Slovník české literatury po roce 1945

Ludmila HOŘKÁ

* 26. 4. 1892, Štítina (osada Dvořisko, dnes Kravaře-Dvořisko, u Opavy)

† 4. 10. 1966, Opava

Prozaička

Vlastním jménem Marie Šindelářová (takto také podepisovala své první práce), rozená Holubková. Dcera hostinského. Chodila do dvoutřídní obecné školy, nejdříve německé v Kravařích, pak české ve Štítině. Po smrti matky (1903) a otcově novém sňatku vyrůstala u tety v Kravařích; již tehdy pomáhala v hostinci, který po otcově smrti vedla (1915–1958). Počátkem dvacátých let se stala členkou a pak i vedoucí odbočky národopisného sdružení Sedlišťané v Kravařích a pod vlivem etnografů Jana Vyhlídala a Františka Myslivce sběratelkou písňového a slovesného folkloru. Za první světové války ovdověla a po válce se provdala podruhé. Muž (zedník) byl však často bez zaměstnání a rodina s jedenácti dětmi trpěla bídou, zvláště v době krize, kdy německy smýšlející obyvatelstvo Dvořiska bojkotovalo hostinec, jehož majitelka psala do českých novin. Po záboru pohraničí se v říjnu 1938 uchýlila do Kostelce na Hané. Po deseti měsících se vrátila do Dvořiska. V souvislosti se svou předválečnou činností byla krátce vězněna v Opavě a mnohokrát vyslýchána.

V polovině dvacátých let začala časopisecky uveřejňovat zápisy lidových písní, pohádky a další lidovou tvorbu i vlastní lyriku (vydanou posmrtně ve výboru Tesknice). Publikovala v periodikách Moravec (Hlučín), České slovo, Náš domov (Opava), Radostná země (Opava) aj.; Český lid uveřejnil její sbírku Přísloví z Hlučínska (1963, úvod a komentář Josef Spilka). V rukopisu zůstala sbírka více než stovky lidových písní z Kravař a Dvořiska a kronika osady Dvořisko; další rukopisy byly zabaveny během prohlídek Gestapa a nebyly nikdy nalezeny.

Již od dětství si Hořká zapisovala lidové písničky. Její lyrika ryze ohlasová i osobněji laděná, psaná v lašském nářečí i spisovném jazyce, jakož i všechny její knihy prozaické těží ze života ve Štítině a okolí. Autorka užívá lidových úsloví a obratů, v přímé řeči pak lašského nářečí. Autobiografické vyprávění Doma ukazuje starosvětsky soudržný život slezské vesnice na pomezí mezi Rakousko-Uherskem a Německem do začátku první světové války. Na prvotinu autorka navázala kronikou Dolina, časově sahající až do konce druhé světové války, v níž zachycuje postupující germanizaci, nezájem „Prahy“ o poměry v pohraničí a obětavost tamních vlastenců. Autobiografická linie se soustředí především na autorčinu národopisnou práci, osobní problematika zůstává v obou knihách v pozadí. Významovou osu prózy Řeka tvoří soužití vesničanů s řekou Opavicí. Vzpomínky umírajícího německého vojáka v protiválečné próze Bílé punčochy bilancují spletitý životní běh jednoho z dvořiských rodáků. Nejplněji vyjádřila Hořká své životní stanovisko v knihách Bejatka a Mezivodky. Jejich těžiště tvoří scény z radostného, ale neidealizovaného dětství a mládí dvou venkovských žen a jejich pozdější bolestné osudy. Schopností nalézat poezii, lásku a dobro v napohled ubohém životě (zvláště prostřednictvím malé Bejatky) a protrpěnou životní moudrostí, chápavě přijímající lidské slabosti i špatnosti, navazuje Hořká ve vrcholných pasážích svého díla v odromantizované a věcnější podobě na Babičku Boženy Němcové.

BIBLIOGRAFIE

Próza a národopisné práce: Doma (P 1943); Řeka (P 1945); Národopisné paběrky z Hlučínska (etnografické záznamy, 1948); Bejatka (P 1959); Hanysové (PP 1961); Dolina (P 1962); Mezivodky (P 1962); Bílé punčochy (P 1964); Dvě slezské koledy (1987, příležitostný tisk, ed. A. Satke); Tesknice (BB 1992, ed. A. Satke).
Výbor: Trnité cesty (1975, ed. J. Svoboda).
Příspěvky ve sbornících: Hlučínsko (pověsti, 1958); Na ostravském směru (sb. statí o městu Kravařích, 1973).

