SEŠITY
Literární a kulturní měsíčník, který vydával Svaz československých spisovatelů v nakladatelství Československý spisovatel. Řídila jej zprvu redakční rada (předseda Zdeněk Heřman), od 1967 společně s vedoucím redaktorem Petrem Kabešem. Zástupci vedoucího redaktora byli Stanislav Mareš (č. 10-26) a Dušan Karpatský (od č. 27), v redakci dále pracovali Jitka Bodláková, Ivan Diviš, Jiří Gruša. Sešity pro mladou literaturu (od č. 23/1968 Sešity pro literaturu a diskusi) byly založeny jako tribuna pro mladé autory, od počátku však své původní určení programově překračovaly: domácí beletristickou tvorbu redakce konfrontovala s ukázkami starších i aktuálních uměleckých tendencí ve světě a s jejich estetickou i filozofickou reflexí, kladla důraz na obnovu „historické paměti“, vedle začínajících autorů představovala i ty, kteří v předchozích letech nenacházeli publikační možnosti. Skupina kolem časopisu usilovala o vytvoření neideologického názorového prostředí umožňujícího volné střetání různorodých uměleckých koncepcí. Zvláštní pozornost časopis věnoval projevům na pomezí literatury a jiných druhů umění, popř. na rozhraní umění a „ne-umění“ (pop-art, lettrismus, grafická a fónická poezie, počítačová grafika, akustická kresba, happening apod.). S literární částí obsahu těsně korespondoval výtvarný doprovod (grafickou úpravu měl na starosti po celou dobu Milan Grygar).
Větší část každého čísla tvořila původní beletrie. Z básníků v listu publikovali Antonín Bartušek, Oldřich Dadák, Ivan Diviš (mj. Thanatea – č. 17), Jiří Gruša, Josef Hanzlík, Josef Hrubý, Vladimír Janovic, Pavel Janský, Ivan Jelínek (poprvé již na konci ročníku 1966), Emil Juliš, Petr Kabeš, Pavel Komanec, Olga Neveršilová, Petr Prouza, Věra Provazníková, Pavel Šrut, Jana Štroblová, Jaroslav Švadlena, Miloslav Topinka, Jan Vodňanský, Ivan Wernisch (též groteskní archaizující texty Z knihy předmluv P. F. Titina), Jan Zábrana, Karel Zlín aj., z prozaiků Pavel Bošek, Jiří Gaisler, Jiří Gruša (mj. pod pseudonymem Samuel Lewis Listy z Kalpadocie, později vydané s titulem Mimner – č. 26–34), Stanislav Havelka, Petr Chudožilov, Josef Jedlička, Marta Kadlečíková, Alexandr Koenigsmark, Pavel Komanec, Stanislav Mareš, Jiří Navrátil, Bohumil Nuska, Karel Pecka, Ladislav Smoček, Vojtěch Steklač, Josef Škvorecký aj. Velmi často časopis otiskoval dramatické texty, většinou libreta divadelních a rozhlasových her nebo literární scénáře k filmům (Jaromil Jireš, Vladimír Körner - František Vláčil, Jaroslav Křivanec, Antonín Máša, Otakar Moravec, Jan Schmid, Karol Sidon, Josef Škvorecký –Evald Schorm, Jaroslav Tafel, Vladimír Vokolek aj.). Z hraniční oblasti mezi slovesným a výtvarným uměním byly publikovány artefakty Zdeňka Barborky, Vladimíra Burdy, Josefa Honyse, Jiřího Koláře (též Prométheova játra – č. 28), Ladislava Nebeského, Ladislava Nováka, Jindřicha Procházky aj. Velkou péči věnovala redakce žánru eseje: texty s literární, kulturní a filozoficko-estetickou tematikou otiskovali Václav Bělohradský (mj. O chalupě a chrámu, Markýz de Sade a krize metafyziky, Revoltující člověk – vše v ročníku 1969), Zdeněk Helus, Otakar Chaloupka, Jindřich Chalupecký, Josef Jedlička (mj. Ornament. Pokus o vymezení semiologické krize – č. 11-12, Tradice – č. 16), Josef Kepka, Jiří Konůpek, Oldřich Král, Jiří Pištora, Miloslav Topinka aj. Aforistické výroky uveřejňoval Aloys Skoumal, deníkové záznamy a záznamy snů Ivan Diviš (Teorie spolehlivosti – 1968). V posledním ročníku vycházel na pokračování filozofický esej Zdeny Tominové Nesmyslný život.
