Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 František  HALAS

* 3. 10. 1901, Brno 
† 27. 10. 1949, Praha 
 
Básník
 Otec František Halas (1880–1960), často vězněný dělnický funkcionář, vydal vzpomínkové knihy na dětství a mládí (Kemka, 1950), na sibiřskou legionářskou anabázi (Bez legend, 1958) a na sociální boje za první republiky (Máje a prosince, 1959). – Halas v osmi letech ztratil matku a spolu s otcem přesídlil do Svitávky na Boskovicku, jež se stalo krajinou jeho dětství. Po návratu do Brna (1913) dokončil měšťanskou školu, vyučil se u brněnského knihkupce Arnošta Píši (1916–1919) a pracoval jako příručí v knihkupectví Stanislava Kočího (1919–1921). Horlivou četbu, jíž nahrazoval chybějící vzdělání, provázela po vzoru otce činnost v dělnickém hnutí (kulturní úderka Modrá blůza, brněnský komsomol, spolupráce s novinami Rovnost), pro kterou byl také v prosinci 1921 několik dní vězněn. Po kratším období nezaměstnanosti nastoupil Halas úřednické místo v Úrazové pojišťovně (1922–1923), od října 1923 do února 1925 vykonával vojenskou službu v Brně a po jejím ukončení strávil půl roku v Paříži. Roku 1926 získal místo v Praze v nakladatelství Orbis; v roce 1932 věnoval finanční částku za státní cenu (sbírka Tvář) stávkujícím kovodělníkům. Roku 1936 navštívil s delegací kulturních pracovníků bojující Španělsko a po návratu vystupoval na obranu španělské demokracie. Mobilizaci v roce 1938 prožil jako voják na jižní Moravě. Za okupace se účastnil odboje v Národním revolučním výboru spisovatelů, přispíval do odbojových domácích i zahraničních tiskovin (Hlasy domova, Rudé právo, V boj). Pobýval na různých místech Moravy, heydrichiádu prožil v Kunštátu na Moravě a před zatčením ho ochránil pobyt v sanatoriu v Tišnově. Po válce působil jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací, byl členem prvního Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Krátce po válce provázel urnu s popelem básníka Roberta Desnose do Francie, roku 1947 navštívil Polsko a pak SSSR, což prohloubilo jeho deziluzi z poválečného vývoje. Za její výraz byla považována Závěť, publikovaná v exilu od počátku padesátých let (mj. ve Svědectví č. 41/1971), kriticky se vypořádávající s poúnorovými politickými poměry; jejím autorem však byl Jindřich Chalupecký, jenž v ní rekonstruoval Halasovy názory tak, jak je poznal ze vzájemných rozhovorů. Již za války si Halas léčil srdeční chorobu, jíž nakonec podlehl. Pohřben je v Kunštátě na Moravě. – Manželka Libuše, roz. Rejlová (1908–1958) byla historička umění, autorka monografie Antonín Procházka (1949). Syn František X. Halas (*1937) je historik a překladatel, spoluvydavatel Halasova díla, v letech 1990–1999 byl velvyslancem ve Vatikánu, syn Jan Halas (1945–2010) byl rozhlasový pracovník.
 

V roce 1923 se sblížil s Bedřichem Václavkem, s nímž spolupracoval při zakládání Brněnského Devětsilu, při redigování prvního ročníku devětsilské revue Pásmo (1924–1925, s Artušem Černíkem a Bedřichem Václavkem) i komunistického satirického časopisu Šlehy (anonymně 1926, s Bedřichem Václavkem). Sám pak v nakladatelství Orbis řídil stejnojmenný časopis (1927–1928) a byl vedoucím redaktorem nakladatelských časopisů Rozhledy (1935–1938, s dalšími) a Čteme (1938, do č. 5, s dalšími). Dále Halas redigoval knižnice Mys Dobré naděje (1929–1935, s Arnoštem Vaněčkem) a uměnovědnou edici ARS, řada 2, Literárněhistorické studie (1940, s Albertem Pražákem a Karlem Krejčím). U nakladatele Václava Petra měl na starosti redakci knižnice První knížky (1936–1942), v níž uváděl do literatury mladé básníky. Vztah k tvůrčímu mládí si Halas uchoval i po válce, což mu autoři spláceli vděkem i trvalou obhajobou jeho díla (Ludvík Kundera), jež bylo krátce po básníkově smrti příkře odsouzeno (viz Ladislav Štoll: Třicet let bojů za českou socialistickou poezii, 1950). Publikoval v časopisech, které redigoval, a dále v denících, časopisech a almanaších Rovnost, Sršatec, Host, Disk, Kmen, Právo lidu (zde se 1926–1927 věnoval i výtvarné kritice), Tvorba, ReD, Tvar, Literární noviny, Panoráma, Index, Literární rozhledy, Plán, Rozpravy Aventina, Rudé právo, Kvart, Lidové noviny, Čin, Almanach Kmene, Poezie, Rozhledy po literatuře a umění, Listy pro umění a kritiku, Volné směry, Život, Haló noviny (1938 zde báseň Dělnice), Evropský literární klub (ELK), Program D, U, Hovory o knihách, Kritický měsíčník, Akord, Národní práce, Kytice, Blok, Mladé archy aj. Psal též úvodní slova ke katalogům výstav. – Ve strojopisné podobě byla na počátku padesátých let rozšiřována jeho skladba Potopa (tiskem poprvé v exilové edici časopisu Svědectví v roce 1956). V padesátých letech vydával Halasovy verše pedagog Jan Jelínek ve Sněžném na Vysočině ve své samizdatové edici (do roku 1951 označováno jako edice Halasiana). V šedesátých letech vydal Josef Glivický v Prostějově samizdatový svazek Tři básně Františka Halase (1966), v sedmdesátých a osmdesátých letech vyšel v samizdatové České expedici výbor z dopisů a básní Říkám víc tichem než slovy (1981). František Rafaja ve své samizdatové edici FRH vydal v roce 1988 opis Vzájemné korespondence Františka Halase a Jana Čepa z let 1927–1945 (ed. připravil F. X. Halas). Ke 30. výročí Halasova úmrtí vydal Jaromír Hořec v České expedici sborník A co socialismus (1979). – Z Halasových veršů byla sestavena řada divadelních inscenací, mj. Do výšky volím pád (Viola 1965, r. Vladimír Justl), Torzo naděje (Státní divadlo Brno 1968, r. Rudolf Krátký), Hrejme dále (Viola, Praha 1968, r. Anna Smetanová), Znamení potopy (Divadlo na okraji, Praha 1973, r. Zdenek Potužil), František Halas dětem (Divadlo Albatros, Praha 1977), Pojď, povídej mi o světě (Naivní divadlo v Liberci 1981, r. Pavel Vašíček), Staré ženy aneb Tacet (Divadlo na provázku, Brno 1985, r. Peter Scherhaufer), Naše paní Božena Němcová (Lyra Pragensis, Praha 1999, r. Jiří Kutina), Já se tam vrátím (Lyra Pragensis 1999, r. Jiří Kutina), Do výšky volím pád (Lyra Pragensis 2001, r. Vladimír Justl), Hlad (Divadlo Husa na provázku, Brno 2001, r. Eva Tálská), Matiné IV. (Divadlo J. K. Tyla, Plzeň 2016). Jeho verše byly použity v dokumentární montáži Božena Němcová bojující (Národní divadlo 1962, r. František Salzer) a ve scénických pásmech poezie V této chvíli světa (Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého 1966, r. František Laurin), Paměti, otevři víčka…! (Divadlo E. F. Buriana 1975, r. Jan Bartoš), C & K vocal – Čas her (divadlo Atelier 1977, r. Vladimír Merta), Svět patří nám – Srdce divadla, srdce kina (DISK 1977, r. Karel Makonj), Píseň našeho žití (Národní divadlo 1981, r. Josef Mixa), Doteky poezie I a II (Malá scéna Mahenova divadla Brno 1994 a 1996, r. Jaroslav Novák), Zakletý úsměv (Divadlo na voru Praha 1998, r. Frederika Smetanová), Vánoční hříčka (Východočeské divadlo Pardubice 2002, r. Radek Žák), Hladový ples (Studio Dům Brno 2013, r. Eva Tálská) ad. – Pro film Extáze Gustava Machatého (1932) přeložil Halas text Písně práce a pro snímek Trhani (1936, r. Václav Wasserman) byla zhudebněna jeho báseň Jsou oblaka zapřažená. Je též autorem komentáře k dokumentárnímu krátkometrážnímu snímku Elmara Klose a Alexandra Hackenschmieda Řeka života a smrti (1939). Podle skladby Já se tam vrátím natočil v roce 1976 Kuba Jureček stejnojmenný krátkometrážní snímek. – Na zvukových nosičích byla Halasova tvorba představena mj. na LP Básnický portrét Františka Halase (1965) a LP Ženy (1982) a v sérii Moderní české a slovenské básnické sbírky (v dílech I, 1967, IV, 1970 a VII, 1976). Jeho verše zhudebnili mj. C&K Vocal (b. A co básník, LP Balada o zemi, 1985), Petr Skoumal (b. Mlýnek, in CD Kdyby prase mělo křídla, 1991); Jan Burian (CD Poesie, 1994); Quakvarteto (CD Brno město básníků, 2007), Lenka Dusilová (se skupinou Eternal Seekers, CD 2008) nebo skupina Hm… (CD Klukoviny, 2011 a Lovu zdar, 2013). – Halas užíval pseudonymy: F. J. Džbánek, F. J. Pultík, Jiří Škamna, T. Šerif (všechny vesměs s Josefem Dvořákem), Jan Víra (v časopise V boj, pravděpodobně společný pseudonym několika autorů); používané šifry: -a-, -al, -ala-, F. H., -fh-, F. Hlz (s Bedřichem Fučíkem, Pavlem Levitem a Vilémem Závadou v Listech pro umění a kritiku 1934), H., -H., -H-, -H. -, S., -S-, -s-, §§§ -.

