Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Bohumil HRABAL

* 28. 3. 1914, Židenice (dnes Brno-Židenice) 
† 3. 2. 1997, Praha 
 
Prozaik
 Narodil se jako nemanželský syn Marie Kilianové a první tři roky byl vychováván jejími rodiči v Brně. Po matčině sňatku (1917) s Františkem Hrabalem žili společně v Polné, kde jeho adoptivní otec pracoval jako účetní v pivovaru, a od roku 1920 v Nymburku, kde byl Hrabalův otčím správcem a posléze ředitelem pivovaru. V roce 1924 se k nim na dlouhá léta přistěhoval otcův bratr Josef (Pepin), inspirující „múza“ a jedna z výrazných postav Hrabalovy literární tvorby. V Nymburku Hrabal vychodil obecnou školu a po roce studia na gymnáziu v Brně (1925–1926) zde navštěvoval i státní reálku (1926–1934). Středoškolská studia ukončil v roce 1934 zkouškou dospělosti a po následujícím roce studia latiny roku 1935 dodatečnou maturitou na reálném gymnáziu v Českém Brodě. Během studia na Právnické fakultě UK (1935–1939) navštěvoval rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filozofie na FF UK a začal se pokoušet i o literární tvorbu. Hojně cestoval (Německo, Polsko, Estonsko, Finsko, Švédsko a znovu Německo); na tyto cesty navázal až v šedesátých a pozdějších letech, kdy postupně navštívil celou řadu evropských zemí i USA. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 byl písařem na notářství v Nymburku a skladníkem Spotřebního a výrobního družstva železničních zaměstnanců tamtéž. Od jara 1942 do podzimu 1945 postupně pracoval jako traťový dělník či asistent traťmistra; po absolvování odborného kursu v Hradci Králové pracoval na železniční stanici Bobrovice a vposledku jako výpravčí na stanici v Kostomlatech (mezi Lysou nad Labem a Nymburkem). Pak se vrátil do Prahy, aby dokončil studia práv (JUDr. 1946), právnickou kariéru však odmítl. V letech 1946–1947 byl pojišťovacím agentem u Živnostenského starobního a invalidního fondu v Praze, poté obchodním cestujícím s drogistickým zbožím a hračkami pražské firmy K. H. Klofanda, po únoru 1948 pracovníkem firmy Drobné a spotřební zboží n.p. V roce 1949 byl zaměstnán v národním podniku Zdar, v červnu téhož roku odešel na brigádu do Spojených oceláren na Kladně; setrval tam až do července 1952, kdy utrpěl těžký úraz. Po více než roční léčbě se od října 1954 opět vrátil do kladenských hutí, poté se živil jako balič starého papíru ve Sběrných surovinách ve Spálené ulici. V letech 1959–1961 byl kulisákem a příležitostným statistou v libeňském Divadle S. K. Neumanna. V roce 1963 se stal spisovatelem z povolání. – Od roku 1935 se datuje Hrabalovo celoživotní, v Nymburku vzniklé, lidsky i umělecky významné přátelství s hudebníkem a básníkem Karlem Maryskem; jejich zájem o literaturu vedl v roce 1945 ke společnému Manifestu neopoetismu. Na počátku padesátých let se sblížil s řadou literárních osobností, které různou měrou zapůsobily na utváření jeho životních i uměleckých postojů: s Jiřím Kolářem, Josefem Hiršalem, Jiřím Weilem, Emanuelem Fryntou aj., zejména však s Egonem Bondym a experimentátorským grafikem Vladimírem Boudníkem. Častým místem setkání s těmito a dalšími tvůrci i bohémskými přáteli byl svérázný byt, bývalá kovárna ve starém domě na libeňské periferii v ulici Na hrázi, kde Hrabal žil a tvořil od konce čtyřicátých do počátku sedmdesátých let.
 

V letech 1937–1939 přispíval verši a články do regionálních Občanských listů (Nymburk) a zejména do Nymburských listů. Znovu začal časopisecky publikovat v roce 1959 v Květnu, dále přispíval do Plamene, Kulturní tvorby, Hosta do domu, Tváře, Knižní kultury, Impulsu, Literárních novin (Literárních listů, Listů), Orientace, Nových knih, Květů, Tvorby, Kmene aj., v sedmdesátých a osmdesátých letech jeho texty vycházely také v exilových periodikách Svědectví (Paříž) a Listy (Řím). Na základě dlouholetého zájmu o výtvarné umění a úzkých kontaktů s výtvarníky a uměleckými fotografy napsal texty k výstavám a tvorbě Karla Chaby, Jana Smetany, Jiřího Koláře, Kamila Lhotáka, Josefa Jíry, Jiřího Anderleho, Zdeňka Bouše aj. V roce 1948 byla rozmetána sazba Hrabalovy básnické sbírky Ztracená ulička, v roce 1959 zastavena výroba povídkové knihy Skřivánek na niti. Většinu beletristických prací vzniklých v sedmdesátých a osmdesátých letech vydal nejprve v samizdatových edicích, poprvé obvykle v edicích PetliceExpedice (Obsluhoval jsem anglického krále, 1973; Městečko, kde se zastavil čas, 1974; Postřižiny, 1974; Něžný barbar, 1974; Příliš hlučná samota, 1977; Tři teskné grotesky, 1978, Svatby v domě + Vita nuova + Proluky, 1986; Pražská ironie, 1986; Životopis trochu jinak, 1986; Kličky na kapesníku, 1987), Aktivně se Hrabal podílel také na samizdatové bibliofilské Edici Explosionalismus, vydávané Oldřichem Hamerou. Od roku 1986 převzala péči o strojopisná vydání zejména nově vzniklých rukopisů edice Pražská imaginace (soupis zde), existuje však mnoho různých opisů a neautorizovaných výborů z Hrabalova díla. Samizdatová vydání často přebírala exilová nakladatelství, která Hrabalovy knihy mj. i kvůli snazšímu pašování do Československa někdy vydávala bez tiráže a jakýchkoli „identifikačních“ údajů. Pro oficiální vydání Hrabal některé v samizdatu vydané knihy upravoval či překomponoval v nový celek. Hrabalův text Deník psaný noci se stal základem samizdatového sborníku Pocta Vladimíru Boudníkovi (1974; ed. Vladislav Merhaut ve spolupráci s Josefem Hamplem a Ladislavem Michálkem); Hrabalovy příspěvky vyšly také v literárních sbornících Pražské imaginace Jablečné pyré (pro kojence) (1988) a Vyzvání k hodokvasům (1989); Hrabal se podílel i na několika jubilejních publikacích (např. Josef Jírů 60, 1989 /s Jaroslavem Kladivou/ či JK 75, 1989 /k 75. narozeninám Jiřího Koláře/; Sborník Egonu Bondymu k šedesátinám, 1990), vydaných touže edicí.
Podle Hrabalových próz vznikl povídkový film Perličky na dně (1965, Smrt pana Baltazara, r. Jiří Menzel, sc. B. H. + J. Menzel; Podvodníci, r. Jan Němec, sc. B. H. + J. Němec; Dům radosti, r. Evald Schorm; sc. B. H. + E. Schorm; Automat Svět, r. Věra Chytilová, sc, B. H. + V. Chytilová; Romance, r. Jaromil Jireš, sc. B. H. + J. Jireš), středometrážní snímky Fádní odpoledne (1964, r. Ivan Passer, sc. B. H. + I. Passer) a Sběrné surovosti (1965, r. Juraj Herz, sc. B. H. + J. Herz), studentský film Magdalény Příhodové Mořská panna (1981, na motivy stejnojmenné první povídky Krasosmutnění, sc. M. Příhodová), dále pak celovečerní filmy režisérů Petra Kolihy (Něžný barbar, 1989, sc. Václav Nývlt), Dušana Kleina (Andělské oči, 1994, sc. Václav Nývlt a Dušan Klein), Věry Caisové (Příliš hlučná samota, 1995, sc. Věra Caisová), a především Jiřího Menzla (Ostře sledované vlaky, 1966, 1967 odměněno Oscarem; Skřivánci na niti, 1969, prem. až 1990, 1991 odměněno Zlatým medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně; Postřižiny, 1980; Slavnosti sněženek, 1983, vše sc. B. H. a J. Menzel, a Obsluhoval jsem anglického krále, 2006, film získal Cenu kritiky na festivalu Berlinale 2007, sc. J. Menzel). Pro televizní cyklus Škoda lásky natočil režisér Jan Pachl podle stejnojmenné Hrabalovy povídky inscenaci Zamilovaná (2015; sc. Jan Pachl).
