Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ludvík KUNDERA

* 22. 3. 1920, Brno 
† 17. 8. 2010, Boskovice 
 
Básník, autor divadelních her, překladatel, výtvarník, redaktor
 Pocházel z rodiny vyššího armádního důstojníka. Jeho strýcem byl klavírista a hudební pedagog Ludvík Kundera (1891–1971), spisovatel Milan Kundera je jeho bratrancem. – Ludvík Kundera začal studovat roku 1930 na reálném gymnáziu v Praze, od roku 1932 pokračoval v Litoměřicích, kde se od roku 1936 účastnil vydávání třídního časopisu (mat. 1938). Po dvou semestrech češtiny a němčiny na FF UK přešel v září 1939 na FF MU v Brně, avšak již v listopadu téhož roku byly vysoké školy uzavřeny. Během okupace Kundera vystřídal různá zaměstnání: byl učněm v drogerii v Brně, na rozhraní let 1940–1941 krátce pracoval jako kreslič a poté dva roky jako korespondent a mzdový účetní v továrně na nábytek v Rousínově u Brna. Počátkem roku 1943 byl totálně nasazen ve Špandavě u Berlína. Po komplikovaném záškrtovém onemocnění byl na podzim 1943 propuštěn domů, kde žil v poloilegalitě až do konce války. Hned po osvobození (1945) pokračoval ve studiích na FF MU (abs. 1946). V témže roce se důvěrně spřátelil s Františkem Halasem, k němuž se pak celoživotně hlásil jako ke svému učiteli, a stal se jedním ze zakladatelů surrealistické Skupiny Ra (1945–1949, členy byli mj. spisovatel Zdeněk Lorenc, výtvarníci a fotografové Josef Istler, Václav Tikal, Bohdan Lacina, Milan Koreček, Vilém Reichmann a Václav Zykmund). Zároveň se začal intenzivně věnovat literatuře a novinářské činnosti. Byl redaktorem časopisu Blok (1946–1949), deníku Rovnost (1949–1952) a časopisu Host do domu (1953–1955). V mezidobí 1952–1953 pracoval také v brněnské pobočce SČSS. Od roku 1955 se věnoval pouze spisovatelské a překladatelské činnosti, s výjimkou období od ledna 1968 do dubna 1970, kdy působil jako hlavní dramaturg činohry Státního divadla v Brně. V roce 1967 spoluzaložil umělecké Sdružení Q, které působilo do roku 1970 a znovu od roku 1988 (viz Almanach Q). V sedmdesátých letech byla Kunderovi z politických důvodů znemožněna výraznější publikační činnost. Od roku 1976 žil trvale v Kunštátě. Po roce 1989 začal pohostinně přednášet germanistiku zejména na FF MU (1990 doktor honoris causa), ale i na brněnské JAMU a olomoucké FF UP. Od konce devadesátých let se věnoval pořádání svých sebraných spisů pro brněnské nakladatelství Atlantis.
 

Časopisecky debutoval roku 1938 verši ve studentské Mladé kultuře. Dále přispíval do deníků Rovnost, Lidové noviny, Mladá fronta, Svobodné slovo, Lidová demokracie Brněnský večerník a do časopisů Kvart, Blok, Doba, My, Mladé archy, Listy (1946), Generace, Kytice, Nový život, Literární noviny, Kultura, Repertoár malé scény (1964 zde Historie Velikého Okresního Kýžala), Host do domu (1969 zde mj. rozhlasová hra Sny Karla IV.), Plamen, Květen, Světová literatura, Divadlo, Orientace, Dialog (překl. bulletin), Dialog (Ústí nad Labem), Index (1968), Program, Duha, Opus musicum, Kmen, Červený květ, Divadelní noviny, Texty, Zlatý máj. Po roce 1989 publikoval dále v periodikách: Tvar, Tvorba, List pro literaturu, ROK, Přítomnost, Svět a divadlo (1990 zde rozhlasová hra Krásné ženy neboli Joseph Goebbels; 1991, dramatický text Faustissimo. Stůj! Neprchej! Jsi úchvatná! aneb Poznámkový aparát k 3. dílu Fausta), Romboid (Bratislava), Literárny týždeník (Bratislava), Tichá voda, Lettre internationale (1992 zde podstatná část hry Šárošpatok), Nové knihy, Kunštátské noviny, Kam v Brně, Iniciály, Souvislosti, Aluze aj. – Přispíval také do mnoha zahraničních periodik: Plan (Vídeň), Akzente (Mnichov), Sinn und Form (Berlín), Sonntag (Berlín), Tagebuch (Vídeň), Palaestra (Amsterodam), Die Tat (Curych), Trajekt (Helsinky), Die Welt der Literatur (Hamburk), Gradiva (Brusel), Literatur und Kritik (Vídeň), Mitteilungen der deutschen Bibliothek (Helsinky), Modern Languages (Bangor, Sev. Wales), Modern Poetry in Translation (Londýn), Phases (Paříž), Spektrum (Curych), Studien (Berlín), Der Prokurist (Vídeň) aj. Vedle deníku Rovnost a časopisů BlokHost do domu redigoval či spoluredigoval též časopis Státního divadla v Brně Meandr (1968–1970), nedělní rubriku Svět umění umění světa v Rovnosti (1968–1970), Almanach Q (1970 a znovu od 1991) a Kunštátské noviny (1990–1993). Řídil knižnice Pochod (Mladá Boleslav 1946–1948), Hlasy (ediční řada drobných halasian, vydávaných u příležitosti Halasových Kunštátů, od 1987). – Knižně začal publikovat už za okupace v rukopisných a pololegálních, tzv. černých tiscích, vzniklých zejména v okruhu Skupiny Ra: sborník Roztrhané panenky (1942, antedatováno 1937), Rýha smrti (báseň, 1944), Výhružný kompas (básně, 1944, texty k fotografiím Václava Zykmunda) a Hlavy a léta (básně, 1945, s frotážemi Josefa Istlera). – Po roce 1948 vydával sám nebo ve spolupráci s různými výtvarníky bibliofilie, soukromé tisky, novoročenky aj. V sedmdesátých letech pak inicioval množství samizdatových edičních aktivit, v nichž se prezentovali čeští i němečtí básníci a spolu s výtvarníky (i slovenskými) a fotografy vytvořili dvě řady netradičně pojatých rukopisných či strojopisných „hyperbibliofilií“: tzv. Roční doby (6 sv., 1973–1974); Volná sebrání (4 sv., 1973–1974); Věci (1974) a Rozdíly. 