 Po raném období proletářské poezie a poetismu znamená Halasova prvotina Sépie reakci na hromadná a perspektivistická hnutí dvacátých let a současně souzní s dobovou tendencí k existenciálně laděné tvorbě. Z poetismu uchovaná obraznost (zříkající se však asociativního principu) i prvky spontánní básnické hravosti, které se projevují – vedle anekdotických hříček – hlavně trvalejší zálibou v kontrastech, paradoxech a oxymórech, se však už zde ocitají v napětí s pocity skepse a deziluze. V následující sbírce Kohout plaší smrt jsou pak tyto stabilní rysy Halasovy poetiky již podřízeny tragickému životnímu pocitu, projevujícímu se motivy smrti a tíhy života, návratnou tematikou války, pochybami o smyslu poezie a tvorby i celkovou nedůvěrou ke smyslovému světu. Odhalování vnitřních stavů provází přerývaný, rytmicky nepravidelný verš založený na drsnosti a zadrhlosti. Plynulý tok jazyka poetistů rozrušuje složitě konstruovaná stavba vět s četnými novotvary a archaismy. Rozšíření dosavadní tematiky o milostnou polohu, pociťovanou však tíživě jako odvrat od „velkého dění“, přineslo citové zvroucnění a zpravidelnění verše směřujícího k písňovosti (Tvář, Hořec). O zpředmětnění své poezie Halas usiloval ve skladbě Staré ženy, pásmu litanických apostrof jednotlivých částí ženského těla plném soucítění se stářím, z něhož vykoupení přináší smrt. Nástup německého fašismu a španělská občanská válka dále zesílily básníkův zájem o společenské dění; rozšířily Halasovo dosavadní motivické spektrum a vyvolaly napětí mezi skepsí a vírou, pochybami a jistotou, nicotou a heroismem (Dokořán). Monumentalizace dění prostřednictvím jeho tragického vidění vyvrcholila ve sbírce Torzo naděje; tato reakce na mnichovské události v plné míře postihla tíživost doby a zároveň se stala zdrojem naděje. Halas se zde opřel o celonárodní tradice tkvící hluboko v lidovém povědomí, jako jsou svatováclavský chorál nebo Nerudovy Zpěvy páteční. V této době Halas také objevuje jistoty domova, krajinu dětství (Já se tam vrátím), obrací se k minulosti národní kultury (Naše paní Božena Němcová) a hledá možnosti, jak ozvláštnit vlastní tvorbu prostřednictvím dětsky naivního pohledu na svět (Ladění). Z válečných i poválečných veršů, reagujících na hrůzy nacismu a zdůrazňujících odpovědnost živých za oběti mrtvých, sestavil Halas sbírku V řadě. V poválečné části knihy, podobně jako v torzu větší skladby z války Potopa, se projevilo hledání nového výrazu, jež nakonec vyústilo v nedokončenou sbírku A co? Snaha vymknout se z řádu poezie – ne bez vlivu autorů Skupiny 42 – podnítila básníka k uplatnění obecné češtiny, v níž se vrství novotvary, archaismy i vulgarismy, uplatňují se zlomky přísloví, sentence i figury lidové poezie, zvýrazňuje se analytická složka metafory a narušuje logický vztah mezi syntaxí a významem. Tyto stylizace provází nový příval skepse, vyvolané zklamáním z poválečného světa a deziluzí z poúnorové podoby socialismu. – Halasovu původní uměleckou tvorbu (včetně spolupráce s filmem: písně a libreta ke krátkým filmům) doprovázely úvahy o roli a charakteru poezie i o výtvarném umění, koncipované zpravidla jako eseje, dále stati, recenze i několik literárněhistorických exkurzů (o Jaroslavu Vrchlickém a F. X. Šaldovi). – Během druhé světové války se zrodila převážná část jeho překladů polské romantické poezie (Adam Mickiewicz, Juliusz Słowacki), jež došly nevšedního uznání v Polsku i doma. Halas překládal též jihoslovanskou hrdinnou lidovou epiku, verše maďarského básníka Endre Adyho, Puškinovy Pohádky aj.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o umění: Sépie (BB 1927; přeprac. 1948); Kohout plaší smrt (BB 1930; přeprac. 1948); Krásné neštěstí (BB bibliof. 1930); Básně (BB bibliof. 1931); Tvář (BB 1931; od 1940 rozšíř. o sbírku Hořec; přeprac. 1946); Thyrsos (BB bibliof. 1932); Tiše (BB bibliof. 1932); Hořec (BB 1933; od 1940 in Tvář); Staré ženy (B 1935); Linka Procházková (E 1935; rozšíř. s tit. Malířka L. P., bibliof. 1948); Dokořán (BB 1936; rozšíř. 1946); Praze (B 1938, soukromý tisk); Obrazy (E 1938); František Halas a Jiří Mahen malíři Antonínu Procházkovi (BB 1938); Deset ran egyptských (B 1938, soukromý tisk); Torzo naděje (BB 1938; přeprac. 1945); Časy (BB, 1939); Naše paní Božena Němcová (BB 1940; přeprac. 1946); Pod Zvičinou (B 1940, bibliofilie); Básně pro děti (BB pro děti, 1941, soukromý tisk); Do usínání (BB pro děti, 1942); Ladění (BB 1942; rozšíř. 1947); Hořká (BB 1942); Přání (B 1942, soukromý tisk); O jedné závisti (BB 1943, rozmnoženo, bibliof. 1948); Dělnice (B 1945, psáno 1934); Barikáda (B, bibliof. 1945); Tak umírali (B, bibliof. 1945); Nechodí už? (B 1945); Českým básníkům (BB 1945); Nikde (B, bibliof. 1946); Mladé ženy (BB, bibliof. 1946); O poesii (E, bibliof. 946); Já se tam vrátím (P 1947); Mé krajiny (BB, bibliof. 1947); A co básník (B 1947); V řadě (BB 1948); Počitadlo (BB pro ml., 1948); Jak vychovávat svého syna (P 1948, soukromý tisk); Přes smrt (B 1949); O poezii (E 1951); Deset básní pro děti (BB pro ml., bibliof. 1953); Před usnutím (BB, bibliof. 1953, rozšíř. 1972); Dětem (BB 1954; rozšíř. s tit. Před usnutím, 1972); Potopa (BB, New York 1956); Mrtvé tváře (B 1956); A co? (BB 1957, ed. L. Kundera); Malující rok (B pro děti 1957); Krásné neštěstí (BB, bibliof. 1957); Koleda (B 1958); Zima (B 1958); Jediný smutek Ledy (B 1959); Osm básní (BB, bibliof. 1960); A najednou (B 1961); Šestnáct básní (BB, bibliof. 1963); Potopa, Hlad (BB torza, 1965, ed. J. Chalupecký); Pád do výšky (B 1966); Tři básně (BB, bibliof. 1966, ed. F. X. Halas); ...oslavme štětec kštici krásy... (B 1967); Zpěvanky, zpěvanky (P 1969, ed. F. X. Halas); Časy (B, bibliof. 1970); Dolores (B 1972, faksimile náčrtu básně); Střechýl – Klíčení – Noc (BB 1972, faksimile náčrtu básní); Tvář rodné země (1972, obsahuje: Já se tam vrátím, průvodní slovo k filmům J. V. Staňka České kvítí a Vodníkova zahrada, komentář Zpěvanky, zpěvanky k filmu K. Plicky Věčná píseň, text k cyklu fotografií J. A. Palouše Tvář Česko-slovenska, ed. F. X. Halas); Večer na vesnici (B, bibliof. 1979); Mladé ženy (bibliof. 1979); Podzim (B bibliof., 1984); Přivítání v lese (1986, leporelo); Praha (B, bibliof. Záhřeb 2003, česko-charvátské vydání, př. D. Karpatský); Dát život němým věcem světa (E 2011, ed. D. Blümlová); Vzkaz / Poruka (B, bibliof. Záhřeb 2015, česko-charvátské vydání, př. D. Karpatský); Nikde / Nulpart (B, bibliof. Fissile 2016, česko-francouzské vydání, př. E. Abrams); Osud / Sudbina (B, bibliof. Záhřeb 2017, česko-charvátské vydání, př. D. Karpatský).
