Ivan DIVIŠ
Pocházel z rodiny bankovního úředníka. Studoval reálné gymnázium v Praze, jako septimán byl roku 1942 zatčen gestapem a krátkodobě vězněn v Pečkárně a na Pankráci (po válce oceněn čs. vojenskou medailí Za zásluhy II. stupně); poté mu bylo znemožněno složit maturitní zkoušku. Od roku 1943 byl zaměstnán jako knihkupecký učeň a účetní v knihkupectví, koncem války se stal redaktorem v nakladatelství Václav Petr v Praze. Při zaměstnání maturoval (1945) a pokračoval ve studiích filozofie a estetiky na FF UK (1945–1949). V roce 1949 byl krátce vedoucím knihkupectví v Liberci, v letech 1949–1953 nejprve propagačním redaktorem nakladatelství Svoboda, později korektorem Rudého práva v Praze. V období 1953–1960 byl soustružníkem, revolverářem, horizontkářem a nakonec kontrolorem v továrnách v Liberci a v Praze-Kbelích (zde roku 1959 vyučen soustružníkem). V roce 1957 byl krátkodobě poddůstojníkem z povolání (Benešov). V roce 1960 prodělal těžkou chorobu. V letech 1961–1968 byl zaměstnán v nakladatelství Mladá fronta nejprve jako vedoucí propagace, poté jako vedoucí redaktor jazykové redakce a posléze jako redaktor poezie (mj. řídil edici Mladé cesty). V roce 1964 přijal křest a konvertoval ke katolictví, v téže době podstoupil řadu hospitalizací (psychóza a chronický alkoholismus). Krátkodobě v letech 1968–1969 působil jako redaktor časopisu Sešity pro literaturu a diskusi, v srpnu 1969 odešel s manželkou a synem do exilu v SRN (Mnichov), kde pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa (nejprve jako knihovník). V roce 1971 manželka se synem odešli bez jeho vědomí zpět do Československa, roku 1972 uzavřel Diviš druhé manželství. V osmdesátých letech zažil první projevy těžké duševní choroby. V roce 1997 se z Mnichova přestěhoval zpět do Prahy.
Do roku 1948 přispíval do Akordu, Českého života, Kytice, Knihkupce a nakladatele, Kritického měsíčníku, Národního osvobození, Obrany lidu, Ohnice, Svobodného slova, Svobodného zítřku, Svobodných novin, po roce 1958 do Divadla, Hosta do domu, Kulturní tvorby, Května, Literárních novin, Listů, Mateřídoušky, Orientace, Plamene, Sešitů pro mladou literaturu, Vesmíru, Zemědělských novin, aj., v exilu do Českého slova (Mnichov), Listů (Řím), Textu (Mnichov), Proměn (New York), Obrysu (Mnichov) a Svědectví (Paříž). – Po roce 1989 publikoval zejména v periodikách Akord, Host, Fragment K (Bratislava), Nové knihy, Revue Proglas, Svobodný zítřek, Svobodné slovo, Mladá fronta Dnes (zde mj. ukázky z nedokončených pamětí Císařskej trhanec, 2001) aj. – Během výroby byla roku 1970 v nakladatelství Československý spisovatel zničena sbírka Noé vypouští krkavce. – Sbírky Noé vypouští krkavce, Křížatky a Přece jen vyšly 1981 v samizdatové Krameriově expedici pod společným titulem Tři sbírky. V samizdatu vyšel také výbor z Divišovy deníkové prózy Teorie spolehlivosti (1980). Divišovy texty byly zařazeny do samizdatových sborníků Panu Bohuslavu Reynkovi (1967, ed. Vlastimil Vokolek) a Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi). – Jeho verše byly scénicky ztvárněny v pořadech Chrlení krve (1964, r. Miloš Horanský) a Češi pod Huascaránem (2000, r. Radim Vašinka), v roce 1992 inscenoval Zdenek Potužil v divadle Viola Divišovu skladbu Thanathea. Báseň Komu patří jazz byla nahrána na LP desku Poezie a jazz (1965). – Za knihu Teorie spolehlivosti mu byla v roce 1995 udělena Státní cena za literaturu. – Ivanu Divišovi je věnován televizní dokument Moje oči musely vidět (sc. a r. Zdeněk Potužil, 1998). – V roce 1987 získal Cenu Jana Zahradníčka, v roce 1988 Cenu Jaroslava Seiferta, v roce 1995 Státní cenu za literaturu. – Používal zkratku I. D., -di-.
