LISTY (2) 

Jako předchozí svazové tiskoviny přinášely Listy stanoviska orgánů SČSS i jednotlivých spisovatelů k politickým událostem. V podmínkách nastupující normalizace přenášely důraz z politiky na kulturu a její národně záchovnou hodnotu; přesto byly zastaveny hned při prvním mocenském náporu proti opozičním názorům. Těžiště časopisu spočívalo v historicko-politologické, sociologické, filozofické a kulturní esejistice. K autorům patřili Luboš Dobrovský, Vilém Hejl, Jindřich Chalupecký, Karel Kosík (stať Iluze a realismus reflektující posrpnovou československou situaci otvírala první roč.), Milan Kundera (úvaha Český úděl z dvojčísla 7-8/1968 vyvolala polemiku Václava Havla v Tváři a diskusi o radikalismu v Hostu do domu), Ján Mlynárik, Lubomír Nový, Petr Pithart, Ivo Plaňava, František Šamalík, Milan Šimečka, Jiřina Šiklová aj. Obecněji zaměřené stati se střídaly s reportážní i úvahovou publicistikou (Vladimír Blažek s nepravidelnou rubrikou Soukromý zápisník – užíval též pseudonymu Vladimír Gloc; Stanislav Budín, Petr Chudožilov, Marie Kubátová, Ivan Kubíček, Milan Schulz aj.); glosy k aktuálnímu dění vycházely též v kurzivní rubrice na 2. str. (několik příspěvků Ludvíka Vaculíka s titulem Ostatně soudím) a v Listáři, který psala Ester Krumbachová a po ní Miroslav Holub a Václav Havel. Na poslední stránce byly otiskovány dokumentární seriály historiků Roberta Kvačka, Věry Olivové a Jana Tesaře o tzv. první a druhé republice a protektorátu. Listy publikovaly stati osobností světového významu a rozhovory s nimi (Heinrich Böll, Graham Greene, Roman Jakobson, Herbert Marcuse, Arthur Miller, Jean-Paul Sartre, Alan Sillitoe, John Updike aj.); některé z nich se dotýkaly aktuální politické situace Československa. Kritické úvahy o kulturním dění v cizině psal Antonín Jaroslav Liehm (Kritický glosář z ciziny), z Kanady a USA posílal dopisy Josef Škvorecký. Listy dále otiskly řadu anket (např. o tom, jak si spisovatelé představují svou další práci), rozhovorů s tvůrci (Machoninův rozhovor s Janem Grossmanem – č. 4/1968), množství drobných zpráv o kulturním životě (mj. o přípravách k založení samostatné české spisovatelské organizace), čtenářských ohlasů a kulturních anoncí (Stalo se...); pravidelně vycházely programy divadel, koncertních a výstavních síní, anonce nových knih a měsíční „bodování“ filmových premiér.

Z básníků do časopisu přispívali Ivan Diviš, Ladislav Dvořák, Zbyněk Havlíček, Miroslav Holub (mj. báseň Praha Jana Palacha doprovázející redakční stanovisko k jeho upálení), Josef Hrubý, Josef Kainar, Oldřich Mikulášek, Karel Šiktanc aj., z nastupující generace hlavně Michal Černík a Petr Cincibuch. Prózy uveřejnili mj. Jiří Brdečka, Jiří Fried, Bohumil Hrabal, Ivan Klíma, Jiří Mucha, Karol Sidon, Karel Steigerwald, Milan Uhde. Z literárních kritiků se výrazněji uplatňovali Jaroslav Janů, Vladimír Karfík (nejčastější autor Kritického glosáře z domova), Jiří Opelík, Zdeněk Pešat, Miroslav Petříček, Petr Pujman. O literatuře i filmu psal Antonín Brousek, o divadle nejčastěji Sergej Machonin, o výtvarném umění Miroslav Lamač a Jan M. Tomeš. Listy otiskovaly často i příspěvky slovenských autorů (mj. slovenské číslo 5/1968).