Výbory: Sedm vybraných básní (1940); Magická moc poezie (stati, 1958, ed. J. Grossman a V. Justl); Španělský podzim F. H. (1959, i dokumenty, ed. L. Kundera); Osm básní F. H. (1960); Sbohem múzy (1963, ed. L. Kundera); Hlad (1966, ed. L. Kundera); Tři básně (1966, ed. F. X. Halas, bibliofilie); Čtyři máje F. H. (1967, ed. L. Kundera a B. Marčák); 10 básní z února (1968, ed. J. Hájek); Doznání (1972, ed. F. X. Halas); Hlas domova (PP 1979, ed. F. X. Halas); Poučení synovské a jiné verše (bibliof. 1979, edd. Věra a Miloš Daříčkovi); Vodníkova zahrada (1979, ed. J. Bránský); Prostor paměti (rozmn. 1979, ed. V. Stuchl); Táto, pojď si povídat! (rozmn. 1979, ed. L. Houdková); Ulom růži (1981, ed. L. Kundera, výbor z publicistické poezie); Milostí buď mi tělo tvé (intim. lyrika, 1986, ed. J. Žáček); Klenotem erbovním (1986, ed. V. Kún); Životem umřít (1989, ed. A. Stich a L. Kundera); Čára obzorů (1992, ed. J. Hilčr a V. Sainer); Miluji srdce, která nezebou (1998); Doznání (1999, ed. Vladimír Justl); Dolores (2003, ed. L. Kundera); Krásné neštěstí (2006, ed. J. Halas, výbor z poezie a korespondence s L. Rejlovou-Halasovou); Za třtinou naděje (2013, ed. Jaroslav Novák).
Souborná vydání: Básně (1957, ed. J. Grossman a V. Justl, obs. Sépie; Kohout plaší smrt; Tvář; Staré ženy; Dělnice; Dokořán; Torzo naděje; Já se tam vrátím…; Naše paní Božena Němcová; Ladění; V řadě; A co?); Triptych o ohrožené zemi (1959, ed. V. Justl, obs. Torzo naděje; Já se tam vrátím…, Naše paní Božena Němcová); Básnické dílo (1978, ed. B. Štorek, obs. Sépie; Kohout plaší smrt; Tvář; Staré ženy; Dělnice; Dokořán; Torzo naděje; Já se tam vrátím…; Naše paní Božena Němcová; Ladění; V řadě; A co?); Mladé ženy / Staré ženy (1986, ed. J. Halas a J. Rous); Sépie / Kohout plaší smrt / Tvář (2001, ed. F. Tomáš); Já se tam vrátím / Naše paní Božena Němcová / Tvář (2016); Tvář / Dokořán / Torzo naděje (2020).
Spisy: Dílo F. H. (Čs. spisovatel, 1968–1983, Torst 2001, 6 sv., ed. J. Brabec, F. X. Halas, J. Halas a L. Kundera): sv. 1 Krásné neštěstí (1969, ed. J. Brabec, obs. Sépie; Kohout plaší smrt; Tvář; Básně ze sbírek vyřazené; Básně tištěné pouze v časopisech; Básně rukopisné); sv. 2 Časy (1981, ed. F. X. Halas, obs. Staré ženy; Dělnice; Dokořán; Torzo naděje; Naše paní Božena Němcová; Ladění; Básně ze sbírek vyřazené; Básně tištěné pouze v časopisech nebo ve sbornících; Básně rukopisné); sv. 3 A co básník (1983, ed. L. Kundera, obs. Já se tam vrátím…; V řadě; A co?; Texty tištěné pouze v časopisech a sbornících; Tvář domova; Práce pro film; Texty písní; Texty pro děti: Tištěné, Rukopisné, Fialový notýsek; Rukopisné básně: Náčrty, Fragmenty; Projekty: Hlad, Potopa, Ptačí sněm, Zastavárna; Červený zápisník; Třináct stránek; Dodatky ke sv. 1, 2, 4 a 5); sv. 4 Imagena (1971, ed. F. X. Halas, obs. Okolo poezie; Postavy; Divadlo / Tanec; Kultura a politika; Juvenilie); sv. 5 Obrazy (1968, ed. F. X. Halas a L. Kundera, obs. Obrazy; Malíři; Sochař–Fotograf; Karikatura; Juvenilie); sv. 6 Dopisy (2001, ed. L. Kundera).
Korespondence: 12 dopisů Františka Halase ženě (L. Rejlové-Halasové z let 1932–1934, 1965, eds. F. X. Halas a L. Kundera); J. Hek (= J. Hájek) – Š. Vlašín: Vzájemná korespondence básníků J. Mahena a F. H. (z let 1929–1938), Sborník Národního muzea, řada C, 1966; F. X. Halas: F. X. Šalda a F. H., Literární archiv 1969, sv. 3/4; F. H.: Wybór poezji (J. Tuwimovi z let 1928–1929, J. Przybośovi z let 1947–1948, A. Włodkovi z let 1947–1949, manželům Gałczyńskim z roku 1949, Kraków 1975, ed. J. Baluch); Setkání s F. H. (K. Michlovi z let 1935–1949), in K. Michl: Chvíle setkání... (1976); Depeše z konce tisíciletí. Korespondence Vítězslava Nezvala (z roku 1927, 1981, eds. M. Krulichová, M. Vinařová a L. Tomek); Polohy srdce. Z korespondence Jaromíra Johna (z let 1927–1949, 1982, eds. M. Krulichová a M. Vinařová); Dopisy (2001, jako 6. svazek Díla F. H., eds. J. Halas a L. Kundera); Není dálky... Vzájemná korespondence F. H. a Jana Zahradníčka z let 1930–1949 (2003, eds. Jan Wiendl a Jan Komárek) poprvé částečně časopisecky: HD 1967, č. 1, ed. F. X. Halas); Krásné neštěstí (korespondence s L. Rejlovou-Halasovou, 2006, red. J. Halas); Spiritus agens Aloys Skoumal. Korespondence Aloyse Skoumala s Janem Čepem a Františkem Halasem (2015, ed. D. Blümlová).
Překlady: O. Sonnenfeld: Pohádka lásky (1926); Báseň Michela Angela (b. d., 1945); Bán Strachinič: Z jihoslovanských zpěvů hrdinských (1946, s O. Berkopcem); A. Mickiewicz: Gražyna, Konrád Wallenrod (1947, s J. Matoušem, Konrád Wallenrod samostatně 1976) + Dziady (1947, s J. Matoušem) + Balady a romance – Sonety krymské – Básně (1820–1855) – Gražina (1953, s J. Matoušem); A. S. Puškin: Pohádky (1949, s L. Fikarem, F. Hrubínem a P. Eisnerem) + Talismany (1987, s dalšími); J. Słowacki: Balladyna (1950, s J. Matoušem) + Lilla Weneda (1950, s J. Matoušem); E. Ady: Krev a zlato (1950, s V. Závadou a M. Mittelmannem Dedinským); Zpěvy hrdinství a lásky (výbor výpravných básní jižních Slovanů, 1954, s O. Berkopcem; rozšíř. s tit. Jugoslávské zpěvy, 1958, s O. Berkopcem a V. Závadou); Brevíř lásky (1961, s dalšími); Sto moderních básníků (1967, s dalšími); Velká generace. Básníci Nyugatu (1982, s dalšími); Italská renesanční literatura (2020, ed. J. Pelán, s dalšími); scénická úprava: J. Laforgue: Čtverák Pierrot (1929).
Hudebniny: Jenom ne strach (1946, hudba A. Cmíral); Polnice slávy (1947, hudba J. Seidel); Lidice (1949, hudba K. Slavický); Budujeme (1949, hudba V. Dobiáš); Národ muzikantů (1949, hudba V. Dobiáš); My! (1951, hudba V. Dobiáš); Bdělá stráž (1951, hudba V. Dobiáš); Buduj vlast, posílíš mír! (Hanoy 1953, hudba V. Dobiáš); Naše paní Božena Němcová (1959, hudba J. Křička); Šest písniček dětem na slova F. H. a Josefa Kainara (1963, hudba J. Feld); Kvočna – Písnička – Kolečko (1968, hudba Zdeněk Kaňák); Halas dětem (1970, hudba J. Podešva); 9 písniček na slova F. H. a Josefa Kainara (1972, hudba J. Feld); Mobilizace (1974, hudba J. Dvořáček); Lenin (1975, hudba K. Janeček); Do usínání (2001, hudba Zdeněk Pololáník).