První velké Divišovo básnické vzepětí spadá do šedesátých let, kdy byla jeho poezie ovládána snahou nalézt pod drsným povrchem všedního života, často situovaného na velkoměstskou periferii, velikost každodenních lidských gest a činů. Konstantami tu jsou především rodina a domov, v jejichž láskyplné sounáležitosti spatřuje Diviš odlesk věčnosti, avšak přesto je – věren svému romantickému básnickému rodokmenu – neustále problematizuje (Morality, Chrlení krve). Chce být „naplno připuštěn v ústrojnost věcí“, aby mohl proniknout do tajuplného přediva významů a vztahů, v němž se vyjevuje podstata skutečnosti. Aby tuto podstatu dobyl, považuje básník za svou povinnost „být posedlý“, neboť jinak se nelze dobrat pravdy o životě a světě. Čím obsažnější je jeho výpověď o skutečnosti, tím silněji zní v Divišově poezii tóny zoufalství a absurdity. K jejímu překonání nalézá Diviš cestu v přiznání se ke Kristu (Sursum) jako k jediné záštitě všech jistot a hodnot. Svůj bytostný obrat nepojmenovává přímo, spíše jím nově vymezuje vztah ke skutečnosti; veškeré utrpení z absurdity světa i smrt získávají funkci hodnototvornou, jíž se prověřují lidské kvality (Thanathea).
Divišův básnický vývoj byl přerušen odchodem do emigrace; vnímal ji jako „trest smrti“, jímž mu byl odňat domov i jazyk. Pocit vykořeněnosti mu zpočátku ztěžoval tvorbu (sbírku Noé vypouští krkavce a část sbírky Obest tvoří básně vzniklé ještě v Čechách). V roce 1972 vznikl cyklus milostných básní, které Diviš posílal v dopisech své budoucí ženě Lídě Greplové do Paříže a ze kterých později sestavil drobný výbor Přece jen... Tíživou situaci básníka v exilu tematizuje ve sbírce Průvan, jejíž náklad byl ale z větší části zničen při přepravě lodí z Indie. V druhé polovině sedmdesátých let došel Diviš k poznání, že emigrace je „paradigmatický kříž“, na němž se vykupují viny tragicky rozděleného světa a napsal lyrickoepickou skladbu Beránek na sněhu, apokalyptickou vizi soudobého světa. Prožitek emigrace i vztah k domovu a češství Diviše promítl do sbírky Odchod z Čech, jež je sarkasticky nenávistným odsudkem normalizace i vyznáním básníkova sepětí s domovem. Další sbírky (Žalmy, Obrať koně) mají bilanční charakter a jsou výrazem Divišovy životní i umělecké zralosti: shrnuje v nich své celoživotní bloudění mezi láskou a nenávistí, přihlašuje se k holanovské linii české poezie.
V Divišově tvorbě z devadesátých let (Moje oči musely vidět, Tresty) sílí apelativní agresivita básníkových odsudků skutečnosti přeplněné zlem a absurditou. Mezi odsudkem světa, v němž „nelze dosáhnout štěstí“, a básníkovou křesťanskou vírou vzniká tragické napětí, jímž se vyjevuje střet víry s nevírou, stále přítomný prožitkový horizont této básníkovy tvorby. Obdobný charakter má i jeho epická skladba Jedna loď (Laura Blair), která je básnickým podobenstvím o katastrofickém stavu soudobého světa i člověka. Divišovo zhnusení dějinami, které vnímá jako nekončící hromadění zla a prohlubování mravního úpadku, se stupňuje v jeho básnické tvorbě z druhé poloviny devadesátých let (Češi pod Huascaránem). Nihilistické ladění vede Diviše ve Verších starého muže až k rouhačskému zpochybňování religiózního východiska, které se mu jeví už pouze jako absurdní a přehlušené tragikou moderních dějin.
