Jan JÍLEK
Jílek začínal jako filmový scenárista, v polovině šedesátých let přesunul svůj zájem k televizi a divadlu. Jako divadelní dramatik psal nejprve hry pro děti, které měly většinou premiéru v Divadle Jiřího Wolkra. Jeho volné jevištní adaptace pohádkových předloh, ať přímo folklorních (Čarovná Barborka), nebo již dříve zpracovaných (O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Šípková Růženka, Sůl nad zlato, Pták Ohnivák a liška Ryška, Dlouhý, Široký a Bystrozraký), jsou psány živým a barvitým jazykem. Charakterizuje je prolínání pohádkových a realistických prvků, aktualizace tradičních postupů vyjádřením současných společenských a mravních problémů. Dětem je adresován také prozaický příběh malého chlapce z doby nástupu nacismu a počátku války na českém venkově (Mám talent na buben) a prázdninové dobrodružství s invenční nestárnoucí babičkou (Mimozemšťanů je čím dál víc). – Naopak dospělým čtenářům je určena Jílkova rozsáhlá románová sága Milování s hudbou, zachycující v částečně retrospektivním pohledu očima hlavního hrdiny, nadaného hráče na housle Tomáše Majoránka, osudy pěti generací moravského vesnického rodu, procházejícího dvěma světovými válkami, hrdou sedláckou bídou dvacátých a třicátých let i budovatelskými iluzemi let padesátých až po „postmoderní“ scénu současné politiky a počítačový svět těch nejmladších, kteří jej – naštěstí – ještě vždy rádi vymění za autentický, hmatatelný prožitek. – V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let Jílek napsal také šest her pro dospělé. První a nejúspěšnější z nich, komedie Silvestr, je příběhem svérázného vesnického podivína, jehož názory a jednání usvědčují okolí ze ztráty původních ideálů a ze společenského pokrytectví. V řadě groteskně-komických situací autor předvedl zápas člověka, který dokáže jít za svou představou mravní integrity a smyslu existence. Ve stylu tragikomedie ze současného života obyčejných lidí jsou psány i následné Jílkovy hry (Dvojitý tep srdce, Jak umřít na lásku, Můj hrad, Diamantoví kluci, Já chci žít znovu), autorské vidění skutečnosti se však postupně zužuje a zjednodušuje a zároveň s tím se vytrácí významová autenticita výpovědi a tvarová sevřenost dramatu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku (D pro děti, rozmnož., 1966, i prem.; též in Pohádky o princeznách, 1966, + F. Hrubín a B. Šimková); Kašpárek, Honza a zakletá princezna (D pro děti, rozmnož., 1966, i prem.); Mám talent na buben (P pro ml., 1968); Pták Ohnivák a liška Ryška (D pro děti, rozmnož., 1968, i prem., podle K. J. Erbena); Kašpárkovy vánoce (D pro děti, rozmnož., 1969, i prem.); Jak se broučci měli rádi (D pro děti, rozmnož., 1971, i prem.); O Šípkové Růžence (D pro děti, rozmnož., 1972, i prem.); Silvestr (D, rozmnož., 1974, i prem.); Velké tajemství (D pro děti, rozmnož., 1975, prem. 1976); Dlouhý, Široký a Bystrozraký (D pro děti, rozmnož., 1975, i prem., podle K. J. Erbena); Dvojitý tep srdce (D, rozmnož., 1977, i prem.); Sůl nad zlato (D pro děti, rozmnož., 1978, i prem.); Hloupý Honza (D pro děti, rozmnož., 1980, i prem.); Jak umřít na lásku (D, rozmnož., 1980, i prem.); Můj hrad (D, rozmnož., 1980, prem. 1981); Hledání (D, rozmnož., 1982, i prem. s tit. Diamantoví kluci); Čarovná Barborka (D pro děti, rozmnož., 1983, prem. 1982); Rafani (D, rozmnož., 1985, i prem.); Podzimní zápisky (P 1985, in Stříbrné rybky, + B. Solanský + J. Zogata); Já chci žít znovu (D, rozmnož., 1986, i prem.); Popelka a princ (D pro děti, rozmnož., 1986, i prem.); Dar pro velkou lásku (D, rozmnož., 1986); Silvestr, Diamantoví kluci, Já chci žít znovu (DD 1988); Kašpárkova cesta za štěstím (D pro děti, rozmnož., 1988, prem. 1987); Procházka růžovým sadem (D, rozmnož., 1990); Mimozemšťanů je čím dál víc (P pro děti, 2006); Milování s hudbou (R 2008); Pohádka o štěstí v lásce (P pro děti, 2010); scénicky: O Kulihráškovi a zakleté princezně (1999).LITERATURA
Studie a články: M. I. Křovák: Pohádkový svět Jana Jílka, Amatérská scéna 1970, č. 11; M. Lázňovský v programu k inscenaci Silvestr (Severomoravské divadlo Šumperk, 1975); J. Císař: Dokument a pohádka, Tvorba 1979, č. 5; A. Urbanová: Lidé v pohádce, Amatérská scéna 1979, č. 5; M. Horníček v programu k inscenaci Dvojitý tep srdce (Státní divadlo Brno, 1979); R. Lošťák v programu k insc. Můj hrad (Národní divadlo, 1981); N. Sieglová: K některým rysům Jílkovy dramatiky pro děti a mládež, in České drama v epoše socialismu (1982); J. Císař v programu k inscenaci Diamantoví kluci (Divadlo na Vinohradech, 1982); M. Rusinský: Vše pro člověka, in Severní Morava, sv. 48 (1984); J. Císař: Doslov, in: J. J., Silvestr, Diamantoví kluci, Já chci žít znovu (1988); J. Vostrý in Drama a dnešek (1990); S. Machonin: Z pohádky do pohádky, O divadle 1 (1990); J. Lopatka in: Posudky (2005).
