ALUZE 

V prvních ročnících list nepřekračuje charakter studentského vysokoškolského časopisu. V roce 1998 Aluze značně rozšířila a zpestřila svůj obsah, avšak nadále si podržela zaujetí pro kulturní dění zejména v Olomouci a na tamní univerzitě – mnoho přispěvatelů se také rekrutuje z řad univerzitních pedagogů a studentů a částečně vtiskuje periodiku jistý akademický charakter. Časopis již v této době nachází svůj hlavní zájem, který tkví v propojení filozofického a literárněvědného myšlení, a rozvržení rubrik z těchto ročníků zůstává prakticky neměnné po celou dobu jeho existence. Významný prostor věnuje Aluze původní básnické a prozaické tvorbě zvláště mladších, méně známých českých autorů. Svou poezii zde představili čeští básníci a básnířky Milan Děžinský, Milan Exner, Lukáš Foldyna, Jakub Grombíř, Michal Habaj, Michal Hauser, Norbert Holub, Leo Hruda, Michal Jareš, Lubor Kasal, Inka Machulková, Petr Mazanec, Petr Navara, Aleš Pečinka, Gabriel Pleska, Kateřina Rudčenková, Jakub Skřebský, Vít Slíva, Adam Suchý, Zbyněk Šiška, Tereza Vlašánková aj.). Především po roce 2002 přináší časopis rovněž ukázky poezie zahraničních básníků a básnířek (mj. Fred Chappell, Yusef Komunyakaa, Ezra Pound, Nikki Giovanniová, Hugo Sonnenschein, Tatjana Gromača, Bill Shileds). Prozaické texty, často většího rozsahu, zde publikovali Michal Ajvaz, Hnát Daněk, Emil Hakl, Braňo Hochel, Josef Král, Petr Koťátko, Jan Křesadlo, Roman Ludva, Miloš Mlčoch, Nikolas Proksch, Jáchym Topol, Miloš Urban, Michal Viewegh, František Všetička, aj.; v ročníku 1998 vycházela na pokračování próza Jana Křesadla Jak to bylo s Foltýnem, v ročníku 1998–99 Krajiny vzpomínek Václava Vokolka, v ročníku 1999–2000 vzpomínky Mojmíra Trávníčka). Několik ročníků přináší v rubrice Vzpomínky záznam individuálních životních příběhů Jaromíra Hořce (2002), Pavla Flosse (2003) a Romana S. Ingardena (2004 a č. 1/2005).
Vedle umělecké tvorby revue věnuje největší prostor rozsáhlým textům teoretickým. Trvale dominantní je rubrika Studie, která tvoří mnohdy téměř polovinu rozsahu objemných čísel. Jsou v ní otiskovány větší literárněvědné stati (Mojmír Trávníček o Janu Čepovi a Pavel Kotrla o Ivanu Wernischovi – č. 1/1998, Petr Komenda o Jiřím Ortenovi – 1/1999; Daniela Hodrová o poetice motta – 2–3/1998, Petr V. Zima o vztahu literární vědy a estetiky – 1/1999, Milan Exner o Karlu Šiktancovi – 3–4/1999, Jiří Holý o vyprávění v ich formě – 1/2001, Jiří Chocholoušek o tvorbě Karla Hynka – 3/2007). K historii a teorii literatury se vyjadřovali taktéž Ondřej Cakl, Lubomír Doležel, Igor Fic, Bohumil Fořt, Marek Nagy, Vladimír Novotný, Jaromír F. Typlt aj.), avšak objevují se rovněž texty věnované obecným společenským problémům (Radim Brázda, Břetislav Horyna, Marek Petrů).Ve filozofických příspěvcích převládají interpretační pohledy na představitele současných myšlenkových koncepcí – Jeana Baudrillarda, Jacquesse Derridu, Karla R. Poppera a zejména Michela Foucaulta (Pavel Barša, Ivo Hlaváč). Jako jistý dovětek k rubrice Studie otiskuje Aluze rozhovor s českým či zahraničním filozofem nebo teoretikem (mj. Miroslav Červenka v č. 1/2004, Vlastimil Zuska v č. 2/2005, Richard Rorthy v č. 2/2006, George Lakoff v č. 3/2006, Ihab Hassan v č. 3 /2007 aj.). Ročník 2001 přináší Rozmluvy s Lubomírem Doleželem.
