Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Otakar CHALOUPKA

* 14. 2. 1935, Liberec 
† 9. 7. 2013, Spytice (okr. Havlíčkův Brod) 
 
Literární kritik a teoretik literatury pro děti, prozaik
 Po maturitě na gymnáziu v Chotěboři (1953) studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a maďarštinu. Absolvoval roku 1958 diplomovou prací Umělecké mistrovství Jana Nerudy. Poté učil na základní škole v Třebotově a od roku 1960 v Praze. V roce 1962 se stal aspirantem Pedagogického ústavu J. A. Komenského Československé akademie věd (titul CSc. získal roku 1966 prací Umělecké dílo v systému literární výchovy; PhDr. 1967 na základě kandidátské práce; DrSc. 1987 prací Systém literární výchovy) a pracoval zde až do zrušení ústavu roku 1994 (od roku 1967 jako vědecký pracovník a v letech 1980–1989 jako vedoucí Kabinetu dětské literatury a literární výchovy). V dalších letech se pak plně věnoval badatelské práci a vlastní beletristické tvorbě. – Jeho manželkou byla výtvarnice Viktorie Chaloupková (*1953).
 Publikoval od roku 1958 v periodikách Zlatý máj, Československý novinář, Novinářský sborník, Literární noviny, My, Červený květ, Pochodeň, Český jazyk a literatura, Čtenář, Plamen, Sešity, Pedagogika, Impuls, Texty, Literární měsíčník, Film a doba, Divadelní výchova, Beiträge zur Kinder- und Jugendliteratur, Česká literatura, Estetická výchova, Rodina a škola, Rudé právo, O knihách a autorech, Nové knihy, Tribuna, Tvorba, Vlasta (zde 1984 na pokrač. novela Mlčení), Učitelské noviny, Kmen, Zpravodaj výboru národní kultury, Právo, In flagranti (literární revue Klubu českých spisovatelů) aj. – Od roku 1956 spolupracoval s Československým rozhlasem (recenze dětské literatury pro relaci Zrcadlo kultury). Podle vlastních předloh napsal scénář filmu Až do konce (1985, r. Miroslava Valová, sc. + Antonín Kopřiva) a scénáře televizních filmů Mlčení Marie Zvoníkové (1985, r. Miroslava Valová), Sondy (1987, r. Miroslava Valová) a Óda na radost (1988, r. Zdeněk Kubeček). Podle Chaloupkovy stejnojmenné prózy byl natočen film Ta chvíle, ten okamžik (1981, r. Jiří Sequens, sc. Václav Šašek, Jiří Sequens); novela Černý pátek poskytla námět k filmu Má je pomsta (1995, r. Lordan Zafranovič, sc. Václav Šašek, Lordan Zafranovič). – V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem. – Používal šifry: arch., Ch., chal., och., O. Ch.
 První Chaloupkovy literárněvědné publikace (Teréza Nováková a východní Čechy, Vypravěč J. Š. Kubín) se soustředily zvláště na vliv konkrétních regionů a jejich folklóru na uměleckou tvorbu klasiků české prózy. Hlavní a základní oblastí jeho zájmu se však brzy stala literatura určená dětem a mládeži, kterou z hledisek estetickoteoretických i pedagogických cíleně sledoval počínaje šedesátými lety 20. století; bohatá byla rovněž Chaloupkova literárněkritická činnost v tomto oboru, zejména v časopise Zlatý máj. Teoretickým otázkám literárních žánrů a tematických okruhů i uměleckovýchovných potencí v literární produkci pro děti se věnoval zvláště v třísvazkovém souboru studií Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury (1973, 1976, 1979, s Vladimírem Nezkusilem). Syntézu jeho koncepcí na tomto poli tvoří teoretická studie věnovaná žánru prózy s nedospělým hrdinou (Próza pro děti a mládež. Její otázky, působení a perspektivy, 1989). Dalším okruhem, na nějž se Chaloupka teoreticky soustředil, byl přístup dítěte k umělecké literatuře a k psanému textu vůbec. Například ve studii Rozvoj dětského čtenářství (1982) systematicky sledoval a vymezil jednotlivé etapy čtenářství od raného dětství po práh dospělosti; počátkům čtení a čtenářských návyků u dětí mladšího školního věku byly věnovány studie Škola a počátky dětského čtenářství Rodina a počátky dětského čtenářství (obě 1995). Literárněhistorická práce Otakara Chaloupky se od oblasti literatury pro děti a mládež postupně rozšířila na vývoj české literatury jako kulturního celku. Spolu s Jaroslavem Voráčkem napsal faktograficky i interpretačně dobově poplatné dějiny české literatury pro nedospělé čtenáře, zabírající časový úsek od počátku 19. století do roku 1945, Kontury české literatury pro děti a mládež (1979); jejich text autoři rozšířili roku 1984 „po současnost“. Po roce 2000 vystoupil Chaloupka s obsáhlými syntetickými pracemi, přístupnými i širšímu okruhu zájemců o českou literaturu: sestavil CD-ROM Česká knihovna, v němž literární texty doplnil slovníkovými literárněvědnými kapitolami; obdobně v Příručním slovníku české literatury (od počátků do současnosti) interpretoval celek české literatury z literárněhistorických, teoretických i srovnávacích hledisek.
