Jan VODŇANSKÝ
Vyrůstal v rodině úředníka. Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Praze (1958) vystudoval ekonomiku a organizaci strojní výroby na Fakultě strojního inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (titul Ing. 1965). Od roku 1962 souběžně externě studoval filozofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (studium filozofie zakončil 1972 diplomovou prací Skutečnost hry, na jejímž základě získal také roku 1973 titul PhDr.). V roce 1966 nastoupil jako projektant do Státního projektového ústavu Kovoprojekta, po absolvování vojenské služby (1967) příležitostně pracoval při archeologickém průzkumu Střediska památkové péče v Praze. V roce 1971 byl několik měsíců v angažmá
Činoherního klubu, od roku 1974 byl ve svobodném povolání. V roce 1991 vedl kursy tvůrčího psaní na Univerzitě Iowa City, od roku 1992 přednášel filozofii v Institutu základů vzdělanosti Univerzity Karlovy a od roku 2001 filozofii hry a literární tvorbu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Na konci padesátých let začal Jan Vodňanský s kroužkem přátel (Pavel Šrut, Antonín Brousek aj.) komponovat vlastní recesně laděné text-appealy a skeče. Od roku 1961 vystupoval ve studentských menzách a klubech, od roku 1964 ve dvojici s hudebníkem Petrem Skoumalem v divadelní kavárně
Luxor a od roku 1965 v text-appealech
Ivana Vyskočila v Redutě (1966 zde též pořad Secese-Recese aneb Dvakrát dva). Později začali Jan Vodňanský a Petr Skoumal externě spolupracovat se
Státním divadelním studiem v Praze: v letech 1969–1974 vystupovali v
Činoherním klubu (1969 první celovečerní autorský pořad S úsměvem idiota) a v letech 1974–1977 v
Ateliéru. Roku 1976 navštívil Vodňanský v USA
Jiřího Voskovce, jednoho z inspiračních zdrojů své tvorby. Po Vodňanského podpisu
Charty 77 nebyly jejich pořady v Praze povolovány, dvojice proto pořádala bytová představení, posléze mohla vystupovat v
Junior klubu Na Chmelnici a v mimopražských studentských klubech. V roce 1981 se oba dohodli na ukončení spolupráce. Vodňanský posléze v letech 1981–1985 působil v autorské dvojici s
Přemyslem Rutem, v roce 1985 začal spolupracovat též s herečkou a zpěvačkou Světlanou Nálepkovou a pianisty Martinem Zákravským, Jiřím Toufarem a Danielem Dobiášem. Od roku 1990 vystupoval vedle klubových scén příležitostně též znovu v Činoherním klubu s Petrem Skoumalem, po roce 2000 autorsky i na jevišti spolupracoval s Hanou Navarovou. Podnikl řadu uměleckých zájezdů, mj. v letech 1993 a 1995 do USA a Kanady, v roce 2003 do Číny a Pekingu a roku 2008 do Austrálie.
