TVAR 

Zpočátku se časopis věnoval především autorům, kteří v předcházejícím období nesměli v oficiálních médiích publikovat (např. cyklus Hovory s těmi, kteří měli být rozprášeni); představeni byli Miroslav Červenka, Květoslav Chvatík, Vladimír Karfík, Jan Lopatka aj. Podobný přístup zvolila redakce také ve vztahu k zahraničním autorům (Louis-Ferdinad Céline, Jacques Derrida, Hans Magnus Enzensberger, Péter Esterházy, Allen Ginsberg, Michal Glowiński, Leszek Kolakowski, György Varga). V rubrice Souvislosti byly otiskovány historické a literárněhistorické texty, které nově reflektovaly témata do té doby tabuizovaná nebo zkreslená tendenčním ideologickým výkladem (Petr Čornej: Minulost plná schémat; Slovník první pomoci; Jaromír Loužil: Nikdy jsme tu nebyli jen my sami; Ivan Mucha: Autority myšlení XX. století). Časopis věnoval také zvýšenou pozornost české literatuře v exilu a samizdatu (mj. Jaroslav Strnad: Padesátá léta v české exilové literatuře, č. 35–38/1990), otvíral však prostor i dosud málo známým domácím autorům a programově usiloval o propojování všech proudů české literatury (cykly beletristických ukázek se stručnými komentáři Mirek Kovářík představuje a Čítanka na přání – obojí 1990–91). Do nedávné historie se svými sémioticky pojatými fejetony vracel Vladimír Macura (vydány později v knihách Šťastný věk a Masarykovy boty). Období „splácení dluhů“, které charakterizovalo zájmy české společnosti v prvních měsících po listopadu 1989, skončilo během roku 1991. Tvar se stal jedním z pevných bodů literárního života, skupinově nevyhraněným a generačně otevřeným.
Od počátku své existence list v širokém záběru tiskne původní českou literární vědu a publicistiku. V devadesátých letech patřili ke kmenovým autorům článků a studií Bohuš Balajka, Michal Bauer, Petr A. Bílek, Milan Exner, Aleš Haman, Daniela Hodrová, Jaromír Hořec, Zdeněk Hrbata, Pavel Janáček, Pavel Janoušek (mj. Císařovy nové šaty aneb O literární kritice a jejích hrách – č. 8/1996), Alice Jedličková, Růžena Grebeníčková, Jaroslava Janáčková, Petr Král, Marie Langerová, Zdeněk Lorenc, Emil Lukeš, Zdeněk Mathauser, Milan Nápravník, Vladimír Novotný, Vladimír Papoušek, Petr Poslední, Jiří Trávníček, Mojmír Trávníček, Jaromír F. Typlt (Devadesátá léta mezi zátiším a bojištěm – č. 16/1993, polemicky reagovali v dalších číslech P. A. Bílek, Martin C. Putna, Jiří Trávníček) aj., a dále bohemisté působící v zahraničí: Antonín Brousek, Peter Bugge, Květoslav Chvatík (mj. Patočka a Heidegger – č. 13/1996), Helena Kosková, Robert B. Pynsent, Sylvie Richterová. Značný prostor poskytoval list také historickým studiím (Petr Čornej, Vladimíra Dvořáková s Jiřím Kuncem, Miroslav Hroch, František Janáček, Jiří Rak aj.), filozofickým statím a esejům (Ivan Bystřina, Karel Kosík, Jiří Pechar, Miroslav Petříček jr.), sociologickým a politologickým úvahám (Josef Alan, Oldřich Čálek, Jan Keller, Jan Pelikán, Jiří Pešek, Milan Valach, Miloslav Petrusek aj.). Eseje z pomezí přírodních a humanitních věd publikoval dlouhodobě Stanislav Komárek (Biologicko-společenské poklesky), zahraničně politické Eseje slyšené zde po jejich rozhlasovém uvedení uveřejňoval Jan Petránek, uměnovědné texty psal L. H. Augustin. Průhledy do českého folku připravoval v ročníku 1994 Josef Prokeš. V ročnících 1994–95 vycházely politologické příspěvky v rubrice tzv. Společnosti pro politiku, což byla „otevřená diskusní tribuna /.../ bez vnitřní organizační struktury“ (hlavní přispěvatelé Rudolf Battěk, Tomáš Hájek). Příspěvky o slovenské literatuře a kultuře příležitostně publikovali René Bílik, Vojtech Čelko (Slovenské drobnice), Martin Kasarda, Peter Zajac, Tibor Žilka.
