LISTY (1) 1946-48 

 Listy chápaly literaturu jako součást celkového kulturního pohybu epochy; navazovaly na meziválečnou avantgardu a k rozvíjení jejího odkazu – s vědomím radikálně změněných politických okolností – vybízely i v programových kritických statích, které tvořily těžiště časopisu (Chalupeckého Konec moderní doby, Grossmanova Válečná generace – obojí v č. 1/1946-47). V prvním ročníku měla jednotlivá čísla zřetelné tematické dominanty: po úvahách o poválečné situaci umění to byly snahy o rehabilitaci všedního života, jak se uplatňovaly v soudobé francouzské a americké literatuře a v souběžné tvorbě Skupiny 42 (č. 2), dále existencialismus v literatuře a filozofii (č. 3) a anglický literární esej (č. 4). Nejvíce pozornosti i polemických výhrad vzbudilo číslo věnované existencialismu (vedle úvodních studií filozofů Václava Navrátila, Jana Patočky a Ladislava Riegra přineslo texty Alberta Camuse, Martina Heideggera, Karla Jasperse, Franze Kafky, Gabriela Marcela, Jeana-Paula Sartra, Lva Šestova a Jeana Wahla; ohlasy tohoto čísla shrnul a komentoval v druhém ročníku Jindřich Chalupecký –Současná filozofie a její čeští kritikové). V reprezentativním výběru (překlady Marie Bieblová, Jiřina Hauková, Ivan Jelínek, Adolf Kroupa, Zdeněk Lorenc, Jiří Mucha, Věra Smetanová, Milada Součková, Jan Vladislav aj.) časopis tiskl beletristické i teoretické příspěvky významných zahraničních osobností (Louis Aragon, Georges Bataille, André Breton, Thomas Stearns Eliot, Paul Eluard, Henry Miller, Jacques Prévert, William Saroyan aj.). Ve sporech o orientaci kultury Listy stranily co nejširší umělecké svobodě. Upozorňovaly na nedoceněné osobnosti (Jakub Deml, Ladislav Klíma, Richard Weiner), široké publikační možnosti poskytovaly členům Skupiny 42 (Ivan Blatný, Jan Hanč, Jiřina Hauková, Jiří Kolář). Tiskly však také texty Vladimíra Holana, Egona Hostovského, Jiřího Muchy, Jana Opolského, Milady Součkové, Jiřího Weila aj. Poznámky o aktuální umělecké produkci a drobnou kulturněpolitickou publicistiku obsahovala rubrika Díla a dny (původně Kronika) na konci každého čísla: vedle obou redaktorů ji zaplňovali zvláště Karel Bodlák (též autor studie o aktuální situaci české poezie – roč. 1946/47) a Jan Vladislav. Koncepčností, spojením umělecké kritiky s filozofickým přístupem a snahou o nalezení souvislostí mezi českou kulturou a moderními světovými proudy Listy převyšovaly většinu ostatních dobových časopisů; jejich vliv na vývoj české literatury byl výrazný a dlouhodobý.