Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk






















 František  BENHART

* 10. 9. 1924, Sevluš (Podkarpatská Rus, dnes Ukrajina) 
† 25. 12. 2006, Praha 
 
Literární kritik, slavista, překladatel
 Dětství strávil na Podkarpatské Rusi, kde jeho otec pracoval jako železniční dělník. V letech 1930–1935 navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti, poté do roku 1939 studoval na reálném gymnáziu v podkarpatském Chustu, ale studia dokončil až v Praze, kde maturoval v roce 1944. Na konci protektorátu byl totálně nasazen v letecké továrně v Praze-Modřanech. Po válce studoval od roku 1945 na FF UK češtinu, ruštinu a jugoslávské literatury, studium završil v roce 1949. Souběžně byl od roku 1947 externím redaktorem Lidové kultury. V roce 1949 získal doktorát prací První dělničtí básníci v Čechách. Vojenskou službu absolvoval v letech 1949–1951 mj. v Domažlicích a v Praze v nakladatelství Naše vojsko, kde jako redaktor pracoval i po odchodu do civilu. Odtud přešel do nově založeného časopisu Zlatý máj, kde působil od roku 1956 do roku 1957. Poté se téměř dva roky živil jako překladatel z povolání, v září 1959 se stal vedoucím redaktorem literárně-kritické rubriky a redaktorem poezie v měsíčníku Plamen. Od roku 1970 byl, s výjimkou několikaměsíčního úvazku korektora v tiskárně deníku Mladá fronta (1975), bez stálého zaměstnání; překládal a psal literární kritiky, ovšem převážně slovinsky a pro slovinská periodika. V roce 1985 byl zvolen členem-korespondentem Slovinské akademie věd a umění. V roce 1995 byl oceněn Čestným řádem svobody Slovinské republiky za překladatelské dílo. – Dcera Kateřina Literová (*1954) je rovněž překladatelkou ze slovinštiny.
 Jako kritik a recenzent zejména české a slovinské, zčásti i ruské a ukrajinské literatury 20. století působil Benhart již od studentských let. První literární glosu uveřejnil v roce 1945 v Rudém právu, první lyrickou báseň roku 1947 v Lidové kultuře. Kromě časopisů, v nichž působil, publikoval mj. v Zemědělských novinách, Svobodném Československu, Slovanském přehledu, Tvorbě, Kulturní politice, Novém životě, Hostu do domu, Literárních novinách, Krásné literatuře, Slovenských pohľadech (Bratislava), Lidové demokracii, Světové literatuře, Revui svetovej literatúry (Bratislava), Nových knihách, Svobodném slovu, 150 000 slov, Přítomnosti, Světu a divadle, Tvaru, Českém deníku, Lidových novinách a ROKu. Ve Slovinsku publikoval od šedesátých let v periodikách Naši rozgledi, Dialogi, Planinski vestnik, Delo, Književni listi, Knjiga aj. Od roku 1977 systematicky přispíval do literárního měsíčníku Sodobnost. Dva soubory recenzí nové české a slovinské literatury tištěné v rubrice Bralnica (Čítárna) posléze vydal spolu s dalšími eseji knižně v Mariboru a Ljubljani. Po roce 1990 připravoval též rozhlasové pořady a pásma ze slovinské literatury.
První časopisecké verše podepisoval pseudonymem František Fána, později užíval i pseudonymů Frivolín (česky i slovinsky psané aforismy a drobné ironické glosy) a Franček Nezdomec (v Sodobnosti). Další pseudonymy a šifry: Ciril Perhaj, Bedřich Naňka; Bt, fbt, FB.
 Po prvních kritikách a recenzích, v nichž převažovala publicističnost a aktuální kulturněhistorické reálie, se Benhart vyhranil jako literární kritik, který akcentoval na současné české – a později stále více slovinské – literatuře především její stylistické kvality a systematicky přihlížel rovněž k jejich tradicím a vývojovým souřadnicím. Postupně se jeho doménou stal žánr kritické miniatury, v němž se úsilí o literární portrét spojuje s pečlivou analýzou použitých výrazových prostředků a se zařazením autora do širšího literárního a společenského kontextu. (Pozornost věnoval zejména Bohumilu Hrabalovi, Ludvíku Vaculíkovi, Ladislavu Fuksovi, Ivanu Klímovi, Václavu Havlovi.) I pod vlivem vlastní překladatelské aktivity se pak od sedmdesátých let v jeho česky i slovinsky psaných pracích zřetelně prosazuje komparativní pohled na obě literatury, které jsou předmětem jeho zájmu. Jeho kritiky české i slovinské literatury, doslovy a předmluvy k překladům slovinských autorů do češtiny od šedesátých let po sklonek let devadesátých představil výbor Jedna a jedna, jehož první polovina je věnována literatuře české, druhá, obsáhlejší, literatuře slovinské.