Recenze: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku: O. Kryštofek, MF 20. 5. 1966; M. I. Křovák, LD 20. 5. 1966; D. Čeporanová, ZM 1966, č. 7 * Kašpárek, Honza a zakletá princezna: O. Kryštofek, MF 17. 5. 1967; D. Čeporanová, ZM 1967, č. 8; M. Tmé, BV 30. 11. 1976 * Mám talent na buben: J. Nejedlá, Impuls 1968, č. 8 * Pták Ohnivák a liška Ryška: I. Ciprová, MF 28. 12. 1968; M. I. Křovák, RP 21. 1. 1969 * Kašpárkovy vánoce: V. Sochorovská, DN 1969/1970, č. 11 * Jak se broučci měli rádi: jkl (= J. Kühnelová), LD 30. 12. 1970 * O Šípkové Růžence: jkl (= J. Kühnelová), LD 12. 10. 1972; J. Beneš, Práce 13. 10. 1972 * Silvestr: MS (= M. Stupecká), RP 12. 2. 1975; B. Štěpánek, MF 25. 2. 1975; M. Křovák, Amatérská scéna 1975, č. 7; -mt- (= M. Tůma), Tvorba 1975, č. 8, příl. Divadelní tvorba; b (= B. Písařová), BV 25. 2. 1975; vm (= V. Müller), SvSl 11. 2. 1975; J. Beneš, Práce 21. 2. 1975; P. Kovařík, SvSl 30. 6. 1977 * Velké tajemství: mik (=M. I. Křovák), LD 8. 5. 1975; dč (= D. Čeporanová), Tvorba 1975, č. 20 * Dlouhý, Široký a Bystrozraký: fk (= F. Knopp), LD 13. 11. 1975; M. Tmé, BV 29. 10. 1979 * Dvojitý tep srdce: trn, Květy 1977, č. 52; B. Štěpánek, MF 15. 12. 1977; lš (= L. Daneš), LD 14. 12. 1977; cim (= D. Cimická), ZN 12. 12. 1977; H. Pešková, VP 14. 12. 1977; V. Hrouda, RP 6. 12. 1977; J. Kolář, Práce 20. 12. 1977; O. Brůna, Scéna 1978, č. 2–3; J. Procházka, Tvorba 1978, č. 3; P. Janda, Ostravský kulturní měsíčník 1978, č. 3; H. Švehlíková, Rovnost 22. 2. 1978; K. Kroupa, Obrana lidu 14. 1. 1978; L. Soldán, Rovnost 8. 3. 1979 * O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku: V. Sochorovská, MF 1. 3. 1979; L. Růžička, Pochodeň 4. 7. 1979; J. Procházka, SvSl 15. 3. 1979; jkl (= J. Kühnelová), LD 23. 3. 1979; E. Hanžlíková, Československý loutkář 1979, č. 8/9; P. Pavlovský, Scéna 1980, č. 10 * Sůl nad zlato: J. Foltýn, Učitelské noviny 1979, č. 3 * Hloupý Honza: B. Štěpánek, MF 30. 10. 1980; J. Procházka, SvSl 20. 11. 1980; D. Čeporanová, Tvorba 1980, č. 49 * Jak umřít na lásku: Z. Sma, Rovnost 15. 7. 1980; V. Sochorovská, MF 17. 7. 1980; V. Procházka, RP 27. 6. 1980; J. Procházka, SvSl 23. 7. 1980; J. Kühnelová, LD 3. 12. 1980; V. Ciml, VP 24. 6. 1980; A. Urbanová, Amatérská scéna 1980; č. 12 * Můj hrad: J. Černíková, Amatérská scéna 1981, č. 6 * Stříbrné rybky: J. Trávníček, BV 17. 12. 1985; Z. Vybíral, Rovnost 11. 2. 1986; D. Šajtar, Kulturní měsíčník 1987, č. 1 * Mimozemšťanů je čím dál víc: (zr), Právo 18. 10. 1986 * Milování s hudbou: A. Slezáková, MFD 12. 7. 2008; I. Pospíšil, Týdeník Rozhlas, č. 38; V. Kremlička, A2 2010, č. 7 * Pohádka o štěstí v lásce: F. Cinger, Právo 10. 11. 2010; D. Braunová, Právo 13. 11. 2010, příl. Magazín Právo.
Rozhovory: D. Hajná, MF 5. 2. 1970; (ben), Beseda naší vesnice 1976, č. 13; D. Cimická, ZN 31. 3. 1979; J. Kolář, Scéna 1981, č. 10; an., VP 26. 2. 1981; K. Čejka, Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 11; (JV), Amatérská scéna 1985, č. 10; R. Novák, AZ magazín 1986, č. 4; J. Kerský, Právo 16. 5. 2008.
Nekrology: an., Týden 2011, č. 41; LUC, DN 2011, č. 22; J. Goth, Instinkt 2011, č. 41; ČTK, MFD 7. 10. 2011; F. Cinger, Právo 7. 10. 2011.