Egon HOSTOVSKÝ
Soustředěním k existenciálnímu, filozofickému a psychologickému rozměru lidské existence má
Hostovského tvorba blízko k pražské židovské literatuře (Franz Kafka, Richard Weiner, Franz Werfel); později byla ovlivněna také soudobým angloamerickým románem. Ústředním tématem Hostovského díla je duchovní osamění a izolace člověka v nekomunikativním světě, napětí mezi nemožností dorozumět se a touhou po harmonii, snaha dobrat se vyšší pravdy skutečnosti v nesrozumitelné společnosti ničící existenci jedince navzdory jeho snaze po osvobozujícím činu, který má ovšem ve svém výsledku už jenom charakter zoufalého gesta. Autorovo směřování k postižení etického náboje lidského konání našlo svůj výraz již v debutu Ghetto v nich, příběhu postav poznamenaných rasovou odlišností. V následujících prózách ze třicátých let vystavuje Hostovský své nejisté, introvertní a snadno zranitelné hrdiny mimořádným situacím (válka v Danajském daru a Úkrytu, očekávání smrti v Případu profesora Körnera), a nutí je tak hledat nové alternativy komunikace s okolním světem, souvztažnost činů jedince s vyšším duchovním řádem. V některých prózách vyúsťuje reálná situace vnějšího ohrožení v iracionální jednání hrdinů a spouští vnitřní mechanismy zla (Žhář), jindy naopak vede k těsnějšímu semknutí společenství (Dům bez pána).
Nástup fašismu a válka dále prohloubily autorův pocit groteskní tragičnosti života. V románu Sedmkrát v hlavní úloze, reflektujícím fatální zápas humanistické evropské kultury s rasismem, pojmenoval Hostovský osud a vinu evropské inteligence. Pod vlivem války a osobní zkušenosti z dvojí emigrace získaly v jeho prózách postupně dominantní postavení motivy cizince, bezdomoví i dvojnictví. Hostovského díla situovaná do USA prostupuje polarita mezi ztrácející se jistotou a nově vznikající nadějí, mezi skepsí a důvěrou i další antinomie. Ve filozofických Listech z vyhnanství symbolizuje politický exil vyhnanství metafyzické. Románové podobenství Cizinec hledá byt odkrývá v příběhu titulní postavy-nezakotvené existence i celé galerie groteskních typů absurditu vztahů mezi lidmi, pramenící nejen z poválečné situace, ale také z individuálního sváru rozumu a citu, tvořivého pojetí života a lidské slabosti; na konkrétním osudu vyjevuje obecný mravní smysl života.
Od počátku padesátých let se Hostovského ústřední téma promítalo do zachycení světa evropských emigrantů v poválečné Americe. V obrazu jejich života, v němž postupně převládá ztráta víry v pozitivní ideje a touha uniknout politické realitě, využívá Hostovský prvků napínavého, špionážního děje, tajemství i ironie (Půlnoční pacient) a současně zvýrazňuje groteskní bizarnost postav a postaviček, neschopných naplnit obsah humanity a bezmocných vůči mocenským mechanismům (Dobročinný večírek). Autorovo hledání ztracené lidské identity vrcholí románem Všeobecné spiknutí. Autobiograficky motivovaný příběh spisovatele cizího původu žijícího v Americe je opět psychologickou analýzou úzkosti člověka z nepoznaného ve vlastním nitru, jeho úsilí o sebepoznání i o obranu svobody člověka před „spiknutním“ vnějšího světa. V próze plné napětí, tajemství a náznaků se prolíná skutečný svět se světem přeludů. Zdrojem nalezení vnitřní rovnováhy se stává dorozumění s blízkým člověkem a uvědomění si podstatnosti tohoto vztahu. Tato románová konfese je svědectvím Hostovského věčných návratů ke kořenům a kontinuitě lidského života. Obdobně tomu je v memoárech z počátku šedesátých let (Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině aneb O ctihodném povolání kouzla zbaveném). – Jediné
Hostovského drama Osvoboditel se vrací syntetizuje autorovy celoživotní názory na svět, na společnost, na profesionální politiku velkých slov.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Zavřené dveře (PP 1926); Stezka podél cesty (P 1928); Ghetto v nich (P 1928; přeprac. in Cesty k pokladům); Danajský dar (P 1930); Ztracený stín (P 1931); Případ profesora Körnera (P 1932); Černá tlupa (P 1933); Cesty k pokladům (PP 1934); Žhář (P 1935); Dům bez pána (R 1937); Kruh spravedlivých (P 1938; poté in Tři starci); Tři starci (PP 1938); Listy z vyhnanství (PP, Chicago 1941; 1946); Sedmkrát v hlavní úloze (R, New York 1942; 1946); Úkryt (P, Texas 1943; 1946); Cizinec hledá byt (R 1947); Osamělí buřiči (PP 1948); Nezvěstný (P, dán. s tit. Eftersogt, Kobenhavn 1951; česky Toronto 1955; 1994); Půlnoční pacient (P, angl. s tit. The Midnight Patient, New York 1954; česky New York 1959; 1969 – téměř celý náklad zničen, 1997); Dobročinný večírek (R, angl. s tit. The Charity Ball, London 1957; česky New York 1958; 1990); Všeobecné spiknutí (R, angl. s tit. The Plot, New York 1961; česky 1969); Tři noci (R, New York 1964, 1997); Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině aneb O ctihodném povolání kouzla zbaveném (vzpomínky, Toronto 1966; 1995); Osvoboditel se vrací (Kolín n. R. 1972, obsahuje: D Osvoboditel se vrací a P Epidemie; scénické čtení D Osvoboditel se vrací, 1993; Epidemie in Spisy E. H., sv. 10, 1997).Ostatní práce: Manipulation of the Zhdanov Linie in Czechoslovakia (New York 1952); Komunistická modla Julius Fučík a jeho generace (New York 1953, též angl., česky též in V. Papoušek: Trojí samota ve velké zemi, 2001).