Od padesátých let Benhart rovněž překládal, případně i v doslovech komentoval současnou i klasickou slovinskou prózu, poezii, drama a literaturu faktu. Časopisecky uveřejnil i několik překladů ze srbochorvatštiny. Do slovinštiny převáděl moderní českou poezii, časopisecky publikoval překlady Bohuslava Reynka, Antonína Bartuška, Vladimíra Holana, Josefa Kainara, Jiřího Ortena, Jaroslava Seiferta, Františka Halase, Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška, Miroslava Holuba aj. Komentáře psal nejprve ke knihám ruských (Klara Maximovna Larionovová) a sovětských prozaiků (Kazach Ghabit Müsrepov), později též pro tuzemská a cizojazyčná knižní vydání próz českých spisovatelů (mj. Václav Beneš Třebízský, Nina Bonhardová, Milan Smolík, Václav Kaplický, slovinská vydání děl Ladislava Fukse). Od roku 1974 publikoval ve slovinštině také lyrické cestopisné črty (knižně Sjajni dan ob reki, v češtině Zářivý den u řeky).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Bralnica in druge neprimernosti (EE, studie, Maribor 1984); Malce drugačna branja (EE, studie, Ljubljana 1990); Sjajni dan ob reki (EE, cestopisné črty, Ljubljana 1996; česky v autorském volném překladu pod titulem Zářivý den u řeky: Kniha o Slovinsku, 1997, 2. rozšíř. vyd. 2006); Jedna a jedna: Kritické texty o české a slovinské literatuře 1963–1998 (EE 1999); Prepišno stanje (výbor aforismů, Ljubljana 1999, pod pseud. Frivolín); Spotoma (EE, Grosuplje 2001); Všichni jsme naši (EE, aforismy, 2003, pod pseud. Frivolín).
Překlady: Deset novel 1957 (1957, s dalšími); K. Grabeljšek: Dolomity se drolí (1957); A. Ingolič: Odvážná cesta (1958) + Viničný vrch (1959) + Tajný spolek PGC (1967) + Večírek u Ady (1969); V. Prežihov: Jamnica (1959) + Slzičky (1959) + Semeno větru (1972) + Spálenisko (1973); B. Zupančič: Pohřební hostina (1964) + Večírek (1964) + Zvony před bouří (1978) + Holubník (1984); Svítání za tmavých nocí (1964); I. Potrč: Setkání (1965) + Poslouchej řeku (1980); C. Kosmač: Tantadruj a tři blázni (1970) + Jarní den (1977); M. Miheličová: Novoluní (1971) + Duha nad městem (1976) + Dům večera (1982); T. Svetina: Lest (1974) + Osidla (1976) + Zúčtování (1977); J. Udovič: Ostrovy jasu (1979); K. Kovič: Ani bůh, ani zvíře (1980); I. Zorman: Drahá moje Izo (1983); J. Stanič: Sovětský svaz – země známá i neznámá (1984, autor ani překladatel nejsou uvedeni); Duhová křídla (1985, s. D. Karpatským); B. Hofman: Noc až do rána (1987) + Ringo Star (1990); M. Dolenc: Upír z Gorjanců (1988); D. Jančar: Galejník (1990) + Pohled anděla (1995) + Krátká zpráva z dlouho obléhaného města: Sarajevo, 1994 (1997) + Prodloužená minulost (1998) + Chtíč chtíc nechtíc (1999) + Halštat (2000) + Kateřina, páv a jezuita (2003) + Přízrak z Rovenské (2003) + Brioni: Eseje (2005); J. Mikuž: Podobe Gallusovega časa = Obrazy Gallasovy doby (Ljubljana 1991, s K. Urbanovou); Sedm slovinských básníků (1994, i ed.); I. Minatti: Prohlubeň ticha (1995, i ed.); A. Debeljak: Katalog prachu (1996) + Soumrak idolů (1996) + Město a dítě (1999) + Svěrací kazajka anonymity (1999, s J. Špirudovou); G. Januš: Uprostřed věty (1996); T. Šalamun: Ambra (1996) + Stromořadí naděje (2003); Razstava Slovenski slikarji - akademijski učitelji (slovinsky, Praha 1996, s dalšími); M. Jesih: Sonety (1997); D. Zajc: Krokar (slovinsky, Ljubljana 1997); C. Zlobec: Kvadratura kruhu (1997, s V. Daňkem); Místo v prostoru: Antologie mladé slovinské poezie (1998, s M. Šaradínovou); Ž. Petan: Všecko je v nejlepším nepořádku (1998); S příchutí mořské soli = Duh po morski soli (zrcadlový překlad, Ljubljana 1998); B. A. Novak, Odsotnost (slovinsky, Ljubljana 1999); J. Messner: Básně = Pesmi = Poems (zrcadlový překlad, Klagenfurt = Celovec, 1998, s. T. Priestlym) + Čigava je ta zemlja naša? = Čí je tato země naše? (Klagenfurt = Celovec 2002, s dalšími); I. Svetina: Svit (slovinsky, Ljubljana 2000); T. Pavček: Razsviti (slovinsky, Ljubljana 2001, s dalšími) + Krajina na návštěvě (2005, s H. Chmelíkovou); M. Strojan: Výlety do přírody (Bratislava 2002); A. Medved: Labirinti (slovinsky, Ljubljana 2003); Promlky času (2003, s dalšími); A. Šteger: Někdy je leden uprostřed léta (2003); V. Taufer: Odyseus & syn, aneb, Svět a domov (2003); A. Arko: Počestné příběhy (2004, s K. Literovou); Nebe nad námi: Čtyři slovinští básníci – D. Zajc, K. Kovič, V. Taufer, M. Košuta (2005).
Účast v týmových pracích: Evropské literatury 1945–1958 (1959); Dejiny svetovej literatúry (Bratislava 1963).
Příspěvek ve sborníku: Co číst z literatur slovanských (1957).
Uspořádal, vydal a redigoval: Prsten paměti: Hrst piety na hrob Josefa Hory (bibliofilie, 1945); Lid se dovede bít (antologie české prózy s vojenskou tematikou, 1953); Stalin naše bojová sláva (antologie, 1954, s dalšími); Na pochodu (antologie české a slovenské prózy s válečnou tematikou, 1959); Souvislosti a perspektivy prózy (kritické studie českých literárních kritiků, 1963, s J. Hájkem); Svítání za tmavých nocí (soubor jugoslávských válečných povídek, 1964); Čas nespečnosti (slovinsky, výbor ze současné české povídkové tvorby, Ljubljana 1967); Duhová křídla (antologie jugoslávské sci-fi, 1985); L. Kasal: Glodavci gladovci (slovinsky, Grosuplje 1999).

