ČERVENÝ KVĚT
Červený květ od počátku tiskl beletristické i obecně kulturní a odborné příspěvky autorů působících v severomoravském regionu (v roč. 1956 anketa o regionalismu, která akcentovala odlišnost pojmů regionalismus a provincialismus, jejíž postuláty ovšem zůstávaly v praxi časopisu dlouho nenaplněny). Úzký autorský okruh způsoboval tematickou i výrazovou monotónnost, z níž se časopis vymaňoval jen obtížně až v druhé polovině 60. let. Obzvláště v počátečních ročnících je evidentní ideologická služebnost, politický tlak byl na průmyslovém Ostravsku ještě výraznější než jinde. Z básníků byli v listu pravidelněji prezentováni předčasně zemřelá Věra Bajnarová, Josef Cink, Dušan Cvek, Václav Hons, Věnceslav Juřina, Zbyšek Malý, Jaroslav Mazáč, Jaromír Nohavica st., Jaromír Šavrda, František Antonín Šípek, Jiří Veselský, ale také Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, později Jan Zahradníček; s časopisem jsou spjaty básnické začátky Josefa Fraise, Vladimíra Macury a Jindřicha Zogaty. Z prozaiků přispívali nejčastěji František Čečetka, Bohumír Četyna, Jan Drozd, Ludmila Hořká, Jaromíra Kolárová, Ivan Kubíček, Oldřich Šuleř, Miroslav Stoniš, Jaromír Tomeček, ojediněle se objevily příspěvky Bohumila Hrabala, Arnošta Lustiga, Josefa Škvoreckého (mj. Bassaxofon, 1967), v posledních ročnících publikoval též Ota Filip. Literárněvědné studie a recenze uveřejňovali z domácích autorů ostravských a opavských Lubomír Petr, Oldřich Rafaj, Alois Sivek, Jiří Svoboda, Drahomír Šajtar, z Olomouce Milan Blahynka, Jaromír Dvořák, Oldřich Králík (mj. Hodiny máchologie – na pokračování 1968), Jiří Skalička, z Brna Zdeněk Kožmín, Štěpán Vlašín, Artur Závodský. O divadle psali Vladimír Justl, Václav Kabeláč, Jiří Navrátil, Milan Rusinský, výtvarnému umění se soustavně po celou dobu věnoval Petr Holý, uměnovědné příspěvky tiskl také Václav Zykmund, články o vážné hudbě Miroslav Malura, Miloš Navrátil, Ivo Stolařík, o popmusic a jazzu Leo Jehne.
Značný prostor byl věnován publicistickým žánrům se sociologickými tématy (alkoholismus, rozvodovost), dále osvětě, kultuře bydlení, masovým médiím a sídlištní architektuře, diskusím o regionalismu a kulturnosti, cestopisným reportážím. Stálými rubrikami profilujícími se výrazněji až koncem 60. let byly Nový hlas a Náš profil pro autory poezie, Zapomínaní a zapomenutí o málo známých autorech regionu, Dvakrát... (překlady Otto Františka Bablera ze světové poezie), Míněno vážně (založena na principu kouzla nechtěného), Tribuna pro obecnější otázky kultury, Kripo (povídky s kriminálními tématy od Milana Kyselého), Jazykový koutek Ladislava Pallase nebo závěrečný Autointerview. Recenze vycházely v rubrikách Nové knihy a Zápisník, později Glosář.