Chaloupkovy prózy zpočátku nesly stopy formálního vlivu francouzského tzv. nového románu (experimentální prvotina Kámen ke kameni). Autor obvykle rozkládal krátké časové úseky na detailně sledované fáze, jejich průběh zpomaloval častými retrospektivami (většinou v podobě vnitřního monologu) a znejišťoval jednoznačný přístup k probíhajícímu ději. Tematicky byly pro Chaloupku příznačné prózy založené na autobiografických zážitcích z Českomoravské vysočiny (Žít u moře, Zítra ráno) a na událostech z druhé světové války (Ta chvíle, ten okamžik, Až do konce, Mlčení). Přebujelá představivost, charakteristická i pro řadu ostatních autorových postav, se stala tématem próz, v nichž jsou setřeny hranice mezi hrdinovým vědomím a realitou (Měření nadmořské výšky, Neúplná osamělost MUDr. Františka Hofty). Intelektuální inspiraci, zájem o temné stránky lidské psychiky a dějovou poutavost Chaloupka spojil jak v řadě psychologických románů s kriminální zápletkou (Škaredá středa, Černý pátek, Smutná sobota ad.), tak v pokusech o sci-fi (Modrý prezident, Jenom zrnko písku). V závěru svého tvůrčího života se věnoval převážně žánru detektivky (Slaná chuť cigaret, Příliš silné pokušení, Šivovo třetí oko); příběhy vycházející z oblasti paranormálních jevů zachytil v knize Mystéria. Příběhy za zrcadlem skutečnosti.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Teréza Nováková a východní Čechy (studie, 1963); Vypravěč J. Š. Kubín (studie, 1966); Horizonty čtenářství (studie, 1971); Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury (studie, 1. díl 1973, 2. díl 1976, 3. díl 1979, vše s V. Nezkusilem); Die zeitgenössische tschechische Kinder- und Jugendliteratur (studie, 1975); Das Kind und sein Buch in der Tschechoslowakei (studie, 1976; angl. s tit. Children’s Books in Czechoslovakia, 1978, též francouzsky, rusky a italsky); Literární výchova ve škole a dětská četba (příručka, 1978); Kontury české literatury pro děti a mládež (dějiny lit. pro děti a mládež do r. 1945, 1979, s J. Voráčkem; rozšíř. s podtitulem „od začátku 19. století po současnost“, 1984); Chytrému napověz... (metodický tisk, 1979, s K. Patočkou a N. Tánskou); Některé základní otázky literární výchovy a jejich teoretická reflexe (studie, rozmnož., 1979); Rozvoj dětského čtenářství (studie, 1982); Systém literární výchovy a jeho perspektivy (studie, 1984); Próza pro děti a mládež. Její otázky, působení a perspektivy (studie, 1989); O literatuře pro děti (studie, 1989); Setkání s českými spisovateli (medailony s bibliografiemi pro ml., 1989); Škola a počátky dětského čtenářství (studie, 1995); Rodina a počátky dětského čtenářství (studie, 1995); Příruční slovník české literatury: od počátků do r. 1945 (2001, rozšíř. do současnosti 2005); Takoví jsme my – čeští čtenáři (studie, 2002); na elektronickém nosiči: Česká knihovna (CD-ROM, 2001, výběr knih a textů českých autorů s výkladovým slovníkem směrů, skupin a období).
Próza: Kámen ke kameni (P 1967); Kornet a dívka (P 1970); Škaredá středa (P detekt., 1973); Prsten po babičce (P 1974, in Prsten s kamejí, + B. Ohlídalová + A. Šerberová); Ta chvíle, ten okamžik (P 1976); Žít u moře (P 1979); Modrý prezident (R sci-fi, 1980); Zítra ráno (R 1981); Až do konce (P 1981); Mlčení (P 1982); Letní čas (R 1985); Perné dny (PP 1986); Jenom zrnko písku (P sci-fi, 1986); V nepřímém osvětlení (R 1989); Měření nadmořské výšky (P 1990); Neúplná osamělost MUDr. Františka Hofty (P 1990); Černý pátek (P detekt., 1992); Zvláštní způsob blízkosti (P 1993); Falešné úterý (P detekt., 1996); Zlá neděle (P detekt., 1998); Donchuáni a ti druzí (PP s komentáři sexuologa, 1998, s I. Pondělíčkem); Deštivé pondělí (P detekt., 1999); Smutná sobota (P detekt., 2000); Barevný svět (R 2002); Anatomie jistých chvil (R 2005); Prsten Nibelungů. Legenda o Siegfriedovi (převyprávění, 2007); Mystéria. Příběhy za zrcadlem skutečnosti (PP 2010); Slaná chuť cigaret (P detekt., 2011); Příliš silné pokušení (P detekt., 2012); Šivovo třetí oko (P detekt., 2014).