LITERATURA

Bibliografie: Bibliografija Františka Benharta 1981–1990 (Slovenica): Literarnokritični in publicistični eseji in članki, in Razprave. [Razred 2], Razred za filološke inliterarne vede. Classis 2, Philologia et litterae 14 (1991), s. 295–303;
Bibliografija Františka Benharta 1946–2001 (slovenica), separát z nezjištěného slovinského periodika (uloženo v knihovně ÚČL AV ČR).
Studie a články: M. Kmecl: Doslov, in F. B., Zářivý den u řeky (1997); V. Novotný: Skryté lesky kritiky literární, Dobrá adresa 2002, č. 7 (zde), též in Literární publicistika: 2002 (2003); A. Pilátová: Slovinsko – srdeční záležitost českého literáta, Týdeník Rozhlas 2003, č. 4; N. Vykydalová: František Benhart a slovinská literatura, in: Oton Berkopec a česko-slovinské kulturní styky (2005); A. Kozár: Dvacet let slovinského písemnictví v Čechách a na Moravě aneb Překládání ze slovinské literatury do češtiny po roce 1989, Tahy 2010, č. 5/6; V. Novotný – A. Kozár: Pugétek k pomníku Františka Benharta, Tvar 2013, č. 15.
Recenze: Souvislosti a perspektivy prózy: B. Truhlář, Slovenská literatura 1964, č. 2 * Bralnica in druge neprimernosti: ef (E. Frelih), LD 8. 12. 1984; A. Zorn, Naši razgledi (Ljubljana) 5. 4. 1985 * Malce drugačna branja: M. Kmecl, LitN 1991, č. 11; M. Kajzer Novak, Delo (Ljubljana) 22. 11. 1991; D. Poniž, Naši razgledi (Ljubljana) 11. 1. 1991; V. Novotný, MFD 2. 9. 1991 * Sedm slovinských básníků: P. Šrut, LidN 2. 7. 1994, příl. Národní 9, č. 27; P. Šaradín, Tvar 1996, č. 1 * Sjajni dan ob reki: B. Orožen, Novi tednik (Celje) 17. 7. 1997; P. Šaradín, LidN 1. 2. 1997, příl. Národní 9 * Zářivý den u řeky: M. K. Nedvědová, NK 1998, č. 34; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1998, č. 37; J. Staněk, Tvar 1998, č. 18 * Jedna a jedna: V. Křivánek, NK 1999, č. 37; P. Svetina, Književni listi (Ljubljana) 7. 70. 1999; J. Dürr, Aluze 2000, č. 3; J. Koplík, Texty 2000, č. 17 * Všichni jsme naši: A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 2003, č. 43.
Rozhovory: J. Heyduk, LD 23. 11. 1968; fr, rol (= M. Fronková a E. Rolečková), LD 21. 11. 1991; V. Novotný, NK 1992, č. 25; F. Cinger, RP 7. 3. 1995; F. Cinger, Právo 6. 5. 2005; A. Horáčková, MFD 4. 5. 2005.
Nekrology: L. Kasal, Tvar 2007, č. 1; D. Karpatský, Dokořán 2007, č. 41.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu
Databáze Obce překladatelů
Autor hesla: Vladimír Novotný (1995); Kateřina Bláhová (2007)
Aktualizace hesla: 14. 2. 2019 (kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 14. 2. 2019 (kb; eb)
 
zpět na hlavní stranu