Slovník české literatury po roce 1945

Věroslav MERTL

* 30. 3. 1929, Chrášťany (u Týna nad Vltavou)

† 20. 5. 2013, České Budějovice

Prozaik, básník, esejista a publicista

Otec byl vrchním četnickým strážmistrem. Do roku 1938 žila rodina v Kolodějích nad Lužnicí, poté do roku 1958 v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic. V letech 1944–1945 byl Mertl totálně nasazen jako zemědělský dělník. Od roku 1945 Mertl studoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích (mat. 1949), poté, kromě dvouleté vojenské služby (1951–1953), až do roku 1968 pracoval jako úředník v různých podnicích v Českých Budějovicích. V letech 1968–1970 byl redaktorem českobudějovického nakladatelství Růže, v letech 1971–1991 působil jako tajemník Okresního výboru Československé strany lidové v Českých Budějovicích. Roku 1972 uzavřel druhý sňatek se sochařkou Aranou Mertlovou (1938–2009, dříve Klimentovou). Od roku 1992 byl v důchodu, žil v Českých Budějovicích.

Od roku 1946 přispíval zejména do periodik Mladé proudy, Československý rozhlas, Svobodné slovo mladých, Lidová demokracie, dále Sešity pro mladou literaturu, Obroda, Arch (v roce 1969 byl jeho spoluzakladatelem), Naše rodina, od 90. let Akord, Proglas, Literární noviny, Host, Perspektivy (příloha Katolického týdeníku), Setkání, Prostor a Českobudějovické listy. Pravidelně spolupracoval s Československým, respektive Českým rozhlasem (fejetony, literární pásma, v roce 2004 „rozhlasové paměti“ Časy a nečasy), jehož plzeňské studio uvedlo Mertlovu hru Pád jasnovidce (2002, r. Otakar Kosek). – Svými texty doprovázel katalogy výstav a výtvarné publikace svých přátel malířů a fotografů (Jan Halla, Jiří Müller, Bohuslava Maříková ad.). – V roce 1979 obdržel zahraniční cenu polského nakladatelství Pax, v roce 1996 byl nominován českým PEN-klubem na Cenu Karla Čapka. Za román Hřbitov snů a za esejistickou tvorbu mu byla v roce 2001 udělena Státní cena za literaturu. – Užíval šifer (A), r, rtl, m, (M), tl, vm.

