RŮST
Růst byl pokusem o spojení funkcí propagačního nakladatelského časopisu a obrázkového magazínu. Programový úvodník K. J. Beneše (č. 1-2/1947) zdůraznil sepětí časopisu i nově založené řady Život s dobovým úsilím o přiblížení kulturních hodnot co nejširšímu okruhu obyvatel. Vedle ukázek z knižní produkce nakladatelství ELK, propagačních článků a zpráv o klubovním životě časopis přinášel glosy o kulturních zajímavostech doma i v zahraničí; každé číslo doprovázely četné fotografie, reprodukce výtvarných děl, kresby a ilustrace. V listu vyšly básně Jiřího Haussmanna, Josefa Chaloupky, Antonína Sovy, Václava Šolce, Otakara Theera aj. (od soudobých autorů – Jana Pilaře, Jaroslava Seiferta, Donáta Šajnera aj. otiskla redakce většinou jen po jedné básni), prózy Jaroslava Bednáře, Jaroslava Haška, Jana Kloboučníka, Josefa Štefana Kubína, Jiřího Marka, Karla Nového a četných zahraničních autorů (Anton Pavlovič Čechov, Alphonse Daudet, Curzio Malaparte, John Steinbeck aj.). Obecnější kulturněpolitické články psal hlavně K. J. Beneš (mj. úvaha Co s německými spisovateli, roč. 1947). V prvním ročníku vyšla anketa Básníci o sobě (přispěli Jan Alda, Kamil Bednář, Pavel Bojar, František Hrubín, Jiří Kolář, Oldřich Kryštofek, František Listopad, Donát Šajner), v druhém anketa Proč není český román světový s příspěvky Václava Běhounka (Stavební a myšlenková nedokonalost), K. J. Beneše (Nebojme se dějovosti), Pavla Eisnera (Odložit hračkářství, lyrizování – jít proti proudu), Jaroslava Janů, Františka Kožíka, Jana Münzera, Zdeňka Němečka (Nedostatek překladatelů) a Karla Poláka. Články a glosami o literatuře přispívali Pavel Eisner (o perspektivách dalšího vydávání německých autorů, roč. 1948), Radovan Krátký, Donát Šajner a hlavně Stanislav Jandík, rubriku Ze světa knih (zprávy o dění v Syndikátu spisovatelů, spisovatelských návštěvách apod.) vyplňoval A. C. Nor. Časopis přinesl též řadu rozhovorů se spisovateli. Vedle toho si v glosách, zprávách, rozhovorech a menších úvahách všímal i divadla (rubrika O divadle; přispěli mj. Vladimír Müller, Jaroslav Pokorný, Alfréd Radok), filmu (Události ve filmu –Artuš Černík) a výtvarného umění (Umění lidu – v prvním ročníku řídil Jan Gross). K dalším pravidelným rubrikám prvních dvou ročníků patřily Jiskry a pepř (drobné satirické a humoristické formy), Pohledy na svět (glosy o kultuře), Památné dny v příbězích, citátech a výrocích, Pokusy našich čtenářů, Život v ELKu a Rodinný kruh (o ženách a literatuře).
Poslední ročník byl citelně poznamenán dobovou atmosférou, články o literatuře byly vytlačovány proklamacemi, agitační poezií, reportážními prózami o „socialistickém budování“. V č. 9/10 redakce otiskla Rozloučení s čtenáři Růstu, v němž zánik časopisu (přesněji spojení s druhou tiskovinou ELKu – Literárními novinami) odůvodnila potřebou úspor na všech úsecích společenského života.