Slovník české literatury po roce 1945

PROSTOR

1982 - (dosud)

Původně samizdatovou společensko-kulturní revui, úpravou i strukturou rubrik připomínající exilové Svědectví, založil v červnu 1982 Aleš Lederer. Od počátku byla koncipována jako čtvrtletník, ale vycházela nepravidelně (celkem 12 samizdatových čísel). Z konspiračních důvodů byl jako místo vydání udáván Hradec Králové, ale časopis vycházel v Praze. K jeho zakladatelům vedle Aleše Lederera patřili Jiří Hapala, Ivo Kačaba, Jan Štern ml. a Jan Vávra, dalšími spolupracovníky byli mj. Jiří Novotný, Petr Pithart, Jiří Sirotek a Rudolf Starý. Z důvodu utajení před totalitním režimem byli členové redakce i přispěvatelé uváděni po celé samizdatové období pod pseudonymy (šéfredaktor Lomikar Drábek, zodpovědný redaktor Eduard Pohrobek a od č. 4 Mstirad Pohrobek, zástupce šéfredaktora Petr Snaživý; Aleš Lederer publikoval pod pseudonymem Josef Horváth, Jan Štern jako Jiří Boleslav, Jan Vávra jako Hugo Pludek a Kryštof Pochybný apod.) Od roku 1990 vychází Prostor tiskem; v roce 1994 bylo vydávání z finančních důvodů pozastaveno a obnoveno až v září 1996 (č. 31). Jako oficiálně vycházející časopis začínal Prostor upravenými a doplněnými vydáními samizdatových čísel 11 a 12. I v této etapě zůstal vůdčí osobou listu Aleš Lederer (vydavatelem bylo jeho nakladatelství Prostor), v redakci (popř. redakčním kruhu) dále působili mj. Milan Hanuš, Josef Kroutvor, Stanislava Přádná, Rudolf Starý, Jan Vávra. Od č. 22 (prosinec 1992) se stává šéfredaktorem Rudolf Starý a výkonným redaktorem Milan Hanuš a souběžně od č. 23 dochází k podstatnému rozšíření redakčního kruhu. Od č. 31 je redaktorem (od č. 37 šéfredaktorem) Milan Hanuš, v č. 63/64–65/66 je jako pomocný redaktor uveden Tomáš Koloc, v č. 72–75 a znovu v č. 79–83 je uvedena jako redaktorka Zdena Mejzlíková. Od č. 41 časopis vydává Sdružení pro vydávání revue Prostor.

