LITERÁRNÍ NOVINY (1) 1927-51
Poválečné LitN si uchovaly charakter nakladatelského časopisu, ale vedle ukázek z vycházejích knih a informací pro odběratele jednotlivých klubových edičních řad (Stránka ELKu, Čtenářská obec, Měsíc v Čs. spisovateli, Měsíc v našem nakladatelství) uveřejňovaly další beletristické, publicistické i odborné příspěvky. Kromě literatury si všímaly i divadla a filmu, výtvarného umění a ojediněle také hudby nebo tance. V posledních dvou ročnících se zrcadlí dobový příklon k propagandistickému pojetí literatury a umění (úvodník Františka Kautmana o novém pojetí nakladatelské práce v č. 1/1950).
LitN otiskly básně Konstantina Biebla, Josefa Hory, Jindřicha Hořejšího, Václava Laciny, Jana Nerudy, Stanislava K. Neumanna, Vítězslava Nezvala, Jana Nohy, Donáta Šajnera, Jaroslava Vitáka, Viléma Závady aj.; v překladech (Gustav Francl, Emanuel Frynta, Josef Hora, Adolf Kroupa, Zdeněk Lorenc, Arnošt Vaněček, Jan Vladislav aj.) vycházela hlavně poezie ruská, francouzská a anglická: Guillaume Apollinaire, Eduard Bagrickij, Paul Eluard, Sergej Jesenin, Michail Jurjevič Lermontov, Leonid Pervomajskij, Alexandr Sergejevič Puškin, Stephen Spender, Jules Supervielle apod. Objevily se však i básně Heinricha Heineho (přel. František Hrubín) nebo Sándora Petöfiho (přel. Kamil Bednář); další z řady českých překladů Poeova Havrana otiskl Jan Blahoslav Čapek (1947). Z prozaiků přispěli opakovaně Jan Kloboučník, Jaromír John, Josef Štefan Kubín, František Kubka, Jiří Marek, Jan Mareš, Josef Masařík, J. J. Paulík, Donát Šajner, přeloženy byly mj. prózy Antona Pavloviče Čechova a Jamese Thurbera. Vzpomínkové črty uveřejňovali Emanuel Lešehrad a Karel Sezima. Příležitostně v listu vycházely články spisovatelů o jejich vlastní tvorbě (mj. Karel Josef Beneš, Adolf Branald, Miloš V. Kratochvíl, J. Š. Kubín, František Kubka). V roč. 1947 byla otištěna původní, pro LN psaná úvaha Jeana-Paula Sartra Spisovatel a doba (č. 3/4).
Z literárních historiků přispívali do časopisu mj. J. B. Čapek, František Hampl, Karel Krejčí, Karel Polák, Vítězslav Tichý, v roč. 1950-51 pak hlavně Jaromír Lang a Miloslav Novotný (zejména o B. Němcové a J. Nerudovi); kritické eseje a články psali mj. Jan Vladislav, Jiří Weil (též kulturní reportáže), od 1950 Jaroslav Smetana. Krátké recenze, glosy a anonce podepisované vesměs šiframi vycházely v rubrice Knihy. Rubriku Kniha měsíce (později Dvě knihy za dva měsíce) vyplňovali hlavně Miloslav Novotný a Václav Stejskal. V roč. 1946-47 vycházela série přehledových statí o norské, nizozemské, belgické, švédské, bulharské, jugoslávské a americké literatuře posledních let. O výtvarném umění psali Naděžda Melniková-Papoušková, Otakar Mrkvička aj., o filmu mj. Jiří Mařánek a Jiří Weil, výtvarným uměním i divadlem se zabýval Jaroslav Rosendorfský, medailony českých herců přispíval Josef Träger.
K pravidelným rubrikám patřily kromě již uvedených také Výtvarná služba, Z dopisů čtenářů, Kulturní zprávy. Některá čísla měla vyhraněné tematické zaměření (č. 5-6/1946 věnováno roku 1848 apod.).