DIALOG (2)
Kulturní a politický měsíčník vycházející v Ústí nad Labem. Vydával jej Severočeský krajský národní výbor (od č. 5/1968 ve svém Tiskovém a informačním středisku), 1969 Severočeské vydavatelství a Vydavatelství Dialog. Zpočátku časopis řídila red. rada s předsedou Jiřím Lošťákem; od č. 4/1966 byl vedoucím redaktorem Miroslav Kindl, od ledna 1969 Dialog řídil (společně s redakčním kruhem) Emil Juliš (již předtím zástupce šéfredaktora, od počátku měl na starosti literární a uměleckou část obsahu); v redakci dále pracovali Jaroslav Beran, Josef Hlaváček, Milena Jedličková, Karel Preisler, výtvarnou úpravu zajišťoval Miroslav Houra, od 1968 Zdeněk Veselý.
V roce 1990 byl časopis obnoven: nejdříve vycházel jako měsíční příloha deníku Průboj, od dubna jako samostatný měsíčník (celý titul zněl Severočeský Dialog, vydavatelem byl odbor kultury KNV v Ústí n. L.), 1991 jako dvouměsíčník (vydavatel město Most s přispěním sponzorů), 1992 krátce jako měsíční příloha Severočeského regionálního deníku; zanikl z ekonomických důvodů. Řídili jej postupně Miroslav Kindl, Miroslav Sameš a Pavel Koukal, literárním redaktorem byl Ladislav Muška, kontinuitu zajišťovalo i několik dalších původních spolupracovníků (Jarmila Antošová, Jiří Lošťák, Jaroslav Zahálka, grafik Zdeněk Veselý aj.).
Zprvu listu dominovala publicistika (reportáže, ankety, rozhovory a diskuse o životním slohu v průmyslových oblastech, o vztahu kultury a životního prostředí apod.). Od 1968 se objevovaly politické a filozofické stati (Erich Fromm, W. E. Mühlmann, na pokrač. obsáhlá studie Carla Gustava Junga Přítomnost a budoucnost v překladu Věry Linhartové) a hlavní místo postupně zaujala intenzivní propagace moderních uměleckých směrů. Dialog otiskoval ukázky z domácí i světové konkrétní poezie, teoretické úvahy o ní (mj. Karel Milota: Poezie nového výrazu – č. 1/1968, Permutační poezie – č. 8/1969; Vladimír Burda), články o happeningu, pop artu, aleatorické hudbě atd. Úrovní uveřejňované slovesné tvorby, ale i výtvarného doprovodu časopis výrazně překročil regionální východiska. Z reportérů a publicistů přispívali Josef Král, Karel Preisler, Jiří Ruml, Miroslav Sameš, Jan Suchl, Jaroslav Zahálka aj. Časopis otvíral tabuizovanou otázku odsunu sudetských Němců a v rubrice Tranzit i mimo ni soustavně přetiskoval ukázky z tvorby německých autorů. Divadelní dění v oblasti komentoval Jindřich Beránek, autory fejetonů a jiných drobných prozaických útvarů byli mj. Ladislav Dvorský, Pavel Fiala a Ladislav Muška.
Vedle básní Simonetty Buonaccini, Ivana Diviše, Karla Miloty, Martiny Stivínové, Ludvíka Středy časopis tiskl hlavně experimentální texty a tzv. konkrétní poezii Vladimíra Burdy, Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala, Josefa Honyse, Emila Juliše, Jiřího Koláře, Miroslava Koryčana, Ladislava Nebeského, Jindřicha Procházky aj. Vyšel v něm i cyklus básní a kreseb Maxe Ernsta Paramýty (č. 6/1969). Prózu publikovali Josef Holý, Petr Chudožilov, Dalibor Kozel, Pavel Kraus, Ivan Kubíček, Bohumil Nuska, Karel Pecka, Jaroslav Putík, Miloš Suchomel, Alžběta Šerberová, Jaroslav Velinský, Josef Volák aj. Vladimír Vokolek uveřejňoval básně, povídky, fejetony, recenze i teoretické úvahy, Dalibor Kozel překládal ze zahraničního tisku rozhovory s významnými světovými literáty (W. Faulkner, E. Hemingway, F. Saganová aj.), Jiří Navrátil informoval o zahraničních autorech (mj. 1984. Orwellova fantastická podobizna totalismu - č. 7/1968) a orientální filozofii; k dalším autorům článků o literatuře patří Otakar Bartoš, František Marek aj., o divadle Zdeněk Hořínek. Jaroslav J. Wolf přispíval teoretickými úvahami o moderních hudebních směrech. Příležitostně se v časopise objevovalo jméno Olega Suse (recenze a doprovodné texty ke karikaturám a kresbám). O výtvarném umění a výstavách psali Jiří Dolejš, Josef Hlaváček, Miloš Saxl aj. Na kuléru vycházely informace o výletních místech regionu a produkci severočeských průmyslových závodů. Do časopisu byly vkládány samostatné přílohy: 1969 vycházela takto na pokračování část románu Vladimíra Párala Dobyvatelé a obležení (knižně Milenci a vrazi).
Ve druhé etapě existence listu (1990-92) převládla publicistika s regionálními historickými a ekonomickými tématy (Roman Cílek, Miroslav Grisa, Ota Holub, Iva Králová, Vojtěch Mencl aj.). Autory literárních příspěvků byli mj. Jan Cimický, Milan Hrabal, Josef Jedlička, Eva Kantůrková, Václav Kůs, L. Muška, Miroslav Slach, Ludvík Středa, Josef Suchý, Karel Šiktanc, Horymír Zelenka a kritici Věra Bartošková, Milan Exner, Ivo Harák, Marie Langerová, Vladimír Píša aj.