Uspořádal, vydal a redigoval: Fronta (sb. 1927, s dalšími); Almanach Kmene 1932/33 (1932, s L. Vokrovou, též přispěl); Mahenovi – sborník k padesátinám (1933, s J. Žantovským); Naše maminky (1933, s J. Fischerem; samostatně přeprac. 1938); Nový průvodce dnešního čtenáře (1934); Průvodce čtenářů 1936 (1935); Věčný Puškin (sb., 1937, s F. Kubkou); Trampský smích (1937, s J. Dvořákem, společný pseud. T. Šerif); Láska a smrt (výbor lidové poezie, 1938, s V. Holanem; rozšíř. 1946); Třída se směje (školní humor, 1938, s J. Dvořákem, pod společným pseud. Jiří Škamna); Jídlo, pití, základ všeho živobytí (anekdoty, 1939, s J. Dvořákem, pod společným pseud. F. J. Džbánek); Obchod je obchod (anekdoty, 1939, s J. Dvořákem, pod společným pseud. F. J. Pultík); J. Mahen: 7 vybraných básní (1940); Dík a pozdrav Josefu Horovi k padesátinám (sb., 1941, s B. Novákem).
Příspěvky ve sbornících, almanaších a katalozích: Fronta (1927); Mladá česká poezie (1931); F. X. Šaldovi (1932); Kytka na hrob Vladimíra J. Průši (1933); Mahenovi /Sborník k padesátinám/ (1933); J. Královi k padesátinám (1934); Sborník Jih (1934); Poezie (1934); U vrbiček (1934); Sborník 1935 (1935); Ročenka Rozhledů (1935); Básníkův rok (1936); Miloš Jiránek /1875–1911/ (katalog 1936); Básník a země /K. H. Mácha 1836–1936/ (1936); Antologie protifašistických umělců (1936); Československo Sovětskému svazu k 20. výročí (1937); Básníku Karlu Tomanovi (1937); No passaran! (1937); Zborov 1917–1937 (1937); Verše na zeď (1937); E. Lešehradovi k 15. listopadu 1937 (1937); Španělsko v nás (1937); Španělsku (1937); Májový list KSČ (1937); Ročenka Kruhu přátel J. Vrchlického (1938/39); Jedenáct nejmilejších básní (1939); Klub umělců členům a svým přátelům k Novému roku 1940 (1939); Věčný Mácha (1940); Obrazy Otakara Mrkvičky (katalog 1940); Jan Zrzavý: Výstava obrazů (katalog 1940); Bezručův hlas (1940); České jaro (1940); Nový realismus (1940); Hlasy domova (Paris 1940); Srdce vlasti. Praha očima básníků a umělců (1940); České kraje (1940); Časy (Londýn 1940); Josef Mánes: Květiny (1941); Sestry v kráse (1941); Dík a pozdrav Josefu Horovi k padesátinám (1941); Obrazy Jana Baucha (katalog 1942); In memoriam B. Heinze 1940 (1942); Jan Bauch (katalog 1945); Kouzlo hraček (1945); Emil Filla: Obrazy a kresby dosud nevystavené z let 1938-1939 (katalog 1945); Jaroslav Král (katalog 1945); Metod Doležil (1945); Dík bojovníku (1945); K padesátinám soudruha Gottwalda (1946); In memoriam Vladimíra Tůmy (1946); Svatopluku Klírovi k padesátým narozeninám (1946); Milion pracovních hodin darem republice (1946); Můj poměr ke KSČ (1946); Václav Hončl. In memoriam (1946); Nad Tatrou sa blýska (1946); Václav Vydra – k 70. narozeninám (1946); Dojmy z Mathausenu Bohumila Lonka (katalog 1946); Vilém Plocek (katalog 1946); Květnové dny /K prvnímu výročí osvobození/ (1946); Emil Filla: Práce z let 1946–47 (katalog 1947); JK /In memoriam/ (1947); Básníkovi (1947); In memoriam (L. Fischerová – I. Krausová – A. Procházková-Kefurtová, 1947); Vzpomínky na Petra Bezruče (1947); Reklama to dokáže (1947); Bohdan Lacina 1948 (katalog 1948); Lví stopou (1948); Pravoslav Kotík (katalog 1948); Jeden život (1948); Účtování a výhledy (1948); Španělé Pařížské školy (katalog 1948); K. Michl: Vlaštovičky (1948, úvodní verše); Práce zpívá (1949); Nová česká poesie /Výbor z veršů XX. století/ (1955); Viva la Vida /Z bojů španělského lidu za svobodu 1936–1939/ (1956); Setkání s básníky (1957); Spoločným hlasom (1958); Poésie tchécoslovaque contemporaine (1958); František Bidlo (katalog 1959); Pravoslav Kotík (katalog 1960); Sochař Karel Lidický (katalog 1960); Patnáct májů (1960); Brevíř lásky (1961); Z díla Františka Tichého /Obrazy – kresby – grafika/ (katalog 1963); Udeřila hodina (1964); Bohdan Lacina (katalog 1964); Černobílé roky (1965); Jakou barvu má srdce (1965); Vilém Plocek (katalog 1965); Ladění slov (1966); Pád do výšky (1966); Říjen 1917–1967 (1967); Cirkus a varieté Františka Tichého (1967); Postavit vejce po Kolumbovi (1967); Černé umění očima básníků (1968); Dana Štormová: Halasiana a barevná grafika (katalog 1969); Bič smíchu (katalog 1971); Antonín Procházka a kniha (1971); Alois Jirout – Ludmila Jiroutová: Knižní vazby z let 1929–1971 (katalog 1971); Antonín Smažil: Obrazy /Malba, kresba, grafika/ (katalog 1972); Neplačte láskou (1972); Milenky, ženy, matky /Čeští básníci ženám/ (1972); Jiří John: Kresby (katalog 1973); Boje a zápasy /České umění v boji proti fašismu a válce 1930–1945/ (1973); Tisíc let české poezie III. Česká poezie XX. století (1973); Jan Bauch: Návrat Odysseův (katalog 1974); Josef Čapek a kniha tištěná v jeho grafické úpravě na Moravě (katalog 1974); Z tvorby Ladislava Babůrka (katalog 1974); Babiččino údolí (1976); Vladimír Tesař: Vysočina (katalog 1977); Jaroslav Král: Kresby (katalog 1977); Dana Puchnarová: Grafika, kresby, knižní ilustrace (katalog 1978); Vladimír Tesař: Kresba – grafika – obrazy (katalog 1979); Malá knížka o Babičce (1980); Emil Filla /Pamětní síň na Peruci/ (katalog 1980); Bohdan Lacina: Grafika (katalog 1981); František Tichý 1896–1961 (katalog 1982); Kupte si štěstí v bazaru (1983); Gesang der Liebe zum Leben /Tschechische Lyrik der Gegenwart/ (1983); Malá knížka o Baladách a romancích (1984); Jaroslav Cheben: Obrazy, kresby, grafika (katalog 1986); Malá knížka o Máji (1986); Česká avantgarda Španělsku (1987); Svět Emila Filly (katalog 1987); A co Paříž? Jaká byla? (1987); A. Paul: Pražské imprese (1987); Josef Mánes a umělecká rodina Mánesů (1988); Oldřich Oplt (katalog 1989); Emil Filla (1989); Pavel Poličanský: Krajiny domova (katalog 1990); Běla Kolářová /Objekty a asambláže / Objets et assemblages/ (1993); Zrcadlení: Setkání IV. (1994); Růže pro Josefa Sudka (katalog 1996); Jiří John: Kresby (katalog 2000); Tvář naší země (2001); Jiří Kolář: Pocta Boženě Němcové (katalog 2001); Zajatec kubismu (2004); Duše Brna (2007); Automatická madona (2012); Věci a slova (2014); Sto obrazů (1918–2018) (2018).

LITERATURA

Bibliografie: František Halas (1961, pro vnitřní potřebu okresní knihovny v Olomouci); B. Marčák: Soupis příspěvků F. H. ve Šlezích, in Z časů boje (1962); L. Kundera: Bibliografie díla F. H. in F. H., Hlad (1966); S. Mouchová: Soupis knižního díla, in F. H. (nakl. prospekt 1971); V. Slavíková in Básník úzkosti a naděje F. H. (1986); J. Kubíček: F. H. Personální bibliografie o životě a díle, in sb. F. H. Spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); J. Kubíček: Bibliografie Františka Halase, in L. Kundera, František Halas (1999); L. Knězek: K bibliografii frenštátských tisků Jana Jelínka, Hlasy Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 2004, č. 4 (zaznamenává bibliofilské tisky básní Františka Halase).
Knižně: B. Václavek: O Františku Halasovi (Bratislava 1934; rozšíř. s tit. Svár básníka a díla, in Tvorbou k realitě, 1937); L. Kundera: Kampak to odešel pan Halas? (b. d. 1949, bibliof.); In memoriam F. H. (1954, ed. A. Kroupa); M. Koukalová: F. H. o dětech a pro děti (1970); Chvíle setkání: František Halas – Karel Michl (1972, vzpomínky, ed. Jindřich Hilčr); Pamiętnik słowiański (1972, s příspěvky J. Hrabáka, B. Marčáka, A. Frenche, J. P. Lochera, E. Madanyho, K. Krejčího, O. Králíka, J. B. Čapka, J. Kolbuszewského, L. Kundery, J. Balucha, P. Winczera, J. Ślizińského, O. Bartoše, S. Šerlaimové, I. Csaplárose, T. Gasińského); J. Waczków: František Halas (Warszawa 1980); František Halas – Spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (sb., 1987); V. Juřina: František Halas (1991); J. Hořec: Halasové (1992); L. Kundera: František Halas (1999, obsahuje bibliografii F. H.); M. Bauer: Tíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948 (2005, obsahuje CD s výborem ze zvukových záznamů rozhlasových pořadů s účastí F. H.); P. Komenda: Událost psaní. Slovo a tvar v poezii F. H. (2016).