V druhé půli 90. let byly v listu výrazně zastoupeny literární dokumenty a archivní materiály (rubrika Z přírůstků Literárního archivu Památníku národního písemnictví, kterou sestavovala nejčastěji Naděžda Macurová, rubrika Rušník muzejní s dokumenty z poválečného období, v ročníku 1996 stať Aleny Hájkové Kauza Fučík). Rubrika Souvislost (na poslední straně časopisu) přinášela ukázky z rozsáhlejších prací domácích i zahraničních (v prvních ročnících např. Václav Bělohradský o střední Evropě, Endre Bojtár o postmodernismu, Jiřina Šmejkalová o feminismu, dějiny „červené knihovny“ od Dagmar Mocné, dále memoáry Bedřicha Frídy, Karla Horkého, Josefa Knapa, v ročnících 1995–96 Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti Václava Černého, v ročníku 1998 seriál Pavla Janáčka Úromor o poválečných pokusech nahradit starší rodokapsy novým typem zábavné četby, apod.). Seriálové rubriky se ve Tvaru objevovaly i na počátku 21. století – např. antologie privátního humoru (Po práci legraci), Ladění (citace z dobových recenzí), seriál diskografických dat o zhudebněných básnických textech (S mikrofonem za trochejem), dat o filmových a televizních adaptacích literárních děl (Natáčky), seriál o folkloristice (Fama versus Kalliopé, připravoval Petr Janeček); Luboš Antonín pro Tvar dlouhodobě připravuje seriál o starých tiscích (Z přítmí zámeckých knihoven). V roce 2008 psala do Tvaru pravidelný seriál O psaní Alexandra Berková, v roce 2009 Ivan Matoušek připravoval seriál Autor Quijota Ivan Matoušek. Poslední strana časopisu je v posledních letech věnována populární literatuře (detektivní román na pokračování F. Lorence Bezpříkladné dobrodružství Alberta Mohyly, 2001; anonymní Průvodce odvrácenou stranou aneb Orbis pictus moderního úchyla, 2005; PaTvar, od roku 2005) a literární minulosti (rubriky Knihovraždy a Mladé cesty – ohlasy, připravované Michalem Jarešem; dále pravidelná rubrika věnovaná výročí spisovatelů, od roku 2009 rubrika Vlaďky Kuchtové nazvaná Poslední rozptýlení).
Ačkoli na počátku nového tisíciletí začal list vedený Ondřejem Horákem částečně ustupovat od dosavadní „akademičnosti“ a zařazoval více textů humorného a mystifikačního rázu, prostor pro seriózní literárněhistorické a literárněteoretické studie a publicistiku zůstal i nadále zachován. Literárnímu životu na přelomu 40. a 50. let a v letech 50. a 60. se věnovaly články a dokumentární edice Michala Bauera (v č. 5/2004 též studie o Ottu Mizerovi), próze šedesátých let se věnoval Tomáš Kubíček, normalizační próze Alena Šporková-Fialová, autorským poetikám (Ladislava Fukse, Milana Kundery, Vladimíra Macury) Helena Kosková, mladé poezii 90. let Karel Piorecký (též několik studií o Vladimíru Holanovi), současnou literaturou se dále zabývali mj. Miroslav Balaštík, Pavel Janoušek a Lubomír Machala; literární teorii ve svých statích reflektovali např. Milan Exner (též cyklus hlubinných interpretací próz Ireny Douskové), Aleš Haman či Zdeněk Mathauser. Odborné články a studie tu dále otiskli D. Ž. Bor, Blahoslav Dokoupil, Erik Gilk, Petr Hrtánek, Květoslav Chvatík, Michal Jareš, Vladimír Křivánek, Jaroslav Med, Vladimír Novotný, Vladimír Papoušek, Ivan Pfaff, Petr Poslední ad.