Revue Prostor procházela dílčími proměnami a modifikacemi, dlouhodobě si však udržuje konzervativní podobu. Zprvu v listu převládala především publicistika se zaměřením na kritiku politiky KSČ a poměrů v normalizované společnosti. V programovém prohlášení kladli jeho autoři důraz na „obrodu naší společnosti (...) formou neustálého prosazování společenského dialogu“. Po neujasněných a proklamativních začátcích, vyzývajících k „obraně svobody, humanity, pravdy“, vytvoření podmínek „samosprávného života“ a „ochraně životního prostředí“, buduje časopis svoji pozici v příklonu k názorovým východiskům konzervatismu a liberalismu, v intelektuální náročnosti a v esejistickém stylu příspěvků. Tyto tendence sílí zvláště po roce 1990. Počínaje č. 13 je pro Prostor charakteristická snaha stát se součástí širšího diskusního fóra o podobě vznikající demokracie a úloze intelektuálů v novém státě. Pozornost autorů se přitom nezaměřuje pouze na české reálie, příspěvky se soustavně věnují i mezinárodní politické scéně.
Původní kmenoví spolupracovníci, narození většinou koncem 40. a začátkem 50. let a působící – až na výjimky – i v období samizdatu v oficiálních společenských strukturách, vnášeli do obsahu listu vedle smyslu pro názorový dialog také tematiku generační sebereflexe (diskuse o generaci v č. 13, 14, 18) a zpočátku i zálibu v humorných mystifikacích. Většina kmenových autorů, byť se jejich okruh postupně obměňuje, přispívá průběžně do všech profilových rubrik časopisu. V publikovaných studiích je patrné vědomí trvalých, konzervativních hodnot, pojednávaná témata jsou ovšem předkládána způsobem leckdy provokativním či dokonce kontroverzním. Politologické a sociologické studie se zabývají především otázkami fungování demokratického státu a společnosti; zájem o porozumění době a prostoru, v němž žijeme, se postupně prohluboval a časopis začaly profilovat také studie opírající se o jungiánskou psychologii a psychiatrii, astropsychologii, moderní spiritualitu a esoteriku.
Mezi podstatné příspěvky charakterizující myšlenková východiska časopisu patřily v 90. letech studie Zdeňka Neubauera (mj. Mythus – č. 15) a texty Viléma Flussera. V pozdějších číslech se otázek duchovní situace lidstva a širších sociokulturních a filozofických souřadnic dneška dotýkají mj. příspěvky Bohuslava Blažka, pseudonymního Blumfelda S. M. (Mandala postmoderního vědomí – č. 39/40), tvář časopisu spoluvytvářejí také texty Stanislava Komárka, Šimony Löwensteinové, Zdeny Mejzlíkové aj. Po roce 2000 věnuje časopis značnou pozornost otázkám evropské integrace. Do diskusí a polemik na toto téma v č. 43/44–55/56 přispěli Rudolf Kučera, Šimona Löwensteinová, Aleš Novotný, Petr Pithart, Petr Robejšek a Jacques Rupnik; příspěvky k tomuto tématu se ovšem objevují i v dalších číslech.
Hlavní rubriky časopisu se profilovaly již v období samizdatu. K těm nejpodstatnějším patří Poznámky (později Poznámky a komentáře) a Názor (od roku 1996) s aktuálními reakcemi na společenské a politické události, později v propojení s hlavním tématem čísla (Milan Drápala, Josef Forbelský, Alena Hromádková, Petr Chudožilov, Milan Churaň, Michal Janata, Jiří Jirásek, Jan Jůn, Tomáš Kafka, Stanislav Komárek, Romana Křenková Pavrovská, Vladimír Kučera, Eduard Martin, Aleš Novotný, Martin Pokorný, Radim Seltenreich, Jiří Sirotek, Rudolf Starý, Anna Strunecká, Richard Štencl, Ota Ulč, Vít Urban, Jan Vávra aj.). Obecnější, leckdy ovšem zároveň polemický charakter mají rozsáhlejší příspěvky v rubrice Stati a úvahy, popř. Esej (Ludvík Bass, Blumfeld S. M., Václav Cílek, Roman Erben, Alan Guggenbühl, Josef Herčík, Roman Joch, Stanislav Komárek, Miloslav Král, Zdeněk Neubauer, Ivan Štern, Jan Štern ad.). V rubrice Myšlenkové proudy XX. století, později zvané Myšlenkové proudy, byli mj. představeni Jean Baudrillard, Pierre Bourdieu, Pascal Bruckner, Albert Camus, Viktor E. Frankl, Wolfgang Giegerich, Martin Heidegger, Carl Gustav Jung, Ernst Jünger, Gilles Lipovetsky, Erich Neumann, Richard Rorty, Roger Scruton, Annick de Souzenelle, Paul Tillich, Luigi Zoja aj. Úvahy českých i zahraničních autorů jsou zařazovány též do rubriky Přednáška.