V ještě větším počtu se Hrabalovy prózy dočkaly zpracování pro divadelní jeviště: Ostře sledované vlaky (dramatizace Saša Lichý, prem. 1966; dramatizace Václav Nývlt, prem. 1979; dramatizace Ivo Krobot, prem. 1990), Pábení (sc. Karel Semerád, prem. 1970), Postřižiny (dramatizace Zdenek Potužil, prem. 1977), Bambini di Praga (dramatizace Václav Nývlt, prem. 1978), Post postřižiny (dramatizace Zdenek Potužil a Svatopluk Vála, prem. 1980), Něžný barbar (dramatizace Václav Nývlt, prem. 1981), Pábitelé (dramatizace Jiří Vondráček, prem. 1982), Hlučná samota (dramatizace B. Hrabal a Evald Schorm, prem. 1984), Taneční hodiny pro starší a pokročilé (dramatizace Václav Nývlt, prem. 1984, rozmn. 1984, televizní záznam inscenace divadla Semafor 1991; dramatizace Petr Oslzlý a Ivo Krobot, prem. 1992; francouzsky v osmdesátých letech inscenováno pod tit. Cours de danse pour adultes et élèves avancés, dramatizace Guy Cambreleng), Na hrázi věčnosti (dramatizace Josef Kovalčuk, Zdenek Potužil a Svatopluk Vála, prem. 1984), Rozvzpomínání (podle románu Obsluhoval jsem anglického krále, dramatizace Petr Oslzlý a Ivo Krobot, prem. 1985, rozmn. 1989), Obsluhoval jsem anglického krále (dramatizace Petr Oslzlý a Ivo Krobot, prem. 1989, text v programu ND Praha 1998; dramatizace Petr Palouš, prem. 1989; inscenace krajanského amatérského souboru pod vedením Josefa Skály Vancouver, Divadlo Za rohem 2006), Le Palabreur (francouzská dramatizace Příliš hlučné samoty, dramatizace Guy Cambreleng, osmdesátá léta); Una solitudine troppo rumorosa (Příliš hlučná samota, dramatizace G. Pressburger, prem. Terst 1992), Morytát o strýci Pepinovi (sc. Zdenek Potužil, prem. 1995), Harlekýnovy milióny (dram. Ivo Krobot a Zora Vondráčková, prem. 1997) a Jarmilka (sc. Ivo Krobot a Miroslav Oščatka, prem. 2006).
Některé Hrabalovy texty byly inscenovány též jako monodramata. Povídka Bambini di Praga se stala podkladem i buffo-baletu-pantomimy Jaromíra Podešvy (1969), který se Hrabalem inspiroval i v několika dalších skladbách, podobně jako Jaromír Smolka. Miloš Orson Štědroň napsal a složil na motivy posledních let Hrabalova života operu Don Hrabal (prem. 2017). Hrabalova osobnost a dílo se staly východiskem taktéž několika literárních děl (např. Péter Esterházy: Hrabalova kniha /čes. 2002/, Paweł Huelle: Mercedes-Benz: Z dopisů Hrabalovi /čes. 2010/). – Rozhlasové dramatizace některých povídek uvedl Československý, resp. Český rozhlas (Diamantové očko, 1964; Podvodníci, 1991 a 1996; Andělské oči, 1996; Emánek, 1996); řada jeho textů byls upravena pro rozhlasovou četbu. – Trojice francouzských umělců Valérie Berge, Ambre, Lionel Tran zpracovala Příliš hlučnou samotu jako komiks (Une trop bruyante solitude, Montpellier 2002, čes. 2005). – Hrabalově osobnosti a jeho dílu bylo věnováno také několik výstav a zabývala se jím také řada českých i zahraničních dokumentaristů. V roce 1993 natočil polský režisér Paweł Trzaska dokumentární film Hrabal. Televizní dokument o B. Hrabalovi natočil v cyklu GEN Jiří Menzel (1994). Francouzský dokumentarista Patrick Cazals se autorem zabýval ve filmech Bohumil Hrabal, le tendre barbare (/B. H. něžný barbar/, 1992) a Bohumil Hrabal (1995, v rámci seriálu Un siècle des écrivains /Století spisovatelů/). V roce 2000 vznikly filmy Požehnaný prokletý básník Bohumil Hrabal (2000, sc. + r. O. Sommerová, v rámci cyklu Příběhy slavných) a nizozemský dokument Het leven is overal (/Život je všude/, 2000, rež. J. A. Jansen). Stoleté výročí narození připomněl film Bohumil Hrabal „Takže se stalo, že...“ (2014, r. O. Malina-Morgenstern, sc. týž + M. Suja). – V roce 1968 byla Hrabalovi udělena Státní cena za literaturu za film Ostře sledované vlaky, v roce 1992 získal Cenu Jiřího (George) Theinera za knihu Příliš hlučná samota, v roce 1993 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta za souborné vydání próz Svatby v domě, Vita nuova, Proluky. V roce 1992 převzal francouzský Řád umění a literatury.
Životem a dílem Bohumila Hrabala se zabývají samostatně publikované samizdatové studie Aleše Hamana (Otázky H. smíchu; pseud. H. Rak, 1975; knižně in Východiska a výhledy /2002/); Václava Černého (Za hádankami B. H.; 1975, tiskem ve Svědectví 51/1976); Jiřího J. Trávníčka (B. H., filozof a básník něžného barbarství; 1983); Jaroslava Kladivy (B. H., život a dílo; 1984, knižně Frankfurt n. M. 1984), Václava Kadlece (Bázlivý hrdina B. H.; 1989), sborník Rozbitá zrcadla (ohlasy díla B. H. v zahraničí, ed. Václav Kadlec, 1988) a dva narozeninové sborníky O čem bych psal, kdybych měl kam (ed. Ludvík Vaculík, 1974) a Hrabaliana (1989, ed. Milan JankovičJosef Zumr; oficiálně 1990). Hrabalovským studiím, vzpomínkám a dokumentům byl věnován původně samizdatový časopis Haňťa press (1989–1995); od roku 1999 dosud vychází časopis Nymburský pábitel.

 

Hrabal se prosadil v první polovině šedesátých let jako jedna z nejvýraznějších osobností české novodobé prózy, přitom však zveřejňování jeho děl nebylo totožné, ba ani paralelní s jeho faktickým tvůrčím vývojem. Již koncem třicátých let psal Hrabal básně něžného naladění, jež byly ovlivněny i dekadencí, a vysloveně lyrický charakter měly i jeho první pokusy prozaické. Ve svých počátcích měl velmi blízko k poetice a programu Skupiny 42, především deníkovým knihám Jiřího Koláře. Umělecky svébytné polohy poprvé dosáhl v básnických imaginativně realistických eposech z přelomu čtyřicátých a padesátých let (Bambino di Praga, Krásná Poldi), kdy byl ovlivněn hlavně surrealismem, jenž si však uzpůsoboval svému tvůrčímu naturelu, podobně jako svérázně domýšlel tvůrčí impulsy přicházející od jeho uměleckých přátel (Bondyho totálního realismus, neopoetismus Karla Maryska). K poezii se rád vracel i později (Adagio lamentoso; ve verších byla napsána i první ze tří variant novely Příliš hlučná samota), básnický a lyrický živel zůstával v jeho tvorbě stále přítomným protipólem epického principu, třebaže těžiště jeho tvůrčího úsilí se poměrně záhy přesunulo k próze. Od tvůrčího sebenalézání na konci čtyřicátých a počátku padesátých let, kdy vznikly texty zcela odlišné (existenciálně zaměřená novela Kain, syrově realistická povídka Jarmilka, „zápis“ vyprávění strýce Pepina Utrpení starého Werthera aj.), se Hrabalova prozaická tvorba setrvale vyznačuje různorodostí a také proměnlivostí. Zároveň si ovšem uchovává jisté trvalé rysy, k nimž patří především úžas, s nímž trvale přistupuje ke světu; ovlivnění (moderním) výtvarným uměním (projevující se plastickým způsobem vidění i využíváním primárně výtvarných metod jako jsou koláž, montáž či asambláž); polyfoničnost; bohatá a rozmanitá intertextovost; důsledná apolitičnost a odmítání ideologické angažovanosti; zaměření na všední, obyčejné, ba okrajové a bizarní postavy a prostředí; mísení různých stylových registrů na rovině jazykové i obrazné; akcentovaná tělesnost a sexualita; ironie, namířená nejen vůči světě, ale i vůči sobě samému a autobiografickému mýtu, který celým svým dílem vytváří.
