LIST PRO LITERATURU
List sice uveřejňoval i ukázky z připravované produkce nakladatelství Blok, neměl však charakter nakladatelského časopisu. Zpočátku představoval hlavně autory, kteří doma nesměli být dlouho vydáváni, a přetiskoval texty ze starších vydání, zvláště exilových a samizdatových, popř. z rukopisů (mj. básně Ivana Blatného, Václava Renče, Zdeňka Rotrekla, Ivana Slavíka, Jana Zábrany, eseje Jana Čepa a Jindřicha Chalupeckého, fejetony Jaroslava Durycha, ukázky z próz Edvarda Valenty vydaných v zahraničí apod.; většinu ukázek doprovázel stručný medailonek nebo kritický esej). Záběr časopisu se postupně rozšiřoval, vedle známých (především moravských) autorů se v něm objevovali i literáti mladší a začínající (obvykle jim byla vyhrazena zvláštní dvoustrana). Z básníků se v listu několika texty prezentovali Aleš Andryszák, Antonín Čermák, Jiřina Hauková, Miroslav Huptych, Emil Juliš, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Antonín Přidal, Pavel Řezníček, František Schildberger, Jiří Staněk, Aleš Sumec, Jaromír F. Typlt, Zdena Zábranská aj., z prozaiků Ivan Kříž (ukázky z nevydaného románu Dcera Herodesova), Věroslav Mertl, Marek Nekula a Josef Souchop, z esejistů Vladimír Čermák a Pavel Švanda.
Literárněkritické články a recenze psali Sylva Bartůšková, Mojmír Grygar, František X. Halas (přednáška Ideový konflikt mezi křesťanstvím a komunismem ve světle života a díla Františka Halase – č. 7-8/1990), Karel Komárek, Zdeněk Kožmín (mj. Zahradníčkův básnický vesmír – č. 6/1990), Ludvík Kundera (úplný text jeho neprosloveného diskusního příspěvku na II. sjezdu SČSS v roce 1956, který tehdy Literární noviny otiskly ve zcenzurované podobě, uváděl první číslo časopisu), Jaroslav Med, Miroslav Petříček, Jiří Poláček, Robert B. Pynsent (Kohout a banalizace brutality – č. 9/1990), Milan Suchomel, Jiří Trávníček aj. Obsah listu doplňovaly občasné rozhovory (mj. s Miroslavem Červenkou, Emilem Julišem, Ivanem Křížem, Ludvíkem Kunderou, Františkem Listopadem, Janem Trefulkou) a překlady (jako překladatelé vystupovali nejčastěji Jaroslav Bránský, Josef Suchý, Zdeněk Volný). Blokem příspěvků redakce připomněla nedožitá jubilea moravských básníků – Oldřicha Mikuláška (č. 2/1990, mj. řeč Jiřího Opelíka na večeru k básníkovým 75. narozeninám), Jana Zahradníčka (č. 6/1990, mj. básně ze sbírky Dům Strach a deníkové záznamy z vězení) a Jana Skácela (č. 7/1990).
Časopis nebyl členěn na rubriky, ale několik závěrečných stran bylo vyhrazeno recenzím a vnitřní strana zadní obálky fejetonům.