LITERATURA

Knižně: D. Vlašínová: Ludmila Hořká – "Hořký život, hořké jméno" (2006; 2. rozšířené vyd. 2017).
Studie a články: L. Jehlička: doslov, in Doma (1943); M. Jelínek: Ke stylu literárních prací L. H., in Sborník Adolfu Kellnerovi (1954); A. Kellnerová: Pověsti ze sběru L. H., in Hlučínsko (1958); Z. Váchová: Národopisec k dílu L. H., Časopis Českého muzea, vědy historické, r. 9, 1960, s. 34-45; D. Šajtar: Bejatka a ostatní dílo L. H., Opavsko 1961, č. 5; Z. Malý: L. H. – Příspěvek k portrétu spisovatelky a problematice literatury v oblasti, Slezský sborník 1968, č. 1; A. Satke: Poezie L. H., Slezský sborník 1968, č. 3; A. Satke: B. Němcová a L. H. – podobnost dvou osudů v životě a tvorbě, ČL 1972, č. 1; J. Svoboda in Tvorba a region (1974); J. Svoboda: doslov, in Trnité cesty (1975); O. Rafaj in Portréty (1979); A. Satke: L. H. a národopis jejího kraje, Vlastivědné listy 1988, č. 1; A. Satke: Z kolední tvorby L. H., Vlastivědné listy 1990, č. 2; J. Urbanec: Vladimír Holan Ludmile Hořké, Kulturní měsíčník 1990, č. 2; A. Satke: doslov in Tesknice (1992); A. Satke: Spisovatelka mezi dvěma kulturami, in Česká literatura 1948–1956 (Opava 1992); D. Vlašínová: Národopisné východisko v prozaickém díle L. H. a Heleny Salichové, in Literatura v českém a polském Slezsku (Opava 1995); S. Urbanová: Trojí reflexe ženy a krajiny, in Sborník prací FF OU, č. 169, 1997, též in Souřadnice míst (2003); A. Hrazdilová: L. H. národopisně o Hlučínsku, Sdružení knihoven ČR 2008, s. 39-43.
Recenze: Doma: kp (= K. Polák), Národní práce 14. 7. 1944; F. Jakubův, LD 11. 5. 1947; Fg (= J. Flégl), Česká osvěta 1947, č. 8 * Řeka: F. J. (= F. Jakubův), LD 25. 6. 1946 * Národopisné paběrky: A. Závodský, Slezský sborník 1948, č. 3; D. Stránská, Národopisný věstník českoslovanský 1949/1950, č. 1/2 * Bejatka: A. Sivek, ČK 1960, č. 2; or (= O. Rafaj), LitN 1960, č. 28 * Hanysové: V. (= Z. Vavřík), LitN 1961, č. 47; A. Kellnerová, Vlastivěda Severomoravského kraje. Těšínsko, 1963, č. 5 * Dolina: A. Sivek, ČK 1962, č. 6; fk (= Fr. Kožík), LD 25. 3. 1962 * Mezivodky: A. Linke: LitN 1962, č. 33 (též o Dolině); A. Sivek, ČK 1962, č. 8 * Bílé punčochy: J. Vaníček, Plamen 1964, č. 11; O. Rafaj, LitN 1965, č. 9 * Trnité cesty: lp (= L. Petr), NK 1975, č. 47; M. Etzler, Ostravský kulturní měsíčník 1976, č. 2 * Tesknice: J. Svoboda, LD 19. 10. 1992.
K životním jubileím: V. F. (= V. Ficek), Radostná země 1952, s. 54–55; K. Kozub, Nová svoboda 28. 4. 1957; Sd., ČK 1957, č. 2; M. Rusinský, ČK 1962, č. 4; A. Kellnerová, LD 19. 4. 1972; Z. Bár, Nová svoboda 29. 4. 1972 (příl. Magazín NS, č. 16); J. Svoboda, Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 4; J. Svoboda, Kulturní měsíčník 1986, č. 10; J. Svoboda, LD (Brno) 28. 4. 1992; O. Šuleř, Svobodné slovo (Brno) 14.12. 1996.
Nekrology: an., LitN 1966, č. 42; M. Rusinský, ČK 1966, č. 11; V. Ficek, Slezský sborník 1966, č. 4.
Vzpomínky: J. Masaříková, Ostravský večerník 25. 4. 1972.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)

Aktualizace hesla: 26. 4. 2020 (ap)

Aktualizace bibliografie: 26. 4. 2020 (ap)

zpět na hlavní stranu