Povídky jeho prvních knih vydaných v šedesátých letech (Perlička na dně, Pábitelé) měly převážně orální, skazový charakter. Souviselo to s povahou postav, Hrabalem rozvinutého typu tzv. pábitelů, kteří o sobě a svém euforicky bájivém postoji ke skutečnosti nechávají vědět zejména tím, co a jak vyprávějí. Jejich způsob mluvy, ale též jejich explozivně přerývaný způsob jednání je přitom zajedno s montážně aditivní osnovou Hrabalových próz. Do krajnosti autor tento postup vystupňoval v experimentátorském textu Taneční hodiny pro starší a pokročilé (opřeném o Utrpení starého Werthera), který je jedinou jakoby nekonečnou větou, motivicky bezuzdným monologem zestárlého, vychloubačného pábitele. Naproti tomu ve směšnohrdinském příběhu z protektorátní doby Ostře sledované vlaky (vytvořeném na základě textů Kain Fádní stanice) dokázal Hrabal své výbušné vypravěčství zkrotit do ukázněné povídkové stavby. Také ostatní práce z šedesátých let představují stále nové polohy a podoby Hrabalovy tvorby. Sbírka povídkových próz Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet se rozprostírá mezi téměř reportážní věcností a básnivým vizionářstvím. V knize Toto město je ve společné péči obyvatel doprovodil Hrabal soubor fotografií Prahy specifickým textem, v němž přivedl ke krajnosti svou oblibu v koláži. Morytáty a legendy jsou souborem disparátně zaměřených a též geneticky rozdílných prací autorsky dokumentárního, polemického a z podstatné míry legendárního a morytátního charakteru. – Po roce 1970 Hrabal nesměl několik let publikovat, avšak na skličující společenské i literární poměry odpověděl novým tvůrčím vzmachem. Ačkoliv i dříve vycházel z vlastní empirické zkušenosti, z míst a prostředí, kde žil, a z osudu lidí, které zblízka poznal, jako novinka v jeho díle zapůsobily rozsáhlejší stylizovaně vzpomínkové prózy, tematicky a situačně spjaté s nejužším rodinným okruhem a vlastním životem v „rodném“ Nymburku (Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas /pro oficiální vydání v sedmdesátých letech přepracované do knihy Krasosmutnění/, Harlekýnovy miliony). Sílící autobiografičnost vyústila v tvárně různorodou trilogii Svatby v domě, Vita nuova a Proluky, výrazně však sjednocovanou vypravěčem, stylizovaným jako hlas autorovy manželky. Vzpomínkový i esejisticky meditativní charakter má „pedagogický“ text o Hrabalově příteli Vladimíru Boudníkovi Něžný barbar. Širší výpověď o životě, včetně dimenzí společensko-historických, určuje naproti tomu bilanční román Obsluhoval jsem anglického krále a novelu Příliš hlučná samota. Od konce osmdesátých let Hrabal soustavně pěstoval specificky založenou esejistickou fejetonistiku (jím samotným nazývanou literární žurnalistikou) povětšině utvářenou do podoby veřejných dopisů, souhrnně obvykle označovaných jako Dopisy Dubence (Listopadový uragan, Ponorné říčky, Růžový kavalír, Aurora na mělčině, Večerníčky pro Cassia). Hojně rovněž publikoval glosy a drobné úvahy s tvůrčí problematikou a s komentáři k vlastnímu dílu a stejně hojně poskytoval rozhovory; jeden z nich se rozrostl do rozměru knihy (Kličky na kapesníku). V průběhu času se změnila nejen celková tematicko-tvárná faktura i poloha a pocitové ladění Hrabalovy prózy, ale i její jednotlivé komponenty. Zvlášť patrné je to na postavách pábitelů, kteří nabývají nejrůznějších podob, od tlachalů přes prášily a nezřízené snivce až po meditativně založeného Haňtu z Příliš hlučné samoty. Do bohaté a variabilní galerie pábitelů nakonec vstoupili nejen Egon Bondy a protagonista Něžného barbara Vladimír Boudník, ale v životopisné trilogii i sám autor jako jejich příznačný pravzor.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Hovory lidí (PP 1956, příloha Zpráv Spolku českých bibliofilů; 1989); Perlička na dně (PP 1963; rozšíř. 1964); Pábitelé (PP 1964; rozšíř. 1964); Taneční hodiny pro starší a pokročilé (P 1964); Ostře sledované vlaky (P 1965); Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (PP 1965); Kopretina (P pro děti 1965); Toto město je ve společné péči obyvatel (text-montáž k fotografiím M. Peterky, 1967); Morytáty a legendy (texty, PP 1968); Domácí úkoly (úvahy, rozhovory, 1970, náklad zabaven; ve stejnojm. souboru 1995, samostatně 2014); Poupata (BB, PP z let 1938–1952, 1970, náklad zabaven; Kolín n. R. 1982, 1992); Postřižiny (P 1976); Slavnosti sněženek (PP 1978); Městečko, kde se zastavil čas (P, Innsbruck 1978 s tit. Městečko, ve kterém se zastavil čas; Toronto 1989; 1991); Krasosmutnění (PP 1979); Obsluhoval jsem anglického krále (R, Kolín n. R. 1980 s tit. Jak jsem obsluhoval anglického krále; poté v Jazzpetitu 1982, poté in Tři novely, 1989, samostatně 1990); Příliš hlučná samota (P, Kolín n. R. 1980; 1989); Harlekýnovy miliony (R 1981); Kluby poezie (P, montáž z Příliš hlučné samoty a Něžného barbara, 1981); Něžný barbar (P, Kolín n. R. 1981 s tit. Něžní barbaři; 1990); Domácí úkoly z pilnosti (EE, glosy a rozhovory, 1982); Hlučná samota (D rozmn. 1985, prem. 1984); Život bez smokingu (EE, PP 1986); Proluky (R, Kolín n. R., Purley, Toronto 1986; 1991); Svatby v domě (R, Toronto 1987; 1991); Vita nuova (R, Toronto 1987; 1991); Majitelka hutí (P 1989, bibliof.); Z rukopisu (1989, nakl. tisk Čs. spisovatele, úryvky z prózy Proluky); Kličky na kapesníku (rozhovor L. Szigetiho s B. H., 1990); Bambino di Praga, Barvotisky, Krásná Poldi (BB 1990); Kouzelná flétna (esejistické FF v dopisech, 1990); Listopadový uragan (esejistické FF v dopisech, 1990, ed. K. Dostál); Ponorné říčky (esejistické FF v dopisech, 1991, eds. K. Dostál a V. Kadlec); Ztracená ulička (BB 1991); Růžový kavalír (esejistické FF v dopisech a rozhovory, 1991, eds. K. Dostál a V. Kadlec); Slavná Vantochova legenda (P 1991, bibliof.); Křik (část textu Naivní fuga, soukr. tisk 1992); Aurora na mělčině (esejistické FF v dopisech a text Naivní fuga, 1992, eds. V. Kadlec a M. Vodičková); Večerníčky pro Cassia (esejistické FF, 1993, eds. K. Dostál a V. Kadlec); Texty (FF, úvahy, glosy, soukr. tisk 1994, ed. T. Mazal); Historický a poetický průvodce (1995); Já si vzpomínám jen a jen na slunečné dny (fragment vzpomínek, 1998, ed. T. Mazal); Rukověť pábitelského učně (PP 2014, ed. V. Kadlec).
Výbory: Automat Svět (1966, ed. E. Frynta); Každý den zázrak (1979); Hovory lidí (1984, ed. R. Pytlík); Můj svět (1988, ed. V. Rzounek); Chcete vidět zlatou Prahu? (1989, ed. J. Pelc); Kdo jsem (pásmo úryvků s autobiografickou tematikou, bibliof. 1989, 1990, ed. K. Dostál); Schizofrenické evangelium (1990, ed. V. Kadlec); Krajina/y Bohumila Hrabala (pásmo úryvků s tematikou krajiny, 1990, ed. K. Dostál); Atomová mašina značky Perkeo (texty z let 1949–1989, 1991, ed. V. Kadlec); Buďte tak hodná, vytáhněte rolety! (výbor z milostné korespondence, 1999, ed. P. Zdražil); Drobky z hostiny (výbor citátů, 2003, ed. C. Pereires); Večerníčky pro Cassia (2006, ed. O. Horák); Setkání (2008); Povídky, črty a hovory (2015; připr. M. Havránková a M. Jankovič; ediční příprava M. Havránková; komentář M. Jankovič).
Souborná vydání: Městečko u vody (1982, tzv. Nymburská trilogie, obsahuje: Postřižiny, Krasosmutnění a Harlekýnovy miliony); Tři novely (1989, obsahuje: Ostře sledované vlaky, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Obsluhoval jsem anglického krále); Městečko, kde se zastavil čas, Něžný barbar, Příliš hlučná samota (1992).
Sebrané spisy Bohumila Hrabala (nakl. Pražská imaginace, 1991–1996): 1. Básnění (1992, ed. M. Červenka); 2. Židovský svícen (1991, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 3. Jarmilka (1992, ed. K. Dostál a V. Kadlec); 4. Pábení (1993, ed. J. Zumrová); 5. Kafkárna (1994, eds. K. Dostál, C. Poeta a V. Kadlec); 6. Obrazy v hlubině času (1994, ed. J. Zumrová); 7. Obsluhoval jsem anglického krále (1993, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 8. Rukověť pábitelského učně (1993, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 9. Hlučná samota (1994, ed. M. Jankovič); 10. Nymfy v důchodu (1994, ed. M. Chlíbcová); 11. Svatby v domě (1995, eds. J. Janáčková, M. Chlíbcová, M. Jankovič a V. Kadlec); 12. Kdo jsem (1995, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 13. Dopisy Dubence (1995, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 14. Pojízdná zpovědnice (1996, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 15. Domácí úkoly (1995, eds. V. Gardavský, C. Poeta, K. Dostál a V. Kadlec); 16. Naivní fuga (1995, eds. K. Dostál a V. Kadlec); 17. Kličky na kapesníku (1996, eds. V. Gardavský, C. Poeta a V. Kadlec); 18. Ze zápisníku zapisovatele (1996, eds. V. Gardavský, C. Poeta a V. Kadlec); 19. Dodatky, rejstříky, bibliografie (1996, eds. C. Poeta a V. Kadlec).