Studie a články: F. Götz: České dada, in Básnický dnešek (1931); B. Fučík: F. H., Listy pro umění a kritiku 1933, s. 440; V. Černý: O F. H., Život 1934/35, č. 9/10; S. K. Neumann: O mrtvém a živých, Rozhledy 1934, č. 5; H. Neumannovi, Listy pro umění a kritiku 1934, č. 5; V. Nezval a K. Teige: Básník F. H. věří v komunismus, v Melantricha a v jedinou poezii, Doba 1934, č. 8; V. Černý: Jak jsou udělány Staré ženy, LitN 1935/36, č. 8; T. Vodička: Od Sépie k Starým ženám, Rozhledy 1935, č. 32/33; B. Václavek: K. H. Mácha a F. H., in Máchovy ohlasy (alm. Chudým dětem 1936); J. Strnadel: Nad verši F. H., Čin 1936, č. 26; K. Jiříček: F. H. aneb Proč právě smutek, U 1936, č. 2; J. Hora: Nad Halasovým Dokořán, Almanach Kmene 1936/37 (1936); V. Holan: Na okraj, Magazín Družstevní práce 1936/37, č. 6; J. Chalupecký: Kohout plaší smrt, Listy pro umění a kritiku 1937, č. 13; -jtr- (= J. Taufer): F. H. a poezie, Index 1938, č. 5; F. X. Šalda in Kritické glosy k nové poezii české (1939); O. Králík: Slovo na posledním soudě, Vyšehrad 1945, č. 6; M. Dvořák: H., Holan, Deml, Akord 1946/47, s. 306; V. Černý: Doslov, in F. H., Nikde (1946); G (= F. Götz): Kde stojí mladá česká lyrika? 3, Národní osvobození 27. 1. 1946; G. (= F. Götz): Lyrický portrét B. Němcové, Národní osvobození 24. 9. 1946; J. Morák: Kudy jde poezie F. H., My 46, č. 15; G (= F. Götz): H. Ladění, Národní osvobození 15. 7. 1947; J. Grossman: Na okraj H. Ladění, Svobodné noviny 27. 7. 1947; J. Morák: Poznámky k poslední básnické sbírce F. H., MF 5. 9. 1947; Kbk (= R. Kubík): Dvě první vydání Ladění, Marginálie 1947; T. Vodička: F. H. in T. V., Stavitelé věží (1947); L. Kundera: Dvojí zamyšlení nad F. H., List Sdružení moravských spisovatelů, 1947/48, č. 5/6; L. Kundera: Znáte H. počátky?, Rovnost 16. 12. 1948; J. B. Čapek: H. o slově básníkově, LitN 1949, č. 1/2; L. Štoll in Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (1950); V. Závada: Doslov, in F. H., Torzo naděje (1953); L. Kundera: Šlehy – zapomenutá kapitola z činnosti F. H. a B. Václavka, ČMM 1953, č. 3/4; K. Oliva: České překlady Mickiewiczových Dziadů, Slavia 1954; K. Bednář: H. setkání s B. Němcovou, NŽ 1954, č. 7; L. Kundera: F. H. prehistorický, ČMM 1954, č. 1; J. Janů: Doslov, in F. H., Ladění (1955); J. Horák: Zpěvy hrdinství a lásky, Český lid 1955, č. 2; V. Justl: Básnická próza F. H., NŽ 1956, č. 12; E. Kovtun: doslov, in F. H., Potopa (New York 1956); M. Ivanov: O neznámých satirických verších F. H., HD 1956, č. 8; L. Kundera: Dovršení, in F. H., A co? (1957); J. Trefulka: Problematika H. dědictví, NŽ 1957, č. 9; J. Brabec: A co básník, Květen 1956/57, č. 9, 10, Květen 1957/58, č. 1; L. Kundera: Václavek a H., NŽ 1957, č. 7; J. Grossman: Předmluva, in F. H., Básně (1957); J. Brabec: Doslov, in F. H., Magická moc poezie (1958); K. Michl: Vzpomínám F. H., Hradecký kraj 1958; V. Justl: F. H. a lidová poezie, Český lid 1958, č. 4; F. Vrba: Znovu o Halase?, LitN 1958, č. 5; L. Kundera: Čtyři nenapsané sbírky F. H., HD 1959, č. 10; F. Hrubín: Trojská válka srdce s mozkem, LitN 1959, č. 43; V. Justl: Živote, díky, žes nestál!, Divadlo 1960, č. 7; L. Kundera: Z halasovských kapitol, HD 1961, č. 10; J. Petrmichl: Básník nedokončených zápasů, RP 3. 10. 1961; L. Kundera: Z halasovských kapitol, Plamen 1961, č. 10; J. Rybák: K vrcholům poezie – k velikosti básníka, LitN 1961, č. 40; L. Kundera: Pevnina dětství, ZM 1961, č. 10; L. Linhart: Člověk a básník F. H., Tvorba 1961, č. 40; L. Kundera: A levou chci jen psát, Kultura 1961, č. 59; O. Bartoš: H. a Tuwim, Slovanský přehled 1962, č. 1; L. Kundera: Básník dokořán, in Sbohem múzy (1963); M. Uhde: Juvenilia F. H. v Rovnosti, Sborník Matice moravské 1963; J. Chalupecký: Cesta F. H., Plamen 1964, č. 10; J. Grossman: H. esejista, HD 1964, č. 11; J. Chalupecký: Básnická pozůstalost F. H., Tvář 1964, č. 1; J. Grossman: H. esejista, HD 1964, č. 11; F. X. Halas: H. a výtvarné umění, LitN 1966, č. 37; M. Červenka: Stylistika H. variant, sb. Struktura a smysl literárního díla (1966); J. Chalupecký: Edice Potopy a Hladu, Literární archív 1966; L. Kundera: O Halase – O Halasovi – S Halasem – Proti Halasovi – Od Halase – K Halasovi, in F. H., Hlad (1966); Z. Pešat: F. H., ČL 1967, č. 1; F. X. Halas: H. esej o poezii, ČL 1967, č. 1; V. Justl: Z pozůstalosti F. H., ČL 1967, č. 1; A. Haman: Nezval a H., ČL 1967, č. 4; K. Bochořák: Básník H. na Kunštátsku, VVM 1967; L. Kundera: Čtyři sondy, in Čtyři máje F. H. (1967); J. Palivec: Poezie stále budoucí, HD 1967, č. 6; B. Marčák: J. Seifert a F. H., in B. M., Čas hledání a sporů (1967); F. X. Halas: Problém přátelství, LD 21. 4. 1968; L. Kundera: Dvojí ústrojenství, in Obrazy – Dílo F. H. (1968); L. Kundera: Zlatá – rudá – černá, in Krásné neštěstí – Dílo F. H. (1968); F. X. Halas: F. X. Šalda a F. H., Literární archiv 1969, sv. 3/4; L. Kundera: Tři halasovské souvislosti či dotyky, HD 1969, č. 17; Z. Kožmín: Halasův prostor, HD 1969, č. 17; V. Macura: Neologismy v struktuře H. díla, ČL 1969, č. 3; J. Med: H. – Trakl – Reynek, ČL 1969, č. 3; B. Doležal: F. H. – Mýtus a skutečnost, Tvář 1969, č. 4; Z. Pešat: Demytizace H. nebo jednoho kritika, Orientace 1969, č. 6; P. Baker: „Pták hlas pták svoboda pták prostor“, Proměny (New York) 1969, č. 2; P. Winczer: Litanická „forma“ a H. Staré ženy, Romboid 1969, č. 2; F. Valouch: Česká poezie v období Mnichova (1970); F. Tenčík: H. a dětství, ZM 1970, č. 9; J. Čep: předmluva in F. H. Závěť (autor J. Chalupecký), Svědectví (Paříž) 1971/72, č. 41; L. Kundera: Vertikálně i horizontálně, in Imagena – Dílo F. H. (1971); M. Blahynka: Básníci nejsou prostí, RP 2. 10. 1971; Š. Vlašín: Opustit verše tiché pro velké dění, Tvorba 1971, č. 40; B. Švandová: Polská romantická poezie v překladech F. H., SPFF Brno (1971); V. Smetáček (= M. Červenka): Růst H. Ladění ve světle rukopisů, Literární archiv 1972, sv. 7; F. X. Halas: 5 básnických próz, in F. H., Tvář rodné země (1972); A. Greineckerová: Poznámky a hypotézy (k H. básnickým počátkům), VVM 1973, č. 3; M. Koukalová: O slovenském překladu H. veršů pro děti, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Philologica, sv. 35; V. Nezval: F. H, Tvorba 1974, č. 45; O. F. Babler: H. v polštině, LD 4. 9. 