Značnou pozornost věnuje redakce překladům. Aluze mnohdy uvádí první překlady závažných teoretických statí: vyšly zde jak filozofické texty Gillese Deleuze, Luca Ferryho, Albrechta Wellmera, Umberta Eca, Jacquese Lacana, tak texty formující světovou teorii literatury (Richard Walsh, John R. Searle, David Lewis, Wayne C. Booth aj). Tyto původní studie v českém překladu často doprovází původní odborný komentář. Ročník 2002 přináší takto komentovaný celek pěti studií předních literárních teoretiků, jejichž doménou je teorie a praxe interpretace textu (K. M. Newton, Hans Rober Jauss, Wolfgang Iser, Jonathan Culler a Stanley Fish, s komentáři P. A. Bílka, Petra Mareše a Petra Málka), podobně dvojčíslo 2-3/2004 (George Steiner, Edward Sapir, či znovu Wolfgang Iser aj. s úvodem Jakuba Guziura, Ondřeje Bláhy a Petra A. Bílka), dále Käte Hamburgerová s komentářem Jana Schneidera (č. 1/2005), Seymour Chatman s úvodem Milana Orálka (č. 3/2005) či Barthesova studie Smrt autora s komentářem Petra A. Bílka (č. 3/2006). Vedle témat literárně teoretických uveřejňuje Aluze uzavřenější soubory studií, věnující se vymezeným okruhům. Ročník 2004 a 2005 v souboru Současná jižanská literatura otiskuje studie o jednotlivých autorech (např. Marcel Arbeit o Harrym Crewsovi v č. 1/2005, o Larrym Brownovi v č. 2 /2000 či o Barry Hannah v č. 3/2005) s ukázkami tvorby uvedených autorů. Podobnou formou je zpracována Současná literatura na Balkáně I-III (č. 3/2005 a č. 1 a 2/2006), své uplatnění v časopise našly také Povídky z novoindických jazyků (č. 3/2006).
Ke stálým rubrikám patří Archiválie, přinášející přetisky starších textů o literatuře i filozofii a rovněž rozsáhlé přetisky obtížně dostupných literárních textů (např. Josef Ludvík Fischer o filozofii kosmu – č. 2-3/1998, dopisy Bedřicha Fučíka Janu Strakošovi – 1/1999, paměti Josefa Váchala – 3-4/1999, dynamoarchistický sborník Aktiv – 1/2000, básnická sbírka Maurice Maeterlincka Patnáct písní – 2/2000, soubor básní politických vězňů z 50. let Přadénko z drátů – 2/2007, životopisné dokumenty Otokara Březiny – 1/2009 aj.). Kulturní život v Olomouci i jinde sledují kratší publicistické příspěvky, rozhovory (s Pavlem Herynkem, Vladimírem Macurou, Václavem Vokolkem, Petrem V. Zimou aj.), reportáže a zprávy. Kritické příspěvky o literatuře, divadle a filmu vycházely původně v Glosáři (později pod názvem Glosy); po změně koncepce listu zahrnuje tento oddíl spíše různé příležitostné texty. Rozsáhlá rubrika Recenze přináší kritické zhodnocení textů odborných i uměleckých často ve formě kratších studií (Petr Cekota, Jakub Grombíř, Petr Hanuška, Libuše Heczková, Ivo Hlaváč, Petr Hora, Jiří Chocholoušek, Michal Jareš, Pavel Kotrla, Radek Malý aj.). Součástí mnoha ročníků je rovněž rubrika Výtvarná příloha, přinášející reprodukce výtvarných děl či fotografie (P. Herynk, Z. Janošec-Benda, D. Kalika, Z. Kučera, P. Pšenčíková, P. Puch, V. Ryčl, T. Macíček aj.).
V prvním ročníku vycházela Příležitostná literární příloha Haluze.