Slovník české literatury po roce 1945

A. C. NOR

* 19. 9. 1903, Kylešovice (u Opavy, dnes Opava-Kylešovice)

† 29. 7. 1986, Praha

Prozaik

Vlastním jménem Josef Kaván, od 1926 jméno úředně změnil připojením pseudonymu na Josef Kaván-Nor. Byl prvorozeným synem mlynářského dělníka, dětství strávil v Hlavnici u Opavy. Po absolvování klasického gymnázia v Opavě (maturita 1924) vystudoval moderní filologii na FF UK (1924–1929, PhDr. 1946 prací Jiří Wolker a jeho generace). Již na gymnáziu se zúčastnil studentského literárního snažení kolem časopisu Oheň. 1929–1932 působil v redakci večerníku Telegraf v Praze (v tiskovém koncernu Melantrich). Když byl během hospodářské krize propuštěn a nenašel jiné redaktorské místo, rozhodl se pro dráhu spisovatele z povolání; některé své knihy také sám vydával a staral se o jejich prodej, často též přednášel o současné české literatuře pro veřejnost, střední a odborné školy a v Čs. rozhlase, a rovněž v cizině (mj. 1936 ve Vídni, Lublani a Mariboru). Zároveň pracoval propagačně pro ELK. Hojně cestoval po Evropě. Od poloviny 20. let člen moravské Literární skupiny, od roku 1935 byl činný v Moravském kole spisovatelů. Po válce byl pokladníkem výboru Syndikátu českých spisovatelů, v únoru 1948 byl z výboru i ze Syndikátu vyloučen a jeho již vytištěný román Zločin na samotě se nesměl prodávat. 1952 Nor nastoupil do zaměstnání jako pomocný dělník, již na jaře se však stal jazykovým redaktorem v Technicko-vědeckém vydavatelství (od 1953 Státní nakladatelství technické literatury). Znovu publikovat mu bylo povoleno 1956, kdy byla – po intervencích Viléma Závady, podnícených Vojtěchem Martínkem – opět vydána jeho prvotina; nové práce vycházely teprve od poloviny 60. let. Do důchodu odešel 1963. Od konce 50. let si přivydělával excerpováním časopisů a novin pro retrospektivní bibliografii Ústavu pro českou literaturu ČSAV.

Přispíval do časopisů a novin Jitro (1921 zde debut pod pseudonymem Bolemír Hlavnický), Bezručův kraj a Svobodná republika (oba Opava), studentského časopisu Oheň (pod množstvím pseudonymů a šifer), Moravskoslezský deník (Moravská Ostrava, 1924 zde na pokračování román Bürkental), Host, Pramen, Zvon, Literární rozhledy, Kruh (Moravská Ostrava), Sever a východ (Turnov), Právo lidu, Tribuna, Národní práce, Rozpravy Aventina, Lidové noviny, České slovo, Venkov, Lumír, Lidová demokracie, Literární noviny (od roku 1927, pak 1964–1968, resp. též Literární listy a Listy), Svobodné noviny, Rudé právo, Národní osvobození aj.; příspěvky uveřejňoval také v obrazových periodikách: Domov a svět, Salon, Gentleman, Jas, Pestrý týden, Svět v obrazech, Magazín Z. Byl spoluzakladatelem a redaktorem opavského studentského časopisu Oheň (1924), založil a s Vilémem Závadou a Zdeňkem Vavříkem redigoval časopis Kruh (1925; vyšlo jediné číslo), redigoval orgán Literární skupiny Host (1926–1928), deník Telegraf (červen až prosinec 1931), rubriku o knihách časopisu Růst (1947); redigoval též řadu knižnic (1925–1927 Mladí autoři u Františka Svobody v Praze-Nuslích, od podzimu 1942 do roku 1948 Český román, Ilustrovaný český román, Český humor a Aktuality a dokumenty v nakladatelství Aloise Hynka v Praze). Kromě stálého pseudonymu A. C. Nor používal také pseudonymů Bolemír Hlavnický, Josef Dvorský, Josef Matýsek, Silesiacus, K. Slezák, dále pak Alfa X, Bělin, Bělinskij, Bethlen Gabor, Ero, Ferry, Petr Kýr, F. Majakov, F. Majakovskij, J. Úder, Karla Horká, Omar Paša, Prof. Dr. Bělin, Tóma Bojar, Zdenin; a šifer ACN, acn, -acn, A. C. N., a. c. n., Běl., Ch., N., n, (N), nr, nr., -nr, -nr-, -nr.-, -o-, -or, -or., r, r., -r., r-.
O „naplnění autorova odkazu“ usilují pořadatelé literární soutěže Hlavnice A. C. Nora (od 1994).