Výbory: Cizinci hledají byt (1967, obsahuje: Listy z vyhnanství, Sedmkrát v hlavní úloze, Cizinec hledá byt); Jan Čep – Egon Hostovský (strojopis. bibliof. vyd. jejich textů, Plumlov 1993, ed. L. Šebela a M. Trávníček).
Souborné vydání: Spisy E. H. (1994–2002, ed. O. Castiellová-Hostovská, nakladatelství Erm /sv. 2, 3, 7, 12/; Nakladatelství Franze Kafky /sv. 5 a 10/; nakladatelství Akropolis /sv. 1, 4, 6, 8, 9, 11/): Sv. 1 Ztracený stín + Případ profesora Körnera (2001); sv. 2 Černá tlupa + Žhář (1995); sv. 3 Dům bez pána (1994); sv. 4 Listy z vyhnanství + Úkryt (1998); sv. 5 Sedmkrát v hlavní úloze (1998); sv. 6 Cizinec hledá byt + Dobročinný večírek (2002); sv. 7 Nezvěstný (1994); sv. 8 Půlnoční pacient (1997); sv. 9 Všeobecné spiknutí (1998); sv. 10 Tři noci + Epidemie (1997); sv. 11 Drobné prózy (1997); sv. 12 Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině (1995).
Příspěvky ve sbornících: American Slavic and East European Review 21, 1943 (Londýn; zde studie The Czech Novel Between The Two World Wars); Vánoční tisk Svobodné Evropy (New York 1955); The Jews of Czechoslovakia 1, 1968 (New York; zde studie Participation in Modern Czech Literature).
Překlad: S. Zweig: Dobrodružství života (1931, s O. F. Bablerem a R. Černým).
LITERATURA
Bibliografie:
L. Vacina in E. H. (výb. bibl., Okresní knihovna Náchod, 1990).
Knižně: P. Fraenkl: K problematice sebecitu v díle E. H. (1936); Padesát let E. H. (sb., New York 1958, ed. J. Pistorius); Katalog výstavy Návraty. Jan Čep a E. H. (PNP Praha, 1969); E. H. Vzpomínky, studie a dokumenty o jeho díle a osudu (sb., Toronto 1974, ed. R. Šturm); F. Kautman: Polarita našeho věku v díle E. H. (1993, původně samizdat 1977); Návrat Egona Hostovského (sb., 1996, ed. F. Kautman); V. Papoušek: E. H. (1996); V. Papoušek: Trojí samota ve velké zemi (2001); V. Sádlo: E. H. a rodný kraj (2007); V. Sádlo: E. H. and his Native Ladnd (2008); V. Papoušek: Žalmy z Petfieldu: E. H., příběh spisovatele 20. století (2012); E. H.: Literární dobrodružství českého židovského spisovatele ve 20. století (sb. z konference, 2018, eds. V. Vaněk a J. Wiendl); O. Hostovská, V. Sádlo, B. Svobodová: E. H. a jeho radosti života (2018).