Převážná většina Mertlových próz se odehrává na venkově, jejich jednoduchý syžet je často prokládán lyrickými a meditativními pasážemi a tematicky zpravidla směřuje k hledání nadčasových hodnot, v jejichž absenci vidí křesťansky založený autor jeden z nejpodstatnějších problémů současnosti. Pod zdánlivě banálním povrchem každodennosti objevuje Mertl existenciální napětí mezi žitou skutečností a touhou po přesahu, jímž by hrdinové jeho příběhů dosáhli smíru i s absolutnem. Tento akcent ještě podtrhuje prožitek plynoucího času, literárně tematizovaného vrstvou reminiscencí, v nichž hrdinové hledají především svou zakotvenost v rodném kraji (Dům mezi větrem a řekou). Mertl tak vědomě navazuje na Jana Čepa, s nímž jej sbližuje také snaha po jazykové čistotě a významové prostotě. Modelovou prózou, obnažující problém moci a lidské přizpůsobivosti, je román Rezavý déšť: absurdní vize vesnice, v níž nacistická armáda na konci války inscenovala své „vítězství“. Snaha zobrazit výjimečného jedince přiblížila Mertla k tradičnímu typu psychologické prózy, soustřeďující se na analýzu psychických procesů (Pád jasnovidce). Prozaický průhled do života několika postav z jednoho maloměsta, Hřbitov snů, je bolavým i moudře smířeným pokusem o románové zúčtování s etickými výzvami půlstoletí, které se rozprostřelo mezi koncem protektorátu a euforickým obdobím po listopadu 1989. Osudová štafeta proher a zisků je v románu předávána z generace na generaci, není vykoupena ani smrtí, ale paradoxně právě její perspektivou je zásadně odlehčena.
V deníkových textech (v prvním i druhém svazku Kruhů pod očima) i v rozsáhlé tvorbě publicistické (Přemítání o věcech vezdejších), přihlašující se k odkazu Karla Čapka a Gilberta Keitha Chestertona, Mertl medituje nad životem i světem a hledá zdroj naděje v křesťanských perspektivách i ve smysluplnosti všedních věcí obklopujících člověka. Vzpomínková kniha Časy a nečasy rekapituluje dětské a studentské momenty autorova života, dává nahlédnout do osudů začínající redaktora a tvůrce, ale vyjadřuje se také střízlivě k normalizační epizodě spisovatele ve funkci tajemníka OV ČSL. Osobní memoáry jsou doplněny čtivými a současně informativními medailony osobností, jež byly tím či oním způsobem v Mertlově životě významné.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Stín blaženosti (PP 1969); Nám po tomto putování (P 1970; přeprac. 1974); Poledne (PP 1971); Sad (PP 1976); Dům mezi větrem a řekou (R 1978); Rezavý déšť (R 1981); Podzimní svit (PP 1984); Pád jasnovidce (P 1986); Mlčení věžních hodin (R 1989); Křížová cesta (EE ke Křížové cestě A. Mertlové, česko-něm. vydání, Freistadt 1993); Kruhy pod očima (deníky, EE, 1995); Zjasněná noc (BB 1995); Přemítání o věcech vezdejších (FF, črty, 1997); Tiché zahrady (FF + medailony 1998); Hřbitov snů (R 2000); Letokruhy (básně v próze 2000); Kruhy pod očima. Druhá kniha deníků, esejů a rozhovorů (2005); Časy a nečasy (vzpomínkové PP a medailony 2005; medailony zčásti převzaty z knihy Tiché zahrady); Šustot smrti (PP výbor, 2007).
Upravil: Jack London: Jerry z ostrovů (1. sešit 1969, 2. sešit 1969, + Božena Plánská, podle J. L., Jerry of the Islands).
Přípěvky ve sbornících a almanaších: Katolická ročenka (1970); Prameny (1973); Almanach jihočeských autorů (1973); Chvály jižních Čech (1976); Tau und Regen zu sein (Berlin 1976); Cyrilometodějský kalendář (1978, 1981); Zur Winterzeit der Welt (Berlin 1980); Unter dem Wolkenhimmel (Berlin 1989); Denní modlitba církve (1993); Krajiny milosti (1994); Stopy blesku (1996); Literatura, vězení, exil (1997); Jak chutná nezávislost (1998); Na ostrzu plomienia (Poznaň 1998); O. F. B. 2001 (Olomouc 2000); Střípky vzpomínek. F. D. Merth očima přátel (Strašín 2000); Mědíc ve dne (2002); Střídavě jasno (2003); Hinter dem Niemandsland (Grünbach 2003).