Básničkami pro děti přispíval Jan Vodňanský od konce šedesátých let do časopisů
Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček, Pionýr, ukázky z další jeho tvorby otiskly časopisy
Sešity pro mladou literaturu,
Repertoár malé scény, Mladý svět, Student, MY,
Host do domu, Melodie,
Jonáš; v osmdesátých letech Kosmické rozhledy, Věda a technika mládeži, Gramorevue. V Divadelních novinách publikoval na pokračování memoáry Prostě... jako chlap při práci (2011) a Nesouřadné vzpomínky (2020). V osmdesátých letech byly výběry z Vodňanského tvorby rozšiřovány též samizdatově (Králíci pokusný, 1980; Ej moja paranoia, 1981; Chodící papiňák, 1982; Konečně rozumné slovo, 1983/?/; Důvěrná sdělení, 1984; Torza z Ivoše, 1984; Myšut, 1987, ed. Jura Charvát) a řada dalších neautorizovaných svazků). Přispěl do rukopisných a samizdatových sborníků I. D. (1981, věnováno Ivanu Dubskému); Oslovení. Laudatio Z. N. (1982, věnováno Zdeňku Neubauerovi); Písačky pro Dominika Tatarku (1983), Karlu Srpovi k padesátinám (1986) a je zastoupen v antologii Betlém 1980 (1980, ed. Josef Kroutvor). –
Od roku 1963 spolupracoval Vodňanský s
Československým (poté Českým) rozhlasem: napsal texty písní k rozhlasovým muzikálům
Pavla Šruta uvedeným pod tituly Na Silvestra v Helemichli aneb Generál Ivanka (1964, r. Karel Weinlich, rozmnož. 1965) a Motýlek aneb To vaše alibi (1970). Pro rozhlas vznikla též pohádka Král v kukani (1991, r. Karel Weinlich). – Je autorem námětů k animovaným filmům Peripetie zpěvu (1985, s
Pavlem Šrutem, r. Jiří Tyller) a Kolik je na světě moří (1987, r. Nina Čampulková). Pro
Českou televizi napsal scénáře k dětským muzikálům, hudebním komediím a zábavným pořadům Poloviční kouzelníci (1971, r. Jiří Vanýsek, s Pavlem Šrutem, hudba Petr Skoumal); Co je to ta koule žlutá (1972, r. Jiří Vanýsek, sc. s Pavlem Šrutem, hudba Petr Skoumal); Psychoshow (1990, r. Ladislav Smoljak, sc. + L. Smoljak), Pražský Montmartre. Stále s úsměvem idiota (1991, r. Zdeněk Podskalský) aj. Je autorem scénáře televizní pohádky Velký dračí propadák (1996, r. Adam Rezek) a spoluautorem scénáře dvoudílného filmu Kosmická čarodějnice v Čeboni (1991, s Miloslavem Doubravou, r. Miloš Bobek). Vodňanského texty pro děti zhudebnili pro zvukové nosiče Petr Skoumal, Jan Vaculík, Daniel Dobiáš, Jiří Bulis, Pavel Jurkovič, Hana Navarová aj. Na Vodňanského verše napsal
Ivan Kurz cyklus dětských sborů s doprovodem zobcové flétny, houslí, violy a violoncella Létající koberec (prem. 1979, LP 1981). –
Vodňanského texty se staly základem dětských divadelních představení Šla barvička na procházku (prem. 1978), Potkal klauna potkal klaun (prem. 1981), Skovajsa a Špuntadela (prem. 1989), Když jde kůzle otevřít (prem. 1990, vše úprava a režie
Pavel Polák), Malované písničky (sc. Ljuba Štíplová, 1997) a pořadu Divadla v Dlouhé S úsměvy idiotů (sc. a r. Jan Borna, 2015). Písňovými texty Vodňanský přispěl do řady divadelních her a muzikálů (Mary Chase: Harvey a já, rozmnož., 1965;
Oldřich Nový: Tři a jedna, prem. 1969, rozmnož. 1972;
V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, prem. 1973;
Jan Jílek: Velké tajemství (prem. 1975); Jevan Thomas-Brandon: Charleyova teta, prem. 1979;
Vlastimil Venclík: Sen zase aneb Senzace (rozmnož. 1983); Jan Borna: To je nápad (prem. 1990); Pavel Polák: Byli kdysi permoníci (prem. 1989, rozmnož. 1990); Gerik Císař: Nanebevzetí nevěstky (podle Tonky šibenice Egona Ervína Kische, prem. 1991); Kdyby prase mělo křídla (aut. pořad Petra Skoumala, prem. 1992); Jolana Brannyová: Nalaďte si vidličku (prem. 1992); Marie Křepelková: Báječná teta Klotylda, rozmnož., 1994) + Čáry máry / Babice Vrbice (prem. 1995); Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa (prem. 1997); Alois Jirásek: Lucerna (prem. 1999); Franklin Lacey a Meredith Willsonová: The Music Man (2006) a do některých programů Divadla Spejbla a Hurvínka. Písňové texty napsal také do filmů (Jsem nebe, 1970, r. Jan Kačer; Přijela k nám pouť, 1973, sc. a r. Věra Plívová-Šimková, knižně 1977; Jen ho nechte, ať se bojí, 1979, r. Ladislav Rychman; Trhák, 1980, r. Zdeněk Podskalský).