Pravidelně se objevuje rubrika Náš rozhovor (mj. s Blumfeldem S. M., Vojtěchem Ceplem, Paulem Coelhem, Jiřím Gruntorádem, Danielou Hodrovou, Evou Kantůrkovou, Jiřím Kuběnou, Emanulem Mandlerem, Janem Sokolem, Josefem Škvoreckým, Richardem Tarnasem, Johnem Updikem aj.). Problémové příspěvky a panelové diskuse, reflektující aktuální české, ale i světové události a fenomény či myšlenkové proudy jsou zařazovány do rubriky Diskuse a Polemika, obsáhlejší odpovědi různých osobností na shodné otázky (k tématu čísla) zformulované redakcí do rubriky Konfrontace. V č. 11–15 vycházel na pokračování Slovník politického myšlení Rogera Scrutona, název rubriky (Slovník) zůstal zachován i v dalších číslech. Profil časopisu dokreslují rubriky Dokumenty, Příběhy, Reportáž, Fejeton, Anketa, Výročí, Dopisy, názory, polemiky a k tradici politického a filozofického myšlení orientovaná Excerpta (výňatky z významných zahraničních publikací, často kontroverzních, představující v dané problematice nové paradigma). Do rubriky Appendix astropsychologica psal v devadesátých letech (do roku 1996) pravidelně Rudolf Starý, od roku 2001 pak převážně astropsycholožka Soňa Králová.
V č. 2/3–10 se v časopise nepravidelně objevovala beletristická rubrika Literatura, v níž byla původně představovány básnické i prozaické texty z prostředí samizdatu a exilu. Beletrie ovšem vycházela v časopisu i později – opakovaně zde publikovali zejména Zdena Bratršovská a František Hrdlička, Josef Kroutvor, Teofil B. Kulka, Eduard Martin, Lubomír Martínek, Věroslav Mertl, Jan Vávra aj. Souběžně byly publikovány i rozsáhlejší literárněvědné a kritické studie (Jaroslav Petrtýl: Jiří Gruša provokující – č. 2/3; Günther Anders o Franzi Kafkovi – č. 5, Jiří Cieslar o Janu Hančovi – č. 24). Prostřednictvím příspěvků Jiřího Sirotka (Nesnesitelný Milan Kundera – č. 11) zasáhl časopis i do sporů kolem románů Milana Kundery. Ukázky z beletristické tvorby povětšinou nezavedených českých i zahraničních autorů přinášejí rubriky Povídka (popř. Román) a Kultura (poezie). Tato rubrika dále obsahuje příspěvky ke kulturním výročím, rozhovory, referáty o knihách (Václav Cílek, Aleš Knapp, Tomáš Koloc, Jan Lukavec, Milena M. Marešová, Jiří Sirotek), divadle (Daniela Fischerová, Vladimír Just, Jan Kerbr, Michal Lázňovský), výtvarném umění (Jiří Jirásek, Josef Kroutvor, Nikolaj Savický ml.), filmu (Milan Hanuš, Zdena Mejzlíková, Stanislava Přádná, Rudolf Starý), hudbě (Pavel Klusák, Drahomíra Pithartová) a zřídka i o architektuře.
Prostor má charakter názorově i autorsky otevřeného periodika, ovšem s důrazem na výše zmíněná myšlenková východiska. Od č. 20 jsou jednotlivá čísla soustředěna k jednomu dominantnímu tématu, představenému vždy v pravidelném úvodníku šéfredaktora a nahlíženému díky množství rubrik z různých perspektiv: Svět žen – č. 20; Šlechta a její vztah k současnosti – č. 21; Praha – č. 22; Národ a státnost – č. 23; Deníková literatura – č. 24; Média – č. 32; Účtování s minulostí – č. 33; Partnerské vztahy – č. 34; Češi a Rakušané – č. 35; Meze normality – č. 37; Outsiderství – č. 38; Duchovní život v současnosti – č. 39/40; Amerikanizace jako výzva – č. 41; Éra zábavy – č. 42; Hledání společné Evropy – č. 43/44; Muži v ohrožení – č. 45/46; Praha v proměně času – č. 47/48; Právo, moc a skandály – č. 49/50; Osud znovu na scéně – č. 51/52; Internetová civilizace po úderu – č. 52; Otřesená demokracie: potřeba změny? – č. 53; Zrychlování života: ubývání času? – č. 54; Živly kolem nás a v nás: Koho na Hrad? – č. 55/56; Proč se nerodí noví Hlávkové? Mecenáši v době byznysu – č. 57; Rodí se nový pohled na zdraví a nemoc? – č. 58/59; Přichází věk Vodnáře? Hledání nové spirituality – č. 60; Češi, Britové a Evropa – č. 61/62; Duše a svět ve filmu – č. 63/64; Stvoření versus evoluce – č. 65/66; Švýcarská inspirace, Češi a Evropa – č. 67/68; Máme se bát islámu? Západ a islám – č. 69/70; Kam kráčíš, vzdělanosti? – č. 71; Absurdity a paradox současného světa – č. 72; Multikulturní kontrasty. Kanadský experiment. Češi a svět – č. 73/74; Legendy, mýty a bludy v českých dějinách – č. 75; O přepisování evropských dějin – č. 76; Čína – velmoc třetího tisíciletí? – č. 77/78; Výbuch informatické bomby. A co dál? – č. 79; Spor o evropské hodnoty – klíč ke společné budoucnosti – č. 80; Stavitelé duchovních mostů. Žijeme čas změny? – č. 81/82; Stigmata normalizace v nás – č. 83; Polsko vzdálené, nebo blízké? – č. 84. Zvláště pozdější čísla charakterizuje snaha vidět i politické a ekonomické otázky v širších kulturních a duchovních souvislostech. Názory, statě, úvahy a polemiky jsou zasazeny do kontextu historie, politologie, hlubinné psychologie, sociologie a filozofie, nastíněny jsou též širší etické otázky, které se s daným tématem pojí. Příznačným rysem revue je rovněž množství překladových textů, jejichž prostřednictvím časopis situuje vybraná témata do kontextu euroamerického myšlenkového prostoru, občas se ovšem objevuje i exkurs k východnímu myšlení. Toto směřování Prostoru potvrzuje i fakt, že zde často publikují čeští autoři žijící dlouhodobě v zahraničí (spisovatelé Roman Erben, Jiří Gruša, Petr Chudožilov, Lubomír Martínek, publicisté Jan Jůn, Šimona Löwensteinová, Dagmar Vaněčková, Jarmila Wunderlin-Taliánová, matematik, fyzik a esejista Ludvík Bass aj.).