Spisy Bohumila Hrabala (nakl. Mladá fronta, 2014–2018; každý svazek obs. též sekundární literaturu k zařazeným textům a excerpta z ní): 1. Křehký dluh. Básnění a rané prózy (2017, eds. V. Kadlec, J. Pelán, k vyd. připr. M. Červenka, K. Dostál, V. Gardavský, V. Kadlec, C. Poeta); 2. Skřivánek na niti (2014, eds. V. Kadlec, J. Pelán, C. Poeta; k vyd. připr. J. Zumrová a K. Dostál); 3. Jsme jako olivy (2015, eds. V. Kadlec, J. Pelán; k vyd. připr. K. Dostál, M. Jankovič, J. Zumrová); 4. Rukověť pábitelského učně: texty z časů normalizace (2016, eds. V. Kadlec, J. Pelán; k vyd. připr. K. Dostál a M. Chlíbcová); 5. Život bez rukávů: autobiografická trilogie (2016, eds. V. Kadlec, J. Pelán; k vyd. připr. M. Chlíbcová, J. Janáčková, M. Jankovič a V. Kadlec); 6. Ze zápisníku zapisovatele: publicistika (2018, eds. V. Kadlec, J. Pelán); 7. Pojízdná zpovědnice: literární žurnalistika (2018, eds. V. Kadlec, J. Pelán).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Život je všude (smz. 1956; 2005); Mluvíme stejnou řečí (1962); Hovory s veverkou (1963); Povídka 62 (1963); Nová setkání (1966); Podoby (1967); Česká povídka 1918/1968 (1968); Deset podob lásky (1968); Mámivá noc (1970); 500 svazků edice Světová četba (1980); Malá encyklopedie českého humoru (1982); Výběr na léto 86 (Vídeň 1986); Grog bez cukru (1986); Živý proud (1986); Výběr na léto 1987 (Vídeň 1987); Lásky pozemské (1987); Malá galerie autorů (1989); Kavárny & spol. (1990); Benefice (Toronto 1990); Obdivuhodný člověk (1991); Automobilové povídky (1992); Knížka za vysvědčení (1992); Osočení (Toronto 1993); Dubček známy neznámy (Bratislava 1993); Zábavný kalendář Jistota pro rok 1994; Koniny... a taky blbiny (1996); S třicítkou na krku (1996); Stopy blesku (1996); Pohádková mateřídouška (2017); Praha v množném čísle (2019).
Uspořádal a vydal: Bohumil Hrabal uvádí... (výbor české prózy, 1967; též přísp.); Bohumil Hrabal uvádí: Pražské pavlačové anekdoty (1994; též přísp.).

LITERATURA

Bibliografie: V. Kadlec, C. Poeta in Spisy BH, sv. 19 Dodatky, rejstříky, bibliografie (1996).
Knižní monografie (česky): J. Kladiva: B. H., Život a dílo (Frankfurt n. M. 1988); R. Pytlík: B. H. (1990); S. Rothová: Hlučná samota a hořké štěstí B. H. (1993, přel. M. Špirit, zde též bibliografie a úplný seznam překladů, pův. německy s tit. Laute Einsamkeit und bitteres Glück: zur poetischen Welt von Bohumil Hrabals Prosa, Bern 1986); J. Kladiva: Literatura B. H. (1994); M. Jankovič: Kapitoly z poetiky B. H. (1996); R. Pytlík: ...a neuvěřitelné se stalo skutkem (1997); M. Zgustová: V rajské zahradě trpkých plodů (1997); J. Pelán: B. H. – Pokus o portrét (2002), též in Kapitoly z francouzské, italské a české literatury (2007); M. Špirit: B. H.: una sfida per storici ed editori = B. H. jako výzva literární historii a nakladatelům (Udine 2003); M. Slavíčková: Hrabalovy literární koláže (2004; přeprac. verze původně švédské monografie Bohumil Hrabals litterära collage, Lund 2003); T. Mazal: Spisovatel B. H. (2004); P.-L. Cosset – L. Grafnetterová: Jak čtou Češi, Francouzi a Němci H. Anglického krále: esej ze sociologie četby (2009); T. Mazal: Cesty s B. H. (2011); J. Baluch: Kain podle H. (2012; pův pol. s tit. Kain według Hrabal, Kraków 2007); T. Mazal: Plovoucí motivy (2012); P. Čermák: B. H. – „Vzhůru, srdce!“ (2013); P. James: Kulturní paměť v tvorbě Bohumila Hrabala a Clauda Simona, in P. James – M. Kolář: Mimésis a historická paměť (2013); J. Kroutvor: Setkávání s H. (2014); M. Šup: B. H. a Polná (2014); T. Alešová: Recepce díla B. H. v Itálii (2015) E. Čapková: B. H. a výtvarné umění (2015); J. Řehounek: Jak šly nymfy do důchodu: příběh knihy B. H. Harlekýnovy milióny (přednáška, Nymburk, vl. n. 2016); J. Češka: B. H. – autor v množném čísle (2018); (cizojazyčně): A. Götz: Bilder aus der Tiefe der Zeit: Erinnerung und Selbststilisierung als ästhetische Funktionen im Werk Bohumil Hrabals. (Frankfurt am Main 1998); A. Kaczorowski: Gra w życie: opowieść o Bohumilu Hrabalu (Wołowiec 2004); P. James: B. H.: „composer un monde blessant à coups de ciseaux et de gomme arabique“ (Paris 2012); W. Soliński: Bohumila Hrabala sprawa polska (i inne sprawy) (Wrocław 2013); A. Kaczorowski: H.: słodka apokalipsa (Wołowiec 2016).
Sborníky a další kolektivní práce (česky): Hrabaliana (sb. studií a vzpomínek k 75. narozeninám, smz. 1989; 1990, eds. M. Jankovič a J. Zumr); Nad Hrází Věčnosti (2004, ed. T. Květák); Bohumil Hrabal /1914–97/ (Londýn 2004, ed. D. Short); Hrabaliana rediviva (2006, eds. A. Cosentino, M. Jankovič, J. Zumr; it. s tit. Intorno a Bohumil Hrabal /Udine 2005, ed. A. Cosentino/); Slovník B. H. (2009; eds. F. Čermák a V. Cvrček ); B. H. – Jiří Kolář: průsečíky, paralely i mimoběžky života a díla, Literární archiv 2014, sv. 46; B. H.: známý a neznámý (2014, eds. P. Šorm, F. Sýkora a J. Kavánová); Hlučná samota: sto let B. H.: 1914–2014 (2014, eds. P. Kotyk, S. Kotyková, T. Pavlíček); Čtení o B. H. (2016, ed. A. Cosentino; obs. bibliografii knižních vydání textů B. H. a Výběrovou bibliografii o B. H. a jeho díle); Trhliny světa (2016, ed. R Kanda); Hledání proluk (2019, ed. J. Goszczyńska; pův. pol. s tit. W poszukiwaniu przerw w zabudowie: w stulecie urodzin Bohumila Hrabala, Warszawa 2015); Schizofrenická historiografie: literatura B. H. v krátkém 20. století (2019, eds. J. Češka, M. Ďurčanský, P. James, H. Meyer); (cizojazyčně): Danslessen van Bohumil Hrabal (Amsterdam 1987, eds. M. Grygar a G. Alleman); Hommage à H. (pásmo citátů z H. textů s autobiogr. tematikou a sb. studií a vzpomínek, Frankfurt am M. 1989, ed. S. Rothová); Le palabreur: textes de et sur B. H. (Paris 2001 /zvláštní číslo 3 Cahiers slaves/, eds. X. Galmiche, J. de Préval, L. Stránská); B. H., palabres et existence (Paris 2002, ed. X. Galmiche); Hrabal in Hrabal (Pasian di Prato 2003); Come quando volti pagina: H., dieci anni dopo (sb. Montereale Valcellina 2007, ed. A. Trangoni).
Obrazové publikace (výběr): H.: Immagini di un tenero barbaro. Dall’archivio fotografico di T. Mazal (Udine 2005, eds. A. Cosenino, M. De Anna); L. Michálek: Libní s B. H. (2010); P. Fojtík – J. Řehounek: Nymburkem ve stopách B. H. (2012); Kdo jsem. B. H.: spisovatel – Čech – Středoevropan (katalog výstavy 2014, ed. T. Pavlíček); J. Kaplan (ed.): B. H. ve fotografiích (2014).