Česká televize věnovala Vodňanskému pořad z cyklu Třináctá komnata (2018, r. Pavel Křemen) a dokumentární film Vodňanský a Skoumal: Všechno je proměnlivé (2020, sc. Pavel Klusák, r. Marek Najbrt). – V roce 2003 udělila Vodňanskému Masarykova akademie umění v Praze Cenu Rudolfa II. za uměleckou a kulturní činnost.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: S úsměvem idiota (písně, texty, 1969, il. L. Fára); Šlo povidlo na vandr (BB pro děti, 1975, il. A. Mikulka); Maňáskové scénky pro mateřské školky (DD pro děti, 1977); Hádala se paraplata (BB pro děti, 1985, il. A. Mikulka); O slonovi, který utekl z každého obrázku (pohádky, 1988, il. A. Born); Jak mi dupou králíci (BB, písňové texty z let 1965–1981, 1990); Důvěrná sdělení (BB, PP 1991); Konečně rozumné slovo (PP, BB 1991); Generální úklid (BB, PP 1991); Zpívající memoáry aneb Když archiv zakuká (1992); Věčnej mumraj (bibliof., písňové texty, 1996); Ej, moja paranoia (BB 1997); Chodící papiňák aneb Řeči u tabule. Scénické přednášky a komentáře s autorovými původními ilustracemi (z let 1969–1994, 1997); Velký dračí propadák aneb Král v kukani (pohádka, 1997, il. L. Pechová); Odtajnění (memoáry a glosy z let 1986–1992, 1998); Dejte mi pastelku, nakreslím pejska (zpěvník, 1998, hudbu složili P. Skoumal, D. Dobiáš, H. Navarová); Kampak chodí labutě (BB pro děti, 1999, il. A. Mikulka); Přísně tajné: obscenity, úlety, pikanterie (BB 2001); Sviňte to svinstvo (písňové texty, 2001); Bum...bum...bumerangy aneb Politická manéž (glosy, BB aj., 2002); Dáma na lovu s ručením neomezeným (BB, PP 2003); Radost z inteligence aneb Příručka pro dočasné majitele IQ s názornými ukázkami (BB, PP, hry, 2003); Velká alternativní encyklopedie ptákovin (BB, PP 2004, il. V. Jiránek); Čerstvá zvěrstva (BB 2005, výběr a red. V. P. Fiala); Prorůstový stimul (BB, Trenčín 2005); Moje tužka ušatá (BB pro děti, 2007, il. M. Nesvadba); Delikatesy (BB koláže, 2009, s M. Huptychem); Jan Vodňanský dětem (BB pro děti, 2013); Máme doma gorilu (BB pro děti, 2014); Moje první písmena (interaktivní kniha pro děti, s L. Pechovou a D. Rozsívalem, 2016); Kde se schovávají pohádky (písňové texty pro děti, s M. Reifovou, 2016); Vychechtávky (BB 2017); Hledání ztraceného Voskovce (vzpomínky, 2019).