V deníkových záznamech a úvahách (Teorie spolehlivosti, Slovem do prostoru) si Diviš všímá nejen literární problematiky, ale především hodnotí s nesmiřitelnou kritičností společensko-politickou realitu 20. století. Jeho poetika se vyznačuje silnou expresivitou, je založena na extenzitě výrazu, na metaforické neobvyklosti, jíž se aktualizují i banality. Konkrétnost výrazu naopak prozrazuje Divišovo tíhnutí k epičnosti. Základním významotvorným postupem je přitom vzájemné střetávání řady stylových rovin, které jsou přeplněny filozofickými narážkami, neologismy, antinomiemi a paradoxy. Tematická posloupnost básně i rytmická stavba jsou neustále porušovány; vše je „chrleno“ v parataktickém, enumerativním sledu – tak, jak básníkova fantazie trhá pouta logiky.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Balada z regálu (1946, s K. Bednářem a V. Bláhou); První hudba bratřím (BB 1947); Uzlové písmo (BB 1960, dopln. vyd. 1969); Rozpleť si vlasy (BB 1961); Deník molekuly (BB 1962); Eliášův oheň (BB 1962); Morality (BB 1963); Chrlení krve (BB 1964); Umbriana (BB 1965); V jazyku dolor (BB 1966); Povíme si to! (BB, bibliof. 1967); Sursum (BB 1967; úplné vyd. Mnichov 1986; 1991); Thanathea (B 1968); Teorie spolehlivosti (výbor z deníku, Mnichov 1972); Noé vypouští krkavce (BB, Toronto 1975; opravené vyd. 1995); Přece jen…(BB, Mnichov 1977; 2006); Křížatky (BB, Mnichov 1978; 2002); Průvan (BB, Pondicherry 1978; 2006); Beránek na sněhu (B, Mnichov 1980; 1994); Odchod z Čech (BB, Mnichov 1981; 1990); Žalmy (BB, Londýn 1986; přeprac. úplné vyd. 1991); Obrať koně (BB, Tessin 1987; 1992); Papouščí město (záznamy snů, Purley 1988; s tit. Noc, nebudeš se báti…, 1991); Žalm 94 (B bibliof. 1990); Moje oči musely vidět (B 1991); Slovem do prostoru (rozhlasové úvahy ve Svobodné Evropě z let 1989–1993, Bratislava 1993); Tresty (BB 1994); Jedna loď (Laura Blair) (B 1994); Teorie spolehlivosti (deník, 1994, ed. I. Wernisch; rozšíř. vyd. 2002, ed. J. Horák); Hora pokušení (BB, bibliof. Mnichov 1995); Kateřina Rynglová (BB 1996); Češi pod Huascaránem (BB 1998); Verše starého muže (BB 1998, ed. J. Šulc); Modlitba (B, bibliof., 1998); Poslední básně (BB 2003, ed. J. Šulc); Říkadla a kecadla. Pokusy pro děcka (BB pro děti, 2004).
Výbory: Průhledná hlava (BB 1965); Gejzír (BB 2009, ed. Vladimír Justl).
Souborná vydání: Obelst (BB, Curych 1981, obs. Sursum; Křížatky; Noc, nebudeš se báti; Obelst); Konec štěstí (BB, Toronto 1990, obs. Průvan; Beránek na sněhu; Odchod z Čech; Žalmy); Tři knihy (BB 1994, obs. Beránek na sněhu; Odchod z Čech; Thanathea); Buď šťasten! (BB 1999, ed. J. Šulc, obs. Thanathea; Beránek na sněhu; Odchod z Čech; Moje oči musely vidět; Jedna loď /Laura Blair/); Obelst / Přece jen… / Průvan (BB 2006, ed. J. Šulc).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Almanach Kmene 1948 (1948); Básnický almanach 1959 (1959); Josef Duchoň. Práce z let 1961–62 (katalog 1962); Almanach Klubu čtenářů 1962 (1962); A co básník (1963); Jaroslav Šerých, Mojmír Preclík (katalog 1964); Jakou barvu má srdce (1965); Jazzová inspirace (1966); Český brevíř lásky (1966); Slyšet se navzájem (1966); Mým snem jsi prošla (1969); Hommage a Mikuláš Medek 1926–1974 (Paříž 1976); Almanach české zahraniční poezie 1979 (Mnichov 1979); Nejen popel (Řím-Mnichov 1980); Živé pochodně (Curych 1980); Anthologie de la poésie tchéque et slovaque (Paris 1987); Pražské blues aneb Sláva je Volný (Mnichov 1988); Benefice (Toronto 1990); Jan Kristofori: Obrazy, grafika (katalog 1990); Poslední setkání. Památce Vladimíra Kafky (1991); K. Hvížďala: České rozhovory ve světě (1992); Kde je člověk (1992); Bílá žízeň (1993); Jan Kristofori (katalog 1993); Jan Koblasa: Skulpturen (katalog, Lübeck 1994); Sborník k pětasedmdesátinám Ivana Slavíka (bibliof. 1995); Jan Zábrana (1996); Bítov 96 (1997); Praha 14 v zrcadle času (1998); Příběhy z temnot v české literatuře XIX. a XX. století (1999); Ryby katedrál (2001); Dvanáct klenotů (2005); Sešity. Výběr z 33½ čísel časopisu (2009); Antologie české poezie I. /1966–2006/ (2009).
