Petr CHUDOŽILOV
* 2. 2. 1943, Prostějov
Prozaik, publicista
Pochází z rodiny ruského emigranta s bohatou exulantskou tradicí. V roce 1957 se rodina přestěhovala z Moravy do Prahy, kde Chudožilov v roce 1960 maturoval na jedenáctileté střední škole. Zaměstnán byl nejprve jako agenturní zpravodaj ČTK, od roku 1964 v dělnických profesích (postupně dřevorubec, závozník, pomocný dělník, mlékař). V letech 1966–1970 studoval publicistiku na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK – studium uzavřel bez závěrečných zkoušek – a současně pracoval jako sociolog v podniku Pozemní stavby Praha a v Československé televizi. V letech 1967–1969 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů
a
Listů. Po roce 1969 vykonával nejprve svobodné povolání, od roku 1971 byl opět zaměstnán v dělnických profesích (noční hlídač, řidič, stavební dělník). V roce 1982 pod nátlakem Státní bezpečenosti (signatář Charty 77) emigroval s rodinou do Švýcarska. Zde studoval historii, znovu pracoval v dělnických profesích. Od roku 1990 působí jako nezávislý publicista a spisovatel. Žije v Basileji.
V druhé polovině šedesátých let Chudožilov získal popularitu především svými reportážemi publikovanými v
Literárních novinách. Neotřelé reportáže, ale i úvahy, fejetony a povídky dále uveřejnoval ve Filmových a televizních novinách,
Plameni,
Orientaci, Sešitech pro mladou literaturu, Práci,
Literárních listech, Zpravodaji (Curych) aj. V polovině osmdesátých let začal psát fejetony pro české vysílání
Hlasu Ameriky. Po listopadu 1989 přispíval zejména do Lidových novin, ale také do Revolver Revue a její Kritické přílohy a dalších periodik. Spolupracoval rovněž s Českým rozhlasem, který odvysílal mj. několik dramatizací jeho povídek nebo pohádkový seriál Na velrybě (2002, v cyklu Hajaja); je autorem původních rozhlasových her Lovci mamutů (2009, prem. 2010) a Tenkrát o Vánocích (2012, obě režie Pavel Krejčí). Večerníčky psal také pro Bavorský rozhlas; v němčině dále vytvořil například rozhlasové hry Das Bärenfell und die silberne Mondharfe (1993, režie Thomas Werner, produkce WDR) a Charlotte von Huglfing (1996, režie Geri Dillier, produkce DRS). – V německy mluvících zemích se stal Chudožilov rovněž úspěšným autorem literatury pro děti, především pohádek a fantastických povídek: v roce 1991 byl jako tvůrce dětské literatury zapsán na Čestnou listinu IBBY, v roce 1993 získal Evropskou cenu za nejlepší německy psanou pohádku za povídku Der Mantel ze souboru Charlotte von Huglfing. V České republice mu byla v roce 2014 udělena výroční cena nakladatelství Albatros za knihu Příliš mnoho andělů.
Literární dílo Petra Chudožilova se pohybuje v širokém rozpětí od próz, které přímým, syrovým způsobem zaznamenávají realitu nesvobodných poměrů normalizačního období v Československu, až po pohádky a příběhy charakterizované obrazností a osobitou poetikou, jejichž významový přesah míří k obecným zákonitostem lidského života a hledá způsob, jak je přijmout a vyrovnat se s nimi. V knize prozaických črt Kapři v kvetoucích trnkách se Chudožilov zaměřil na nekonformní mladé hrdiny ze společenského dna. Detailní, jakoby z kontextu vytržené epizody z jejich soukromí jsou zde buď věcně zaznamenávány, nebo naopak rozvinuty do groteskní či fantaskní hyperboly, námětově pak bývají založeny na chvilkovém milostném nebo jen sexuálním vztahu. V souborech fejetonů a esejů Boj o fusekli, Proč necítím národní hrdost, Kulturní šok uplatňuje autor schopnost vnitřní distance od situace v českém prostředí, specifický smysl pro humor a hravost, ale též značnou dávku apelativnosti. Autentickou výpovědí o životě v Československu na konci šedesátých let 20. století je autobiografický román Lahvová pošta, v němž autor zobrazil řadu reálných postav tehdejší pražské intelektuální scény a jejich deziluzi z bezútěšných poměrů: utíkají se k alkoholu a jejich pád na dno je paradoxně osvobozením od společnosti, jejíž pravidla odmítají akceptovat. Sbírka drobných próz Cizinec na pobřeží, nazvaná podle skladby pro klarinet, kterou v roce 1961 nahrál Mr. Acker Bilk, otevírá téma obtížného i nadějeplného nalézání nového domova, jenž se příchozímu představuje mozaikou překvapivých, poetických i humorných situací.