Leporela a omalovánky: Hledejte obdélníčky (omalovánky, 1973, il. J. Běhounek); Co kam patří (omalovánky, 1975, il. A. Born, námět a odb. spolupráce E. Opravilová); Omalovánky a počítánky (1975); Na výletě v Popletově (vystřihovánky a omalovánky, 1975, il. V. Kabát); Kuk a Vykuk (leporelo, 1979, il. Z. Kondelík); Králíci a liška Kyška (leporelo, 1980, il. Z. Kondelík); Mámo, táto, přesvědč mě, že jezdíme bezpečně (propag. tisk, s M. Nesvadbou, zjištěno 5 sv., b. d.); Když má ráno vyhráno (leporelo, 1982, il. G. Filcík); Potkal klauna potkal klaun (leporelo, 1984, il. J. Kalousek); Pojď se dívat, pojď si hrát na to, co je protiklad (leporelo, 1986, il. A. Mikulka); Kdybych já měl slona (leporelo, 1986, il. J. Lysková); Duha dětem. Poslední generace (omalovánky, 1994); Když jde malý bobr spát (leporelo, 1994, il. L. Pechová); Cirkus (leporelo, 1995, il. O. Čechová); Slůně stůně (leporelo, 1995, il. L. Pechová); Písnička v ZOO (leporelo, 1996, il. L. Pechová); Pavlík si hraje (leporelo, 1996, il. M. Starý); Když má bobr dobrý den (leporelo, 1998, il. L. Pechová).
Scénicky: Pojďte dále, svatý otče (scénické oratorium, 1963); Secese-Recese aneb Dvakrát dva (1966); S úsměvem idiota (1969, obn. prem. s tit. S úsměvem idiota atd. 1999); Hurá na Bastilu (1970); S úsměvem donkichota (1970); Rande s piánem (1971); Večer s nimi (1971); Delikátní deštník (1972); Králíci pokusný (1974); V + S u tabule (1979); Na počkání (1980, vše s P. Skoumalem); Život a dílo (1981, s P. Skoumalem a P. Rutem); Sám sobě diskjockeyem (1981); Vodňanský u tabule (1981; od 1985 jako pořad s hosty); Sněhurka na trampolíně (recitál S. Nálepkové, 1985); Čarala, čarala, bonga, máro (pro děti, 1986, s M. Zákravským a L. Fuxovou); Federálny text-appeal (Bratislava 1987, s I. Mizerou); Výchovný koncert (1987, s P. Rutem); Konečně rozumné slovo (1988, s P. Rutem); Dvě hodinky s vodotryskem (1988, s P. Rutem); Zpívej, klaune (pro děti, 1988, s J. Bornou a P. Matáskem); Stále s úsměvem idiota (1990, s P. Skoumalem); Vodňanského písničky pro kluky a holčičky (1992, s J. Toufarem a S. Nálepkovou); S úsměvem špiona (1992, se S. Nálepkovou a J. Toufarem); Destrukce reality hrou (1992, s A. Březinou a J. Hřebejkem); Jak mi dupou králíci (1992, obn. prem. 2006); Malá tvůrčí bublanina (1993, s P. Frischmannem); Něfetuj a piš (pořad s protidrogovou tematikou, 1994, s D. Dobiášem a odborníky); Prodaná Velvetka (1995, s D. Dobiášem); Boule z koule (pro děti, 1995, s D. Dobiášem); Hurvajs něfetuj (1997); Záhady Vestpocketky (1997, s B. Hybnerem a D. Dobiášem); Pyšná princezna (muzikál pro děti, 1999, podle B. Němcové); Vodňanského ptákoviny (2001); S úsměvem bytového jádra (2004, s H. Navarovou); Dejte mi pastelku, nakreslím pejska (oneman show pro děti, 2006).
Překlady: B. Lansky, K. L. Jones: Otcové říkají největší voloviny: sbírka otcovských moudrostí (Bratislava 1991, foto K. Kállay); B. Lansky: Matky říkají největší ztřeštěnosti: sbírka mateřských moudrostí (Bratislava 1992, foto K. Kállay); Moje první písničky (přebásnění angl.. lid. Písní pro děti, 2011).