Souborná vydání: Živé rekviem (PP 1985, obsahuje: Ta chvíle, ten okamžik, Až do konce, Mlčení); Sedm bran úzkosti (PP 2002, obsahuje: Deštivé pondělí, Falešné úterý, Škaredá středa, Radostný čtvrtek, Černý pátek, Smutná sobota, Zlá neděle).
Překlad: Warren Crofter: Velká kniha islámu (2006, i úprava).
Účast v týmové práci: Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež (1985, i redig.).
Příspěvky ve sbornících: Klíč ke knihám Klubu mladých čtenářů (1. a 2. skupina, 1968); Spolubojovník dětské literatury (sb. referátů ze sympozia k 15. výročí časopisu Zlatý máj, 1973); Knihovny a dětská kniha (sb. z pracovní konference čs. sekce IBBY, 1977); Dítě a kniha (sb. z pracovní konference čs. sekce IBBY, 1978); Uměleckonaučná literatura pro děti (sb. z pracovní konference čs. sekce IBBY, 1981); Problematika čtrnáctiletých v literatuře a četbě (sb. z pracovní konference čs. sekce IBBY, 1982); Aktuální otázky literatury pro mládež a jejího studia (1985); Věčný den (1985); Teorie a kritika české literatury pro mládež (skriptum, 1985, ed. N. Sieglová a Z. Zapletal); Spisovatel a současnost, sv. 1–4 (1986); Protokol IV. sjezdu Svazu českých spisovatelů (1987); Skandál v divadle snů (1988); Literární dědictví a mládež (1988); O překládání literatury pro děti a mládež (1988); Se jménem Hanse Christiana Andersena (sb. o laureátech Ceny H. CH. Andersena 1956–1986, 1989); Lety zakázanou rychlostí (1990); Kam se poděla původní česká literatura? (1997, ed. V. Přibský); Zlatý máj. O dětské literatuře a umění (1999); Zlatý máj 2000. O dětské literatuře a umění (2000); 27 popravených českých pánů očima 27 (nepopravených) českých spisovatelů (2000); Žena – věčná inspirace (2002); Zloděj lidských srdcí (2004, ed. P. Totušková).
Uspořádal, vydal a redigoval: Špalíček českých pohádek (1971); Nový špalíček českých pohádek (1971); Mladý čtenář 75/76 (ročenka Klubu mladých čtenářů, 1975); Kniha v životě malého dítěte (sb. ze 17. kongresu IBBY, 1980); Padesát pohádek východočeských autorů (1981); Nachový plamen (výbor z české poezie po 2. světové válce, pro ml., 1984); Jan Pilař: Křídlovka jara (výbor BB, 1984); Panorama of Czech literature 6 (propagační materiál s výborem textů a medailonů autorů publikujících v osmdesátých letech 20. stol, 1984; též německy, francouzsky, rusky a španělsky).

LITERATURA

Studie a články: E. Hodoušek: Diktátoři v literatuře, doslov in O. Ch., Modrý prezident (1980); L. Fuks: Lidské naděje a víry v lidských tragédiích a zkázách, doslov in O. Ch., Živé rekviem (1985); O. Neff in Tři eseje o české sci-fi (1985); -ia- (= I. Adamovič) in Slovník českých SF autorů, Ikarie 1991, č. 9.