Korespondence: V. Bláha: Dopisy básníků malíři (bibliof. 1997); Václav Bláha – Život s knihou (2006); Borgesův svět (2007, ed. V. Cílek, s dalšími); Vícehlasí. Korespondence Viléma Závady (2007, ed. I. Málková); Návrat do Čech. Dopisy z let 1990–1999 (2011); Adresát Ladislav Verecký. Dopisy Svatavy Antošové, Ivana Jelínka a Ivana Diviše (2013).
Uspořádal, vydal a redigoval: B. Reynek: Podzimní motýli / Sníh na zápraží / Mráz v okně (1969).
LITERATURA
Knižně: J. Zizler: Ivan Diviš. Výstup na horu poezie (2013, zde též bibliografie, sest. F. Knopp).
Studie a články: J. Šotola: Namísto doslovu, in I. D., Průhledná hlava (1965); J. Jedlička: Poezie Ivana Diviše jako osobní riziko, Svědectví (Paříž) 1975, č. 50; R. Preisner: Pavana pro Ivana Diviše, Proměny (New York) 1980, č. 1; J. Jedlička: Pokus o výklad slova sursum, in I. D., Sursum (1986; 1990); nak (= N. Klevisová): Tak se vybarvovala má duše, Tvorba 1990, č. 22; J. Med: „Pokleknouti trvám! Žádné rozumět!“. Básnický apel Ivana Diviše, Proglas 1991, č. 7; J. Vohryzek: Místo doslovu, in I. D., Žalmy (1991); V. Vokolek in Obrana básníka (1992); J. Zábrana: Pokus o portrét, LitN 1992, č 21; M. Komárek: Ivan Diviš, in GEN. 100 Čechů dneška 2. díl (1994); M. Hybler: Divišovo proroctví (rozbor Teorie spolehlivosti), KPRR 1995, č. 3; J. Cieslar: Možnosti hněvu: Nad strefami Ivana Diviše v jeho deníkové Teorii spolehlivosti, KS 1995, č. 3, též in: Hlas deníku (2002); M. Trávníček: Zamyšlení nad Divišem, Host 1996, č. 3/4, též in M. T., Sdílet věčné (2002); R. Svoboda: Gnostikovo „hádání duše s tělem“, LitN 1996, č. 48, též in Česká a slovenská literatura dnes (1997); J. Suchánek: Gnostické evangelium podle I. Diviše, Distance 1998, č. 1 (k tomu polemika L. Kasal, Tvar 1998, č. 13); Z. Mitáček: Nad jedním snem Ivana Diviše, Jihovýchodní pošta 1997/98, č. 1; J. Chuchma: Nad pozdním Ivanem Divišem, MFD 17. 4. 1999; J. Rulf: Causa Ivan Diviš, Reflex 1999, č. 24, též in J. R., Literáti (2002); T. Halík: Kázání při rekviem za Ivana Diviše, MFD 3. 7. 