1974; R. Šťastný: Básník Torza, Český jazyk a literatura 1974/75, č. 3; A. S. Šerlaimova: Básník zpívá po svém, Tvorba 1974, č. 18, příl. Literatura-umění-kritika, č. 5; M. Mravcová: F. H. – básník meziprostoru, Čtenář 1975, č. 10; J. Šimůnek: Básník dětské konkrétnosti, ZM 1976, č. 8; F. Buriánek: F. H., básník, Český jazyk a literatura 1976/77, č. 1; S. Šabouk: Bloudění kolem skutečnosti básníka, LM 1976, č. 8 a LM 1977, č. 1; M. Blahynka: Doslov, in Básnické dílo F. H. (1978); K. Michl: doslov, in F. H.: Naše paní Božena Němcová (1978); F. X. Halas: Doslov, in F. H., Hlas domova (1979); O. Vyhlídal: F. H., klenot erbovní své země, in F. H.: Torzo naděje (1980); B. Fučík: Báseň ze stohu, Zprávy Spolku českých bibliofilů 1980, č. 1, později in Sedmero zastavení (München 1981; rozšíř. in Čtrnáctero zastavení, 1992); L. Stehlík: Tvář přivábená vzpomínkami, LM 1980, č. 8; L. Kundera: Z pohnutých časů, in Časy – Dílo F. H. (1981); L. Kundera: Rostlo stranou?, in F. H., Ulom růži (1981); Z. Pešat: F. H. a ilegální časopis V boj, ČL 1982, č. 3; M. Havránková: K Halasovu překladu Slowackého Balladyny, Slavia 1982, č. 2; M. Homolková: Vyjádření o jazyce a řeči v publicistických projevech F. H., Naše řeč 1983, č. 5; L. Kundera: Dolores čili V mlýnici protikladů, in A co básník – Dílo F. H. (1983); M. Motlová: F. H. a lidová slovesnost, Národopisné aktuality 1983, č. 1; F. Buriánek: Doslov, in F. H.: Naše paní Božena Němcová (1984); J. Chalupecký: Poezie a politika, Obsah (smz.) 1984, č. 10, též in Listy (Řím) 1985, č. 2; Z. Kožmín: F. H.: Obolos, in Z. K., Interpretace básní (1986); V. Kolár: Torzo naděje in Rozumět literatuře 1 (1986); V. Kůn: Doslov, in F. H., Klenotem erbovním (1986); J. Svoboda: Občan F. H., LM 1987, č. 1; Z. Rotrekl: F. H., in Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987; 1991; rozšíř. 1993); J. Rambousek: Hora, nebo Halas? (O příspěvcích dvou velkých českých básníků do protinacistického ilegálního časopisu V boj.), Sborník Kruhu přátel českého jazyka (1988); J. Vojvodík: Vábení smrti, Národní politika (Mnichov) 1989, č. 11, příl. Zvon; I. Šipinová – M. Zahrádka: František Halas (1901–1949), in Rossica Olomucensia 1989, sv. 27; A. Stich: Halas – pelikán, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 1989, č. 3/4; R. Matys: Doslov, in F. H., Životem umřít (1989); L. Hejdánek: Básník a slovo. K otázce filozofické závažnosti básníkovy zkušenosti, in České studie: literatura, jazyk, kultura (Amsterdam - Atlanta 1990); M. Červenka: Halasova sebeoslovení, Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 1990, č. 1/2, též in Slovník básnických knih (1990); F. X. Halas: Ideový konflikt mezi křesťanstvím a komunismem ve světle života a díla F. H., List pro literaturu 1990, č. 7 a 8; L. Kundera: Svár tichého verše s klením, Proměny (New York) 1991, č. 4; V. Černý in Tvorba a osobnost, sv. 1 (1992); J. Holý in Česká literatura 1945–1970 (1992); Z. Fišer: Motivy v Halasově skladbě Já se tam vrátím, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity – řada literárněvědná, č. 39 (1992); B. Jirásek: Pojetí ročních dob v přírodní lyrice S. K. Neumanna, J. Hory a F. H., Sborník Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Jazyk a literatura 1992, sv. 15; M. Toman: Hrejme dále. F. H. a politika, Tvar 1993, č. 51/52; Z. Kožmín in Studie a kritiky (1995); M. Bauer: Proměna recepce díla F. H. na přelomu 40. a 50. let, Tvar 1996, č. 16, příl. Tvary, sv. 15; D. Šajtar: H. dětská tvář, Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě – řada literárněvědná, č. 2 (1997); R. Vévoda: "Nechci být kůlem vyhlášek" – F. H. a jeho politická cesta po roce 1945, KPRR 1997, č. 9, též in sb. Rok 1947 (1998); K. Sýs: Nešťastně šťasten, in F. H., Miluji srdce, která nezebou (1998); F. Valouch: Motivy noci a tmy v H. Torzu naděje, ČL 1998, č. 2, též in Čas v poezii, poezie v čase (2005); P. Hauser: Prostředky výzvy a naléhavosti v H. sbírce Torzo naděje, in Dvojí průhled do světa literatury (1999); V. Justl: Několik slov o Františku Halasovi, ČL 1999, č. 4; týž, Jak peníz tiše položený slepci, Host 1999, č. 8; týž: Doslov, in F. H., Doznání (1999); P. Winczer in Súvislosti v čase a priestore (Bratislava 2000), též in sb. Od iniciatívy k tradícii (2005); Z. Smolka: Halas – existencialismus – Orten, Sborník prací FF Ostravské univerzity – literární věda č. 4 (193), 2000; M. Exner: Symbol a interpretační metoda, sb. Bítov 99 (2000); P. Komenda: Hranice umělecké události v Halasových textech, in sb. Česká literatura na konci tisíciletí, sv. 2 (2001); J. Brabec: H. „slovo“, in F. H., Sépie / Kohout plaší smrt / Tvář (2001); J. Poláček: H. Ladění v zrcadle kritiky, Ladění 2001, č. 4; P. Komenda: Jednohlasí a mnohohlasí v H. prózách, ČL 2001, č. 6; P. Peňáz: Integrita epitafu a epigramu F. H., Akord 2003, č. 1; L. Knězek: Beskydské inspirace Františka Halase a Jaroslava Seiferta, in Studia Moravica I (2004); P. Komenda: "Tolik krásných věcí s tak malou vírou". Vztah poetiky F. H. a Jana Zahradníčka, in Víra a výraz (2005); J. Knapík: Od korektury k ideologické normě, Soudobé dějiny 2005, č. 1; P. Boháč: Poezie jako potopa: poezie jako čekání budoucího, Souvislosti 2005, č. 4; P. Pichlová: Neznámá literární tvorba F. H., Host 2006, č. 8; / M. Bauer: Poznámky k recepci H. tvorby na přelomu 40. a 50. let, in Literatura určená k likvidaci II (2006); J. Svoboda: Svár víry a skepse v poezii F. H. (Poznámky na okraj básníkova vývoje), Studia Moravica IV (2006); J. Zarek: F. H. v polském kontextu, in Hodnoty a hranice. Svět v české literatuře, česká literatura ve světě (2006); M. Bauer: Nezvalova recepce H. sbírky Kohout plaší smrt aneb Od „traklovštiny“ k „halasovštině“, in Hledání expresionistických poetik (2006); P. Komenda: Odkrývání tvůrčích postupů v H. prózách, Acta Universitatis Palackianae Olomoucensis. Facultas philosophica. Philologica, sv. 91, Studia bohemica sv. 10 (2007); P. Komenda: H. tvůrčí postupy po roce 1935, Slovo a smysl 2007, č. 7; M. Záborcová: Blíženci podobojí – výtvarná sblížení básníka F. H., in Studia Moravica VI (2008); P. Komenda: Fragmentární poetika pozdního H., ČL 2009, č. 2; K. Ondřejová: Poezie a folklor, in Bliskość i oddalenie / Blízkost a vzdálenost (Dresden – Wrocław 2009); A. Misař: Truchlivá i vlídná příprava na stáří, H_aluze 2012, č. 20/21; P. Komenda: F. H., Czesław Miłosz a krize básnické moderny, in Moderna – Moderny (2013); P. Komenda: H. Sépie, Aluze 2015, č. 1; E. Ondrejcsák: H. básne v prekladu Antona Straku, Slovenská literatúra (Bratislava) 2017, č. 2; J. Poláček: Jiří Mahen a F. H., Milíř 2019, sv. 21.