12 německých básníků – 12 českých grafiků (1974). Podobnou metodou na pomezí bibliofilie, novoročenky a samizdatu publikoval vlastní drobné sbírky a cykly (např. Básně vytažené z klobouku, 1973; Pamětní spisek pro Viléma Reichmanna, 1978; Máchovská teritoria, 1978; Malé radosti, 1980; Hry na časy, 1983 ad.), přispěl též do mnoha ineditních a samizdatových sborníků, mj. Panu Bohuslavu Reynkovi (1967); Pozdravy Jaroslavu Seifertovi (1971); Památce Jana Hanzálka (1979); Národnímu umělci Jaroslavu Seifertovi k osmdesátinám (1981); Vladimíru Vokolkovi k sedmdesátinám (1983); Básníci a samotáři (1984); Dialog s časem. Sborník k životnímu jubileu Jaromíra Hořce (Česká expedice 1986); S Jaroslavem Šabatou o politice. Tři rozhovory a tři chvály (1987); Karlu Srpovi k padesátinám (1986); Podoby surrealismu III. (1989). – Čs. rozhlas uvedl kromě adaptací Kunderových jevištních dramat Totální kuropění (1962, r. Bohdan Denk), Chameleon aneb Josef Fouché (1987, r. Zdeněk Kozák) a Labyrint světa a lusthauz srdce (1996, r. Zdeněk Kozák) též řadu jeho původních rozhlasových her: Zvědavost (1964, r. Ludvík Pompe), Večer všech dnů (1966, r. Olga Zezulová); Naprosto lhostejné (1967, r. Vladimír Semrád, nové nastudování 1993, r. Hana Kofránková); Bezpodmínečný horizont (1968, s Janem Sýkorou, r. Vladimír Semrád); Vojvodovy narozeniny (1968, r. Miroslav Nejezchleb); Sny Karla IV. (apokryf, natočeno 1969, prem. 1990 jako součást triptychu Královská sonáta, s Antonínem Přidalem a Karlem Tachovským, r. Olga Zezulová; nové nastudování 1992, r. Pavel Linhart); Dva ve vánici (1970, r. Vladimír Vozák, prem. 1990); Malé smutné štronzo (1988, r. Zdeněk Kozák); Sny Simony Machardové (1989, podle Bertolta Brechta, r. Karel Weinlich); V džungli měst (1990, podle Bertolta Brechta, r. Eva Řehořová); Krásné ženy neboli Joseph Goebbels (1992, r. Hana Kofránková), Hra o Janáčkovi (2004, r. Eva Řehořová). – Pro Čs. televizi napsal, případně zdramatizoval: Ó rozume, ó lásko (1974, r. Otakar Kosek), Vrtkavý král (1975, r. Evžen Němec, pod jm. Vladislava Vančury a Evžena Němce), Královské řádění (1975, r. Evžen Sokolovský, L. K. neuveden), Nikola Šuhaj loupežník (1978, r. Evžen Sokolovský, podle Ivana Olbrachta), Signál (1980, r. Anna Procházková), Karel Hynek Mácha (1983, r. Vladimír Kavčiak, psáno jako Pokus o Máchu), Radosti života (1984, r. Evžen Sokolovský). Vedle toho napsal pro televizi i scénáře Hra o Janáčkovi (1972); Čtyři ženy Karla IV. (1973) a Brány do podsvětí (1989), které nebyly realizovány. V rukopisu dosud zůstává i operní libreto Monument (1965) a hra Šárošpatok (1992). – Od konce šedesátých let Kundera upravoval a adaptoval divadelní texty jiných autorů (mj. William Shakespeare: Král Lear, 1969; Erik Krag: Balada o Hílébií, 1972; Václav Kliment Klicpera: Zlý jelen, 1973; Jiří Mahen: Nasreddin, 1976); v roce 1997 upravil Halasův překlad pohádkové hry Julia Slowackého Balladyna pro inscenaci Národního divadla v Brně. – Doslovem nebo předmluvou doplnil množství překladů či edicí apod. – Vedle literárních aktivit se věnoval také ilustracím, své kresby, frotáže a malby vystavoval samostatně (putovní výstava Hora dění v roce 2000) či na kolektivních výstavách. – Česká televize uvedla dokument natočený ke Kunderovým osmdesátinám Sedm životů (2000, sc. a r. Břetislav Rychlík). Český rozhlas připravil v roce 2003 desetidílný životopisný seriál Životaběh Ludvíka Kundery. – Po roce 1990 byla Ludvíku Kunderovi udělena řada cen za životní dílo i za překlad, z nichž nejvýznamnější jsou Státní cena za překladatelské dílo (1996), medaile Za zásluhy v oblasti kultury a umění (2007) a Cena Jaroslava Seiferta (2009). – Užíval pseudonymů Jiří Koutník, dr. Ján Raum a Fernand Gromaire (mystifikační jméno neexistujícího francouzského básníka, pod jehož jménem v časopise Meandr i jinde publikoval své básně jako překlady) a šifer L. K., LK, lk, ra, Lra, jm. Kunderovy překlady a drobné autorské práce v sedmdesátých letech podepsali mj. Zdena Lacinová, Josef B. Michl, Vladimír Mikeš, Valerie Sochorovská, Josef Suchý, Evžen Turnovský ad., knižní publikace Jan Hanzálek a František Tenčík.

 Už za středoškolských studií byl Ludvík Kundera přitahován poetikou meziválečné avantgardy: k surrealismu, poetismu a dadaismu se také hlásily jeho první publikované literární pokusy z předválečných let. Značný vliv na Kunderovo lidské i umělecké zrání pak měla atmosféra nacistické okupace, kdy – v kontroverzi s oficiálním odmítáním moderního umění – napsal četné básně i prózy, výrazně iniciované surrealismem (ve sborníku Roztrhané panenky). Po skončení války svůj vztah k avantgardě promítnul do knih básní a próz Konstantina, LavinyŽivly v nás, aby se posléze stal jedním z programových mluvčích Skupiny Ra (1947), která na surrealistická východiska volně navazovala. Metoda psychického automatismu a asociativního řazení navzájem nesourodých a nespojitelných obrazů Kunderovu tvorbu silně ovlivnila, nemohla však zcela eliminovat autorův racionální vztah ke skutečnosti, projevující se zejména uvědomělou prací s básnickým tvarem a jazykem (nejtypičtěji ve sbírce Klínopisný lampář). Nezávaznost surrealistické obraznosti, projevující se zejména snovou návratností motivů, se u Kundery střetává s cílevědomou kompoziční aktivitou a s úsilím o pregnantní jazykový výraz. Toto střetávání, podnícené do jisté míry i vztahem k dílu Františka Halase, jej postupně stále více vedlo k tvorbě s výrazným podílem složky intelektuální. V pozdějších sbírkách (Tolik cejchů, Fragment, Hruden aj.) je tak sice nadále přítomen výchozí surrealisticko-poetistický impuls, projevující se především jistou volností asociativní obraznosti a smyslem pro lyrický nápad a improvizaci; snaha po destrukci tradičního poetična ironií, nadsázkou a jazykovým experimentem se však stává pro Kunderovu poetiku stále podstatnější. Autor konfrontuje poetické s výrazně nepoetickým a dospívá k básnicky i intelektuálně svébytnému komentáři skutečnosti. Kunderovu osobitě vyzrálou poezii tak vytváří syntéza imaginativní nespoutanosti a intelektu, smyslu pro humor a skeptické vážnosti.