1999, příl. Pohledy, in T. H., Oslovit Zachea (2003); J. Med: Exil jako vzdor i smír, Proglas 1999, č. 10, též in J. M., Od skepse k naději (2006); J. Urbanec: Zvěstovatelé apokalypsy Jan Zahradníček a Ivan Diviš a česká literární historie, Návraty k velkým (2000); M. Hrdý: Tragický rytíř Absolutna, Distance 2000, č. 1; M. Uhde: Básník, nebo prorok? Revue Proglas 2001, č. 3 (k tomu glosa T. Halík, Revue Proglas 2001, č. 4 + M. Uhde, Revue Proglas 2001, č. 5/6); V. Houška: Vzpomínky na Ivana Diviše, Revue Proglas 2001, č. 4; M. Trávníček: Odesilatel Ivan Diviš, Texty 2001, č. 21; P. Kabeš: Jda kraj dechu, LitN 2001, č. 39; E. Juliš: Na okraj Divišových Křížatek, in I. D., Křížatky (2002); Vl. Novák: Křížatky, in I. D., Křížatky (2002); Z. Frýbort: Údiv a soud, Obrys-Kmen 2004, č. 44; T. Kubíček: Obrana paměti: Čas a skutečnost v české literatuře 70. let, jejich povaha a důsledky aneb Co způsobuje narativ, ČL 2004, č. 3; M. Kovářík: Ivana Diviše pře se smrtí, in I. D., Thanathea (2004); J. Vokoun: Básníkovy zápasy s Bohem, Listy 2004, č. 6; P. Kosatík: 14. 5. 1960 – Ivan Diviš začíná psát Teorii spolehlivosti, Týden 2005, č. 19, in P. K., České okamžiky (2011); P. Poslední: Spor o identitu, in P. P., Spisovatelé jako čtenáři (2006); D. Grigorov: Izgnanie i poetičeski ezik, Slavia 2007, č. 2; N. Holub: Bipolární básník Ivan Diviš, Weles 2007, č. 30/31 + polemika P. Král, Tvar 2008, č. 1 + O. Slabý, Tvar 2008, č. 2 + N. Holub, Tvar 2008, č. 8; P. Poslední: Čtenář Ivan Diviš, Český jazyk a literatura 2006/07, č. 3; J. Martinek: Prostor literárního deníku, Tvar 2007, č. 5; I. Málková: Nerealizovaný výbor z poezie Jana Zahradníčka, ČL 2009, č. 5 (edice korespondence F. Hrubína a I. Diviše); J. Zizler: Divišovy přívraty a odvraty, Souvislosti 2011, č. 4; J. Řehák – P. Řehák – A. Borzič: Tři básníci o Divišovi, Tvar 2011, č. 20; Z korespondence I. Diviš – P. Král, Tvar 2012, č. 1; M. Charvát: Válka, smrt a transcendence v díle Ivana Diviše, in Obraz válek a konfliktů. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky (2015); R. Fajkus: Korespondence s Ivanem Divišem, Weles 2017, č. 68; P. Adámek: Budeš básníkem i po smrti, Týdeník Rozhlas 2017, č. 16; J. Flanderka: Básnické psaní jako "střetávání (se)" s českou minulostí i přítomností, in Role středoevropského spisovatele-intelektuála ve zlomových okamžicích dějin (2018).