Studie a články (česky): V. Havel: Nad prózami B. H., in sb. Život je všude (smz. 1956; 2005), též in Hanťa Press 1991, č. 11 + in Spisy V. H., sv. 3 (1999); J. Lopatka: O diskusích, velké literatuře a B. H., Tvář 1964, č. 5/6, též in Šifra lidské existence (1995); F. Benhart: Pan H. to má dobrý, Plamen 1964, č. 12; M. Suchomel: O potřebě mýtů, Plamen 1965, č. 1; rozšíř. s tit. O potřebě mýtů a klaunů + Hráči, Orientace 1967, č. 5, obojí též in Literatura z času krize (1992); J. Cigánek, Hrabalovské reflexe, LitN 1965, č. 29; J. Lopatka: Tvorba a spisování, Tvář 1965, č. 8 + č. 9, též in Předpoklady tvorby (1991; 2010); A. Brousek: Ostře sledovaný H., Divadlo 1966, č. 5; O. Sus: Obnažení metody, HD 1966, č. 3, též in Bez bohů geneze? (1996); J. Alan: Na okraj próz B. H., Plamen 1966, č. 10; P. Blažíček: H. konfrontace, in Příběhy pod mikroskopem (sb. 1966), též in Kritika a interpretace (2002); R. Pytlík: Pábitelé jazyka, in Struktura a smysl literárního díla (sb. 1966); J. Lopatka: Nebývalé problémy textologické, in Podoby 2 (sb. 1966), též in Předpoklady tvorby (1991; 2010); E. Frynta: Náčrt základů H. prózy, in B. H. Automat Svět (1966), též in Eseje (2013); A. M. Ripellino: Ještě nad H. Inzerátem... , Impuls 1968, č. 7; E. Frynta: Pábitel B. H., in B. H.: Pábitelé (1969 /3. vyd./), též in Eseje (2013); V. Černý: Za hádankami B. H., Svědectví (Paříž) 13, 1976, č. 51, též in Eseje o české a slovenské próze (1994); M. Slavíčková: H. literární montáže, in Slavica lundensia 5, Litteraria (Lund 1977); R. Pytlík: Svět B. H., in B. H.: Každý den zázrak (1979); M. Slavíčková: Některá pozorování o technice literární koláže u H., in Slavica lundensia 8, Bohemica et Slovaca (Lund 1980); J. Kolár: K poetice H. „světa naruby“, Estetika 1980, č. 2, též in Sondy: marginálie k historickému myšlení o české literatuře (2007); J. Nejedlá: B. H. chvála života, in B. H.: Kluby poezie (1981); J. Říhová: Syntaktické deformace a autorský záměr, Sborník prací pedagogické fakulty v Ostravě, řada D, Jazyk, literatura, umění, 1982, č. 18; J. Galík: H. druhý poločas (Konstanty a proměny), KultM 1983, č. 3; F. Štícha: Slovosled v prózách B. H., Naše řeč 1983, č. 2; I. Stehlíková: Stylizování jazykové komunikace v prózách B. H. a O. Pavla, Naše řeč 1983, č. 5; R. Pytlík: H. pábení, in B. H.: Hovory lidí (1984); K. Chvatík: Fenomén H., Proměny (New York) 1985, č. 1, též in Melancholie a vzdor (1992); S. Richterová in Slova a ticho (Mnichov 1986; 1991), též Eseje o české literatuře (2015); S. Rothová: Pro návrat k Hrabalovi , in B. H.: Proluky (Toronto 1986), též in Proměny (New York) 1987, č. 2; M. Slavíčková: H. paralelní texty – básnická a prozaická Krásná poldi, in Slavica lundensia 10, Slavica Lubomiro Durovic sexagenario dedicata (Lund 1986); B. Svozil: Doslov, in B. H.: Městečko u vody (1986 /2.vyd./), pod tit. B. H. a jeho nymburská trilogie též in Próza obrazná i věcná (1995); H. Kosková: Magnus parens současné české prózy, in Hledání ztracené generace (Toronto 1987; 1996); B. Kostřicová: K typologii postav B. H. a Vladimíra Párala, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Philologica. Studia bohemica 1987, sv. 4; S. Přádná: Prózy B. H. ve filmu, in Filmový sborník historický 1. Film a literatura (1988); J. Škvorecký: Americké vlivy v díle B. H., in Franz Kafka, jazz a jiné marginálie (Toronto 1988; původně angl. American Motives in the Work of B. H., Cross Currents 1982, č. 1, 1982), též in Tvar 1990, č. 24 + in Mezi dvěma světy a jiné eseje (2004); K. Šebesta: K jazyku a stylu H. Postřižin, Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Slavica Pragensia. Fungování textu ve společenské 1988, sv. 4; K. Chvatík: Dílo B. H. a problém postmoderny, Listy (Řím) 1989, č. 3, též in Melancholie a vzdor (1992); M. Jankovič: Hlučná samota B. H., in B. H.: Příliš hlučná samota (1989), uprav. též in Kapitoly z poetiky B. H. (1996); V. Novotný: Barbarský portrét něžnosti, in B. H.: Něžný barbar (1990); R. Pytlík: Vyprávění o B. H. , in B. H.: Chcete vidět zlatou Prahu? (1989) + Doslov, in B. H. Tři novely (1989); I. Štorcová: K problematice koherence jednoho H. textu, SaS 1989, č. 4; M. Jankovič: Text jako proud, Hanťa press 1990, č. 5, poté in Nesamozřejmost smyslu (1991), též in Cesty za smyslem literárního díla (2005); J. Chuchma: Hrabalovo (závěrečné?) rozvzpomínání, Tvar 1991 č. 21; M. Jankovič in Nesamozřejmost smyslu (1991), též in Cesty za smyslem literárního díla (2005); J. Kroutvor: Ztracená ulička znovu nalezená, in B. H.: Ztracená ulička (1991), též in Fernety: kniha pro milovníky hořkých nápojů (1998) + in Setkávání s H. (2014); J. Kroutvor: Barvotisky B. H., KS 1991, č. 4, též in Fernety: kniha pro milovníky hořkých nápojů (1998) + in Setkávání s H. (2014); V. Novotný: Vzhůru vstříc tomu, co už není, in B. H.: Městečko, kde se zastavil čas (1991); M. Petříček: Glosa k B. H., in B. H.: Slavná Vantochova legenda (1991); J. Toman: Žrouti, jedlíci...a další rozdíly mezi Haškem a H., KS 1991, č. 1; S. Rothová: B. H .– a Kafka? KS 1991, č. 3; M. Grygar: Poláčkovo a H. pojetí světa + V. Novotný: Scény z minulosti maloměsta. Karel Poláček a B. H., in Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním (sb. 1992); J. Chuchma: H. zase na okraji, Respekt 1993, č. 4; O. Král: Cesta zůstala sjízdná, ČL 1993, č. 2; V. Novotný: Schizofrenické juvenilie B. H., in Česká literatura 1948–1956 (sb. 1993), též in Problémy a příběhy: Od Puchmajera k Páralovi (2001); S. Corduas: Marné pátrání po H. imaginaci: Tři dobou poznamenané doslovy, SPFFBU, řada literárněvědná (D) 1994, č. 41; M. Jankovič: Proud vyprávění, proud hovoru, psaní proudem: Hrabalovská pozorování, ČL 1994, č. 1, též in O poetice literárních druhů (sb. 1995), pod tit. Psaní proudem – autobiografická trilogie in Kapitoly z poetiky B. H. (1996), též in Cesty za smyslem literárního díla (2005), též in B. H.: Spisy B. H., sv. V: Život bez smokingu (2016); G. Dierna: Dvě kapitoly o B. H., ČL 1994, č. 4; M. Jankovič: Na hranici života a umění: K poetice Jaroslava Haška a B. H., in Přednášky z 36. běhu LŠSS (1994); P. Král: Středoevropské digrese (Schulz, Blecher, Hrabal), KS 1994, č. 1, též in Vlastizrady (2015); M. Exner: Nad lyrickými básněmi B. H., Tvar 1995, č. 18; Z. Kožmín: Proměny perspektivy v H. próze, in Studie a kritiky (1995); J. Homoláč in Intertextovost a utváření smyslu v textu (1996); J. Pechar: Hrabalova hořká krása, in Nad knihami a rukopisy (1996); F. Benhart: Paradoxy B. H., Tvar 1997, č. 19; K. Gammelgaardová: Mluvený jazyk v H. Jarmilce, ČL 1997, č. 2; M. Slavíčková: Hrabalovy „Pracovní materiály, poznámky a výpisky“, ČL 1997, č. 4; J. Zumr: André Breton a B. H., in Mezi řádky = Entre les lignes (sb. 1999); J. Chrobák: Poezie B. H., Aluze 1999, č. 1; J. Bartůňková: H. textové variace (Různost v podobnosti), Stylistyka (Warszawa) 2000, sv. 9; J. Chuchma: Svět už je všechno, jen ne umění, in B. H.: Bambino di Praga. Krásná Poldi (2000); M. Špirit: B. H. v roce 2000, KP RR 2002, č. 24; B. Hoffmann: Na hrázi věčnosti – výtvarné reflexe díla B. H., in Česká literatura na konci tisíciletí, sv. II. (sb. 2001); A. Götz: Obrazy z hlubiny času: Vzpomínka a autostylizace jako prostředky poetizace, ČL 2001, č. 4; Ans F. Linssen-Hogenberg: Dvě H. verze Kaina a verze biblická, Viselec 2001, č. 16; M. Bauer: Lektorské zásahy do rukopisů B. H. vydávaných knižně v sedmdesátých a osmdesátých letech + L. Machala: H. tvorba zpod normalizační kruchty, in Život je jinde...? (sb. 2002); A. Haman: Otázky H. smíchu, in Východiska a výhledy (2002); J. Pelán: Básnické začátky B. H., in Cinque letterature oggi (sb. Udine 2002), též in Kapitoly z francouzské, italské a české literatury (2007); J. Pelán: B. H. e la Mitteleuropa, in Dal centrodell Europa. Culture a confronto tra Trieste e Carpazi (sb. Pécs 2002), čes. s tit. B. H. a střední Evropa in Kapitoly z francouzské, italské a české literatury (2007) + Ungarettiovské a jiné inspirace B. H., Souvislosti 2002, č. 1, též in Kapitoly z francouzské, italské a české literatury (2007); L. Štěpán: Vypravěčství v postmoderní situaci na příkladu děl Dominika Tatarky a B. H., in Literatury v kontaktech (sb. 2002); G. Zandová: Super-sexdadaismus? B. H., in Totální realismus a trapná poezie (2002); J. Baluch: Hospoda – matečník slova + V. Kadlec: Všechno je pravda aneb Mýty hrabalovské a Hrabalovy, in U źródełsensu: Leśmian– Hrabal – Schulz: dziennik prowincjonalny (sb. Racibórz 2003); A. Linssen-Hogenbergová: Kouzelná flétna: Srovnání funkce rituálu a transcendence v textu B. H. Kouzelná flétna a filmu Ingmara Bergmana Trollfloete, ČL 2003, č. 2; M. Slavíčková: Tematika snů v díle B. H., in Litteraria humanitas, sv. 12: Moderna – avantgarda – postmoderna (sb. 2003); T. Mazal: Samoty krajin i ducha B. H. a Jacka Kerouaka, Tvar 2004, č. 6; J. Pelán: Quijotismus v H., in Don Quijote v proměnách času a prostoru (sb. 2005), též in Kapitoly z francouzské, italské a české literatury (2007); S. Richterová: H. nebesa (Poznámky na okraj mystických aspektů H. díla), in Místo domova (2004), též in Eseje o české literatuře (2015); M. Jankovič: H. psaní proudem, in kol.: Na cestě ke smyslu (2005); Š. Vlašín: Rodinné ságy B. H., in Stabilita a labilita žánrů: Žánrové metamorfózy v středoevropském kontextu, sv. II. (sb. 2005); M. Jankovič: Motivy-šifry pozdního H., ČL 2006, č. 2/3, též in Dílo v pohybu (2009) + in Cesty za smyslem literárního díla II (2015); M. U. Fidler: Univerzálnost zvukomalebného symbolismu B. H: Literárně-kognitivní analýza a problematika překladu + K. Mercks: Kain a Hrabal + L. Vítová: Recepce a překlady H. díla v polské literatuře, in Otázky českého kánonu (sb. 2006); M. Pató: H. kniha P. Esterházyho a recepce B. H. v Maďarsku + M. Banas: Setkání něžných barbarů – B. H. a Vladimíra Boudníka + A. Szuster: Setkání něžných barbarů – Vladimíra Boudníka a B. H., in Setkání s druhým (sb. 2006); M. Slavíčková: B. H. – čtenář a obdivovatel ruské literatury, in Problémy poetiky (sb. 2006, Litteraria humanitas, sv. 14); M. Trunečka: ...pro prózu je nejpodstatnější hra fotbal...: K sportovním motivům v textech B. H., Slovo a smysl 2006, č. 6; M. Vítová: Mladí surrealisté a Polaban Nymburk, Tvar 2006, č. 12; B. Volková: Smrt jako sémiotická událost: Mácha, Němcová, Neruda, Hrabal a Kundera, ČL 2006, č. 6; J. Machovský: B. H.: inspirační pramen i ve vážné hudbě, Nymburský pábitel 2007, č. 30; O. Mainx: Bondyho a H. poemy, in Poezie jako mýtus, svědectví a hra: kapitoly z básnické poetiky Egona Bondyho (2007); J. Schneider: H. Pipsi, in Labyrint ženského literárního světa (sb. 2007); Z. Škapová: Spory o filmové adaptace próz B. H., in Eurolingua & Eurolitteraria 2006 (sb. 2007); J. Štěpán: B. H. a regionální jazykové jevy, Naše řeč 2007, č. 1; L. Vlach: Podoby totálního realismu v díle B. H., in Poetika programu – program poetiky (sb. 2007), též in V Macurových botách (sb. 2009); A. Catalano: B. H., in Rudá záře nad literaturou: Česká literatura mezi socialismem a undergroundem (1945–1959) (2008); I. Furnicová: Fikční svět jako mundus imaginalis: Vertikální a horizontální osa v H. novele Příliš hlučná samota, ČL 2008, č. 2; J. Schneider: H. autobiografická trilogie: jiná verze Dichtung und Wahrheit, in Eurolitteraria & Eurolingua 2007 (sb. 2008); J. Schneider: Spor Václava Černého s Václavem Černým o B. H., in Studia Moravica VI: Symposiana (Olomouc 2008); U. Heftrich: Próza B. H. Příliš hlučná samota, in Smutek na vedlejší koleji: Nacistická genocida Romů v české literatuře (2009); J. Królak – P. Ślusarczyk: „Zbytky eposů“ čili Poznámky na okraj rané tvorby B. H. a E. Bondyho, in Literatura určená k likvidaci IV (sb. 2009); J. Matonoha: Nerozlišující pozornost, nelineární rukopis, tekutý text. B. H., in Psaní vně logocentrismu (2009); J. Češka: Psaní B. H. na pomezí literatury, Slovo a smysl 2010, č. 14, též in Průzračnost tvorby v zrcadle literatury (2014); J. Čulík: Jak H. přemohl Menzela + Kyuchin Kim: Vzájemný vztah filmu a literatury: Novela B. H. Ostře sledované vlaky a stejnojmenný film J. Menzela + K. Mercks: Percepce v literárním díle: Vnitřní prostory v H. románu Harlekýnovy miliony, in Česká literatura v intermediální perspektivě (sb. 2010); J. Fulka: Text, trhlina, zkamenělina: k jednomu hrabalovskému motivu, ČL 2010, č. 6; J. Češka: Za autorstvím čtenáře: Reflexe H. nesebevědomého autorství + M. Ivačić: B. H. jako outsider? + P. James: Avantgardní hrabalovské pábení + A. F. Linssen-Hogenberg: Úloha ženy v Camusově novele L´Étranger a H. Legendě o Kainovi + L. Vítová: Středoevropská literární inspirace H.: Esterházy, Huelle, Czcibor-Piotrowski, Bielaszewski, Szamburski, in Česká literatura – rozhraní a okraje (sb. 2010); J. Češka: Zromantizovaný horor – H. Harlekýnovy milióny (K literární topografii města), in Město: vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění (sb. 2011), též in Průzračnost tvorby v zrcadle literatury (2014); J. Schneider: Text a vyprávění: na okraj hrabalovského vypravěčství, Bohemica Olomucensia 2011, č. 4; J. Češka: Replika a zrcadlení: koroptve a králíčci v díle B. H., A2 2012, č. 26; J. Češka: Ironiczna bezdomność B. H. a tłumina tesknota za domem Milana Kundery, Poŕownania (Poznań) 2012, č. 1, čes. s tit. Hrabalovo ironicky přijímané bezdomovectví a Kunderův zapíraný stesk po domově, in Průzračnost tvorby v zrcadle literatury (2014); M. Charvát: Kain jako existenciální povídka? ČL 2012, č. 6; A. Likavčanová: Vztah B. H. a Lao-c': v jeho vrcholných prozaických textech Příliš hlučná samota a Obsluhoval jsem anglického krále, Protimluv 2012, č. 4; J. Vaníček: Průnik ideologie, Tvar 2012, č. 9; H. Kosáková: Stylizace mluveného slova, skaz a koláž v díle B. H., Svět literatury 2013, č. 47; A. Cosentino: Kainové bezradní, in Klubko Ariadnino (sb. 2014); J. Češka: H. zatracovaný a znovu nalézáný: střídmostí ironie proti ohlupujícím mýtům pravdy, A2 2014, č. 11; J. Češka: Literatura v perspektivě života, nebo život v perspektivě literatury? K hrabalovskému kalendáriu, ČL 2014, č. 5; L. Doležel: Hra s ich-formou v díle B. H., ČL 2014, č. 2; L. Doležel: Posmrtný text: Ostře sledované vlaky B. H., in Heterocosmica II: fikční světy postmoderní české prózy (2014); J. Fulka: Dívat se buzarem: pohled u B. H., Slovo a smysl 2014, č. 21; M. Jankovič: K poetice dlouhých vět B. H., Bohemica litteraria 2014, č. 2, též in Cesty za smyslem literárního díla II (2015); N. Macurová: Rozpačitý A. M. Píša: nad lektorským posudkem H. rukopisu Skřivánek na niti, Tvar 2014, č. 7; J. Pelán: Brevitas a amplificatio v próze B. H., Slovo a smysl 2014, č. 21; M. Špirit: Hrabalovy Spisy – včera, dnes a snad zítra, RR 2014, č. 94; B. Činátlová in Odradky: Věc a věcnost v literatuře (2015); M. Jankovič: Komentář, in B. H.: Povídky, črty a hovory (2015); P. Král: Jiný Hrabal, in Vlastizrady (2015; pův. fr. jako předmluva k fr. výboru B. H.: Rencontres et visites, 1997, ed. P. Král); J. Češka: Válka na periferii H. literatury, in Obraz válek a konfliktů (sb. 2015); J. Češka: Za