Záznamy na zvukových nosičích:
S úsměvem idiota (LP 1972, CD 1997); S úsměvem donkichota (2 LP, 1974); Hurá na Bastilu (LP 1974, 2 CD + S úsměvem idiota, 2001); Písničky rozpadlých dvojic (MC 1990); Od půl jednej do čtvrt na tři (MC 1990); Zpívejte, volové (MC 1992); Večer rozpadlých dvojic (2 LP se zastoupením dvojice V+S, 1992); České tajfuny (4 CD, 2001); Tělo na leasing (CD 2001); Písničky malých divadel IV (CD 2004); V+S Život a dílo (4 CD, 2008); Večírek rozpadlých dvojic (2 CD, 2010); Vzpoura kocourů (CD 2011); Tarantule a jiné nevydané songy (CD 2016); Všechno je proměnlivé (CD 2018); Zvu tě na poušť Karakum (CD 2019); Jubileum (CD 2021); zhudebněné texty pro děti zařazené na zvukových nosičích:
Kdyby prase mělo křídla (LP 1991, hudba P. Skoumal); Pro děti od pěti (CD 2000, hudba P. Skoumal); Když jde malý bobr spát (CD 2003, hudba P. Skoumal, ed. Naďa Dvorská); Nebo cibule (CD 2006, hudba P. Skoumal); Bublanina (CD 1994, hudba Jan Vaculík); Splašil se kůň našíř (CD 1995, hudba Hana Navarová); Hurvínkova lokotka (CD1996, hudba Daniel Dobiáš); To je nápad!; Zpívej klaune...(CD 1997, hudba Jiří Bulis);
Popletený svět (CD 1998, hudba Hana Navarová); Dejte mi pastelku, nakreslím pejska (CD 1999); Písničky z Kouzelné školky (CD 2002, hudba Hana Navarová); Písničky z Kouzelné školky 2 (CD 2006, hudba Hana Navarová); Majda a kamarádi nejen ze školky (CD 2008, hudba Hana Navarová); hudebniny:
Petr Skoumal: Kdyby prase mělo křídla (1999, il. Markéta Prachatická); Když tygr jede do Paříže. Zpěvník Petra Skoumala (2006).
Příspěvky ve sbornících a almanaších:
Recitujeme (1981); Dětské loutkové divadlo 2 (1983); Kupte si štěstí v bazaru (1983); Když se řekne Jiří Černý (1986); Jiřímu Suchému (1991); Hovory S. Malý almanach pro velkého Svíťu (1991); R. Ditmar, J. Provazník: Nápady čtenářů básniček aneb 15 zastavení s českými básníky (náměty na hry pro děti, Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT, 1992); To byl František Horáček (1993); B. Hoffmann: České drama a divadlo ve druhé polovině 20.století.(ukázky s komentáři, 1992); Studia pedagogica (1995); Pro radost. Vladimíru Mertovi k padesátinám přátelé a Jonáš (1996, ed. L. Koláčná); Kabinet smíchu. Almanach literárního humoru (1997, ed. V. Just, Z. Blažek); Být tak svým psem (1998, ed. O. Nytrová); Kostkovaný ideály aneb Breviář pro teenagery (1999, ed. M. Vodičková); Transdisciplinární gratulovník k 60. narozeninám Ivana M. Havla (2000); J. Kroutvor: Škola české grotesky (2002; smz. 1980); Pošli to dál II (2004, ed. V. Ludvíková, Z. Wagner); Pošli to dál III (2005, ed. V. Ludvíková, Z. Wagner) Iz veka v vek (ruská antologie zrcadlových překladů české poezie 2/2 20. století a začátku 21. století, 2005, ed. S. N. Govljuk, D. Dobiáš); Máš před sebou všechny mé cesty. Sborník k 60. narozeninám Tomáše Halíka (2008) ad.