O obnovu vědomí souvislostí usiloval časopis hlavně prostřednictvím překladů. Redakce představovala moderní beletristickou tvorbu, ale nejednou aktualizovala i texty starší. Nejčastěji se objevovaly překlady z němčiny (Ilse Aichingerová, Jürgen Becker, Günter Eich, Max Frisch, Günter Grass, Wolfgang Hildesheimer, Friedrich Hölderlin), angličtiny (Wystan Hugh Auden, Michael Baldwin, William Faulkner, Allen Ginsberg, Henry Miller: ukázky z románu Nexus v č. 18, Tiché dny v Clichy v č. 33-34, Charles Olson, Emmett Williams), z francouzštiny (Blaise Cendrars, Paul Claudel, Henri Michaux, Charles Péguy, Henri Rousseau, Saint-Pol-Roux) a jugoslávských jazyků (mj. Miodrag Bulatovic), řidčeji z polštiny (Witold Gombrowicz aj.); z ruské literatury byly překládány práce do té doby u nás tabuizované nebo málo známé (Anna Achmatovová, Josif Brodskij, Osip Mandelštam, Boris Pasternak, Alexandr Solženicyn). Německé texty překládali hlavně Jitka Bodláková, Josef Hiršal s Bohumilou Grögerovou, Rio Preisner, Jan Scheinost, anglické František Jungwirth, Jaroslav Kořán, Stanislav Mareš, Jan Zábrana, francouzské Jiří Konůpek, Josef Petráš, Pavel Řezníček, jihoslovanské Dušan Karpatský, polské Olga Neveršilová, Josef Vlášek, ruské Ludmila Dušková, Emanuel Frynta a Jan Zábrana. Také reflexe moderní umělecké tvorby a stati a eseje z oblasti společenských věd byly překládány nejčastěji z německé jazykové oblasti (Gottfried Benn, Max Bense, Erich Fromm, Arthur Geuss, Karl Jaspers, Herbert Marcuse, Ludwig Marcuse, Hans Mayer, Robert Musil) a z anglosaských a francouzských zdrojů (David Herbert Lawrence: Pornografie a obscenita – č. 28, Charles Olson, Mills C. Wright; Roger Caillois: Sociologie kata – č. 7, Albert Camus: Úvahy nad gilotinou – č. 21-22, Jean-Paul Sartre: Úvahy o židovské otázce – č. 15-16). K oživování a aktualizaci kontextových souvislostí sloužily také specializované rubriky: citátové Výpisky z četby a Retrospektiva, která představovala dřívější české literární a kulturní časopisy.
Hlavní kritickou rubrikou byla Konfrontace. Jednu beletristickou novinku posuzovala čtveřice recenzentů (nejčastěji Zdeněk Heřman, Vladimír Karfík, Dobrava Moldanová, Vojtěch Steklač). Od poloviny ročníku 1968 bylo naopak vždy několik nových knih hodnoceno jedním kritikem (zpravidla Dobravou Moldanovou). Příležitostně se v listu objevovaly rozhovory a ankety (např. o profesionalismu v literatuře v č. 14, o ženě jako autorce v č. 32 nebo společná anketa se sarajevským měsíčníkem Izraz o tvorbě jako míře humanismu v č. 27-29). O dění v soudobé hudbě přinášel informace Jaromír Paclt, o výtvarném umění psala Ludmila Vachtová, o filmu Jiří Tvrzník. V rubrice Dvě stránky pro... uváděli Ladislav Fuks, Dušan Hamšík, Bohumil Hrabal, Josef Palivec aj. texty, které by otiskli, kdyby byli redaktory časopisu. Výrazně polemické byly rubriky Vyklizujeme (pisatelé se většinou kryli kolektivním pseudonymem bratři Rypkové) a Glosy, popř. Glosy - informace - ohlasy. Polemiky a výpady směřovaly zejména proti kulturněpolitické linii Rudého práva, Kulturní tvorby, Kulturních novin a Impulsu, ale také proti některým příspěvkům otištěným v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Orientaci aj. Součástí každého čísla byl slovníček nových autorů (stručné biografické a bibliografické údaje, zpočátku i fotografie).
