Karel ZLÍN

* 23. 7. 1937, Zlín

Básník a výtvarník

Vlastním jménem Karel Machálek, jménem Zlín začal podepisovat své literární texty od roku 1955. Jeho otec Karel Machálek (1910–1986) byl malíř a grafik, pracující řadu let v propagačním oddělení firmy Baťa. – Zlín od roku 1952 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti (u prof. Jana Habarty, Vladimíra Hrocha a Rudolfa Kubíčka, maturoval 1956), poté roční přípravku na Výtvarné škole Václava Hollara v Praze a v letech 1957–1963 AVU v Praze (u prof. Vlastimila Rady a Karla Součka). Po studiích se ve svobodném povolání cele věnoval malířské a sochařské tvorbě; je tvůrcem obrazů, soch, knižních ilustrací a filmových plakátů, mj. v časopise Světová literatura vytvořil soubor ilustrací k románu Dina Buzzatiho Tatarská poušť (1968). V šedesátých letech úzce spolupracoval s pražskou Galerií Václava Špály (člen její Výstavní komise), po roce 1968 krátce s düsseldorfskou galerií Wendtorf-Swetec. V červenci 1976 odjel na studijní pobyt do Francie, kde pracoval v Nogent-sur-Marne a připravoval zde svou samostatnou výstavu v lyonské galerii Paula Gauzita. Poté, co mu česká ambasáda odmítla prodloužit studijní pobyt, požádal o azyl. Francouzské občanství získal v roce 1981 a přesunul se do Paříže, kdy spolupracoval s uměleckou slévárnou Coubertinovy nadace v Saint-Rémy-les-Chevreuse. Za prezidentského období Françoise Mitteranda realizoval na zakázku francouzského ministerstva kultury a prezidentské kanceláře sochařská díla pro park prezidentského zámku v Rambouillet (1992–1993). V letech 1986–1991 často pobýval v Itálii (Neapol, Řím), v roce 1997 v Benátkách a v Londýně, v roce 1998 v Egyptě a Británii. Žije ve Francii.

Verše časopisecky publikoval nejprve v Univerzitě Karlově, od poloviny šedesátých let zejména v Hostu do domu, Tváři, Sešitech pro mladou literaturu, Orientaci, Archu aj.; po roce 1989 v Hostu, Literárních novinách, Tvaru, Revolver Revue, Souvislostech, Revui K (Paříž), A2, Welesu. – První samostatnou výstavu měl v roce 1967 v pražské Galerii mladých v Mánesu; ve Francii poprvé samostatně vystavoval roku 1977 (Lyon), později v Paříži a v St. Rémy. Svá výtvarná díla zde prezentoval pod jménem Karel, později Karel-Zlin. V roce 2005 vystavoval v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně; v roce 2008 proběhla v Praze v kině Světozor samostatná výstava jeho filmových plakátů ze sedmdesátých let. Pro Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou byla v roce 2010 připravena velká retrospektivní výstava, která se o rok později přesunula do Galerie výtvarného umění v Chebu. – V rukopise zůstávají dosud nevydané sbírky básní nebo básnické skladby Poledne před koncem (1957), Eudoxie (1957), Řeka Acesinus (1967), Hölderlin (1971), Memorabilia (1974), Sluneční bárka (1993), Pozdní rozkoš (1995), Vor Medusy (1997), Vráteň (1997), Psán (1998), Ostrakon (1998), Kniha o tichu nad našimi slovy (2000), Hymny (2000), Mezi dvěma údery zvonu (2002), Kniha dialogů (2003), Artaud (2005), Poslední slova mé matce (2005), Kraj metempsychóz (2005). – Spolu s Pascalem Payenem-Appenzellerem vydal knihu Thanatos Eros (2005), v níž jsou otištěny Appenzellerovy francouzské básně úzce inspirované Zlínovými erotickými kresbami.