Nejpříznivější ohlas u čtenářů i kritiky vzbudila Nor prvotina Bürkental (napsaná z podnětu Vojtěcha Martínka). V době, kdy v mladé próze převládala expresionistická či poetistická stylizace, podal v ní svěže viděný a s elánem vyprávěný barvitý a neidealizovaný výsek života slezské vesnice po první světové válce; v řadě vyostřených konfliktů vystihl selskou lásku k půdě i psychiku generačně rozčleněného vesnického kolektivu. Zaměření na pudovost postav přerostlo v následujícím románě Rozvrat rodiny Kýrů, podávajícím historii mravního úpadku selského rodu, až v ponurý obraz lidských vášní a zločinů. Projasněnější byl román Raimund Chalupník o životním vzestupu bezzemka, plahočícího se zprvu v cizí službě, k němuž dala podnět životní cesta spisovatelova otce k vlastnictví gruntu.
Po opuštění slezské tematiky přivedla Nora snadná tvořivost k rozmělňování talentu a k nahrazování tvůrčího úsilí rutinou a zálibou v efektech. Platí to zvláště o povídkách a románech studentských (dokumentární význam má román Jedno pokolení, líčící hlavně erotické krize příslušníků jeho generace), velkoměstských a kriminálních; konvencí je poznamenán i román ze středočeské vesnice Jed v krvi. Teprve návrat k tématu slezské vesnice, k němuž došlo za druhé světové války, opět pozvedl úroveň Norovy prózy; v románech Můj nepřítel osud a Tvář plná světla vystřídal někdejší autorovu zálibu v pudových postavách důraz na cílevědomé charaktery s pevnou vůlí a mravním odhodláním, na vystižení vnitřního života nesložitých venkovských lidí a jejich citového hledání. V opožděně vydané volné trilogii autor kronikářským způsobem beletrizoval osudy Slezska od nástupu Henleinovy sudetoněmecké strany (Přišel den) přes zobrazení života mnichovskou dohodou odtržených vesnic na Opavsku za nacistického panství i pokusů o zorganizování odboje (Zmučená země) až po těžce zaplacené osvobození (Vichřice). Vydání autorových vzpomínek Život nebyl sen bylo odloženo tzv. normalizací.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Bürkental (R 1925); Rozvrat rodiny Kýrů (R 1925; poté oba tituly společně s románem Raimund Chalupník, 1968); Opilé povídky (1926); Putování na dluh (FF cestopis., 1927); Raimund Chalupník (R 1927); Sloupky o studentech (FF 1927); Ztichlýma očima. Dokument (PP 1927); Pohádka o zázračném dítěti (1927); Jugoslávie v letním slunci (FF 1928); Povídky o nich (1929); Laciné povídky (1929); Buclaté městečko (P z knihy Putování na dluh, bibliof., b. d., 1929); Za cenu přátelství (FF 1929); Jedno pokolení (R 1931); Nevyslyšení géniové. Z korespondence zneuznaných talentů (1931, pod pseud. Silesiacus); Příběh Jana Osmerky, kasaře 1, 2 (R detekt., 1932); Šílený hon (R detekt., 1932); Pět na lehkou váhu (PP, bibliof., 1932); Italské léto (FF 1933); Jed v krvi (R 1934); Moderní literatura československá (přednáška, 1934; s tit. Moderní literatura česká, 1939); Jiří Wolker (přednáška, 1934; přeprac. s tit. Jiří Wolker, básník a člověk, 1947); Jak vzniká literární dílo. O vlastní tvorbě (přednáška, 1935); Od stolu a lože (R 1936); Profesora Isidora Bruklínka sláva i pád (P 1936); Petr Bezruč (přednáška, 1937); Můj nepřítel osud (R 1941); Každý den je neděle (R 1942); Pohádky z Jiříčkova světa (PP pro ml., 1943); Tvář plná světla (R 1943); Přišel den (R 1946, 1. díl volné trilogie); Žiji život bratrův (R 1946); Pohádka o andílkovi Ivánkovi (1946); Cesta do Polska (FF 1947); Dopis A. C. N. k šedesátinám V. Martínka (bibliofilie, 1947); Zločin na samotě (R detekt., 1948; nedistribuován, poté 1968); Věda a literatura (přednáška, bibliofilie-novoročenka, 1949); Zmučená zem (R 1964, 2. díl volné trilogie); Vichřice (R 1965, 3. díl volné trilogie); Bürkental, Rozvrat rodiny Kýrů, Raimund Chalupník (1968); Život nebyl sen 1, 2 (vzpomínky, 1994, ed. V. Novotný).
Souborná vydání: Výběr z díla (L. Mazáč, 1940, 5 sv.; 2. vyd. 1941); Sebrané spisy A. C. N. (A. Hynek, 1948, pouze sv. 1: Zločin na samotě).
Výbory: Lidé kolem nás (PP 1941, rozšíř. 1945); Svět okolo lidí (PP 1945).
Ostatní práce: Technik píše česky (příručka pro techniky a studenty, 1966, s F. Váhalou).
Uspořádal a vydal: Výbor ze spisů G. Pflegra Moravského (1927–1928, 8 sv.); 1935 ELK 1945 (1946); In memoriam dr. Gustava Hynka (1946); L. Kellner: Jediná cesta (1956); M. Štemr: Šipky k domovu (1959 anonymně).