Řada čísel, zvláště od ročníku 1967, byla alespoň zčásti soustředěna k jednomu nebo několika tematickým blokům: k tvorbě Jiřího Ortena a modernímu americkému umění (č. 9), k baroku (12), k naivismu (13), k happeningu (4 a 33), k sexu a erotice (18, 28, 29), ke vztahu drog a umění (30) apod. Č. 21 dala redakce z větší části k dispozici skupině kolem zastavené Tváře (mj. básně Ladislava Dvořáka, Jiřího Kuběny a Andreje Stankoviče, prózy Emanuela Mandlera a Pavla Švandy, eseje Bohumila Doležala, Václava Havla, Ladislava Hejdánka a Jana Lopatky). V posledních dvou ročnících věnoval časopis více prostoru politické a historické tematice, přetiskoval starší politické stati a dokumenty (Vladimir Dedijer, Tomáš Garrigue Masaryk, Josef Pekař, Hubert Gordon Schauer), seznamoval domácí publikum s úvahami zahraničních kritiků stalinismu (Milovan Djilas, Leszek Kolakowski, Lev Trockij), vracel se k důležitým jevům novější československé historie (Ivan Dérer, Robert Kvaček, Alexander Lojda, Tomáš Pasák, Jan Slavík) a uveřejnil též ukázky z Hovorů s Janem Masarykem Viktora Fischla.
V říjnu 1969 byla listu odňata registrace a jeho aktivity byly ještě dodatečně kriminalizovány: trestní stíhání za údajné šíření pornografie postihlo Jiřího Grušu a Petra Kabeše (za otištění Listů z Kalpadocie) a Jaroslava Kořána (za překlad Henryho Millera).
LITERATURA
Bibliografie: Obsah jednotlivých čísel in Sešity. Výběr z 33 1/2 čísel časopisu (ed. P. Kabeš, 2009).
Články: Z. Heřman: Sešity, LitN 1966, č. 15; jac (= J. Císař): Různé myšlenky..., Divadlo 1966, č. 7; Komu se nelení..., Svědectví (Paříž), 1966/67, č. 29; Larsen (= O. Sus): Glosa revuální, HD 1966, č. 7; V. Karfík: Potíže s Tváří, LitN 1966, č. 42; M. Vacík: O konfrontaci hodnot, RP 13. 12. 1966; J. Dvořák: Úsilí o tvář, Pochodeň 20. 1. 1967; mv (= M. Vacík): Každý pták své hnízdo, RP 19. 2. 1967; L. Rajnošek: Konečně diferencované časopisy, ČK 1967, č. 2; M. Brousková: Tvorba především!, HD 1967, č. 6; O. Sus: Vyklizujeme, HD 1967, č. 6; V. Dostál: Svíčkoví bratři, KT 1968, č. 3; Místo nekrologu za Černé sešity, SML 1968, č. 19; Nad dvaceti čísly Sešitů (z čtenářských dopisů), SML 1968, č. 21; J. Jung: Společenská realita a měsíčník Sešity, Obroda 1969, č. 8; M. Hojerová: Podivuhodné Sešity, RP 31. 10. 1969 (o č. 33); -ar- (= J. Hotmar): Sešity v čele literárního pokroku, Tvorba 1969, č. 8; M. Blahynka: Sešitové vydání krize. Východiska a vývoj měsíčníku Sešity pro mladou literaturu (1966-69), LM 1976, č. 9; (mit) (= M. Špirit): Sešity pro mladou literaturu, in Ztráty a nálezy, 50. a 60. léta v české literatuře, katalog výstavy PNP (1998); P. Kotrla: Erotika v poezii na stránkách Sešitů, Tvar 1998, č. 2; A. Jonáková: Za Petrem Kabešem, LitN 2005, š. 30; R. Matys: Vynořování Petra Kabeše, Host 2005, č. 7; J. Vrba: Legenda vtěsnaná do sešitu, LitN 2009, č. 44; J. Šofar: Sešity. Legendární časopis se vrací v reprezentativním výboru, HN 29. 12. 2009; J. Formánek: Konečně sešité Sešity, Respekt 2010, č. 2.
Rozhovory: P. Kabeš: Literatura ne mladá, ale nová (připr. D. Posekaná), MF 19. 11. 1967; J. Gruša: O ceně života (připr. K. Hvížďala), Rozmluvy (Purley) 1985, č. 5; O Sešitech mluvíme s Petrem Kabešem (připr. M. Langerová), Iniciály 1990, č. 8/9; P. Kabeš: Nějak jsem zlobil (připr. B. Správcová), Tvar 1998, č. 11; A. Kareninová, J. Kořán: Vše důležité jsme si řekli nad Sešity (připr. D. Iwashita), LidN 19. 12. 2009, příl. Kniha roku 2009.