Zlínova poezie šedesátých let (Hledán) má blízko k temnému vidění světa, jímž se projevoval odklon části současné české poezie od předchozích smyslově materialistických východisek. Jeho lyrika, ovlivněná německým expresionismem a reflexivní linií tvorby Vladimíra Holana, medituje nad konečností a prázdnotou lidského bytí, jehož fragmentárnost se vyjevuje dotekem s věčným koloběhem věcí a přírodních procesů. Tíhnutí arytmických a strohých veršů k abstrakci oslabuje značná výrazová expresivita, zdůrazňující temné stránky lidského života. V další Zlínově tvorbě, zčásti vzniklé již ve Francii, osciluje básníkův prožitek mezi teskným pohledem k domovu a možností žít svobodně uprostřed francouzské kultury (Dům druhých). Tento životní pocit ovlivnil i formální výstavbu jeho poezie, která se zbavuje expresivity, prozaizuje se a intelektualizuje. V souladu s básníkovým pronikáním do hlubších souvislostí anticko-románského uměleckého odkazu se v jeho verších nově objevují četné aluze a odkazy francouzské, italské a antické provenience (Hymna pro Nouth ze souboru Poezie). S nadčasovostí těchto uměleckých a kulturních hodnot básník stále konfrontuje vlastní tvůrčí úsilí i svůj existenciální prožitek plynoucího času, což prohlubuje reflexivní ráz jeho poezie jako osobitého komentáře umělcovy cesty k lidské i tvůrčí zralosti. Tato zkušenost se projevuje také ve Zlínových „listech z exilu“, otištěných v knize Oblaka naší nepřítomnosti, ve kterých poněkud skepticky komentuje svět přelomu 20. a 21. století. Diskursivní dikce a reflexe vlastního uměleckého konání Zlína přivádějí k esejizujícímu pojetí básně v próze (V kraji Oxymoronu). Silný vliv na Zlínovu poezii mají jeho kulturněhistorické a literární znalosti, které se uplatnily například ve francouzsky psaném básnickém cestopise Vers l'Orient inspirovaném Nervalovou cestou do Orientu. V novějších sbírkách Karla Zlína je patrný vliv české poezie devatenáctého století a zvláště poezie Máchovy (V očích Gorgony, Komety siný svit). – Vedle původní básnické tvorby je Zlín autorem překladů poezie Uga Foscola, Giacoma Leopardiho a Gérarda de Nervala.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Hledán (BB 1969); Dům druhých (BB, vlastním nákl., Řím 1979); V kraji Oxymoronu (BB 2003); Vers l'Orient (BB, Montigny le Bretonneux 2005, francouzsky); V očích Gorgony / Dans les yeux de la Gorgone (BB, Montigny le Bretonneux 2006, česko-francouzské vydání); Nedaleko pyramid & Sonety Seléně (BB 2007); Komety siný svit (BB, Montigny le Bretonneux 2008).
Výbory: Poesie (BB 1996, obsahuje sbírky Hledán, Dům druhých, Hymna pro Nouth, překlady a adaptace, ed. V. Färber); Nedaleko pyramid (2009).
Překlady: G. de Nerval: Chiméry / Les chimères (1999, česko-francouzské vydání); G. Leopardi: Zpěvy / Canti (2000, česko-italské vydání).
Ostatní práce: Oblaka naší nepřítomnosti. Listy z exilu a jiné texty (EE 2010).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Zrcadlení. Setkání IV. (1994); Mácha redivivus (2010).

LITERATURA

Katalogy: Karel Machálek (1967); Karel: La barque solaire. Architecture antropomorphe (Saint Rémy les Chevreuse 2003); Karel Zlín (2010); Karel Machálek-Zlín: Retrospektiva / Retrospektive (2011).
Studie a články: E. Petrová: Ze studia Karla Machálka, Výtvarné umění 1968, č. 10; A. Morelli (= J. Kříž), Karel Machalek, Graphis 1972/1973, č. 161; J. Kroutvor: Filmový plakát Karla Machálka, Film a doba 1973, č. 7; J. Kroutvor: Dílna Karla Machálka, Typographia 1975, č. 2; T. Vlček: Současný plakát (1979); G. Bénamou: Sensibilités contemporaines / Contemporary artistic sensibilities (70 artistes d´origine tchégue et slovaque hors tchécoslovaquie / 70 artists of Czech and Slovak origin living outside Czechoslovakia 1970–1984) (Paris 1985); J. Kroutvor: Artificialita Karla Machálka, Prostor 1990, č. 4; B. Pražan: Labyrinty sochaře a básníka Karla Zlína, Týdeník Rozhlas 1999, č. 24; D. Ž. Bor: Sochař Karel Machálek, Tvar 2004, č. 1; R. Kopáč: Oslovit cosi, co je skryto. Poznámky (nejen) k poezii Karla Zlína, in Karel Zlín (2010).
Recenze: Poezie: M. Doležal, LidN 29. 3. 1997; V. Färber, Host 1997, č. 4; J. Trávníček, Tvar 1997, č. 16; M. Vajchr, KPRR 1998, č. 10 * Vers l'Orient: F. Zlín, Psí víno 2007, č. 40 * V kraji Oxymoronu: R. Kopáč, Psí víno 2003, č. 25; J. Šofar, Dobrá adresa 2006, č. 5 * V očích Gorgony: R. Kopáč, Uni 2007, č. 3 * Nedaleko pyramid & Sonety Seléně: J. Chrobák, Host 2007, č. 10.
Rozhovory: J. Chuchma, LitN 1997, č. 35; R. Kopáč, Uni 2006, č. 11; J. Pelán, Souvislosti 2007, č. 3; M. Doležal, Kontexty 2010, č. 5.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Jaroslav Med (1998); Karel Piorecký (2008)

Aktualizace hesla: 3. 6. 2014 (jar)

Aktualizace bibliografie: 3. 6. 2014 (jar)

zpět na hlavní stranu