LITERATURA

Knižně: M. Rusinský: A. C. N. (rozmnož., 1968); Keep smiling (výběr anekdot a epigramů o A. C. N., Toronto 1978, ed. J. K. Nor); J. Urbanec: Čtení o A. C. Norovi: Život a dílo 1903–1986 (2003).
Studie a články: A. M. Píša: předmluva, in Bürkental (1925); týž in Směry a cíle (1927); F. Götz in Jasnící se horizont (1926); JŠK (= J. Š. Kvapil): doslov, in Tvář plná světla (1943); V. Martínek: doslov, in Zločin na samotě (1948); týž: doslov, in Bürkental (1956); J. Knap: doslov, in Bürkental, Rozvrat rodiny Kýrů, Raimund Chalupník (1968); A. Grobelný: N. Zmučená zem jako historický pramen, Červený květ 1969, č. 3; V. Novotný: A. C. N., Čtenář 1993, s. 9 + in sb. Časopis Květen a jeho doba (1994) + doslov, in Život nebyl sen 2 (1994) + Protektorátní romány A. C. N., Tvar 1994, č. 14; A. Fetters, Albeřice v pamětech A. C. Nora, Krkonoše 1999, č. 5.
Recenze: Bürkental: Dch. (J. Durych), Rozmach 1925, s. 128; J. Knap, Sever a Východ 1925, s. 75; F. Götz, Národní osvobození 26.4.1925; M. Pujmanová-Hennerová, Tribuna 10.5.1925; A. N. (Novák), LidN 27.6.1925; O. Bartoš, NŽ 1956, s. 915 * Rozvrat rodiny Kýrů: fxš (F. X. Šalda), Tvorba 1, 1925/1926, s. 117, též in Kritické projevy 13 (1963) * Jedno pokolení: F. X. Šalda, ŠZáp 4, 1931/1932, s. 146 * Přišel den: K. Růžička, KM 1947, s. 289 * Zmučená zem: M. Petříček, LitN 1964, č. 36; Z. Kožmín, HD 1964, č. 11; A. Sivek, Červený květ 1964, s. 381 * Vichřice: P. Pešta, Impuls 1966, s. 285; A. Sivek, Červený květ 1966, s. 223 * Život nebyl sen: P. Švanda, LD 15. 6. 1994; M. Pohorský, NK 1994, č. 12; B. Svadbová, Tvar 1994, š. 10 + 1995, č. 11; J. Schneider, LitN 1994, č. 39; P. Řezníček, Host 1994, č. 4.
Nekrolog: (vl) (Š. Vlašín), LD 2. 8. 1986.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (neuspořádáno).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Lexikon české literatury
Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000)
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Hlavnice A. C. Nora

Autor hesla: Pavel Pešta (1998)

Aktualizace hesla: 18. 8. 2006 (kb)

Aktualizace bibliografie: 18. 8. 2006 (kb)

zpět na hlavní stranu