Recenze: Sépie: B. Václavek, Kmen 1926/27, č. 12; J. Vodák, České slovo 17. 12. 1927; F. Götz, Národní osvobození 25. 12. 1927; jh. (= J. Hora), RP 25. 12. 1927; Rč (= V. Renč), Časopis agrárního studentstva 1927/28, č. 5; A. N. (= A. Novák), LidN 6. 5. 1928; A. Černík, Gentleman 1928, s. 261; M. Dvořák, Tvar 1928, č. 4/5; A. M. Píša, Host 1927/28, č. 3; V. Nezval, ReD 1927/28, č. 3; P. Eisner, Prager Presse 4. 2. 1928; -šek (= F. Matoušek), Signál 1928/29, č. 1 * Kohout plaší smrt: B. Václavek, ReD 1929/30, č. 9; P. Fraenkl, Čin 1929/30, č. 1 (42); A. N. (= A. Novák), LidN 5. 10. 1930; -a (= J. Hora), Plán 1930/32, č. 6; F. Götz, Národní osvobození 10. 7. 1930; AMP (= A. M. Píša), PL 27. 7. 1930; –pa– (= F. S. Procházka), Zvon 1930/31, č. 11; V. Nezval, Zvěrokruh 1930, č. 1; F. X. Šalda, Šaldův Zápisník 1929/30, s. 311; J. Štefánek, RP 15. 12. 1948 * Krásné neštěstí: a (= J. Hora), LitN 1930/31, č. 9; M. H. (= M. Holas), Rozpravy Aventina 1930/31, č. 26 * Tvář: F. X. Šalda, Šaldův Zápisník 1931/32, s. 312; G. (= F. Götz), Národní osvobození 2. 1.1932; AMP (= A. M. Píša), Čin 1931/32, č. 34; J. Mahen, Panoráma 1931/32, č. 8; P. F. (= P. Fraenkl), Naše doba 1931/32, č. 10; jh (= J. Hora), LitN 1932, č. 6; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1931/32, č. 6; M. Rutte, Národní listy 29. 1. 1932; F. Hrubín, Studentský časopis 1931/32, č. 4; Nk (= B. Novák), Rozpravy Aventina 1931/32, č. 17; W. Maras, Slavische Rundschau 1932, č. 4 * Thyrsos: Nk (= B. Novák), Rozpravy Aventina 1932/33, č. 7 * Tiše: Nk (= B. Novák), Čin 1932/33, č. 21 * Hořec: F. X. Šalda, Šaldův Zápisník 1933/34, s. 20; AMP (= A. M. Píša), Panoráma 1933, č. 9; A. Černík, Čin 1934, č. 18; B. Novák, Rozhledy 1933, č. 8/9; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1933/34, č. 6; A. N. ( = A. Novák), LidN 1. 4. 1934; P. Fraenkl, Naše doba 1934, č. 8; pgh (= P. G. Hlbina), Elán (Bratislava) 1933/34, č. 9; F. Soldan, Rozpravy Aventina 1933/34, č. 9; jh (= J. Hora), České slovo 10. 6. 1934; M. H. (= M. Hlávka), Studentský časopis 1933/34, č. 6 * Staré ženy: F. X. Šalda, Šaldův Zápisník 1934/35, s. 375; K. Konrad, Tvorba 1935, č. 51; G. (= F. Götz), Národní osvobození 19. 9. 1935; m. n. (= M. Novotný), LidN 7. 10. 1935; A. N. (= A. Novák), LidN 21. 10. 1935; AMP (= A. M. Píša), PL 23. 10. 1935; a- (= J. Hora), České slovo 3. 11. 1935; R. Brtáň, Slovenské smery (Bratislava) 1936, s. 152; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1935/36, č. 6; Nk (= B. Novák), Magazín Družstevní práce 1935/36, č. 4; M. Dvořák, LUK 1935, č. 18 * Linka Procházková: jbš (= J. B. Svrček), Rt 8. 5. 1949 * Dokořán: jh (= J. Hora), Almanach Kmene 1936/37 (1936); G. (= F. Götz), Národní osvobození 15. 10. 1936; AMP (= A. M. Píša), PL 20. 10. 1936; B. V. (= B. Václavek), U 1936, č. 4; V. Černý, LidN 2. 11. 1936; M. Rutte, Národní listy 4. 11. 1936; P. Fraenkl, Rozhledy 1937, č. 1; B. Polan, LitN 1936/37, č. 7–8; Nk (= B. Novák), Panoráma 1936, č. 10; M. D. (= M. Dvořák), Akord 1936, č. 5; s (= F. Soldan), Kultura doby 1936, č. 1; -á- (= J. Rybák), RP 3. 1. 1937; J. Janů, Lumír 1936/37, č. 3; J. B. Čapek, Naše doba 1936/37, č. 4; B. Fučík, Listy pro umění a kritiku 1937, č. 1 * František Halas a Jiří Mahen malíři Antonínu Procházkovi: jbs (= J. B. Svrček), LidN 27. 6. 1938; jč (= J. Čapek), LidN 22. 7. 1938; J. Zat (= J. Zatloukal), Kolo 1939, č. 4/5 * Torzo naděje: J. Hora, Hovory o knihách 1938, č. 18 (32); AMP (= A. M. Píša), Právo lidu 25. 12. 1938; G (= F. Götz), Národní osvobození 25. 12. 1938; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1938/39, č. 4/5; J. B. Čapek, Naše doba 1938/39, č. 3; J. Pilař, Čteme 1938/39, č. 10; Z. Šmíd, Akord 1939, č. 1; V. Černý, KM 1939, č. 1; J. V. Sedlák, Venkov 9. 2. 1939; M. Němec, Vlast 1939, č. 1 * Praze: AMP (= A. M. Píša), Národní práce 5. 1. 1939 * Naše paní Božena Němcová: G. (= F. Götz), Čteme 1939/40, č. 7; B. Fučík, Akord 1939/40, č. 9/10; oa (= D. Okáli), Elán (Bratislava) 1939/40, č. 10; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1939/40, č. 6; AMP (= A. M. Píša), Národní práce 11. 2. 1940; B. Jedlička, LidN 12. 2. 1940; B. Václavek, LidN 19. 2. 1940; jh (= J. Hora), České slovo 20. 2. 1940; M. Rutte, Národní listy 24. 3. 1940; V. Černý, KM 1940, č. 3; B. Březovský, Panoráma 1940, č. 4; K. Bednář, NŽ 1954, č. 7 * Časy: M. N. (= M. Novotný), LidN 22. 1. 1940; A. M. P. (= A. M. Píša), Národní práce 19. 1. 1940 * Malující rok (1940): l (= B. Novák), LidN 5. 1. 1941 * Ladění: vbk (= V. Běhounek), Práce 15. 8. 1945; J. Pilař, ZN 9. 9. 1945; J. Linhart, PL 30. 9. 1945; Nk (= B. Novák), Svobodné noviny 12. 10. 1945; G (= F. Götz), Národní osvobození 15. 7. 1947; J. Grossman, Svobodné noviny 27. 7. 1947; J. Morák, MF 5. 9. 1947 * O jedné závisti: lk (= L. Kundera), Rt 17. 1. 1948 * Dělnice: Vbá (= J. Veselý), Rt 27. 1. 1946 * Barikáda: A. M. P. (= A. M. Píša), Práce 8. 2. 1946; K. Bodlák, Listy 1946/47, č. 1; M. Dvořák, Akord 1945/46, č. 5; G. (= F. Götz), Národní osvobození 13. 2. 1946 * Nechodí už?: Marginálie 1944/46, č. 3/4 * Nikde: J. P. (= J. Pistorius), Svobodné noviny 16. 1. 1947; N., (= M. Novotný), Marginálie 1946, č. 8–10 * Já se tam vrátím: JP (= J. Pistorius), Svobodné noviny 25. 1. 1947; lk (= L. Kundera), Rt 2. 2. 1947; -ta (= E. Frynta), LD 19. 2. 1947; J. Červinka, SvSl 23. 3. 1947; F. Listopad, Kytice 1947, č. 8 * A co básník: J. Ch. (= J. Chalupecký), Listy 1948, č. 2; lk (= L. Kundera), Rt 17. 1. 1948 * V řadě: jvs (= J. V. Svoboda), MF 4. 3. 1949; L. Kundera, Rt 20. 3. 1949; O. Kryštofek, MF 10. 4. 1949; I. Skála, RP 24. 4. 1949; stop (= V. Lissák), Ľud 16. 12. 1949; M. Vacík, Kulturní politika 1949, č. 17 * Počitadlo: J. A. (= J. Alda), Národní osvobození 16. 12. 1948; N. Č. – F. H. (N. Černý a F. Holešovský), Komenský 1948/49, s. 312; G. Kníže, Předškolní výchova 1954, č. 1 * O jedné závisti: lk (= L. Kundera), Rt 17. 1. 1948 * Dětem: J. Hofer, HD 1957, č. 7; N. Č. – F. H. (= N. Černý a F. Holešovský), Komenský 1955, č. 5; A. Vraný, Komenský 1961/62, č. 6 * Potopa (1956): J. Pražák, Nový život (Řím) 1957, č. 7/8 * Mrtvé tváře: K. R. (= K. Resler), Zprávy Spolku českých bibliofilů 1957, č. 2/3 * A co?: ma (= J. Machoň), SvSl 29. 