Recenze: První hudba bratřím: AMP (= A. M. Píša), PL 13. 1. 1948; G (= F. Götz), Národní osvobození 1. 2. 1948; jj (= J. Janů), Svobodné noviny 25. 2. 1948; J. Pinkava, Lidová kultura 1948, č. 14; -ta (= E. Frynta), Vyšehrad 1947/48, č. 18 * Uzlové písmo: J. Fried, Plamen 1961, č. 3; M. Červenka, LitN 1961, č. 3; M. Blahynka, Kultura 1961, č. 2; M. Vacík, RP 3. 2. 1961; gf (= G. Francl), LD 13. 11. 1960 * Rozpleť si vlasy: J. Binder, LD 12. 1. 1962; S. Daníčková, SvSl 14. 1. 1962; O. Sus, HD 1962, č. 2; F. Vrba, LitN 1962, č. 4; R. Matys, Práce 1. 4. 1962 * Deník molekuly: R. Matys, Práce 24. 7. 1962; J. Binder, LD 8. 7. 1962; O. Sus, HD 1962, č. 9; F. Vrba, LitN 1962, č. 36; M. Blahynka, Kultura 1962, č. 36; M. Vacík, RP 2. 9. 1962 * Eliášův oheň: O. Sus, HD 1963, č. 1; F. Vrba, LitN 1963, č. 12; Z. Heřman, Plamen 1963, č. 7 * Morality: O. Sus, HD 1964, č. 2; J. Mourková, LitN 1964, č. 6 * Chrlení krve: M. Horanský, KT 1964, č. 27; Z. Heřman, LitN 1964, č. 50 * Umbriana: P. Števček, Kulturní tvorba 1965, č. 26; Z. Kožmín, Plamen 1965, č. 7; V. Karfík, LitN 1965, č. 17; K. Dostál, NK 1965, č. 9 * Průhledná hlava: O. Sus, LitN 1965, č. 46; J. Urbánková, VP 1. 4. 1966 * V jazyku Dolor: I. Slavík, NK 1966, č. 42; J. Urbánková, VP 27. 1. 1967; J. Trefulka, HD 1967, č. 5; M. Kozlíková, Impuls 1967, č. 5; ZH (= Z. Heřman), LitN 1967, č. 9 * Povíme si to!: P. Koukal, Severočeský regionální deník 27. 10. 1994 * Sursum: (p), Romboid (Bratislava) 1967, č. 6; J. Látal, Impuls 1968, č. 1; J. Jedlička + Vl. Vokolek + M. Topinka, Sešity pro mladou literaturu 1968, č. 17; K. Trinkewitz, Zpravodaj (Wintertuhr-Obstladen) 1986, č. 8; V. Novotný, NK 1991, č. 47; A. Blažejovská, Tvar 1991, č. 50; P. A. Bílek, MFD 19. 12. 1991; M. Tesková, LD 20. 2. 1992 * Thanathea: J. Volák, NK 1969, č. 30/31; D. Moldanová, Sešity pro literaturu a diskusi 1969, č. 31; J. Med, Arch 1969, č. 4; M. Kovářík, Průboj 10. 6. 1969 * Teorie spolehlivosti (1972): J. Skála, Tribuna 1974, č. 34 (k tomu polemika: Zpravodaj /Wintertuhr-Obstladen/ 1974, č. 10) * Noé vypouští krkavce: P. Řehoř (= Jar. Strnad), Zpravodaj (Wintertuhr-Obstladen) 1976, č. 4; V. Šibrava, NK 1995, č. 13; R. Matys, LidN 26. 8. 1995, příl. Nedělní LN – Národní 9, č. 34 * Obelst: H. S. (= H. Střítecká), Zpravodaj (Wintertuhr-Obstladen) 1982, č. 2; V. Hokův, Obrys (Mnichov) 1983, č. 1 * Odchod z Čech: J. Jedlička, Obrys (Mnichov) 1981, č. 4; J. G. (= J. Gruša), Svědectví (Paříž) 1984/1985, č. 73; K. Trinkewitz, Zpravodaj (Wintertuhr-Obstladen) 1982, č. 9 (též o Teorii spolehlivosti); D. Strož, Magazín (Curych) 1982, č. 1; Z. Kožmín, List pro literaturu 1990, č. 5 * Žalmy: P. K. (= P. Král), Svědectví (Paříž) 1986, č. 79; J. Jedlička, Národní politika (Mnichov) 1986, č. 11, příl. Zvon; K. Trinkewitz, Proměny (New York) 1987, č. 1 + Zpravodaj (Wintertuhr-Obstladen) 