Básnický naturel je přítomen i v Kunderově rozsáhlé tvorbě dramatické. Většina jeho divadelních her, poetických montáží, pásem a libret se zrodila z bezprostředního tvůrčího kontaktu se soudobou dramaturgickou a inscenační praxí brněnských divadel a má svou povahou blízko k poetickému divadlu E. F. Buriana. Postaveny na jednotící myšlence spojují volnou řadu scén v organický celek, v jevištní metaforu, která usiluje prostřednictvím časově i prostorově zdánlivě odlehlé látky vyjádřit se k závažným problémům současnosti (dramatický přepis spisu J. A. Komenského Labyrint světa a lusthauz srdce). Obdobně dramatik postupuje v televizních a rozhlasových hrách: na pozadí životních a uměleckých osudů konkrétní osobnosti (Georg Büchner, Karel Hynek Mácha, Leoš Janáček aj.) osobitým způsobem aktualizuje určitý nadčasově živý problém. – Kundera rovněž zdramatizoval, adaptoval či jinak k provedení připravil řadu cizích děl, přičemž tyto aktivity se často prolínaly s celoživotní prací překladatelskou. Zásadní význam měla Kunderova dramaturgická a překladatelská činnost zejména při uvádění děl Bertolta Brechta. Pro edici jeho Spisů, kterou řídil s Rudolfem Vápeníkem, přeložil všechny verše, řadu her a fragmentů her. Brechtovské studie později soustředil do knihy Brecht. V německé oblasti se však jako překladatel věnoval také expresionismu (antologie Haló, je tady vichr – vichřice!) a dadaismu a přeložil značné množství básnických, prozaických i dramatických děl, z nichž některá významným způsobem obohatila český literární kontext (Georg Trakl, Paul Celan, Georg Büchner, Hans Arp aj.). Přednášky a úvody k německé poezii 20. století později shrnul do knihy Vůně soli. Poezii překládal rovněž z francouzštiny, ruštiny, bulharštiny, srbštiny, rumunštiny, slovenštiny a také z češtiny do němčiny. Německému čtenáři zpřístupnil časopisecky i v knižních antologiích řadu českých básnických textů (František Halas, Vítězslav Nezval, František Hrubín, Konstantin Biebl aj.). – Podstatná je Kunderova účast na vydání Sebraných spisů Františka Halase a na básníkově vydavatelské rehabilitaci ve druhé polovině padesátých let. Jako editor a pořadatel inicioval Kundera řadu dalších edičních činů, příležitostných tisků, bibliofilií, katalogů apod. Jeho zájem o umění se rovněž vtělil do značného množství článků a studií, v nichž seznamoval veřejnost nejen s českou a světovou literaturou, ale také s moderními výtvarnými umělci, jejichž dílo interpretoval a uváděl do mezinárodních souvislostí. – Zejména v devadesátých letech se Kunderův zájem soustředil na psaní drobných vzpomínkových textů, shrnutých posléze do knih ŘečištěRůzná řečiště, ve kterých se snažil často překvapivou zkratkou či téměř anekdoticky charakterizovat své literární i mimoliterární přátele. S podobnou snahou je psána také kniha Piju čaj, ve které se vedle beletristicky pojatého úvodu do čajové kultury objevují i básně a překlady, věnované fenoménu čaje.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Živly v nás (B 1946); Konstantina (PP 1946); Laviny (BB v próze, 1946); Na pospas aneb Přísloví pro kočku (PP 1947); Klínopisný lampář (BB 1948); Kampak to odešel pan Halas? (B, bibliofilie, 1949); Moře (B, bibliofilie, 1955); Záznamy a promluvy (BB 1961); Totální kuropění (D rozmnož. 1961, i prem.); Letní kniha přání a stížností (BB 1962); Nežert (D rozmnož., 1963; přeprac., prem. 1967); Korzár (D rozmnož., 1963, i prem.); Tolik cejchů (BB 1966, obsahuje i rané rkp. sbírky Rýha smrti a Hlavy a léta); Odjezd (P 1967); Fragment (BB 1967); Večer všech dnů (rozhl. hra, rozmnož., 1967, prem. 1966); Prázdno zrod a vzdor tepání city křídlo vzduch (BB k dřevorytu B. Laciny, bibliofilie, Hradec Králové 1971); Zrcadla nočních měst (BB ke grafickému cyklu J. Pilečka, bibliofilie, 1976); Ptačí cesty (BB ke grafickému cyklu L. Jandové, bibliofilie, 1976); Jaro na podzim podzim na jaře (BB ke grafickému cyklu L. Jandové, bibliofilie, 1977); Krajiny mizení (BB ke grafickému cyklu Z. Veselého, bibliofilie, Teplice v Čechách 1978); Napříč Fantomázií (BB k fokalkům M. Korečka, bibliofilie, 1980; ve zkrácené podobě bibliof. Nové Město na Moravě 1983); Fakta aktu (BB k leptům V. Bláhy, bibliofilie, 1982); „el do Ra Da(da)“ (BB ke graf. listu K. Bočkayové-Omiliakové, bibliofilie, Bratislava 1984); Hruden (BB 1985); Sny (BB ke grafickému cyklu J. Škarohlída, bibliofilie, Brno 1985); Malé radosti (BB, bibliofilie k večeru z poezie L. K. v Olomouci, 1987); Labyrint světa a lusthauz srdce. Theatrum didacticum aneb Světlé vymalování na motivy děl J. A. Komenského (D rozmnož., 1988, prem. 1983); Ptaní (BB 1990); Malé radosti (BB 1990); Namísto řeči (bibliofilie, 1990); Ztráty a nálezy (BB 1991); Pády (BB 1992); Spád věcí a jiné básně (BB 1992); Řečiště (vzpomínky, 1993); Hádvěó aneb Samá voda (bibliofilie, 1994); Vyvrácení stížností – Dementi einer Beschwerde (BB, Horn /Rakousko/, bibliofilie, 1994, část ze sbírky Malé radosti); Sny též (BB 1995); Berlin (P, něm, Výmar 2000); Drohender Kompass-Romananfang (BB něm., Berlín 2000, německá verze sbírky Výhružný kompas); Einen Tee darüber hinaus (BB, něm, Horn 2003); Overwintering (2004, angl., vybrané básně z knihy Zazimování); Erinnerungen an Städte/Stätten wo ich niemals war (BB, něm, Ottensheim 2005, překl. E. Schreiber, německá verze sbírky Vzpomínky na místa, kde jsem nikdy nebyl); Smějící se anděl (BB, bibliofilie 2005); El do Ra Da(da) (BB Wuppertal 2006);Onde (BB 2008); Pamětní spisek. Zapomenuté básně z let 1976–2009 (BB bibliof., Liberec 2010); Überwinter /1971–1989/ (BB, něm., Berlin 2014, překl. E. Schreiber).
Výbory: Napříč Fantomázií (BB 1991, obsahuje původně bibliofilské cykly z let 1971–1980); Nortia (BB, něm., Cuxhaven 1992); Zazimování a jiné básně (BB 2004, též angl. pod názvem Overwintering, 2004).
Scénicky: Historie Velikého Okresního Kýžala (lyrickoepické pásmo, 1963); Mít zelené tělo (lyrickoepické pásmo, 1964); Zvědavost (D 1966);Chameleon aneb Josef Fouché (libreto k opeře M. Štědroně, 1984, s P. Oslzlým, P. Scherhaufrem a M. Štědroněm); Balet Makábr (libreto k baletu, 1986, s dalšími); Královna Dagmar (loutk. hra, prem. 1988, s M. Klímou); Faustissimo. Stůj! Neprchej! Jsi úchvatná! aneb Poznámkový aparát k 3. dílu Fausta (1991); Hra o Janáčkovi (2005); později vesměs zahrnuto do edice Spisů L. K.
Ostatní práce: Německé portréty (EE 1956); Kunštátské akordy (1966); Slovníček literárních pojmů (1976, pod jm. F. Tenčíka); Sto let české knihovny ve Znojmě (1978, pod jm. Jan Hanzálek a kol.); Dada (monografie, antedat. 1983, vyšlo 1986); Volný verš (studie, 1990); Projev k výstavě Vladimíra Komárka v Kostelci na Hané (bibliofilie, 1992); Vier Sätze über Prag (něm., text k fotografiím G. M. Schmida, 1991); Ludvík Kundera: Nálezy (katalog výstavy, 1995); O Adolfu Kroupovi (přednáška, 1995); Vůně soli. Vybrané kapitoly z dějin německé poezie 20. století (1996); Brecht (E 1998); Ludvík Kundera: Mnoho nocí (katalog výstavy, 2000); Dobrý den Brno (2001, texty k fotografiím P. Daniela); Toulky jižní Moravou. Krajina mezi vrchy a vinicemi: myšlenky, úvahy a verše nad snímky jednadvaceti fotografů (2003, texty k fotografiím); Noc a sen a modro. Literatura německého romantismu (EE 2004).