H. variantností a ironií, in M. Wögerbauer – P. Píša – P. Šámal – P. Janáček a kol.: V obecném zájmu (2016); J. Češka: H. pozvolné přitakávání periferii, in Příroda vs. industriál: vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění (sb. 2016); J. Chrobák: Od literatury do života aneb Zrození prozaika B. H., Bohemica Olomucensia 2016, č. 1; A. Förster: Filologie Haška, H. pokus o alternativu a jeho čtení u Jáchyma Topola, in Performativita válek a konfliktů (sb. 2016); K. Piorecká: H. psaní mezi grafickým listem a automatickým textem, in Psaní na dotek (2016); A. Cosentino: H. konfrontáže každodennosti a dějin, in Lidský život a každodennost v literatuře (sb. 2016); D. Blahutková: Estetika, aisthesis a literární text: hrabalovský příklad, Kuděj 2017, č. 2; M. Mejzr: Kdo obsluhoval Anglického krále? Příběh stěžejního H. díla, Lógr 2017, č. 24; J. Češka: Zrod H. spisovatelství: lektorské řízení H. tvorby v nakladatelství Československý spisovatel v první polovině šedesátých let, SaS 2018, č. 2; L. Tučková: Uměleckým sebevyjádřením se vztáhnout k transcendenci: Obsluhoval jsem anglického krále a Příliš hlučná samota B. H., Kontexty 2018, č. 6; D. Just: Literatura a život: sebestylizace jako strategie v autobiografických a esejistických textech B. H., ČL 2019, č. 1; J. Pelán: Intertextualita H. „Kaina.“, Svět literatury 2019, č. 59; F. Všetička: Obsluhoval jsem anglického krále B. H., Partonyma 2019, č. 29; (cizojazyčně): H. Kunstmann: Zur auditive Stilisierung in der modernen tschechische Prosa: John, Hašek, Hrabal, Die Welt der Slaven 1970, sv. 4; J. Škvorecký: předmluva in The Death of Mr. Baltisberger (New York 1973, London 1980, pod jm. Daniel S. Miritz); G. Gibian: The Haircutting and I Waited of the King of England: Two Recent Works of B. H., in Czech literature since 1956 (sb. New York 1980); J. Škvorecký: předmluva in Closely Watched Trains (New York 1980); C. Ancelot: Le „odsun“ dans la trilogie autobiographique de B. H. + G. Cambreleng – D. Monmarte: B. H. sur la scène française, in Le roman tchèque dans le contexte international: Mémoire et tradition dans la prose contemporaine (sb. Paris 1992); M. Dobstadt: Raum und Zeit in der Erzählung „Allzu laute Einsamkeit“ von B. H., Litteraria Pragensia 1993, č. 6; K. Kardyni-Pelikánová: Ocalic podmiotowosc. Para-epistolarne formy w polskiej i czeskiej prozie wspólczesnej (na przykladzie „Listów do Jerzego“ M. Kuncewiczowej i „Huraganu listopadowego“ B. Hrabala), Litteraria humanitas (Brno) 1995, sv. 3; M. Pilař: Hrabal and Boudník – the Fatal Friendship, Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Literární věda, 1997, č. 3; L. Shear Urbaszewski: Rethinking the Grotesque in Hrabal's Fiction: Carnival as a Model for Closely Watched Trains, Brown Slavic Contributions. Modern Czech Studies (Providence) 2000, sv. 13; R. Porter: B. H.: Small people and tall tales, in An Introduction to Twentith-Century Czech Fiction: Comedies of Defiance (Brighton 2001); J. Matonoha: De-centred Bildungsroman and the Discourse of a Juxtaposition. Reading Bohumil Hrabal's Closely Watched Trains, I Served the King of England and Too Loud a Solitude, in Přednášky z 49. běhu Letní školy slovanských studií (sb. 2006); J. Tischner: Schizofreniczna ewangelia, Almanach Czeski (Kraków) 2006, sv. 1; G. Wilk: Inspiracje i asocjacje: Wokół problemów przeszłości – refleksje przykolejnym czytaniu Postrzyżyn Bohumila Hrabala, in Obraz minulosti v současné české a polské literatuře / Obraz przeszłościwe w spółczesnej literaturze czeskiej i polskiej (sb. 2006); J. Baluch: Wiersz jako brulion (O poezji B. H.), in Wiersz i przekład: studia polsko-czeskie (Kraków 2007); K. Mercks: A Case Study of Bohumil Hrabal’s Jarmilka, in History of the Literary Cultures of East-Central Europe: Junctures and disjunctures in the 19th and 20th centuries, volume III: The making and remaking of literary institutions (Amsterdam – Philadelphia 2007); B. Kozdeba: H. a tradycja chrzescijanska, in Slavistika v moderním světě (sb. 2008); K. Mercks: The Landscape in Harlequins millions, in Literature and beyond (sb. Amsterdam 2008); P. James: La „syntaxe du cri“: Représentation de la multiculturalité urbaine des années cinquante chez B. H., Cultures d´Europe Centrale (Paris) 2009, č. 8; P. James: „Mimesis conceptuelle“: le collage comme mode de la présence allemande dans les textes de B. H., in Transmission de la mémoire allemande en Europe centrale et orientale depuis 1945 (sb. Bern 2010); H. Meyer: Spiel(k)arten der Distanz in der „begrenzten Souveränität: Bohumil Hrabals Kdo jsem“, in Distanz: Schreibweisen, Entfernungen, Subjektkonstitutionen in der tschechischen und mitteleuropäischen Literatur (sb. Weimar 2014); A. Förster: Words and/without Bodies: The Incorporation of the Word as Autopoetological Imagery in Texts by B. H. a Jáchym Topol, Slovo a smysl 2015, č. 24; I. Hartmann: Polymorphe Männerkörper in Bohumil Hrabals Werk Jak jsem obsluhoval anglického krále als Gegenentwurf zum Sozialistischen Realismus, Slovo a smysl 2015, č. 24; H. Meyer: Roland Barthes’s Masks in Bohumil Hrabal’s Gaps: Accounts of a Transfer, Transfer of Accounts, Slovo a smysl 2015, č. 24; H. Winkel: The Beauty of Compacting Human Heads: Metaphors of Writing and the History of Book Deconstruction in Bohumil Hrabal´s Too Loud a Solitude, Slovo a smysl 2015, č. 24; G. Seminara: A few words on the Italian translation of Příliš hlučná samota, Slovo a smysl 2018, č. 29.
Recenze: Perlička na dně: I. Zítková, MF 20. 2. 1963; M. Blahynka, RP 22. 2. 1963; J. Opelík, KT 1963, č. 9, též in Nenáviděné řemeslo (1969); M. Jungmann, LitN 1963, č. 9, též in Obléhání Tróje (1969); dk (= K. Dobeš), SvSl 9. 3. 1963; F. Benhart, Plamen 1963, č. 5; P. Den, Proměny (New York) 1965, č. 4 * Pábitelé: D. Šafaříková, Práce 20. 5. 1964; J. Opelík, KT 1964, č. 21; M. Blahynka, RP 17. 7. 1964; J. Vohryzek, LitN 1964, č. 38, též in Literární kritiky (1995); I. Zítková, NK 1964, č. 47 * Taneční hodiny pro starší a pokročilé: P. Grym, LD 30. 8. 1964; V. Dostál, KT 1964, č. 41; M. Blahynka, RP 8. 12. 1964; J. Lopatka, Tvář 1965, č. 1, též in Šifra lidské existence (1995) * Ostře sledované vlaky: P. Grym, LD 21. 3. 1965; A. Jelínek, LitN 1965, č. 19; M. Blahynka, RP 6. 7. 1965; Z. Kožmín, Plamen 1965, č. 8, též in Studie a kritiky (1995) * Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet: M. Jungmann, LitN 1965, č. 51/52, též in Obléhání Tróje (1969); I. Zítková, NK 1966, č. 1/3, s. 1; P. Grym, LD 27. 1. 1966; M. Blahynka, RP 8. 2. 1966 (k tomu polemika: M. Grygar, Orientace 1966, č. 1 + M. B., Impuls 1966, č. 7); M. Pohorský, Plamen 1966, č. 3, též in Zlomky analýzy (1990); D. Šafaříková, Práce 20. 3. 1966; M. Suchomel, HD 1966, č. 4, též in Co zbylo z recenzenta (1995); O. Sus, LitN 1966, č. 15 * Automat Svět: I. Zítková, NK 1966, č. 21; J. J. (= M. Blahynka), Impuls 1966, č. 9; A. Sklenářová, KT 1966, č. 45; M. Pohorský, VP 25. 11. 1966; P. Den, Proměny (New York) 1967, č. 3 * Toto město je ve společné péči obyvatel: J. Opelík, LitL 1968, č. 18; M. Pohorský, Impuls 1968, č. 6; O. Sus, Dialog (Ústí N. Labem) 1968. č. 10 * Morytáty a legendy: I. Zítková, RP 23. 4. 1968; J. Lopatka, Tvář 1968, č. 2, též in Šifra lidské existence (1995); V. Karfík, Orientace 1968, č. 5; M. Pohorský, Impuls 1968, č. 7, též in Zlomky analýzy (1990) * Postřižiny: L. (= A. Linke), O knihách a autorech 1976, léto; M. Veselá, Práce 22. 9. 1976; T. Sedláček, Rt 1. 10. 