní měsíčník 1984, č. 4 * Panoptikum zašlých časů: Z. Heřman, MF 4. 3. 1987 * Dům na slunci: J. Švandelík, Práce 20. 12. 1988.
Rozhovory: Z. Neumannová, LitN 1956, č. 3; an., NK 1961, č. 12; B. Blažek, LitN 1967, č. 14; J. Träger, SvSl 25. 3. 1970; Nk (= V. Nejtek), O knihách a autorech 1974, jaro; M. Nyklová-Veselá, Svět práce 8. 5. 1974; J. Lederer, BV 25. 3. 1976; E. Vondrášková, LM 1977, č. 1; M. Imrich, VP 5. 1. 1979; J. Klempera, NK 1979, č. 47; R. Tognerová, O knihách a autorech 1980, léto; O. Neff, ZM 1980, č. 1; P. Kovařík, SvSl 9. 8. 1980; R. Hekrlová, LD 25. 9. 1981; R. Hekrlová, Učitelské noviny 1983, č. 14; R. Kolář, Záběr 1984, č. 1; J. Klempera, Výběr z nejzajímavějších knih 1984. č. 3; J. Fatka, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 1; M. Soška, Květy 1984, č. 1; R. Hekrlová, VP 6. 1. 1984; J. Novák, Ahoj na sobotu 1984, č. 4; A. Šloufová, Signál 1984, č. 11; R. Hekrlová, Vlasta 1984, č. 16; D. Štětinová, VP 21. 3. 1986; V. Erben, LM 1987, č. 8; L. Vtípilová, RP 21. 11. 1987.
K životním jubileím: s, LitN 1. 1. 1954; s, LD 6. 1. 1954; V. Kaplický, LidN 9. 1. 1954; B. Balajka, LitN 1964, č. 1; (r) /= D. Šafaříková/, Práce 6. 1. 1969; M. Staňková, O knihách a autorech 1973, zima; H. Hrzalová, LM 1973, č. 10; I. Osvald, Tvorba 1974, č. 1; (rsk) /= M. Borský/, Práce 4. 1. 1974; Z. Kufnerová, RP 5. 1. 1974; (eff) /= O. Neff/, Svoboda 1974, č. 5; V. Vodák, LD 1. 5. 1974; -c- (= J. Pelc), Tvorba 1979, č. 1; M. Veselá, Práce 5. 1. 1979; H. Hrzalová, RP 6. 1. 1979; pk (= P. Kovařík), SvSl 6. 1. 1979; (vln) /= V. Novotný/, ZN 6. 1. 1979; (led) /= L. Lederbuchová/, Pravda 9. 1. 1979; L. Kaska, Učitelské noviny 1979, č. 2; J. Hrabák, LM 1979, č. 1 + LM 1984, č. 1; D. Moldanová: Český jazyk a literatura 34, 1983/84, č. 5; H. Vondráčková, Československý svět 1984, č. 2; H. Hrzalová, NK 1984, č. 1/2; M. Bernat, LD 6. 1. 1984; H. Hrzalová, RP 6. 1. 1984; E. Kúnová, Práce 6. 1. 1984; D. Sedlická, MF 6. 1. 1984; J. Mourková, Hlas revoluce 1984, č. 1; (vbc) /= V. Vrabec/, SvSl 7. 1. 1984; O. Špecinger, Průboj 15. 3. 1984; O. Špecinger, Vlastivědný sborník Podbrdsko 1995, č. 5; S. Vodinský, Haló noviny 16. 12. 1995, příl. Čtení pro volné chvíle, č. 50; J. Zlomek, Naše pravda 2003, č. 49/50; L. Vykoupil, Host 2013, č. 6.
Nekrology: D. Moldanová, LM 1988, č. 10; Z. Pavelka, RP 12. 7. 1988; D. Fousková, Práce 12. 7. 1988; (jap) /= J. Paterová/, LD 13. 7. 1988; O. Špecinger, Průboj 20. 7. 1988; O. Vít, Český zápas 1988, č. 32/33.
Autor hesla: Aleš Haman (1995)
Aktualizace hesla: 8. 8. 2021 (kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 8. 8. 2021 (kb; eb)
 
zpět na hlavní stranu