Souborné vydání: Spisy Ludvíka Kundery (od 1993, původně plánováno 17 svazků, v autorském edičním záměru vycházely první svazky v nakladatelství Prostor-multimédia, s. r. o. /svazky 1 a 4, bez uvedení editora/, od roku 1997 převzalo vydávání nakladatelství Atlantis v edicích Jitky Uhdeové): 1. Bez názvu. Poezie 1939–1945 (1993, obsahuje sbírky Vybíleno; Básně vytažené z klobouku; Bezpodmínečný horizont; Laviny; Rýha smrti; Výhružný kompas; Fragment fragmentů; Živly v nás; Hlavy a léta; Prámy; Písky; Klínopisný lampář); 2. Meandry. Poezie 1945–1969 (2000, obsahuje sbírky Cesty; Různá truchlení; Pozorné oči; Šalebné věci; Člověk hledá; Historie Velikého Kýžala; Letní kniha přání a stížností; Záznamy a promluvy; Básně příležitostné; Město s prsty XY; Ptaní; Spád věcí); 3. Mrznoucí mrholení. Poezie 1969–1979 (2004, obsahuje sbírky Pády; Napříč Fantomázií; Svévolné interpretace; Ztráty a nálezy); 4. Úhledná džungle. Texty 1973–1993 (1995, obsahuje Malé radosti; Okolo Vysočiny; Vandrovní knížka; Vier Sätze über Prag; Vzpomínky na místa, kde jsem nikdy nebyl); 5. Napospas. Různá próza 1941–1999 (1999, obsahuje Praodjezd; Konstantina; Napospas aneb Přísloví pro kočku; Nasreddinovské dialogy a jiné; Černou křídou do komína; Pendrek; Odjezd; Různé; Vysočina aneb Obstáli jsme či jsme neobstáli?; Města; Truvéři aneb Tak i onak); 6. Ve vánici. Dramatické texty 1961–1970 (1997, obsahuje Totální kuropění; Nežert; Korzár; Zvědavost; Večer našich dnů; Bezpodmínečný horizont; Vojvodovy narozeniny; Malé smutné štronzo; Dva ve vánici); 7. Králové zločinci mágové. Dramatické texty 1967–1989 (1998, obsahuje Sny Karla Čtvrtého; Čtyři ženy Karla Čtvrtého; Vrtkavý král; Královna Dagmar; Chameleon aneb Josef Fouché; Naprosto lhostejné; Krásné ženy neboli Joseph Goebbels; Balet Makábr; Ó rozume ó lásko; Hra o Janáčkovi; Pokus o Máchu; Radosti života; Brány do podsvětí); 10. František Halas (1999); 11. Piju čaj (2003); 17. Různá řečistě a (2005); 17. Různá řečistě b (2005).
Divadelní adaptace: A. Kivi: Ševci z Nummi (1969, i překl.); E. Krag: Balada o Hilébii (1972, i překl.); V. K. Klicpera: Zlý jelen (1973); A. P. Čechov: Hra bez názvu. Platonov (1974); Člověk ve všech situacích (D, koláž z díla J. Mahena, 1982).
Překlady: J. Arp: Černé býlí (bibl., 1944); A. Kubin: Země snivců (1947); I. V. Štok: Gastěllo (D, rozmnož., 1953, překl. A. Ondrůj, překl. veršů L. K.); Ch. Smirnenski: Ať už je den! (1953, se Z. Skybou a Z. Hanzovou); N. Vapcarov: Z díla (1953, s dalšími); V. I. Lenin v sovětské lidové poesii (1954, s dalšími); J. R. Becher: Má dobo, čase můj (1956, s dalšími) + Bílý zázrak (1973, pod jm. J. B. Michl); F. Fühmann: Proměna (1957) + Pohraniční stanice (1961); A. Seghersová: Mrtví nestárnou (1957); L. Renn: Trini (1957) + Nobi (1957) + Válka, Po válce (1960, se Z. Lacinovou); Bulharské jaro (1957, s dalšími); Bulharská lidová poesie (1957, s dalšími); B. Brecht: Matka Kuráž a její děti (D 1957, překl. R. Vápeník, překl. veršů L. K.) + Myšlenky (1958, s M. Staňkovou) + Sto básní (1959, i ed.) + Horáti a kuriáti (D, rozmnož., 1959) + Vidění Simony Machardové (D rozmnož., 1959, překl. R. Vápeník, překl. veršů L. K.) + Dobrý člověk ze Sečuanu (D rozmnož., 1959, překl. R. Vápeník, překl. veršů L. K.) + Kavkazský křídový kruh (D, rozmnož., 1959, překl. R. Vápeník, překl. veršů L. K.) + Strach a bída třetí říše (rozmnož., 1960, s R. Vápeníkem) + Výhradně proto (1962, i ed.) + Domácí postila (1963) + Zloděj třešní (1967, s R. Vápeníkem, i ed.) + Songy Chóry Básně (1978, i ed.) + Zadržitelný vzestup Artura Uie (1978) + Coriolanus (D, rozmnož. 1980) + Kupování mosazi (EE 2008, též ed.); I. Krasko: Nox et solitudo, Verše (1958); R. M. Rilke: Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (1958); P. Huchel: Dvanáct nocí (1958) + Silnice silnice (1964); L. Frank: Raubíři, Ochsenfurtské kvarteto (1959, revid. překlad B. Václavka; rozšíř. s tit. Raubíři, Ochsenfurtské kvarteto, Devět spravedlivých, 1983); E. G. Bagrickij: Poslední noc a jiné básně (1959, s V. Jestřábem) + Na prahu veselých časů (1983, s dalšími); P. Éluard: Stezky a cesty poezie (1961, s A. Kroupou); H. Böll: Kdes byl, Adame? (1961); S. Raičković: Lidé se probouzejí beze zbraně (1962, s V. Kudělkou, i ed.); G. Büchner: Vojcek (rozmnož., 1963) + Leonce a Lena (rozmnož., 1984) + Dílo G. Büchnera (1987, s dalšími); R. Kunze: Věnování (1964, s dalšími) + Jako věci z hlíny / Wie die Dinge aus Ton (1998, s dalšími); L. Novomeský: Otevřená okna (1964) + Poémy (1965) + Lidským krajem (1982, s dalšími); G. Trakl: Básně (1965) + Lidský žal (bibliofilie, 1987) + Šebestián ve snu (1995); Refrény země. Antologie slovenské poezie 20. století (1965, s dalšími); H. Heine: Písně a lamentace (1966, s dalšími, i ed.); P. Weiss: Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade (1966); Snímky krajiny poezie (jugoslávská poezie XX. století, 1966, s spolupráce I. Wenigovou a dalšími); P. Karvaš: Experiment Damokles (D, 1967); Sto moderních básníků (1967, s dalšími); Haló je tady vichr – vichřice! (antologie něm. expresionismu, 1969, i ed.); H. Cibulka: Vyznání lásky v městečku K. (1980); Apollinaire známý i neznámý (1981, s dalšími); R. Desnos: Prostory spánku (1984, s dalšími); R. Char: Společná přítomnost (1985); P. Celan: Sněžný part (1986, i ed.); F. Bruckner: Alžběta anglická (D, rozmnož., 1986); F. Schiller: Don Carlos, infant španělský (D, rozmnož., 1987); H. Arp: Na jedné noze (1987); K. Horák: Meziválečný muž (D, rozmnož., 1988); G. Benn: Básně (1995); G. Heym: Nářky Georga Heyma (1997, s dalšími) + Umbra vitae (1999); Ch. Morgenstern: Palmström (2001); W. Kirsten: Odkudkam = Woherwohin (2003); Fritz von Herzmanovski-Orlando: Císař Josef a dcera přednosty stanice (D, rozmnož, 2006).