LITERATURA

Bibliografie: T. Pršínová: Věroslav Mertl. Soupis díla (2011).
Studie a články: M. Trávníček: doslov in Zjasněná noc (1995); J. Med: Nad dílem Věroslava Mertla, Proglas 1996, č. 8 (obsahuje též biografický a bibliografický přehled); M. Trávníček: doslov, in Přemítání o věcech vezdejších (1997); J. Med: Bytostná touha po přesahu. K prozaickému dílu Věroslava Mertla, Host 2001, č. 9; J. Med: Věroslav Mertl – trpěný outsider, in Život je jinde? (2001), též in J. Med: Od skepse k naději. Studie a úvahy o české kultuře (Svitavy-Řím 2006); J. Urbanec: Hlubina bezpečnosti Věroslava Mertla, in sb. Dům v české a polské literatuře (2009).
Recenze: Stín blaženosti: B. F. (= B. Fučík), NK 1969, č. 51–52, též in Píseň o zemi (1994, zde i další stati o V. M.) * Poledne: M. Janů-Veselá (= M. Jungmann), Práce 31. 3. 1971; md (= J. Med), MF 17. 12. 1971 * Sad: V. Vodák, LidD 17. 6. 1976; V. Novotný, ZN 19. 6. 1976 * Dům mezi větrem a řekou: V. Vodák, LD 5. 12. 1978; vln (= V. Novotný), ZN 28. 7. 1979; J. Zizler, LitN 2002, č. 39; M. Trávníček, Aluze 2002, č. 2; M. Hybler, KPRR 2002, č. 24; J. Med, Katolický týdeník 2002, č. 13, příl. Perspektivy č. 3 * Rezavý déšť: V. Vodák, LidD 5. 2. 1982; V. Novotný, ZN 26. 3. 1982; V. Píša, Tvorba 1982, č. 10, příl. Kmen * Podzimní svit: V. Novotný, ZN 19. 1. 1985; J. Lukeš, SvSl 25. 4. 1985; I. Zítková, Práce 4. 10. 1985 * Pád jasnovidce: V. Píša, Tvorba 1987, č. 14, příl. Kmen; V. Novotný, ZN 16. 2. 1987 * Mlčení věžních hodin: E. J. Havlíček, Akord 1989/1990, č. 7; V. Píša, Tvar 1990, č. 38; V. Novotný, ZN 5. 5. 1990 * Křížová cesta: V. Novotný, MFD 29. 4. 1993 * Kruhy pod očima: M. Hanuš, LitN 1995, č. 38; M. Trávníček, Proglas 1995, č. 4; K. Neradová, Katolický týdeník 1995, č. 23, příl. Perspektivy č. 5; K. Křepelka, Host 1995, č. 5; R. Valušek, Skriptum 1995, č. 17/18; I. Slavík, LidN 8. 7. 1995, příl. Národní 9, č. 27; J. Straka, Tvar 1995, č. 12; J. Lukeš, Týden 1995, č. 25; I. Harák, Labyrint 1996, č. 3 * Zjasněná noc: M. Exner, Tvar 1996, č. 2; J. Med: Proglas 1996, č. 1/2; K. Křepelka, Host 1995, č. 6; M. Exner, Tvar 1996, č. 2; J. Med, Prohlas 1996, č. 1/2 * Přemítání o věcech vezdejších: J. Med, LitN 1998, č. 10 * Tiché zahrady: J. Jandourek, LidN 5. 8. 1998; M. Trávníček, Tvar 1998, č. 21; K. Komárek, Host 1999, č. 2; I. Harák, Babylon 1999/2000, č. 7, příloha Literární a výtvarná příl., č. 2/2000 * Hřbitov snů: J. Med, Katolický týdeník 2000, č. 35, příl. Perspektivy, č. 8; A. Haman, NK 2000, č. 27; P. Studnička+V. Novotný, Tvar 2000, č. 16; R. Václavík, Host 2000, č. 9; M. Jungmann, LitN 2001, č. 47 * Kruhy pod očima. Druhá kniha deníků, esejů a rozhovorů: J. Med, Katolický týdeník 2006, č. 1, příl. Perspektivy, č. 1 * Časy a nečasy. Malé paměti: J. Med: Katolický týdeník 2006, č. 9, příl. Perspektivy, č. 5 * Šustot smrti: M. Trávníček, Katolický týdeník 2008, č. 20; J. Urbanec, LitN 2008, č. 20.
Rozhovory: (ZA), Naše rodina 1993, č. 51; B. Pirnosová, Českobudějovické listy 3. 6. 1994; S. Neradová, Českobudějovické listy 4. 4. 1996; J. Rulf, Reflex, 1997, č. 31; P. Bubeníček, Proglas 1999, č. 3, příl. Literární příloha, č. 1; (pir), Českobudějovické listy 11. 4. 2000; M. Váňová, HN 26. 10. 2001; M. Stöhr + T. Reichel, Host 2001, č. 9; R. Gális, Večerník Praha 23. 9. 2002; M. Doležal, Katolický týdeník 2002, č. 13, příl. Perspektivy, č. 3; V. Stibor, Dokořán 2008, č. 48; A. Palán, Katolický týdeník 2010, č. 27/28.
K životním jubileím: Z. Mráz, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 1989, č. 3; (zj) = (Z. Janík), LidN 31. 3. 1999; J. Suk, NK 1999, č. 13; J. Med, Katolický týdeník 2009, příl. Perspektivy, č. 9; H. Hosnedlová, Dokořán 2009, č. 50.
Archiv: Osobní fond: LA PNP (soupis J. Schreiberová, 2012).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Jaroslav Med (1998); Klára Kudlová (2007)

Aktualizace hesla: 11. 6. 2013 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 11. 6. 2013 (mlp)

zpět na hlavní stranu