LITERATURA
Studie a články: J. P. Gawlik: Wieczory nad Weltava, Zicie literackie 23, 1973, č. 2; P. Rut: Dvojice osamělých, O divadle 3 (smz., 1987, též in O divadle 1, 1990; jako doslov Někdy v roce 1970... in J. V., Konečně rozumné slovo /1991/, též in P. R., Ptáček /n/eseje zpívá vesele, /1995/); Zh (=Z. Heřman): Jan Vodňanský (medailon), Albatros 1988, č. 10; V. Just in Z dílny malých scén (1989); J. Kroutvor: Idiocie jako krásné umění, in J. V., Generální úklid (1991); J. Hoffmannová: Postmoderní text a jeho kontrastní výstavba, Český jazyk a literatura 44, 1993/94, s. 104; S. Machonin: Katastrofy k popukání (K písničkám Jana Vodňanského), in J. V., Ej, moja paranoia (1997); S. Richterová in Ticho a smích (1997); Z. Kožmín, J. Trávníček in Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od 40. let do současnosti (1998); J. Toman: Dětská poezie devadesátých let, Ladění 1998, č. 2; S. Štefl: Jak jsem potkal Jana Vodňanského, předmluva in J. V., Obscenity, úlety, pikanterie (2001); B. Hoffmann: Humor v současné české poezii, Přednášky z 46. běhu Letní školy slovanských studií (2003); J. Toman: Současná česká poezie pro děti, Ladění 2004, č. 4; J. Toman: Světla a stíny dětské poezie 70. let, Ladění 2006, č. 2; Zdeněk R. Nešpor in Děkuji za bolest. Náboženské prvky v české folkové hudbě 60. - 80. let (2006); B. Hoffmann: Blbecká poezie usmívajících se idiotů a jiných magorů jako příznačný (ne přízračný) básnický projev generace Skupiny 42-II, in Jezyk i literatura czeska w interakcji = Český jazyk a literatura v interakci (Racibórz/Ratiboř 2006); J. Toman: Dětská poezie 80. let XX. století, Ladění 2006, č. 4.Recenze: S úsměvem idiota: -gs- (= O. Sus), HD 1969, č. 11; J. Cigánek, MF 27. 9. 1969; P. Baker, Proměny (New York) 1970, č. 2 * Hurá na Bastilu: P. Grym, LD 28. 5. 1970 * S úsměvem donkichota: S. Pojarová, LD 3. 12. 1970 * Králíci pokusní: F. Horáček, LD 13. 5. 1974; J. Kolář, Melodie 1974, č. 7 * Šlo povidlo na vandr: J. Žáček, Tvorba 1976, č. 36 * Hádala se paraplata: V. Nezkusil, ZM 1986, č. 5; M. Horáková, Komenský 1986/87, č. 2; J. Slomek, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 19; J. Chuchma, MS 1986, č. 18; J. Lukeš, SvSl 19. 6. 1986 * O slonovi, který utekl z každého obrázku: J. Slomek, MF 21. 9. 1988; Z. Vybíral, Tvorba 1988, č. 31 * Pojď se dívat, pojď si hrát na to, co je protiklad: B. Stehlíková, Kmen 1988, č. 13 * Jak mi dupou králíci: V. Novotný, MF 21. 12. 1990; A. Halada, Tvar 1991, č. 5; M. Huvar, Rovnost 6. 3. 1991 * Konečně rozumné slovo: Z. Kožmín, List pro literaturu 1990, č. 1; P. A. Bílek, Tvar 1992, č. 1; rš (= R. Škvařil), NK 1992, č. 4 (též ad Generální úklid + Důvěrná sdělení) * Důvěrná sdělení: J. Zahradnický, Tvar 1992, č. 25 * Generální úklid: V. Šibrava, LD 15. 2. 1992; J. Syrovátka, Playboy 1992, č. 3 * Zpívající memoáry: J. Lukeš, Divadelní noviny 1992, č. 3; P. Kosatík, Melodie 1992, č. 11 * Ej, moja paranoia: J. Mlejnek, LidN 24. 5. 1997, příl. Národní 9; J. Slomek, LitN 1997, č. 27; J. Kobra, Slovo (Brno) 6. 6. 1997 * Chodící papiňák: J. Mlejnek, LidN 3. 11. 1997; J. Slomek, Týdeník Rozhlas 1998, č. 8; D. Sedlická, Playboy 1998, č. 4 * Hurvajz, něfetuj!: P. Pavlovský, Loutkář 1997, č. 4 * Velký dračí propadák: M. Šubrtová, Ladění 1998, č. 2; nj, NK 1998, č. 10 * Dejte mi pastelku, nakreslím pejska: J. Slomek, LitN 1998, č. 44 * Odtajnění: nej, NK 1999, č. 3; J. Kolář, DivN 1999, č. 2 * Kampak chodí labutě: rka, Večerník Praha 5. 3. 1999 * Sviňte to svinstvo: J. Slomek, LidN 23. 11. 2001; R. Kopáč, MFD 27. 11. 2001 * Přísně tajné: J. Slomek, LidN 5. 2. 2002; J. Mlejnek, MFD 20. 2. 2002 * Radost z inteligence: J. Slomek, LidN 23. 12. 2003 * Čerstvá zvěrstva: Z. Bubnová, Tvar 2005, č. 16 * Delikatesy: J. Slomek, Týden 2009, č. 29 * Hledání ztraceného Voskovce: J. Machalická, LidN 13. 7. 2019; F. Cinger, Právo 16. 8. 2019; J. Riedel, UNI 2019, č. 8.