Významnou část díla P. Chudožilova zaujímá tvorba pro děti a mládež. Autorův smysl pro fantaskno nápaditým a hravým způsobem pronikl do pohádek Na velrybě i do povídkové knihy Příliš mnoho andělů, kde zázračné dění vpadá do světa nepohádkové každodennosti. Jemně humorný tón sugeruje úsměvnou pohodu, jejíž smysl většinou odhaluje pointa: štěstí zakládají zdánlivě nicotné jevy a zážitky, které člověk dokáže sdílet v jednotě s dalšími bytostmi. Próza Bobík aneb Pacient dr. Gordona osciluje na hranici mezi pohádkovým příběhem a podobenstvím. Naplnění dětského snu mít psa v podobě „psího anděla“ se stane katalyzátorem řady paradoxních situací, které odhalují napětí mezi reálným světem dospělých a představami děti. Symbolické „propuštění“ nadpřirozené psí postavy pak představuje nejen bránu k dospělosti, ale i neradostnou zprávu o tom, že fantazie s dospíváním ustupuje do přísně vymezených hranic. V pohádkovém románu Kouř z komína pak autor svedl dohromady hrdiny různého věku a z odlišných prostředí, jejichž společným údělem je osamělost uprostřed davu a nenaplněná přání. Ve snovém příběhu prožívají dobrodružství, díky kterým spatřují svou sílu a nalézají sami sebe. Myší knížka v sérii krátkých pohádkových příběhů zachycuje setkání rozumné dospělosti s hravým a bájivým dětským věkem, reprezentovaným zvířecím hrdinou.
Významnou část díla P. Chudožilova zaujímá tvorba pro děti a mládež. Autorův smysl pro fantaskno nápaditým a hravým způsobem pronikl do pohádek Na velrybě i do povídkové knihy Příliš mnoho andělů, kde zázračné dění vpadá do světa nepohádkové každodennosti. Jemně humorný tón sugeruje úsměvnou pohodu, jejíž smysl většinou odhaluje pointa: štěstí zakládají zdánlivě nicotné jevy a zážitky, které člověk dokáže sdílet v jednotě s dalšími bytostmi. Próza Bobík aneb Pacient dr. Gordona osciluje na hranici mezi pohádkovým příběhem a podobenstvím. Naplnění dětského snu mít psa v podobě „psího anděla“ se stane katalyzátorem řady paradoxních situací, které odhalují napětí mezi reálným světem dospělých a představami děti. Symbolické „propuštění“ nadpřirozené psí postavy pak představuje nejen bránu k dospělosti, ale i neradostnou zprávu o tom, že fantazie s dospíváním ustupuje do přísně vymezených hranic. V pohádkovém románu Kouř z komína pak autor svedl dohromady hrdiny různého věku a z odlišných prostředí, jejichž společným údělem je osamělost uprostřed davu a nenaplněná přání. Ve snovém příběhu prožívají dobrodružství, díky kterým spatřují svou sílu a nalézají sami sebe. Myší knížka v sérii krátkých pohádkových příběhů zachycuje setkání rozumné dospělosti s hravým a bájivým dětským věkem, reprezentovaným zvířecím hrdinou.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a publicistika: Kapři v kvetoucích trnkách (PP 1969, 3., upravené a doplněné vydání pod titulem Kapři v kvetoucích trnkách po třiceti letech, 1996); Na velrybě (PP pro děti, 1990); Die Reise in den Sternenhimmel (R pro děti, 1992; česky s tit. Kouř z komína. Romance o věrnosti, zločinu a šampaňském, 2015); Zu viele Engel (PP pro děti, 1994; česky s tit. Příliš mnoho andělů, 2013); Charlotte von Huglfing (PP pro děti, 1996; česky s tit. Myší knížka, 2019); Boj o fusekli (výbor z rozhlasových fejetonů, 1996); Balada o Bobíkovi aneb Pacient dr. Gordona (P pro děti, 1998); Proč necítím národní hrdost. Výbor z publicistiky 1967–1998 (1999); Das Wunder von Jasina. Eine Weihnachtsgeschichte (P pro děti, 1999); Kulturní šok aneb Setkání třetího druhu (fejetony, 2000); Papír je poslední domov (PP 2003); Lahvová pošta (R 2008); Cizinec na pobřeží. 38 miniatur (PP 2019).Příspěvky ve sbornících: Literatura a krajina (1996); Lásky a nelásky. 61 současných českých spisovatelů o lásce (1998, eds. Z. Blažek, V. Blažková); Jestřábe, díky (vzpomínkový soubor, 2000, eds. J. Hojer, V. Černý); Stankovič 1940–2020. Poezie – kritika – společnost (2020).