Recenze: Teréza Nováková a východní Čechy: A. Šimkovič, Slovenská literatúra 1964, č. 5; Z. Mráz, ČJL 1964/1965, č. 5 * Vypravěč Josef Štefan Kubín: rod (= J. Rodr), RP 17. 8. 1966; F. Všetička, Impuls 1967, č. 4 * Kámen ke kameni: B. Kopic, LitN 1967, č. 50; A. Haman, Plamen 1968, č. 12 * Kornet a dívka: Š. Vlašín, RP 29. 6. 1971; I. Zítková, NK 1971, č. 8 * Horizonty čtenářství: A. Jelínek, ZM 1972, č. 5; Z. Pírek, Komenský 1972/1973, č. 4; FH (= F. Holešovský), ČJL 1973/1974, č. 4 * Škaredá středa: Z. Kovářová, Tvorba 1973, č. 40; ŠV (= Š. Vlašín), RP 31. 7. 1974 * Ta chvíle, ten okamžik: P. Bílek, Tvorba 1976, č. 38; V. Macura, ZN 10. 5. 1976; V. Novotný, LM 1976, č. 8 * Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury 2: Z. Zapletal, Komenský, 1976/1977, č. 8 * Literární výchova ve škole a dětská četba: Z. Pírek, ČJL 1978/1979, č. 7 * Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury 3: Z. Heřman, ZM 1979, č. 9 * Žít u moře: J. Dvořák, NK 1979, č. 46; Z. Heřman, MF 27. 11. 1979 * Chytrému napověz: O. Bezděková, ZM 1980, č. 7 * Kontury české literatury pro děti a mládež: Z. Pírek, Čtenář 1980, č. 2; J. Polák, LM 1980, č. 5; V. Štěpánek, ZM 1981, č. 6; Z. Zapletal, LM 1985, č. 2 * Modrý prezident: Š. Vlašín, Tvorba 1980, č. 36 * Zítra ráno: Z. Heřman, MF 23. 10. 1981; S. Juga, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 4; D. Moldanová, LM 1982, č. 4 * Až do konce: J. Heřtová, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 44; D. Moldanová, LM 1982, č. 8 * Mlčení: Š. Vlašín, O knihách a autorech 1982, zima; P. Janoušek, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 12 * Rozvoj dětského čtenářství: J. Voráček, ČL 1983, č. 5; Z. Zapletal, LM 1983, č. 7; Z. Helus, ZM 1984, č. 1; Z. Helus, Československá psychologie 1984, č. 2; R. Lesňák, ZM 1985, č. 1 * Systém literární výchovy a jeho perspektivy: Kp, NK 1985, č. 3; V. Nezkusil, ČJL 1985/1986, č. 7 * Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež: E. Taxová, ČL 1986, č. 4; Z. Zapletal, LM 1986, č. 4 * Perné dny: Zk, NK 1986, č. 45; K. Misař, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 14 * Jenom zrnko písku: V. Píša, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 32 * Letní čas: E. Farkašová, Romboid 1987, č. 1; D. Moldanová, LM 1987, č. 1 * O literatuře pro děti: A. Mikulášek, Kmen 1989, č. 23; J. Veselý, ZM 1990, č. 2 a č. 8 * Próza pro děti a mládež. Její otázky, působení a perspektivy: J. Hanšpachová, Kmen 1989, č. 26; R. Knotová, RP 26. 6. 1989 * V nepřímém osvětlení: J. Dvořák, Kmen 1989, č. 49; V. Píša, Tvorba 1989, č. 38; rp, NK 1989, č. 38 * Měření nadmořské výšky: T. Kafka, LitN 1990, č. 18; A. Veselá, Tvar 1990, č. 24 * Neúplná osamělost MUDr. Františka Hofty: V. Píša, Tvar 1990, č. 33; iz (= I. Zítková), NK 1990, č. 23 * Černý pátek: iz (= I. Zítková), NK 1992, č. 21 * Falešné úterý: V. Novotný, Práce 9. 5. 1996; I. Zítková, NK 1996, č. 13 * Donchuáni a ti druzí: iz (= I. Zítková), NK 1999, č. 7 * Zlá neděle: F. Cinger, Právo 2. 8. 1999 * Smutná sobota: I. Zítková, NK 2000, č. 17 * Barevný svět: I. Zítková, Právo 30. 5. 2002 * Sedm bran úzkosti: V. Novotný, Reflex on-line 23. 12. 2003 (zde); V. Novotný, ČJL 2003/2004, č. 4 * Příruční slovník české literatury od počátku do současnosti: K. Sýs, Obrys – Kmen 2005, č. 17 * Anatomie jistých chvil: V. Novotný, ČJL 2005/2006, č. 5; I. Zítková, Britské listy on-line 7. 2. 2006 (zde) * Šivovo třetí oko: F. Cinger, Právo 14. 2. 2014.
Rozhovory: V. Kubálek, Čtenář 1968, č. 7; V. Falada, MF 29. 12. 1977; L. Fuks, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 13; M. Zindelová, Vlasta 1984, č. 44; P. Frýbort, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 8; L. Vildová, NK 1987, č. 5; I. Zítková, Knižní novinky 2003, č. 3.
K životním jubileím: N. Klevisová, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 7; V. Nezkusil, LM 1985, č. 2; E. Koudelková, Kalmanach 2016/2017, č. 10.
Nekrology: cg (= F. Cinger), Právo 11. 7. 2013; B. Hoffmann, ČJL 2013/2014, č. 4.

Autor hesla: Anna Blažíčková (1995); Věra Brožová (2009)
Aktualizace hesla: 18. 6. 2020 (av)
 
zpět na hlavní stranu