Tradičně Tvar přináší rozsáhlou recenzní rubriku, která kontinuálně poskytuje příležitost nastupujícím kritickým generacím. Kromě již jmenovaných autorů literárněhistorických a literárněteoretických článků byli častými autory kritik i recenzí Alena Blažejovská, Petr Cekota, Anna Cermanová, Karel Franczyk, Radek Fridrich, Jakub Grombíř, Andrej Halada, Petr Hanuška, Ivo Harák, Zdeněk Heřman, Hana Housková, Petr a Pavel Hruškovi, Jakub Chrobák, Josef Chuchma, Jiří Janáček, Marie Koldinská (o historiografii), Karel Kolařík, Pavel Kosatík, Pavel Kotrla, Veronika Košnarová, Mirek Kovářík, Anežka Kuzmičová, Ondřej Macura, Jan Malura, Jana Matějková, Ladislav Nagy (o filozofické literatuře), Jan Nejedlý, Miroslav Petříček, Martin Pilař, Vladimír Píša, Gabriel Pleska (o literatuře pro děti), Jiří Přibáň, Jakub Řehák, Jiří Staněk, Jan Suk, Blanka Svadbová, Jakub Šofar, Milena Štráfeldová, Štefan Švec, Michal Topor, Mojmír Trávníček, Zbyněk Vybíral, Helena Vyplelová, Jan Wiendl, Jiří Zahradnický aj. Zdvojené recenze atraktivních titulů jsou umisťovány na přední strany časopisu do rubriky Dvakrát. Redakční recenzní glosy o knihách, jež žádný z externích recenzentů dlouhodobě nechce recenzovat, nabízí rubrika Výlov. Filmové recenze do nepravidelné rubriky Jedním okem tam, druhým ven psal Michal Jareš. Rozsáhlé recenze překladové anglosaské literatury, mající charakter spíše analytické studie, publikovala Alena Dvořáková.
Již v devadesátých letech se ve Tvaru projevovala zřetelná tendence k nevážné reflexi stereotypů literárního života (perziflující reakce na příspěvky v Literárních novinách, Kritické Příloze Revolver Revue a polemiky s nimi, kresby Mojmíra Jahody a jeho články o „polopatkismu“) a k mystifikaci (články související s životem a dílem fiktivního spisovatele Jarmila Křemena). Časopis v tomto smyslu profilovaly či profilují některé dlouhodobé rubriky jako kritická rubrika Aloise Burdy (jehož pravidelný čtenářský deník nahradil po jeho „úmrtí“ na konci roku 2007 serióznější reCANC Pavla Janouška) nebo komiks Michala Jareše Zlá ovce. Humornou ironií jsou či byly poznamenány i rubriky jiné: uvnitř čísla drobné rubriky Mezi továrníky (autoři Lubomír Martínek a Ivan Matoušek, pod různými pseudonymy), S úctou, Hrajeme za dobrou práci a seriálové fejetony, na poslední straně časopisu ("Do zelí", Co vám na to mám říct..., Konečník + Zvířátka a Rozečteno Jakuba Šofara, Ruchadlo Aleše Ýbra, od roku 2005 Fejeton Václava Bidla). K humorné a mystifikační linii se řadila též seriálová antologie privátního humoru (Po práci legraci), vycházející v roce 2001.