Spisy Bertolta Brechta
: 1. Divadelní hry 1 (1963, s R. Vápeníkem); 2. Divadelní hry 2 (1959, s R. Vápeníkem a J. Haasovou-Nečasovou); 3. Divadelní hry 3 (1961, s R. Vápeníkem); 4. Divadelní hry 4. Fragmenty a jiné (1984, s R. Vápeníkem, i ed.); 5. Divadelní hry 5. Adaptace (1978, s M. Liehmovou a R. Vápeníkem, i ed.); 6. Básně (1979, i ed.); 7. Prózy (1973, s R. Vápeníkem, i ed., oba neuvedeni); 8. Kalendářové a jiné historky (1989, s R. Vápeníkem, i ed.).
Překlady do němčiny: Die Glasträne (antologie české poezie 20. st., Berlín 1964, s F. Fühmannem, i ed.); F. Halas: Der Hahn verscheicht die Finsternis (Berlín 1970, s dalšími, i ed.); K. Biebl: Poesiealbum 117 (Berlín 1977, s F. Fühmannem, i ed.); F. Hrubín: Romanze für ein Flügelhorn (Berlín 1978, i ed.); V. Nezval: Auf Trapezen (Berlín 1978, s dalšími, i ed.); J. Karen: Bevor die neunte Welle (1980, česky Než udeří devátá vlna); Die Sonnenuhr (antologie české poezie deseti století, Lipsko 1987, s dalšími, i ed.; přeprac. 1993); Einen Tee darüber hinaus. Gedichte zum Tee (bibliofilie, Mühlfeld 2003, též ed.); Adieu Musen. Anthologie des Poetismus (Mnichov 2004, též ed., s E. Schreibem); Süss ist es zu leben. Tschechische Dichtung von den Anfängen bis 1920 (Mnichov 2006, též ed., s E. Schreibem).
Uspořádal, vydal a redigoval: Skupina Ra (1947); P. F. 1947 (1947); F. Halas: A co? (1957) + Španělský podzim F. Halase (1959) + Sbohem múzy (1963) + Dvanáct dopisů F. Halase ženě (1965, s F. X. Halasem) + Hlad (1966) + Ulom růži (bibliofilie, výbor z BB, 1981) + Ze srdce kletby (zápisník z roku 1938, bibliofilie, 1988) + Listy z Kunštátu a do Kunštátu (výbor z korespondence, bibliofilie, 1989) + Báseň Michela Angela (bibliofilie, 1990) + František Halas v kresbě (bibliofilie, 1991) + Potopa (1999) + Dolores (2003); F. Halas st.: Bez legend (1958) + Máje a prosince (1959, oba svazky společně s tit. Bez legend, 1977, L. K. neuveden); Jiří Mahen Josefu Pojarovi (1960); J. Čapek – B. Reynek: Nepřicházejí vhod (korespondence, antologie textů, 1969, s J. Glivickým); Almanach Q 1 (1970); R. M. Rilke: Herbsttag – Podzimní den (soubor překladů, 1972, s O. Bablerem); Kunštát na Moravě. Průvodce krajinou (1972, L. K. neuveden); Láska bez konce (bibl., antologie BB, 1980); Kunštát 1280–1980 (sb., 1980, s dalšími); Za noci měsíčné... (Šrámkovy překlady poezie, 1981); Čítanka slovenské literatury (1982); O. Wenzl: Veškerá poezie (1982) + Pohodlný život (výbor, 1990); Skupina Ra (katalog, 1988, s dalšími); Almanach Q 2–3; Almanach Q 4 (oba 1991, s dalšími); J. Palivec: Strach jsem měl, ale nebál jsem se... (bibliofilie, 1992); H. Heine: Lorelei (výbor, Bratislava 1992, překl. Ľ. Feldek); Čtyři vzpomínky na Františka Halase (bibliofilie, 1993); Almanach Q 5: ohlédnutí in memoriam (1994, s dalšími); Ch. Morgenstern: Nočný spev rýb (výbor, Bratislava 1994, překl. Ľ. Feldek); Almanach Q 6. Teď a nyní (1996, s dalšími); Vivat Academia (1997, s M. Plešákem a J. Ruszelákem); Duše Brna (1998, též anglicky s tit. The Spirit of Brno, 2. dopl. vyd. 2006); Q 2000. Almanach Q: Q.(B.).F.F.F.Q.S.: quod (bonum), felix, faustum, fortunatumque sit. 7 (2000, s dalšími); Dokořán - Dílo Františka Halase v tvorbě českých malířů a grafiků (bibliofilie, 2001); Dílo Františka Halase: Dílo F. Halase (6 sv., 1968–83, 2001; sv. 3–5. s F. X. Halasem, sv. 6 s Janem Halasem).
Příspěvky ve sbornících, almanaších a katalozích: Roztrhané panenky (1942, antedat. 1937, ree. in časopis Aluze 2001, č. 1); Václav Zykmund (katalog, 1945, s dalšími); J. Istler: Pavučiny (katalog, 1945, s Z. Lorencem); A zatím co válka (1946, s dalšími); Souborná výstava Josefa Istlera (katalog, 1946, s K. Teigem a Z. Lorencem); P. F. 1947 (1947); Žijeme 1947 (1947); Skupina Ra (1947, s dalšími); Bohdan Lacina (katalog, 1948, s Z. Lorencem a J. M. Tomešem); Ota Janeček: Práce z roku 1948 (katalog, 1949, s V. Volavkou); Výstavní list Domu umění v Brně (katalog, 1949, s dalšími); Ota Janeček (katalog, 1950, s L. Jiřincovou); Náš Majakovskij (1950); SSSR v československé poezii (1950); Miroslav Netík: Umění doby (katalog, 1950); Z dílny malíře Miroslava Netíka (katalog, 1954); František Emler: Obrazy z Vysočiny (katalog, 1956); Krajina a lidé v díle Alfreda Kubina (katalog, 1957, s F. Holešovským); Básnický almanach 1957 (1958); Děti ho mají rády (1959); Španělský podzim Františka Halase (katalog, 1959); V. Reichmann: Photolyrik (katalog, 1960); Stránky z deníku (1960); Šenk / Dobiáš / Hadlač. Plastiky; oleje; grafika (katalog, 1960); Profil 58 (katalog, 1961); Dvacáté století (1962); Každou vteřinu (1964); Brno (1964, texty k fotografiím Budíka, Hrubého a V. Reichmanna, s texty J. Skácela); Bohdan Lacina. Obrazy 1945–1964 (katalog, 1964, s J. M. Tomešem); J. Hadlač: Dřevoryty (katalog, 1965); Přišel čas (1965); Refrény země (1965); Rozhlasové hry (1965, zde hra Zvědavost); Český brevíř lásky (1966); Snímky krajiny poezie (1966); Kunštátské akordy (1966); Bohdan Lacina. Obrazy a pastely 1965–1967 (katalog, 1967, s dalšími); Pád do výšky (1967); Leninia (1967); Magnetická pole (1967); Sto tváří lásky (1968); Divadlo je divadlo (1969); Stavba ve výši (1970); Arnošt Budík: La poésie surréaliste tcheque et slovaque (Brusel 1972); Slovníček literárních pojmů (1976, pod jm. F. Tenčíka); Sto let české knihovny ve Znojmě (1978, pod jm. Jan Hanzálek a kol.); Le domaine poétique international du surréalisme (Paříž 1978); Brecht in sozialistischen Ländern (Berlin 1981); Nadrealizm europejski (Warszawa 1981); Jiří Mahen, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983); P. Král: Le surréalisme en Tchécoslovaquie (Paris 1983); J. Klápště: Grafika (katalog, 1983, s J. Hilčrem); Karel Valter: Obrazy 1970–1982 (katalog, 1983, s dalšími); Karel Valter: Tvorba z let 1968–1983 (katalog, 1984, s dalšími); Putování Múzy Thálie (1984); Jan Rajlich: Ruby (katalog, 1985); Vesmír básníka (1985); Dada (monografie, antedat. 