S časopisem souvisí stejnojmenná samizdatová edice, v níž vyšlo 1987–88 pět svazků (Bohumil Hrabal, Josef Kroutvor, Milan Kundera). Jejím přímým pokračováním je ediční činnost nakladatelství Prostor od roku 1990. Krátkodobě (1992) vydával Aleš Lederer i stejnojmenný deník. Od roku 1999, kdy revue Prostor začalo vydávat Sdružení pro vydávání revue Prostor, jsou k vybraným tématům a číslům nepravidelně pořádány veřejné prezentace a diskuse. K dvacátému pátému výročí založení revue (2007) byla v pražském Klementinu uspořádána výstava a vydán sborník Revue Prostor. 25 let.

Periodicita: Čtvrtletně. – Kontinuální číslování sešitů, celkem 84 č., z toho 12 samizdatových: I (4 č., dvojč. 2/3, červen 1982 – červen 1983), II (4 č., prosinec 1983 – březen 1987, 5-8), III (4 č., červen 1987 – leden 1989, 9–12, č. 12 označeno jako roč. IV, č. 11 a 12 vydána znovu jako reprinty v únoru a červnu 1990), IV–V (po 4 č., vždy od září do června, 1990/91–1991/92, 13–20), VI (4 č., září 1992 – léto 1993, 21–24), VII (4 č., podzim 1993 – léto 1994, 25–28), VIII (2 č., podzim – zima 1994, 29–30); dále ročníky neuváděny: 1996 (31–32), 1997 (4 č., 33–36, č. 36 vyšlo v lednu 1998), 1998 (4 č., 37–39/40), 1999 (4 č., 41–43/44), 2000 (4 č., 45/46–47/48), 2001 (4 č., 49/50–52), 2002 (4 č., 53–55/56), 2003 (4 č., 57–60, dvojč. 58/59), 2004 (4 č., 61/62–63/64), 2005 (4 č., 65/66–67/68), 2006 (4 č., 69/70–72), 2007 (4 č., 73/74–76); od roku 2008 opět uváděny ročníky: XXVI (2008, 4 č., 77/78–80), XXVII (2009, 4 č., 81/82–84).