1976; J. Vejvoda, Proměny (New York) 1977, č. 1 * Slavnosti sněženek: T. Sedláček, Rt 2. 11. 1978; J. Stegbauer, Květy 1978, č. 46; F. Soldan, VP 21. 11. 1978; M. Veselá, Práce 21. 11. 1978; R. Pytlík, Tvorba 1978, č. 50 (též o knize Postřižiny) * Městečko, ve kterém se zastavil čas (Innsbruck 1978): J. D., Národní politika (Mnichov) 1979, č. 2, příl. Zvon * Krasosmutnění: T. Sedláček, Rt 20. 6. 1979; stg (=J. Stegbauer), Květy 1979, č. 25; ra (= V. Macura), ZN 30. 6. 1979; M. Veselá, Práce 5. 7. 1979 * Každý den zázrak: T. Sedláček, Rt 20. 6. 1979; Š. Vlašín, Rt 19. 9. 1980 * Harlekýnovy miliony: ik (= I. Klíma), Obsah (smz.) 1981, duben; J. Lukeš, SvSl 20. 5. 1982; T. Sedláček, Rt 23. 7. 1982 * Kluby poezie: V. Novotný, SvSl 18. 2. 1982; K. Peřina, Obrana lidu 12. 3. 1982; Z. Všelicha, Dikobraz 1982, č. 12 * Domácí úkoly z pilnosti: J. Poláček, Rt 21. 12. 1982 * Hovory lidí: VP, NK 1984, č. 43; Š. Vlašín, Rt 16. 12. 1984 * Život bez smokingu: Z. Vybíral, BV 3. 1. 1987; R. Pytlík, Tvorba 1987, č. 2, příl. Kmen; J. Rulf, ZN 24. 1. 1987; Z. Heřman, MF 27. 1. 1987; J. Slomek, MF 6. 3. 1987; A. Měšťan, Proměny (New York) 1987, č. 3 * Proluky: H. Kosková, Reportér (Curych) 1987, č. 3; A. Měšťan, Proměny (New York) 1987, č. 3; V. Novotný, MFD 3. 5. 1991 (též o: Svatby v domě + Vita nuova); J. Holoubek, NK 1991, č. 22; M. Špirit, LitN 1991, č. 36 (též o: Svatby v domě + Vita nuova) * Svatby v domě: H. Kosková, Reportér (Curych) 1988, č. 1 (též o: Vita nuova + Proluky); V. Písecký ( = J. Čulík), Obrys (Mnichov) 1988, č. 1 (též o: Vita nuova + Proluky); V. Novotný, NK 1991, č. 12; V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 17. 7. 1991 * Můj svět: (jkp), NK 1989, č. 13; Š. Vlašín, LD 25. 3. 1989; M. Špirit, Obrys 1990, č. 1 * Příliš hlučná samota: V. Novotný, NK 1989, č. 51/52; I. Hochel + I. Mojík, Romboid 1990, č. 4 * Tři novely: F. Cinger, RP 2. 11. 1989; R. Svoboda, BV 6. 11. 1989; V. Novotný, ZN 20. 1. 1990 * Chcete vidět zlatou Prahu?: J. Lopatka, NK 1990, č. 3 * Kličky na kapesníku: P. Janáček, LidN 12. 7. 1990; Z. Heřman, MF 17. 7. 1990; (ny) (= M. Nyklová), LD 2. 8. 1990; J. Chuchma, MS 1990, č. 34; V. Novotný, SvSl 16. 8. 1990; M. Krausová, OD 6. 10. 1990; J. Poláček, Rt 24. 10. 1990 * Bambino di Praga, Barvotisky, Krásná Poldi: M. Červenka, LitN 1990, č. 33; J. Hájková SvSl 12. 12. 1990 * Listopadový uragán: P. Janáček, LidN 14. 4. 1990; J. Slomek, LitN 1990, č. 5; M. Němcová-Banerjee, Proměny (New York) 1991, č. 2; J. Chuchma, MS 1990, č. 25; J. Benedikt (= J. Alan), S-Obzor 1992, č. 2, též in J. Alan – M. Petrusek: Sociologie, literatura a politika: Literatura jako sociologické sdělení (1996); V. Novotný, ZN 25. 10. 1990 * Něžný barbar: P. Nový, MFD 9. 1. 1991; J. Chuchma, MS 1991, č. 19 * Schizofrenické evangelium: P. Nový, MFD 13. 11. 1990; Z. Heřman, Tvar 1990, č. 43; J. Sirotek, Prostor 1991, č. 15 * Ponorné říčky: V. Novotný, NK 1991, č. 27 * Ztracená ulička: -iz- (= I. Zítková), Ahoj na sobotu 1991, č. 39; V. Novotný, Knihy 91, č. 4; J. Lukeš, NK 1991, č. 40; (rut) (= P. Rut), LitN 1991, č. 44 * Vita nuova: V. Novotný, NK 1991, č. 15; V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 14. 10. 1991 * Městečko, kde se zastavil čas: M. Masáková, NK 1991, č. 17; P. Nový, MFD 24. 4. 1991; M. Štemberková, LD 1. 8., příl. LD před nedělí; V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 27. 8. 1991 * Růžový kavalír: J. Chuchma, MS 1992, č. 5; O. Linhart, NK 1992, č. 3; V. Novotný, MFD 10. 3. 1992 * Atomová mašina značky Perkeo: (no) ( = V. Novotný), NK 1992, č. 9 * Poupata: no (= V. Novotný), NK 1992, č. 33 * Aurora na mělčině: F. Cinger, RP 26. 1. 1993; J. Peňás, LD 28. 1. 1993; Z. Heřman, SvSl 9. 2. 1993 * Večerníčky pro Cassia: J. Peňás, LD 2. 7. 1993; J. Chuchma, MS 1993, č. 27; M. Petříček, NK 1993, č. 26; T. Mazal, ČD 8. 7. 1993; J. Lukeš, LidN 29. 7., příl. Národní 9, č. 30 * Já si vzpomínám jen a jen na slunečné dny: J. Chuchma, MFD 3. 2. 1998; I. Harák, LitN 1999, č. 21 * Buďte tak hodná, vytáhněte rolety!: F. Cinger, Právo 9. 11. 1999; J. Chuchma, MFD 15. 11. 1999; M. Machovec, LitN 2000, č. 3; B. Kostřicová, Host 2000, č. 4, Recenzní příloha * Večerníčky pro Cassia (výbor /2006/): S. Škoda, Reflex 2006, č. 13; J. Chrobák, Tvar 2006, č. 18 * Povídky, črty a hovory: J. Peňás, LidN 5. 8. 2015; B. Kostřicová, Souvislosti 2016, č. 2. – Sebrané spisy B. H: 1. Básnění: no (= V. Novotný), NK 1992, č. 40; P. Mandys, ČD 10. 11. 1992 * 2. Židovský svícen: I. Pospíšil, LD 16. 11. 1991; B. Svozil PL 24. 1. 1992 * 3. Jarmilka: no ( =V. Novotný), NK 1992, č. 23 * 4.Pábení: V. Novotný, MFD 29. 12. 1993 * 5. Kafkárna: V. Novotný, Práce 12. 5. 1994 + NK 1994, č. 20 (pod šifrou no); J. Lukeš, LidN 30. 7. 1994, příl. Národní 9, č. 31 * 6. Obrazy v hlubině času: V. Novotný, Práce 29. 9. 1994 * 7. Obsluhoval jsem anglického krále: J. Lukeš, LidN 20. 1. 1994, příl. Národní 9, č. 3 (též o sv. 4) * 8. Rukověť pábitelského učně: V. Novotný, NK 1993, č. 31; (du), RP 27. 9. 1993 * 9. Hlučná samota: J. Lukeš, LidN 31. 3. 1994, příl. Národní 9, č. 13 * 11. Svatby v domě: V. Novotný, Práce 14. 2. 1996 * 12. Kdo jsem: V. Novotný, Práce 19. 4. 1995 * 13. Dopisy Dubence: M. Pohorský, NK 1995, č. 34; V. Gardavský, Plzeňský deník 30. 11. 1995 * 15. Domácí úkoly: V. Novotný, Práce 18. 7. 1995; V. Macura, Tvar 1995, č. 14 * 16. Naivní fuga: V. Novotný, Práce 14. 11. 1995; MP (= M. Petříček), NK 1995, č. 46 * 17. Kličky na kapesníku: V. Novotný, Práce 19. 6. 1996; M. Pohorský, NK 1996, č. 24. – Spisy B. H.: 2. Skřivánek na niti: M. Špirit, Echa [online] 14. 1. 2015 + 21. 1. 2015 (též obecně k novým Spisům) * 5. Život bez rukávů: I. Pospíšil, Romboid 2017, č. 3/4.
Rozhovory: O. Sus, HD 1964, č. 9; Z. Janík, MS 1965, č. 15; J. Putík, Orientace 1966, č. 5; A. Brousek, Čsl. voják 1966, č. 26; J. Ruml, Dialog 1967, č. 12; -jpš- (= J. Pištora), Sešity pro mladou literaturu 1968, č. 19; K. Sidon, Listy 1969, č. 8; J. Pelc – K. Sýs (neuvedeni), Tvorba 1975, č. 2, příl. Literatura-umění-kritika (LUK), č. 1; V. Gardavský, Amatérská scéna 1980, č. 9; J. Kopecká, Květy 1982, č. 15; P. Vrba, Jonáš 1983/1984, č. 6; R. Křesťan, MS 1984, č. 51; M. Nyklová, Domov 1985, č. 4; D. Spáčil – J. Major, Svět v obrazech 1989, č. 48; D. Srbová, Reportér 1990, č. 13; J. Čulík, Tvorba 1990, č. 32; J. Teper, VP 17. 9. 1990; J. Polešovský, Rt 3. 12. 1993, příl. RT magazín, též in Divadlo 1995, č. 1; P. Šimon, LitN 1994, č. 12; M. Richtermoc, Zemské noviny 29. 2. 1996, příl. Náš domov.
Nekrology: J. Chuchma, MFD 4. 2. 1997; kol., Týden 1997, č. 7 (obs. medailon B. H. od V. Novotného, článek o filmových adaptací knih B. H. od J. Folla a vzpomínky A. Branalda, R. Hrušínského, M. Jankoviče, V. Kadlece, V. Nývlta); J. Peňás, Respekt 1997, č. 7, též in Deset procent naděje (2002); V. Kadlec + T. Mazal + V. Novotný + P. Řezníček, Denní Telegraf 12. 2. 1997; P. Šimon, Tvar 1997, č. 4; S. Rothová, LitN 1997, č. 15; J. Kroutvor, Štěpánská 35 1997, č. 4/6, též in Setkávání s Hrabalem: vzpomínky & eseje (2014).
Vzpomínky: I. Tretera in Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec (2011); R. Pytlík: Hrabalova Sorbonna (2013); P. Řezníček in Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (2013); Slavnosti sněženek: lidské osudy a odhalená tajemství v Hrabalově Kersku (2014; ed. B. Kuba); Via Hrabal: kniha vzpomínek (2014, ed. T. Mazal).
Archiv: LA PNP: Osobní fond, zpracovaný.

Autor hesla: Bohumil Svozil (1995); Veronika Košnarová (2020)
Aktualizace hesla: 21. 4. 2020 (vk)
 
zpět na hlavní stranu