1983, vyšlo 1986); Vilém Reichmann: Grafogramy (katalog, 1986); Stopy Miroslava Štolfy (katalog, 1986); Jaroslav Klápště: Grafika (katalog, 1986); Hans Arp: mušle a deštníky (katalog, 1986, i překlady); Almanach Světové literatury (1986); Jak lomikámen v dešti (1987); František Halas, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); Klára Bočkayová (katalog, 1987); Karel Vaca (katalog, Bolzano 1987); V. Komárek: Graphik (něm., monografie, Lipsko 1987, překlad E. Thiele); Preclíkova Generace avantgardy (katalog, 1987, s J. Hekem a I. Zhořem); Vlasta Baránková (katalog, 1987); Miroslav Šimorda: Mezi černou a bílou (katalog, 1987); Josef Ruszelák: Obrazy, kresby, grafika (katalog, 1987); Vysočina Viléma Reichmanna (texty k fotografiím V. R., 1988); Václav Bláha: Nepřetržitá báseň (katalog, 1988); E. Fila: Agfachrome (něm., katalog, 1988, s dalšími); M. Koreček: Fokalky (katalog, 1988); Karel Veleba: Obrazy (katalog, 1988, s J. Vránovou); M. Koreček: Phantomasia (něm., katalog, Berlín 1989); Olbram Zoubek: Reliéfní otisky (katalog, 1989); Jaroslav Klápště: Obrazy - grafika (katalog, 1989, s I. Kořánem); Josef Jíra, Jaroslav Klápště, Vladimír Komárek: Grafika, objekty (katalog, 1989); Karel Valter: Oleje, tempery, papírotisky (katalog, 1989, s dalšími); K. Vaca: Výběr z díla (katalog, 1989); Odarci ze skóry (Varšava 1989); Jánuš Kubíček: Obrazy (katalog, 1989); Jaroslav Klápště: Grafika (katalog, 1990); Karel Vaca: Filmové plakáty (katalog, 1990); Ida Vaculková: Bilder, Keramik (něm., katalog, 1990 Bochum, s dalšími); Jiří Kolář: Koláže, knihy, dokumenty (katalog, 1991); Miroslav Štolfa (katalog, 1991); Miroslav Štolfa (katalog, 1991, s dalšími); Karel Valter: Obrazy (katalog, 1991, s dalšími); Václav Bláha a... (katalog, 1992, s B. Holým); Weltai, gepellt (Vídeň 1992); Vít Obrtel: Architektura, polygrafie, nábytek (katalog, 1992, s dalšími); Václav Tikal (katalog, 1992, s dalšími); Světlo v tmách. Divadlo hudby Olomouc 1968–1989 (katalog, 1992, s dalšími); Václav Tikal (katalog, 1993, s dalšími); Lyrikentreffen (Münster 1993); Oleg Sus redivivus (1994); Jan Vičar (katalog, 1994); Jaroslav Klápště: Grafika (katalog, 1994, s dalšími); M. Matoušek: Vyznání (katalog, 1995, zde básně z cyklu Okolo Vysočiny); Jaroslav Klápště: Obrazy a grafiky (katalog, 1995, s dalšími); Umění frotáže (1995); Milada, Antonín, Arna Juračkovi (katalog, 1995, s dalšími); Karel Valter: Obrazy (katalog, 1995, s dalšími); Milan Bočkay: Naruby (katalog, 1996, s dalšími); Karel Vaca: Obrazy scénické a kostýmní návrhy filmové plakáty (katalog, 1996); Bohuslav Reynek 1892–1971 (katalog, 1996, s J. Šerých); Alfred Kubin 1877–1959 (katalog, 1996, s dalšími); Miroslav Matoušek. Voda, kámen, dřevo (katalog, 1996); Rudolf Kundera (katalog, 1996, s dalšími); Heidelberg – 708 Km – Brünn (něm., katalog, 1997, s dalšími); Informel a skupina Cobra ze sbírek bochumského muzea (katalog, 1997, s dalšími); Jaroslav Škarohlíd: kresba a grafika (katalog, 1997, s V. Zykmundem); Lásky a nelásky. 61 současných českých spisovatelů o lásce (1998); Takový byl Matal. Vzpomínky malířových přátel (1998, s dalšími); Sdružení Q. Nebe, peklo, ráj (katalog, 1998); Z pařížských dopisů Jana Zrzavého (bibliofilie, 1998, s dalšími); Klára Bočkayová: Jesenní anjeli / Fall angels (katalog, 1998, s dalšími); VII. mezinárodní sochařské symposium Dřevěná plastika, Žďár nad Sázavou (1998, s dalšími); Ludmila Jandová: obrazy (katalog, 1998, s M. Hlaváčkovou); Dem Erinnern eine Chance (Kolín nad Rýnem, 1998); Jaroslav Klápště: malíř a grafik (katalog, 1999, s dalšími); Osobnosti českého grafického designu. Václav Bláha (katalog, 1999, s dalšími); Vladimír Komárek: Obrazy a grafiky (katalog, 1999); Karel Hynek Mácha – očima grafiků (bibliofilie, 1999); Karel Valter (katalog, 1999, s dalšími); Václav Zykmund (katalog, 1999, s dalšími); Živly – Olga Hudečková, Josef Ruszelák (katalog, 1999); Josef Ruszelák: Pyromachie a reliéfní tisky (katalog, 2000, s E. Turnovským); František Doležal (1910–1989): Komorní výběr z díla (katalog, 2000, s dalšími); Antonín Juračka: až 2000 (katalog, 2000, s dalšími); Jan Rajlich – koláže, grafiky, plakáty 1971–2001 (katalog, 2001, s R. Postlem); Ryby katedrál (2001); Výtvarná Vysočina (katalog, 2001, s J. Mackem); Bohdan Lacina: Obrazy (katalog, 2002); Za Vladimírem Komárkem (katalog, 2002); Sedm a půl století. Stati o historii, kultuře a umění žďárského kláštera (2002, s dalšími); Pegasovo poučení (2002); Anthologie de la poésie tcheque contemporaine (Paříž 2002); Jaroslav Škarohlíd – Podzimní zahrady (monografie, 2003, s dalšími); Sdružení Q (katalog, 2003, s P. Oslzlým); Emanuel Ranný: Grafika (katalog, 2004, s dalšími); Mezi námi skupinami. Konfrontace brněnských tvůrčích skupin šedesátých let (katalog, 2004, s dalšími); Portrét české společnosti na prahu Evropy (2004, s dalšími); Od záchvěvu k erupci. Karel Frauknecht a dynamická malba v Plzni (katalog, 2004, s dalšími); Vít Ondráček (katalog, 2004, s J. F. Typltem); M. Matoušek: Neskončený takřka svět (monografie, 2005); Bohumír Matal (monografie, 2006, s dalšími); Václav Bláha: život s knihou (monografie, 2006, s dalšími); Bohdan Kopecký (katalog, 2006); Po městě, jež je mi souzeno (2007); Přednášky o divadle a umění (2007); 6x nejen o divadle (2011); Vladimír Komárek známý neznámý (2011).