Studie a články: V. Černý: O E. H., Listy pro umění a kritiku 1933, č. 16, též in Tvorba a osobnost 1 (1992); L. Páleníček: Nad H. knihami z emigrace, Kytice 1, 1945/46, č. 11; H. Weislová: E. H. za války, KM 1946, č. 1; L. M. (= L. Matějka): Tisk o románech E. H., in Kulturní sborník Rok (New York 1957); M. Pohorský: doslov in Cizinci hledají byt (1967); M. Pohorský: doslov in Žhář (1968); M. Pohorský: doslov in Půlnoční pacient (1969); M. Pohorský: doslov in Všeobecné spiknutí (1969); M. Pohorský: Zpráva o E. H., Listy 1969, č. 4; J. Firt in Knihy a osudy (Kolín n. R. 1972; 1991); F. Kautman: předmluva in Dobročinný večírek (Toronto 1985); M. Pohorský: doslov in Dobročinný večírek (1990); F. Valouch: Osamělý běžec E. H., Tvar 1990, č. 12; B. Svadbová: E. H. (medailon), Čtenář 1991, č. 6; V. Novotný: Causa E. H., Reflex 1991, č. 36; V. Vaněk: Vedlejší postavy v románech E. H., ČL 1991, č. 6; V. Papoušek: Obraznost v díle E. H., Tvar 1991, č. 46, též in sb. K české literatuře 1945–1948 (1992); F. Kautman: E. H., LidN 21. 5. 1992, příloha Národní 9, č. 21; O. Hostovská: Jazyková stránka H. knih z období jeho druhé emigrace, LitN 1993, č. 26; O. Hostovská: Osvoboditel se vrací – pohled do zákulisí, Divadelní revue 1994, č. 1; V. Papoušek: Časové vědomí postav v díle E. H., Tvar 1994, č. 4; F. Kautman: Rané prózy E. H., Kritický sborník 1994, č. 2; Z. Dětáková: Jak se ze starého Hostovského stal nový Hostovský (o ediční přípravě Spisů), KP RR 1997, č. 8; B. Knejzlíková: Zapomenutý román Ve výhni a jeho vztah k dalším raným dílům E. H., Tvar 2000, č. 15; V. Šťástka: Vypravěčské esence E. H. – pokus o analýzu incipitů, Tvar 2003, č. 13; V. Papoušek: Imaginativní reprezentace existence v díle E. H., Tvar 2003, č. 13; O. Hostovská: Hostovský z pohledu Václava Černého, Dokořán 2003, č. 26; M. Mravcová: Fenomén dvojnictví v Hostovského rané próze Ztracený stín, Dokořán 2003, č. 26; A. Koenigsmark: Šifry a znamení E. H., Dokořán 2003, č. 27; V. Sádlo: Autobiografické prvky v románu Všeobecné spiknutí, Dokořán 2003, č. 27; M. Uhde: E. H., Proglas 2004, č. 4; R. Hamanová: Jedenadvacet dopisů Egona Hostovského Václavu Černému z let 1929–1968 a tři dochované odpovědi Václava Černého z let 1966–1968 jako částečný doplněk, LA PNP 2006, č. 37; Z. Mareček: Česky píšící židovští autoři, in Přednášky a besedy z XL. běhu Letní školy slovanských studií (2007); J. Škvorecký: Byl to jenom spisovatel..., Host 2008, č. 4; J. Holý: Před sto lety se narodil E. H., ČJL 2007/2008, č. 5; A. Catalano in Rudá záře nad literaturou (2008); O. Hostovská: E. H. a jeho pravda, Náchodsko od minulosti k dnešku 2009, sv. 6; J. Hofmanová: Českožidovské hnutí očima Egona Hostovského, Náchodsko od minulosti k dnešku 2009, sv. 6; V. Vaněk, Vedlejší postavy – Návraty a extáze – Slovo osudné a slovo podvržené, in Disharmonie (2009); J. Brabec: Konfliktní přijetí Hostovského románu Sedmkrát v hlavní úloze, in Panství ideologie a moc literatury (2009); H. Kosková: Čeští spisovatelé na rozhraní dvou kultur, Literární noviny 2010, č. 42; V. Papoušek: doslov in Nezvěstný (2011); H. Kučerová in Základní problémy vývoje českého expresionismu (2011); O. Hostovská: Život s knihou, Listy 2012, č. 1; A. Car: Diaspora i emigracja: Wymiary egzystencji: Listy z wygnania E. H., Bohemistyka 2012, č. 2; O. Hostovská: Upír Hostovský, Listy 2014, č. 4; L. Doležel in Hererocosmica II (2014); L. Kroulíková: Židovské motivy v literárním díle E. H., in Cizí i blízcí (2016); táž: Kalendář česko-židovský za redakce Egona Hostovského a Hanuše Bonna, in Cizí i blízcí (2016); M. Zetová: Motiv dvojníka v dialogu E. H. s Dostojevským, ČL 2017, č. 5; Z. Mareček: Vzpomínková próza židovských autorů po roce 1945, in Přednášky a besedy z L. ročníku Letní školy slovanských (bohemistických) studií (2017); O. Hostovská: Smutný šprýmař Hostovský, Slovo a smysl 2017, č. 28; F. Všetička in Energie Ephialta (2018); J. Holý: Nebývalý zájem o Hostovského, i-kanon 9. 8. 2019 (příspěvek do polemiky M. Kosáka, O. Hostovské a M. Pokorného a její shrnutí, zde); B. Svobodová: „Divná doba, ale veliká!“: Politické převraty pohledem E. H. v dramatu Osvoboditel se vrací a v románu Nezvěstný, in Role středoevropského spisovatele-intelektuála ve zlomových okamžicích dějin (2018); K. Čikarová: Žánr, který nikdy neumírá, Týden 2019, č. 10.