11. 1957; V. Pazourek, LD 1. 1. 1958; kt, MF 22. 1. 1958 * Básně: F. Kautman, Kultura 1958, č. 4; F. Vrba, LitN 1958, č. 5; J. Petrmichl, RP 16. 3. 1958; J. Brabec, Květen 1958, č. 7; J. Císařovský, Kultura 1958, č. 10; F. Vrba, LitN 1958, č. 11; red, Kultura 1958, č. 12 * Triptych o ohrožené zemi: V. Justl, Krásná literatura 1959, č. 3 * Španělský podzim F. H.: jp (= J. Procházka), SvSl 9. 1. 1960; J. Hek, Brno v minulosti a dnes 1960, sv. 2; az (= A. Závodský), HD 1960, č. 2 * Malující rok: J. Hořec, NK 1961, č. 35 * Sbohem múzy: J. Zika, ČL 1963, č. 5; O. Kryštofek, Práce 25. 5. 1963; V. Justl, ČK 1963, č. 9; J. Pištora, Tvář 1964, č. 1 * Potopa, Hlad: J. Urbánková, VP 11. 2. 1966; vju (= V. Justl), Plamen 1966, č. 8 * Hlad: M. Vacík, RP 23. 12. 1966; V. Justl, ČK 1967, č. 4; K. (= V. Karfík), LitN 1967, č. 14; bt (= J. Šubrt), LD 14. 1. 1967 * Pád do výšky: O. Sus, HD 1967, č. 2 * Čtyři máje F. H.: O. Sus, Rt 2. 5. 1967 * Obrazy: mp (= M. Pohorský), Impuls 1968, č. 6; K. Chvatík, HD 1968, č. 6; F. Hrubín, RP 31. 5. 1968; J. Baleka, Pochodeň 28. 11. 1968; Z. Pešat, Listy 1969, č. 8 (též o Krásném neštěstí) * Zpěvanky, zpěvanky: D. Holý, Národopisné aktuality 1970, č. 3/4 * Krásné neštěstí: (dš) (= D. Šafaříková), Práce 10. 12. 1968; J. Rumler, NK 1968, č. 47; J. Šimůnek, RP 15. 1. 1969; (io), Romboid (Bratislava) 1969, č. 3; zh (= Z. Hejda), Tvář 1969, č. 1; J. Brabec, Tvář 1969, č. 4; P. B. (= P. Baker), Svědectví 1969, č. 2 * Imagena: P. Winczer, Slovenská literatúra (Bratislava) 1972, č. 5 * Doznání: pkv (= P. Kovařík), SvSl 10. 8. 1972 * Před usnutím: ib (= I. Borská), ZM 1972, č. 10; O. Syrovátka, LD 17. 8. 1976; -MV- (= M. Vodičková), NK 1981, č. 46 * Tvář rodné země: J. Mourková, Tvorba 1973, č. 4 * Básnické dílo: V. Slíva, Rt 9. 8. 1978; (pet) (= P. Švyhnos), BV 22. 9. 1978 * Časy: (vv) (= V. Vodák, tj. M. Vacík), LD 29. 7. 1982; -jk- (= J. Korejčík), NK 1982, č. 10; Z. Heřman, MF 11. 2. 1982; J. Štefan, Křesťanská revue 1983, č. 10 * A co básník: J. Slomek, MF 8. 11. 1983; -jk- (= J. Korejčík), Listy Klubu přátel poezie 1983, zima; L. Soldán, LM 1985, č. 1 * Milostí buď mi tělo tvé: A. Kopřivová, Rt 6. 8. 1986 * Životem umřít: Z. Heřman, ZN 3. 4. 1990; O. Čálek, Iniciály 1990, č. 8/9 * Čára obzorů: (vsr), Knihy 92 1992, č. 33; J. Poláček, ROK 1992, č. 6; (mpk) (= M. Petříček), NK 1992, č. 37; A. Fetters, Tvar 1992, č. 41 * Doznání: J. Someš, KT 1999, č. 48; I. Kotrlá, Akord 2004/05, č. 6 * Dopisy: J. Slomek, LidN 3. 1. 2002; F. Tomáš, MFD 10. 1. 2002; J. Poláček, Host 2002, č. 6; J. Parma, Rt 11. 3. 2002; P. Komenda, ČL 2002, č. 3; L. Knězek, Alterantiva plus 2002, č. 1/2; M. Blahynka, Obrys-Kmen 2002, č. 45; M. Bauer, Tvar 2002, č. 11; J. Zizler, LitN 2003, č. 2 * Krásné neštěstí: J. Bachtík, LitN 2006, č. 30; A. Horáčková, MFD 8. 7. 2006.
Nekrology: vbk (= V. Běhounek), Práce 28. 10. 1949; lk (= L. Kundera), Rt 29. 10. 1949; K. Gottwald, A. Fadějev, I. Erenburg, A. Zápotocký, RP 29. 10. 1949; F. Buriánek, ZN 29. 10. 1949; J. Rybák, RP 30. 10. 1949; K. Konrád, RP 30. 10. 1949; J. Cetl a M. Vaverková, Rt 30. 10. 1949; V. Řezáč, LidN 4. 11. 1949; J. Hájek, LidN 4. 11. 1949; vbk (= V. Běhounek), Práce 4. 11. 1949; L. Čivrný, Práce 5. 11. 1949; mst (= M. Stuchl), LidN 5. 11. 1949; (jp) (= J. Pilař), Práce 5. 11. 1949; (vp) (= V. Pazourek), ZN 5. 11. 1949; k. (= K. Koval), SvSl 5. 11. 1949; fSt (= F. Stuchlý), LD 8. 11. 1949; (SK), Rt 8. 11. 1949; F. Kubka, LidN 9. 11. 1949; A. Löffler, Rt 9. 11. 1949; J. Štern, Tvorba 1949, č. 44; E. B. Lukáč, Tvorba (Bratislava) 1949, s. 153; I. Skála, Svět v obrazech 1949, č. 46; J. Pilař, Slovenské pohľady (Bratislava) 1949, č. 11/12; D. Šajtar, Slezský sborník 1949, příl. Slezská tvorba; J. Lang, Var 1949, č. 16/17; P. Bojar, Slovanský přehled 1949, č. 7/8; J. Morák, My 49, č. 45; J. Kopta, Věstník ČAVU 1949, č. 1; P. Sula, Podoubraví 1949/50, s. 62.
K životním jubileím: M. Jungmann, LitN 1954, č. 43; K. A. Jaworski, Nové Polsko 1954, č. 12; F. Boháček, Práce 27. 10. 1954; L. Kundera, Ohníček 1954, č. 2; v. f. (= V. Forst), Tvorba 1959, č. 43; L. Kundera, Kultura 1959, č. 43; -hjk-, Rt 25. 10. 1959; J. Šimůnek, VP 23. 10. 1959; H. Poncová, Život 1959, č. 44; J. Rybák, LitN 1961, č. 40; K. Konrád, Kultura 1961, č. 40; I. Fleischmann, LitN 1961, č. 40; J. Petrmichl, RP 3. 10. 1961; S. Svoboda, MF 3. 10. 1961; O. Vyhlídal, ZN 3. 10. 1961; (gf) (= G. Francl), LD 3. 10. 1961; Z. Rejdák, Obrana lidu 3. 10. 1961; (VM) (= V. Machová), RP 29. 11. 1969; Š. Vlašín, Rt 2. 10. 1971; týž, Tvorba 1971, č. 40; P. Kovařík a J. Halas, SvSl 2. 10. 1971; M. Blahynka, RP 2. 10. 1971; F. Moravová, Práce 27. 10. 1979; J. Žďárský, Naše rodina 1981, č. 39; (ra) (= V. Viktora), Pravda 2. 10. 1981; J. Pavelka, BV 2. 10. 1981; V. Vrabec, SvSl 3. 10. 1981; J. D. (= J. Dresler), České slovo (Mnichov) 1981, č. 10; M. Bartko, Slovenské pohľady (Bratislava) 1981, č. 10; G. Francl, LD 26. 10. 1989; (bj) (= B. Jirásek), Pravda 26. 10. 1989; V. Křivánek, LM 1989, č. 8; J. Machoň, SvSl 27. 10. 1989; -so- (= J. Soukal), Československý voják 1989, č. 21; F. Cinger, RP 2. 10. 1991; V. Kolár, Haló noviny 1991, č. 103; I. Sánchezová, Právo lidu 3. 10. 1991; J. Rulf, LidN 3. 10. 1991; R. Matys, Týdeník Rozhlas 1991, č. 40; R. Kadeřábek, Metropolitan 13. 10. 1991; B. Jirásek, Deník Nová Pravda 5. 10. 1991, Víkendová příloha; (vl) (= Š. Vlašín), Naše pravda 1999, č. 42; H. Žantovská, Zvuk 2001, č. podzim/zima; J. Zlomek, Naše pravda 2001, č. 38; Š. Vlašín, Zpravodaj Výboru národní kultury 2001, č. 1; L. Kundera, LidN 3. 10. 2001; P. Kovařík, Pražské Slovo 3. 10. 2001; O. Mrázek, LitN 2011, č. 39; L. Kundera, Rt 27. 10. 2009; J. Poláček, Duha 2009, č. 4.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památník národního písemnictví
Databáze Obce překladatelů
Databáze českého uměleckého překladu
Autor hesla: Zdeněk Pešat (1995)
Aktualizace hesla: 25. 8. 2020 (jar)
Aktualizace bibliografie: 25. 8. 2020 (jar)
 
zpět na hlavní stranu