Účast v týmových pracích: Jiří Tichý: Od dubna do dubna (PP 1998, spolu s J. Tichým, I. Jirousem a J. Kroutvorem).
LITERATURA
Studie a články: R. Malý: Čeští, nebo němečtí vypravěči příběhů? in E. Koudelková (ed.): Současnost literatury pro děti a mládež (2017).Recenze: Kapři v kvetoucích trnkách: A. Linke, NK 1969, č. 20; Š.Vlašín, RP 19. 7. 1969; fs (= F. Soldan), RP 6. 10. 1970 * Na velrybě: V. Novotný, MF 12. 2. 1991 * Kapři v kvetoucích trnkách po třiceti letech: J. Chuchma, MFD 14. 5. 1996; J. Lukeš, Týden 1996, č. 23 * Boj o fusekli: J. Chuchma, MFD 4. 6. 1996 * Kapři v kvetoucích trnkách po třiceti letech + Boj o fusekli: A. Haman, LitN 1996, č. 39; J. Lukeš, Týden 1996, č. 23; V. Novotný, NK 1996, č. 20 + LidN 25. 5. 1996, příloha Nedělní LN – Národní 9, č. 21 * Balada o Bobíkovi aneb Pacient dr. Gordona: (ks), Plzeňský deník 25.1. 1999 * Proč necítím národní hrdost: F. Tomáš, Právo 12. 3. 1999; A. Knapp, NK 1999, č. 11; E. Lukavský, Babylon 1999, č. 4; P. Kolínská, KPRR 1999, č. 15 * Kulturní šok aneb Setkání třetího druhu: M. Nyklová, NK 2001, č. 1; J. Chuchma, MFD 15. 3. 2001; R. Václavík, Host 2001, č. 3 * Papír je poslední domov: A. Haman, LidN 11. 3. 2004; V. Karfík, HN 2004, č. 21; A. Šporková, Tvar 2004, č. 8; T. Kubíček, Host 2004, č. 6 * Lahvová pošta: P. Placák, Babylon 2008/2009, č. 3; M. M. Marešová, Host 2009, č. 6 * Kouř z komína: R. Malý, Tvar 2016, č. 6 * Cizinec na pobřeží: Mustamakkara, Tvar 2019, č. 14; V. Šlajchrt, Babylon 2019, č. 3, Literární a výtvarná příloha * Myší knížka: P. Hanuška, Týnecké listy 2020, č. 6.
Rozhovory: J. Lederer in České rozhovory (Kolín n. R. 1979); J. Hůla, Svobodný zítřek 1990, č. 22; J. Rulf, Reflex 1996, č. 3; D. Anýž, MFD 11. 5. 1996; J. Rulf in Jací jsme. Rozhovory pro Reflex z let 1993–1997 (1997); V. Vačkov, LidN 27. 2. 1999; A. Stankovič, RR 1999, č. 40; J. Burian – J. Kulhánková in Další posezení s Janem Burianem aneb Třicet televizních rozhovorů s neobyčejnými lidmi. A o tom, co se dělo kolem (2007).
Autor hesla: Ladislav Soldán (1995); Přemysl Blažíček (1995); Klára Kudlová (2007)
Aktualizace hesla: 18. 7. 2023
(av)
Aktualizace bibliografie: 18. 7. 2023
(av)