1987, č. 1; K. Chvatík, Obrys (Mnichov) 1989, č. 2; R. Matys, Týdeník Rozhlas 1992, č. 49 (též o sbírce Obrať koně); M. Exner, Tvar 1992, č. 24; P. A. Bílek, NK 1992, č. 2 * Obrať koně!: K. Trinkewitz, Proměny (New York) 1989, č. 2; J. R. (= J. Rubeš), Svědectví (Paříž) 1989, č. 88; J. D. (= J. Dresler), Národní politika (Mnichov) 1989, č. 2; M. Kovářík, Tvar 1992, č. 25; M. Langerová, LitN 1992, č. 34; M. Trávníček, LD- (Brno) 23. 12. 1992; M. Strnad, Právo lidu 24. 6. 1992; P. A. Bílek, NK 1992, č. 20; V. Novotný, MFD 5. 6. 1992 * Papouščí město: J. R. (= J. Rubeš), Svědectví (Paříž) 1989, č. 88; L. K. Weiss, Tvorba 1991, č. 13 * Moje oči musely vidět: P. A. Bílek, MFD 31. 10. 1991; J. Rulf, LidN 6. 11. 1991; J. Med, LitN 1991, č. 49; V. Novotný, NK 1991, č. 45; M. Zelinský, Tvar 1992, č. 1; M. Strnad, Právo lidu 29. 1. 1992; J. Vojvodík, Národní politika (Mnichov) 1992, č. 6, příl. Zvon * Noc, nebudeš se báti: P. A. Bílek, NK 1991, č. 50; iz (= I. Zítková), SvSl 17. 12. 1991; J. Olšovský, Tvar 1992, č. 7; L. Soldán, LD (Brno) 7. 4. 1992 * Slovem do prostoru: M. Vacík, NK 1994, č. 11; J. Rulf, LidN 24. 3. 1994, příl. Národní 9; J. Chuchma, Respekt 1994, č. 13; Z. Mitáček, Proglas 1994, č. 9; I. Mojík, Romboid (Bratislava) 1994, č. 8; M. Trávníček, LD 26. 5. 1994 * Tři knihy: MCP (= M. C. Putna), Souvislosti 1994, č. 2; LitN 1994, č. 40 * Tresty: R. Matys, NK 1994, č. 21; M. Kovářík, Tvar 1994, č. 18; J. Hájková, Denní Telegraf 6. 8. 1994; H. Hoštecký, Práce 23. 8. 1994 * Jedna loď (Laura Blair): J. Peňás, MFD 24. 6: 1994; R. Matys, NK 1994, č. 28; M. Kovářík, Český deník, 9. 9. 1994, příl. Report; P. Šimon, Tvar 1994, č. 16 ; J. Chuchma, Mladý svět 1994, č. 39 * Teorie spolehlivosti (1994): V. Novotný, Práce 27. 10. 1994; J. Peňás, MFD 10. 11. 1994; P. Mandys, Český deník 14. 11. 1994; R. Matys, LidN 31. 12. 1994, příl. Národní 9; P. Šrut, LidN 31. 12. 1994, příl. Národní 9; J. Brabec, NK 1994, č. 39; J. Lukeš, Týden 1994, č. 4; J. Rulf, Reflex 1994, č. 46; V. Karfík, LitN 1995, č. 3; I. Šlajchrt, Respekt 1995, č. 4; I. Kotrlá, Akord 1994/1995, č. 6; P. Motýl, Modrý květ 1995, č. 6; P. Fidelius, KS 1995, č. 3, též in P. F., Kritické eseje (2000) (k tomu polemika: R. Krumphanzl, KPRR 1996, č. 5); J. Slomek, LidN 9. 5. 2002; J. Med, Katolický týdeník 2002, č. 42; M. Tomášek, Host 2003, č. 3; J. Peňás, Týden 2002, č. 17 * Hora pokušení: J. Janatka, LitN 1996, č. 10 * Kateřina Rynglová: J. Mlejnek, LidN 17. 1. 1997; A. Mikulášek, Obrys-Kmen 1997, č. 1; P. Motýl, Host 1998, č. 1 * Češi pod Huascaránem: J. Suk, NK 1999, č. 39; J. Med, LitN 1999, č. 1; J. Krajčovičová, Romboid (Bratislava) 2002, č. 5/6 * Verše starého muže: M. Kovářík, Tvar 1998, č. 8; R. Matys, NK 1998, č. 15; M. Děžinský, Weles 1998, č. 1; V. Šlajchrt, LitN 1999, č. 10 (též o Češi pod Huascaránem); P. Motýl, Sojky v hlavě 1999, č. 10; P. Král, LitN 1998, č. 44; J. Paden, South Atlantic Review