Značný prostor Tvar poskytuje beletrii. Tiskli zde básníci Svatava Antošová, Petr Borkovec, Roman Erben, Sylva Fischerová, Miroslav Holub, Daniel Hradecký, Petr Hrbáč (též esejistika), Miroslav Huptych, Petr Král, Vít Kremlička, Ludvík Kundera, Martin Langer, Zdeněk Lorenc, Ondřej Macura, Inka Machulková, Tomáš Míka, Petr Motýl, Vladislav Reisinger, Tereza Riedlbauchová, Věra Rosí, Kateřina Rudčenková, Pavel Řezníček, Jiří Staněk, Marie Šťastná, Miloš Vacík, Irena Václavíková; prozaici Michal Ajvaz, Hana Andronikova, Alexandra Berková, Pavel Brycz, Radka Denemarková, Karel Eichler, Emil Hakl, Václav Kahuda, Eva Kantůrková, Jiří Kratochvil, Jan Křesadlo, Patrik Linhart, Věra Linhartová, Hana Lundiaková, Vladimír Macura, Jiří Navrátil, Radoslav Nenadál, Jindra Tichá, Kateřina Tučková, Jaromír F. Typlt, Miloš Urban, Bohuslav Vaněk-Úvalský aj. Po zániku časopisu pro „nezavedenou“ literaturu Iniciály se ve Tvaru objevovala rubrika Iniciálky pro začínající básníky (obnovena 2001), později přejmenovaná na Továrnu na absolutno. Příležitostně list věnuje pozornost i zahraničním literaturám (v devadesátých letech překlady z polské literatury Libora Martinka, ze slovinské Františka Benharta). O aktualitách z francouzské literatury informuje pravidelná rubrika Francouzské okno Ladislavy Chateau, občas se objevují i aktuality z literatury polské (Polské zloto Štěpána Balíka), zřídka z literatury anglické (Anglický čaj), severských (Severní vítr), baltských (Baltské šproty) a balkánských (Balkánský sýr) zemí.
Frekventovaným žánrem jsou rozhovory (někdy několik v jednom čísle, pravidelná rubrika Pět odpovědí, od roku 2004 Jedna otázka pro) se spisovateli, kritiky, literárními vědci, nakladateli (1991 cyklus Portrét nakladatele); interaktivní charakter má částečně i rubrika Čtenář poezie (spisovatelé a literární kritici komentují vybrané úryvky básní, jež jim jsou zaslány bez udání jmen autorů). Od roku 2003 velké rozhovory pravidelně otevírají takřka každé číslo časopisu, tázanými autory bývají zavedení i debutující autoři, překladatelé a další osobnosti činné v kulturním prostředí. Rozhovory připravuje nejčastěji šéfredaktor (Lubor Kasal, Ondřej Horák), popř. některý z redaktorů časopisu (nejčastěji Michal Jareš či Božena Správcová), některé rozhovory pro Tvar připravil literární kritik Radim Kopáč.
Časopis Tvar také několikrát inicioval různé ankety: např. anketu literárních kritiků o kritice (1996), anketu o mladé literatuře (1997), o literatuře a médiích (1997), o aktuálnosti literatury 19. století (2005), o antologiích současné literatury a o spisovatelských organizacích (2006), celoroční anketu o „vlezlé písni“ (2007), o literárních časopisech (2008 a 2009), o bulváru a bulvarizaci (2009). Na stránkách Tvaru probíhalo několik dlouhodobějších polemik. Do polemiky o výuce literatury (2005, 2008, 2009) se z literárních historiků zapojil především Pavel Janoušek; v ročníku 2009 se na stejné téma zaměřila i jedna z anket. Polemiku o recepci současné poezie zahájil článek Boženy Správcové Poločas rozpadu (č. 20/2007). Tvar sledoval zásadní polemiku mezi Jiřím Trávníčkem a Petrem Králem, která se od původního tématu (aktuálnost a čtenářská přitažlivost próz Věry Linhartové) postupně vyvinula směrem k obecnějším otázkám literatury a její recepce a reflexe (2009). Petr Král se zapojil rovněž do polemiky o současné literární kritice (2008).