Rozhovory: t (= T. Pěkný), Student 1967, č. 39; I. Pechar, MF 25. 9. 1970; J. Řehořová, G 1974, č. 12; M. Fikejz, Melodie 1988, č. 9; M. Nyklová, ZM 1988, č. 10; B. Holubová, Československá televize 1990, č. 11/12; J. Macků, Evropa a my 1990, č. 11 a 12; M. Nyklová, Svobodný zítřek 1990, č. 40; J. Gogola, Tvar 1991, č. 25; M. Mlíkovský, Reportér 1992, č. 17; P. Šrut, LidN 29. 2. 1992, příl. Nedělní LN; A. Halada + K. Hvížďala, Mladý svět 1993, č. 15; P. Dostál, Právo 8. 11. 1995; O. Nytrová, Křesťanská revue 1996, č. 3; I. Wasserberger, Penthouse 1997, č. 2; K. Navrátil, MFD 24. 9. 1998, příl. Magazín Dnes č. 38; J. Kroutvor in Fernety (1998); H. Bartíková in Důvěrné rozhovory (1999); P. Hořec, O. Nytrová in Jak slavívali a slaví slavní (1999); M. Štípková, Týdeník Rozhlas 1999, č. 41; J. K. Kučera, Slovo 22. 1. 1999, příl. Slovo na víkend; D. Pacek, MFD 18. 6. 2005; P. Kačer, 51 pro 2005, č. 3; K. Křížová, Právo 25. 8. 2007; M. Bystrov, Rovnost 6. 3. 2008; M. Oplatková, Naše rodina 2009, č. 47; H. Bartíková, LitN 2010, č. 18; M. Bystrovová, LidN 27. 5. 2001, příl. Pátek LN č. 21; A. Pilátová + T. Pilát, Týdeník Rozhlas 2011, č. 35; J. Mlejnek, Kontexty 2015, č. 3 a 4; P. Nečada, MFD 16. 6. 2016, příl. Magazín Dnes č. 24; J. Špulák, Právo 31. 3. 2018.
K životním jubileím: P. Klusák, LidN 2. 7. 2011, příl. Orientace; M. Švagrová-Bystrovová, LidN 17. 6. 2016; M. Švagrová-Bystrovová, LidN 18. 6. 2021.
Nekrology: J. Machalická + M. Švagrová-Bystrovová, LidN 12. 3. 2021; M. Spáčilová, MFD 12. 3. 2021; J. Špulák, Právo 12. 3. 2021; P. Turek, Respekt 2021, č. 11; J. Burian, Týdeník Rozhlas 2021, č. 14; J. Suchý + J. Kačer + V. Just + J. Herman + J. Kolář, DivN 2021, č. 7; L. Šenkyřík, Listy 2021, č. 2.
Vzpomínky: J. Kroutvor in Fernety (1998); M. Hucek in Takoví jsme byli? (2007).
Archiv: LA PNP: Osobní fond, nezpracováno.