Recenze:
Zavřené dveře: A. M. Píša, Host 6, 1926/27, s. 113 * Stezka podél cesty:
V. Černý, Host 7, 1927/28, s. 126 * Ghetto v nich: -jz- (= J. Zahradníček), Tvar 1928, s. 398 * Danajský dar: F. X. Šalda, ŠZáp 3, 1930/31, s. 310, též in Kritické glosy k nové poezii české (1939) + Z období Zápisníku 2 (1988) * Ztracený stín:
V. Černý, LitN 5, 1930/31, č. 10 * Případ profesora Körnera: F. X. Šalda, ŠZáp 4, 1931/32, s. 335 * Černá tlupa: P. Fraenkl, Naše doba 41, 1933/34, s. 311 * Žhář: F. X. Šalda, ŠZáp 8, 1935/36, s. 249, též in Kritické glosy k nové poezii české (1939) + Z období Zápisníku 2 (1988) * Kruh spravedlivých: V. Černý, LidN 26. 7. 1938 * Listy z vyhnanství: B. F. (= B. Fučík), LD 24. 5. 1946; M. Bauer, Tvar 1998, č. 14 * Sedmkrát v hlavní úloze: S. Budín, New-Yorské listy (New York) 24. 1. 1943; J. M. Grossman, Listy l, 1946/47, č. 2; J. Brabec, Kritický sborník 1993, č. 3 * Cizinec hledá byt: V. Černý, KM 1947, s. 324, též in Tvorba a osobnost 1 (1992); J. Grossman, Listy 1948, č. 1, též in Analýzy (1991) * Komunistická modla Julius Fučík...:
Z. Hoření, Naše pravda 2003, č. 3 * Nezvěstný:
M. Tůma, Skutečnost (Paříž) 1953, č. 9/10; P. Janáček, LidN 28. 4. 1994, příloha Národní 9, č. 17 * Půlnoční pacient: O. Odložilík, Sklizeň (Hamburk) 1954, č. 9 (21); P. Den, Perspektivy (New York) 1961, č. 2; V. Papoušek, Tvar 1997, č. 8; M. Jareš, Tvar 2002, č. 16 * Dobročinný večírek:
pb- (= P. Berka = F. P. Uhlíř), Zápisník (New York) 1958, č. 1;
K. Bednář, Plamen 1960, č. 7; I. Ř. (= I. Řezníček), Svědectví (Paříž) 1986, č. 78; J. Holý, LitN 1990, č. 37 * Všeobecné spiknutí:
J. Čep, Zápisník (New York) 1961, září-říjen; Z. Kožmín, HD 1969, č. 14; H. Kosková, Svědectví (Paříž) 1974, č. 48 * Literární dobrodružství...: P. Den, Proměny (New York) 1966, č. 4; J. Träger, DivN 1966, č. 1 * Osvoboditel se vrací: A. Měšťan, Svědectví (Paříž) 1973, č. 46 * Jan Čep – Egon Hostovský: V. Novotný, Tvar 1994, č. 14 * Tři noci + Epidemie: M. Jungmann, LitN 1998, č. 10; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1998, č. 5.
Rozhovory: R. Vlach, Sklizeň (Hamburk) 1957, č. 10 (58); J. Träger, SvSl 19. 4. 1969; Z. Salivarová, Telegram (Edmonton) 2, 1971/72, č. 5; A. J. Liehm in sb. Generace (Kolín n. R. 1988; 1991).
Nekrolog: P. T. (= P. Tigrid), Svědectví (Paříž) 1973, č. 46.
Vzpomínky: O. Hostovská: Můj pen-friend E. H., LitN 1990, č. 14; Z. J. Slouka, LitN 1999, č. 15.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památník národního písemnictví
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963, dodatky A–M