Podtituly: Nezávislý časopis (č. 1–12, samizdat), Nezávislý časopis – Kulturně politická revue (reprinty č. 11 a 12, č. 13–14); Nezávislá revue – obálka, Nezávislý časopis – záhlaví titul. listu, Kulturně politická revue – tiráž (č. 15–20); Nezávislá revue – obálka, Nezávislý časopis – záhlaví titul. listu, Společenskokulturní revue – tiráž (č. 21–30); Společnost – politika – kultura – umění (obálka; zde též obměněn titul: revue PROSTOR), Společensko-kulturní revue (od č. 31).

Členové redakční rady: Redakční kruh (uveden od č. 15): M. Arnautová (1993–1994), H. Brajanoski (2003–2006), V. Cílek (2003–2004), M. Drápala (1996–1998), J. Forbelský (od 1998), T. Formánek (2004–2008), M. Hanuš (1991–1992), J. Heffernanová (1993–1994), J. Herčík (od 2004), P. Hlavatý (1993–1994), R. Chlup (1993–1994), M. Janata (1998–2001), J. Jirásek (od 2003), A. Knapp (1998–2002), S. Komárek (od 2003), S. Králová (od 2001), J. Kroutvor (1991–1994), A. Lederer (od 1992), P. Lisý (od 2008), V. Marek (1993–1994), E. P. Martin (1993–94, od 1997), L. Martínek (1997–2003), Z. Mejzlíková (2006), P. Pavlovský (od 2009), R. Pavrovská-Křenková (od 2008), D. Pithartová (od 2006), S. Přádná (1992–1994), V. Růžička (od 2003), N. Savický ml. (1996–2001), R. Seltenreich (od 2008), E. Sharpová (od 2007), R. Starý (1991–1992), A. Strunecká (od 2007), I. O. Štampach (od 1998), R. Štencl (1996–1997), J. Štern ml. (od 1996), B. Turzonová (2008), Z. Vašíček (1997–1998), J. Vávra (1991), J. Vladislav (2008), T. Vystrčil (1998–2003), H. Wilsonová (od 2008), J. Wunderlin-Taliánová (od 2007).

Technické informace: Jako samizdat rozmnožován cyklostylem (č. 1–4), xeroxem (od č. 5); A4 (č. 1–5), A5 (č. 6–11), 20x13 cm (reprint č. 11 a 12, č. 13–30), 19,5x12 cm (od č. 31); 48–86 str. (č. 1–5), 100–190 str. (č. 6–11), 136–238 str. (č. 12–85, dvojčísla až 312 str.); paginace přetržitá; bibliografický přehled za léta 1990–1991 (č. 11–18) v č. 19, za rok 1992 (č. 19–22) v č. 22, za léta 1990–1992 (č. 11–22) v č. 23, za rok 1993 (č. 23–26) v č. 26, za rok 1994 (č. 27–30) v č. 30, za léta 1996–1999 (č. 31–42) v č. 43/44, za léta 1999–2002 (č. 43–54) v č. 55/56, za léta 2003–2006 (č. 55–71) v č. 72, za léta 2006–2008 (č. 72–79) v č. 80.

Grafická úprava a výtvarný doprovod: Pravidelně reprodukce koláží, popř. ilustrace (J. Cihla, M. Huptych, J. Jirásek, F. Kafka, J. Kaplan, J. Kolář, G. Kučerová, A. Mertlová aj.), ojediněle reprodukce jiných výtvarných děl a fotogragií, grafická úprava J. Hradský, J. Kortus a A. Lederer (č. 12–18), A. Lederer (od č. 19).