LITERATURA

Knižně: Zlomky L. K. (rozhovory s L. K., 1993, ed. J. Hoblík, zde též bibliografie); Ludvíku Kunderovi k pětaosmdesátinám (2005); B. Srba: Více než hry. Dramatická tvorba Ludvíka Kundery (2006).
Studie a články: J. Kopecký: Malá úvaha na okraj hry, in L. K., Totální kuropění (1962), též in J. K., Dramatický paradox (1963); J. Dewetter: Slunce musí být kulatééé, ZM 1963, č. 12; D. Jeřábek: Emocionální hodnoty brechtovského divadla a první hra Ludvíka Kundery, sb. Cesty k dnešku (1964); Z. Kožmín: Lyrika bez závorek a v závorkách. Poezie Ludvíka Kundery, sb. Cesty k dnešku 2 (1966); B. Srba: Lyrické drama L. K., Program 1986/87, č. 3; Příloha časopisu Dramatické umění 1986, sv. 11 (věnováno hře Labyrint světa a lusthauz srdce); Z. Pešat: Ra literatura, in Skupina Ra (1988, katalog výstavy); Z. Drahoš: Několik poznámek k poezii L. K., in XVIII. mikulovské sympozium 1988 (1989); J. Hek: L. K. – život a dílo v tvůrčím pohybu, Duha 1990, č. 1; Z. Kožmín: Do slov, in L. K., Spád věcí a jiné básně (1992); E. Juliš: Místo doslovu, in L. K., Pády (1992); Z. Kožmín: doslov, in L. K., ROK 1993, č. 1 (celé číslo věnované L. K.); F. Všetička: Zázněje pro Ludvíka Kunderu, in F. V., Vnitřní vitráže (1996); Literaturwissenschaftliches Kolloquium anlässlich der Verleihung des Andreas-Gryphius-Preises 1998 an Milo Dor und Ludvík Kundera (sborník, Jena 1999); T. Kubíček: Ludvík Kundera, Duha 2000, č. 1; J. Žák: Hovory o knihách (2000); A. Štěrbová: Dramatické texty Ludvíka Kundery z let 1961–1970, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Philologica 2000, sv. 72. (Studia bohemica, sv. 8); Z. Hrabica: Jak jsem je poznal (2001); A. Štěrbová & T. Lazorčáková: Umělecké osobnosti brněnského rozhlasu (2001); E. Šlapanská: Jak jsem je znala (2002); J. Munzar: Ludvík Kundera překladatel, in Český překlad 1945–2003 (2003); H. Jurman: Nesmazatelné stopy (2004); M. Hynšt: Poema o nehrdinství (K uvedení Totálního kuropění Ludvíka Kundery), in M. H., Od divadelního eseje k divadelnímu tvaru 2 (2006); F. Valouch: Ludvík Kundera na Hoře dění, in Z paměti literární Olomouce 2 (2006); Z. Fišer: Brecht píše česky aneb Zamlčovaný překladatel Ludvík Kundera, in Literatura určená k likvidaci III (2006); Literka 2007 (vánoční číslo časopisu věnované L. K.); J. Brabec: Laudatio na Ludvíka Kunderu, Dokořán 2009, č. 52; M. Chocholatý: Básnické horizonty L. K., in Bezpodmínečné horizonty (2010).
Recenze: Živly v nás: A. M. Píša, Kytice 1947, č. 3; Zd. R. (= Z. Rotrekl), Akord 1946/47, č. 6; J. Vladislav, Lidová kultura 1946, č. 42; G. (= F. Götz), Národní osvobození 10. 12. 1946; ed (= E. Drmola), Rovnost 13. 4. 1946 * Konstantina: ok (= O. Kryštofek), Doba 1947, č. 8; J. H. (= J. Hrabák), List sdružení moravských spisovatelů 1946, č. 7–8; J. Vladislav, MF 6. 12. 1946; ah (= A. Holas), Rovnost 5. 5. 1946 * Napospas aneb Přísloví pro kočku: J. Morák, My 48, č. 28; J. H. (= J. Hrabák), List sdružení moravských spisovatelů 1947/48, č. 3-4 * Laviny: V. Kalivoda, LD 28. 1. 1948; J. H. (= J. Hrabák), List sdružení moravských spisovatelů 1947/48, č. 3-4 * Německé portréty: V. Feldstein, LitN 1956, č. 49; V. Kafka, MF 31. 10. 1956; dš (= D. Šajtar), Nová Svoboda 21. 10. 1956; B. M. (= B. Mencák), HD 1956, č. 12; J. Žáček, Křesťanská revue 1956, č. 9; K. Krejčí, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 1957, řada D – Literární věda, č. 4 * Záznamy a promluvy: F. Vrba, LitN 1962, č. 4; M. Blahynka, Kultura 1962, č. 3; Z. Kožmín, Plamen 1962, č. 3; O. Rafaj, ČK 1961, č. 12; M. Vacík, RP 2. 9. 1962; J. Hrabák, Rovnost 25. 11. 1961; R. Matys, Práce 31. 1. 1962 * Totální kuropění: B. M. (= Bohumír Macák, HD 1961, č. 8; S. Machonin, LitN 1961, č. 38; J. Opavský, Plamen 1961, č. 8; J. Kopecký, DivN 1961, č. 26 *Letní kniha přání a stížností: F. Vrba, LitN 1963, č. 18/19; O. S. (= O. Sus), KT 1963, č. 18 * Korzár: L. Suchařípa, DivN 1962/63, č. 23; V. Kudělka, HD 1963, č. 6 + č. 8; J. Kopecký, RP 21. 5. 1963; K. Bundálek, Rovnost 19. 4. 1963 + 5. 5. 1963; O. Rydlo, MF 5. 5. 1963; vpa (= V. Pazourek), SvSl 20. 4. 1963; rč, LD 25. 4. 1963; M. Uhde, Divadlo 1963, č. 9; M. Rejnuš, HD 1964, č. 6 * Historie Velikého Okresního Kýžala: mir (= ??), LD 30. 5. 1963; V. Havel, LitN 1963, č. 47; V. Janovic, Plamen 1963, č. 7; F. T. (= F. Tenčík), ZM 1963, č. 10 * Mít zelené tělo: J. Novák, MF 9. 7. 1964 * Nežert: Z. Hořínek, Divadlo 1964, č. 2 * Tolik cejchů: Z. Kožmín, HD 1966, č. 12, týž, LitN 1967, č. 7; K. Milota: Útěk do poezie, Plamen 1967, č. 1; -ü- (= T. Müllerová), Impuls 1967, č. 1 * Zvědavost: D. Jeřábek, DivN 1966, č. 20/21; V. Pazourek, SvSl 1. 4. 1966 * Odjezd: M. Blahynka, KT 1968, č. 17; Z. Kožmín, HD 1968, č. 2; P. Pešta, Rovnost 13. 2. 1968; M. Petříček, LitL 1968, č. 12 * Fragment: F. Valouch, ČK 1968, č. 8; Z. Kožmín, HD 1968, č. 1; I. Jelínek, Studie (Řím) 1968, č. 1 * Hruden: M. Blahynka, Rovnost 2. 