2010, 4; J. Bolton, The Slavic and East European Journal, 2012, č. 1 * Buď šťasten!: M. Langerová, LitN 1999, č. 43; J. Suk, NK 1999, č. 40; J. Staněk, Tvar 2000, č. 2; J. Paulas, Katolický týdeník 2000, č. 21 * Poslední básně: R. Kopáč, Právo 24. 9. 2003; J. Holub, Reflex 2003, č. 34; M. Pátková, Tvar 2004, č. 4; M. Horanský, LidN 2. 10. 2003 * Říkadla a kecadla: R. Kopáč, MFD 16. 2. 2005; Š. Švec, Tvar 2005, č. 9; J. Rambousek, Ladění 2005, č. 3; J. Nejedlý, LidN 29. 1. 2005 * Obelst / Přece jen / Průvan: J. Koten, Host 2007, č. 2; J. Zizler, A2, 2007, č. 50 * Gejzír: J. Peňás, Týden 2009, č. 36; I. Fic, Tvar 2010, č. 1; J. Zizler, Tvar 2010, č. 1 * Návrat do Čech. Dopisy z let 1990–1999: J. Peňás, LidN 19. 6. 2013; D. Strož, Haló noviny 13. 11. 2013, příl. Obrys-Kmen č. 46; -pn- (= P. Nagy), Půlnoční expres (online) 2013, č. 9; P. A. Bílek, LidN 17. 7. 2013; O. Bezr, MFD 10. 8. 2013, příl. Víkend; J. Zizler, A2 2014, č. 9.
Rozhovory: K. Hvížďala, in K. H., České rozhovory ve světě (Kolín n. R., 1979; 1992); J. Jedlička, Obrys (Mnichov) 1982, č, 2; J. Červenková, LitN 1990, č. 3; M. Fikar, Svobodný zítřek 1990, č. 33; M. Vacík, NK 1990, č. 43; I. Brezina a B. Pečinka, Studentské listy 1990, č. 20; K. Chalupa, LD (Brno) 25. 4. 1992 + LD (Brno) 19. 12. 1992; M. Wahlenová, Polygon reportér 1992, č. 4; J. Chuchma, Respekt 1993, č. 40; L. Verecký, MFD 15. 9. 1994, příl. Magazín Dnes; M. Vacík, Tvar 1997, č. 20; L. Verecký, MFD 11. 12. 1997. příl. Magazín MF Dnes.
K životním jubileím: K. Trinkewitz, Obrys (Mnichov) 1984, č. 3; K. Trinkewitz, Zpravodaj (Wintertuhr-Obstladen) 1984, č. 9; J. Suk, NK 1994, č. 33; L. Soldán, Alternativa 1994, č. 1; P. Koukal, Severočeský regionální deník 17. 9. 1994; J. Peňás, MFD 17. 9. 1994; V. Vokolek, Host 1994, č. 4; J. Zizler, Souvislosti 2008, č. 4; P. Motýl, Tvar 2008, č. 7; M. Platzová, Respekt 2009, č. 39.
Nekrology: kos, VP 9. 4. 1999; Co pro vás znamenal Ivan Diviš? (soubor textů) LidN 9. 4. 1999; cg (= F. Cinger), Právo 9. 4. 1999; J. Chuchma – L. Verecký, MFD 9. 4. 1999; elf (= L. Falteisek), Slovo 9. 4. 1999; J. Med, LidN 9. 4. 1999; P. Kovařík, Týden 1999, č. 16; pb (= P. Burian), Haló noviny 15. 4. 1999; R. Matys, LidN 15. 4. 1999, příl. Umění a kritika; V. Šlajchrt, Respekt 1999, č. 17; L. Novák, LitN 1999, č. 16; I. Slavík, LitN 1999, č. 16; J. Someš, Katolický týdeník 1999, č. 17; J. Staněk, Tvar 1999, č. 9; J. Kuběna, Tvar 1999, č. 10; D. Strož, Obrys-Kmen 1999, č. 11; J. Štroblová, Dokořán 1999, č. 10; Za Ivanem Divišem (soubor textů), Host 1999, č. 6; C. Pečiva, Katolický týdeník 1999, č. 26, příl. Perspektivy, č. 6; P. Štiller, Polygon 1999, č. 5/6.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRJaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963