Drobné publicistické útvary – sloupky, fejetony, glosy – byly obvykle soustředěny do zvláštních rubrik (sloupky s titulem Ostatně ale..., rubrika glos...a ještě něco s častými příspěvky Jana Folla a Rudolfa Krejčíka, rozhlasové a televizní sloupky, které psali hlavně Jana Hádková, Josef Chuchma a Alžběta Šerberová, později Jana Červenková, Miroslav Zelinský, Opožděné fejetony Petra Koudelky, drobné poznámky Jakuba Šofara v rubrikách Rejpoň report, Kulturního barbara rozpaky, Ejhle člověk!, poznámky o výstavách ve Vernisážníku Patrika Šimona, jazyková zamyšlení v rubrice Ejhle slovo apod.). K dlouhodobějším autorským rubrikám patřily aktuální komentáře HardTvar (příp. SoftTvar), později Pro Tvar Vladimíra Novotného, sloupky Štefana Švece (Ústní voda), Ivana O. Štampacha (Na hranici), Petra Motýla (Osobně), Pavla Kotrly (Z bloku), Svatavy Antošové (Bez servítků), Gabriela Plesky (To na jazyku). Zprávám z kulturního dění, dopisům čtenářů a reakcím na ně, menším rozhovorům apod. jsou vyhrazeny zvláště přední strany časopisu, kde se v průběhu doby objevovaly rubriky Tipy Tvaru, 2x3 věty proč (tipy na dobré a špatné knihy), Známkování poezie („žebříčky“ básnických novinek sestavované z bodování několika kritiků), Kulturní krmítko (kulturní pel-mel; literárnímu a kulturnímu životu jsou ovšem v Tvaru pravidelně věnovány také rozsáhlejší články). Anotace nových čísel jiných časopisů přinášely postupně rubriky Od konkurence, Časo-piso, Na jedné lodi plujem, na jedné palubě..., Tvar odečet; časopis doplňují drobné rubriky typu Zápisky z četby, Podél..., Pošta, Tvar staženo („perličky“ z článků na různých internetových serverech), Oznámili Tvaru, Napsali Tvaru aj.
V letech 1994–2005 byla součástí časopisu příloha TVARy věnovaná beletristickým pracím menšího rozsahu (mj. Stanislav Dvorský, Daniela Fischerová, Jiří Gold, Jaromír Jermář, Kateřina Kováčová, Zdeněk Lorenc, Ondřej Macura, Tomáš Míka, Otto Mizera, Ladislav Nebeský, Karel Šebek, Miloš Vodička), literárněvědným, estetickým či filozofickým studiím (Erich Fromm, Květoslav Chvatík, Robert Ibrahim, Pavel Janáček, Vladimír Macura, Petr Šámal, Jiří Valoch), básnickým antologiím (např. Malá antologie české naivní poezie, ed. Radim Kopáč, sv. 14/2002; Hovnajs! Malá antologie české patafyziky, ed. Radim Kopáč, sv. 8/2004) či (re)edicím historických dokumentů (např. Konference mladých českých spisovatelů, ed. Michal Bauer, sv. 17 a 18/2002; Panelová diskuse o vztahu astronomie a umění, sv. 17–18/2004). V roce 1994 založil časopis také tradici poprázdninových autorských čísel (1994 Vladimír Novotný, 1995 Vladimír Macura, 1996 Petr A. Bílek, 1997 Miroslav Zelinský, 1998 Michal Bauer), která však do nového tisíciletí nepřetrvala. Příležitostně vycházejí monotematická čísla: v devadesátých letech to byla čísla věnovaná aktuálnímu dění v zahraničních literaturách (francouzské, belgické, německé, polské, rakouské, slovinské), v prvních letech 21. století číslo věnované Švejkovi a Jaroslavu Haškovi (8/2003), výročí Ladislava Fukse (15/2003), Vladimíra Macury (18/2005), Karla Hynka Máchy (20/2006), anonymnímu umění (21/2006), narcismu (19/2008), pohádkám (17/2009) či výročí sametové revoluce (20/2009).