LITERATURA

Články: J. P., Svědectví 21, 1987/88, č. 82; ok: Prostor 12, Kontinuita (sam.) 1989, č. 7/8; (zh) (= Z. Heřman): Psí čas časopisů, SvSl 5. 10. 1994; A. Lederer: Úvodní slovo vydavatele, Prostor 1994, č. 30; A. Halada: Revue Prostor se loučí?, MS 1995, č. 6; (iv): Obnovená premiéra aneb Navazování nitě, Hospodářské noviny 15. 11. 1996, příl. HN na víkend, č. 46; J. Mlejnek: Rozšířené "prostorové" vidění, LidN 11. 12. 1996; P. Fleischmann: Nerovný boj intelektuálů s trhem, LidN 4. 1. 1997; E. Mandler: Tlumený dialog v rozsáhlém Prostoru, KPRR 1998, č. 11 (o č. 31-36); A. Lederer: Vzpomínka na jeden mejdan aneb Čtvrt století revue Prostor (1982–2007), Prostor 2007, č. 75; J. Klement: Tři největší klady Prostoru, LidN 19. 5. 2007; J. Formánek: K čemu je dobré mít svůj Prostor, Respekt 2007, č. 44.
K jednotlivým číslům: č. 15: M. Jungmann, LitN 1991, č. 19 * č. 20: J. Holý: LitN 1992, č. 32 * č. 23: J. Peňás: LD (Brno) 23. 4. 1993 * č. 24: J. Holý, LitN, č. 35 * č. 27: (zh) (= Z. Heřman), SvSl 29. 3. 1994 * č. 28: M. Pokorný, MFD 14. 7. 1994 * č. 29: J. Boček, RP 24. 10. 1994 * č. 30: V. Bezdíček, NK 1995, č. 6 * č. 31: E. Mandler, Střední Evropa 1996, č. 64; V. Šlajchrt, Respekt 1996, č. 46 * č. 33: V. Mertl, Proglas 1997, č. 4 * č. 35: Z. Vašíček, KPRR 1998, č. 10 * č. 37+38: L. Jungmannová, LitN 1998, č. 49 * č. 38: J. Jandourek, LidN 2. 10. 1998 * č. 39/40: J. Jandourek, LidN 28. 1. 1999 * č. 41: P. Dudek, KPRR 1999, č. 14 * č. 49/50: J. Šofar, Tvar 2001, č. 14 * č. 53: J. Zizler, LitN 2002, č. 38, příl. Nové knihy * č. 57: A. Zonová, LitN 2003, č. 32, příl. Nové knihy * č. 58/59: J. Novotný, LitN 2003, č. 43, příl. Nové knihy * č. 60: J. Novotný, LitN 2004, č. 5, příl. Nové knihy * č. 61/62: J. Novotný, LitN 2004, č. 25; J. Peňás, LitN 2004, č. 33 * č. 65/66: P. Hlavatý, Konec konců 2005, č. 5 * č. 71: P. Hlavatý, Konec konců 2006, č. 5 * č. 75: J. Šofar, Právo 13. 12 2007, příl. Salon * č. 76: jch (= J. Chuchma), MFD 12. 1. 2008 * č. 84: J. Šofar, Dobrá adresa 2010, č. 1.
Rozhovory: A. Lederer: Risk je zisk (připravila M. Nyklová), LidD 17. 1. 1991; A. Lederer: Prostor se změnou (připravil A. Halada), MS 1994, č. 15; A. Lederer: Vidět svět vlastníma očima (připravil P. Toman), Denní Telegraf 25. 1. 1997; A. Lederer: „Asi jsem opravdu ekonomicky naivní“ (připravila E. Harantová), LidN 17. 9. 1999; Rozhovor s Milanem Hanušem (připravil M. Balabán), Křesťanská revue 2007, č. 1.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Stránky revue Prostor

Autor hesla: Tomáš Kubíček (2002); Veronika Košnarová (2010)

Aktualizace hesla: 19. 2. 2010 (vk)

Aktualizace bibliografie: 19. 2. 2010 (vk)

zpět na hlavní stranu