8. 1986; Z. Heřman, Tvorba 1986, č. 23, příl. Kmen; A. Kopřivová, Brněnský večerník 10. 4. 1986; M. Reisel, Romboid 1987, č. 4 * Chameleon aneb Josef Fouché: (sr) (= F. Schildberger), Rozhlas 1987, č. 40 * Malé radosti: Z. Kožmín, List pro literaturu 1990, č. 4; M. Vacík, NK 1991, č. 14; sol (= L. Soldán), SS 5. 4. 1991; I. Slavík, LD 15. 6. 1991; Z. Lorenc, Tvar 1991, č. 19; J. Trávníček, Rok 1991, č. 5 * Ptaní: B. Marčák, Rovnost 23. 10. 1990 * Napříč Fantomázií: P. A. Bílek, NK 1992, č. 24; Z. Lorenc, Tvar 1992, č. 42 * Ztráty a nálezy: P. A. Bílek, NK 1992, č. 11; M. Zelinský, Tvar 1992, č. 23; M. Pokorný, Prostor 29. 7. 1992; I. Slavík, LD 24. 6. 1992; Z. Kožmín, Večerník 18. 8. 1992 * Gedichte: L. Soldán, LD 21. 10. 1992 * Spád věcí a jiné básně: M. Trávníček, LD 8. 4. 1993; J. Wiendl, Tvar 1994, č. 3 * Pády: M. Trávníček, LD 20. 2. 1993; Z. Lorenc, Tvar 1993, č. 11; I. Harák, Severočeský regionální deník 29. 6. 1993 * Řečiště: J. Šimůnek, SS 4. 5. 1993; M. Petříček, Tvar 1993, č. 21; Z. Pešat, LitN 1993, č. 26; V. Petrbok, Souvislosti 1993, č. 4/5 * Bez názvu: R. Matys, NK 1994, č. 42; Z. Lorenc, Tvar 1994, č. 19; * Hádvěó aneb Samá voda: MV (= M. Vacík), NK 1994, č. 46 * Sny též: J. Wiendl, NK 1995, č. 48; bm (= ??), SS 22. 11. 1995; Z. Kožmín, Rovnost 24. 1. 1996 * Úhledná džungle: J. Šimůnek, SS 26. 1. 1996; M. Exner, Tvar 1996, č. 10 * Vůně soli: V. Petrbok, Souvislosti 1998, č. 3/4 * Ve vánici: J. Suk, NK 1998, č. 21; A. Štěrbová, Aluze 1999, č. 1 * Králové, zločinci, mágové: M. Jungmann, NK 1999, č. 20; M. Bauer, Tvar 1999, č. 17 * Brecht: Z. Hořínek, Divadelní revue 1999, č. 4; M. Martinovský, Kam v Brně 2000, č. 11 (příl. Kam); V. Závodský, Duha 2000, č. 3 * Napospas: P. Švanda, Rovnost 7. 1. 2000; J. Suk, NK 2000, č. 3; M. Bauer, Tvar 2000, č. 4 * František Halas: P. Švanda, Rovnost 22. 3. 2000; M. Doležal, LitN 2000, č. 14; J. Suk, NK 2000, č. 15; J. Trávníček, Tvar 2000, č. 11 (zde též M. Bauer); J. Chrobák, Aluze 2001, č. 1 (zde) * Berlin: vs (= V. Strebel), Prager Zeitung 2000, č. 51/52 * Piju čaj: T. Ruta, LitN 2003, č. 47; O. Hojda, Souvislosti 2004, č. 1; Z. Bubnová, Tvar 2004, č. 11 * Mrznoucí mrholení: F. Valouch, LitN 2005, č. 16; K. Kolařík, Tvar 2005, č. 8 * Různá řečiště (A + B): K. Kolařík, Tvar 2005, č. 13 (zde též M. Jungmann); M. Bauer, Aluze 2005, č. 3; I. Harák, Weles 2006, č. 24/25 * Noc a sen a modro: A. Bžoch, Slovenská literatúra 2005, č. 6 * Onde: L. Soldán, Kam v Brně 2009, č. 2 (příl. Kam); J. Gabriel a P. Král, Tvar 2010, č. 6.
Rozhovory: V. Jestřáb, KT 1963, č. 10; J. Lederer, ZN 31. 8. 1963; r (= J. Rejzek), SvSl 24. 2. 1963; J. Hořec, Taneční hudba a jazz 1964/65; V. Burda, LitN 1967, č. 19; dfk (= J. Dufek), Rovnost 23. 7. 1967; J. Souchop, LD 11. 3. 1970; J. Hoblík, Kmen 1989, č. 26; J. P. Kříž, Scéna 1989, č. 4; Z. Drahoš, List pro literaturu 1990, č. 1; J. Souchop, Tvar 1990, č. 3; J. Kašpar, Tvorba 1990, č. 23; J. Suchomelová, Moravské noviny 1991, č. 21; F. Schildberger, LidN 30. 7. 1992, příl. Národní 9, č. 31; D. Perstická, Duha 1993, č. 3; M. Šádková, Interview 1993, č. 12; J. Kašpar, Mladý svět 1996, č. 6; J. Meier, Čtenář 1996, č. 7/8; J. Tuček, Rovnost 22. 1. 1997; P. Bilík & M. Stöhr, Host 1999, č. 7; J. Slomek, LidN 26. 2. 2000; J. Halas, Týdeník Rozhlas 2000, č. 15; J. P. Kříž, Právo 18. 3. 2000; K. Blažek, Duha 2002, č. 2; D. Kaprálová, Tvar 2005, č. 7; J. Kolář, DivN 2005, č. 22 (příl. Čtení na konec roku, též in 12x v hlavní úloze, 2010); M. Kratochvílová, Duha 2007, č. 4; J. Machalická, LidN 10. 1. 2008; A. Horáčková, MFD 10. 10. 2009, příl. Víkend; K. Kadlecová, Reflex 2009, č. 4; J. Nešporová in Slovo za slovem (2012).
K životním jubileím: F. Holešovský, Zprávy Spolku českých bibliofilů 1980, č. 2; bm+bg, Brněnský večerník 22. 3. 1990; T. Mazáč, LD 22. 3. 1990; J. Tvrzník, MF 23. 3. 1990; J. Hilčr, NK 1990, č. 12; B. Srba, SS 22. 3. 1990; B. Marčák, Rovnost 22. 3. 1990; M. Pokorný, MFD 22. 3. 1995; L. Sedláková, Denní Telegraf 22. 3. 1995; J. Šimůnek, SS 22. 3. 1995; E. Sokol, Rovnost 22. 3. 1995; M. Trávníček, Zprávy spolku českých bibliofilů 1995, č. 1/2; jmc (= J. Machalická), LidN 24. 3. 2000; R. Burián, Rovnost 22. 3. 2000; P. Šrut, Právo 17. 3. 2005, příl. Salon č. 409; D. Kaprálová, MFD 18. 3. 2005; O. Horák, LidN 22. 3. 2005; B. Rychlík, LidN 20. 3. 2010; V. Slíva, Host 2010, č. 3.
Nekrology: O. Horák + J. Gabriel, HN 18. 8. 2010; J. Rambousek + M. Uhde, MFD 18. 8. 2010; J. Machalická, LidN 18. 8. 2010; F. Valouch, LitN 2010, č. 34; E. Schreiber, LitN 2010, č. 36; M. Štědroň, Kontexty 2010, č. 4; M. Plešák, Zvuk 2010, podzim–zima; M. Trávníček, Texty 2010, č. 52.

Autor hesla: Jaroslav Med (1995)
Aktualizace hesla: 7. 4. 2016 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu