Jiří HOLÝ
Odborné pole zájmu Jiřího Holého je velmi široké, zahrnuje literární historii (zvl. česká literatura 20. století), literární teorii (hermeneutika a strukturalismus) i literární kritiku. Těžiště Holého literárněhistorických prací leží především v české meziválečné próze, o jejíž komplexní interpretaci usiluje v synteticky koncipovaných pracích i v dílčích studiích. Již ve svém podílu na monografii Novinář Kurt Konrad se zaměřil především na estetické aspekty literárního procesu, které dominují v jeho následných knihách. V souboru studií o
estetickém projektu Vladislava Vančury Práce a básnivost rozšířil interpretaci meziválečného období o zkoumání obecnějších, zejména filozofických souvislostí.
Učebnice Česká literatura 1910–1945 představuje autonomní výklad jedné etapy literárněhistorického procesu, opírající se především o estetickou hierarchii uměleckých děl. Příručku, která podávala základní literární fakta, nastiňovala vývoj poezie, prózy, dramatu a divadla, ale i myšlení o literatuře, doplnila Čítanka české a slovenské literatury pro 3. ročník středních škol (spolu s Emilem Lukešem a Vladimírem Forstem). Na tyto učebnice mapující dějiny literatury první půle 20. století Holý navázal knihou Česká literatura IV. Od roku 1945 do současnosti (taktéž doplněna čítankou), která se v přepracované podobě stala součástí knihy Česká literatura od počátků k dnešku (s Janem Lehárem, Alexandrem Stichem a Jaroslavou Janáčkovou). Ucelený obraz vývoje české literatury ve 20. století Holý podal v knize Geschichte der tschechischen Literatur des 20. Jahrhunderts, na poválečné období se pak zaměřil v pracích Writers under Siege. Czech Literature since 1945 a Tschechische Literatur 1945–2000. Rozborům poetiky prózy a poezie (mj. po roce 1945) je věnována kniha Problémy nové české epiky. Své úvahy o meziválečné české próze Holý rozvíjí rovněž v četných knižních předmluvách, doslovech a komentářích (mj. ke knihám Vladislava Vančury, Karla Čapka, Jiřího Ortena, Karla Konráda, Františka Langera, Jiřího Weila); součástí jeho odborného zájmu je i činnost editorská (mj. kritická vydání textů Vladislava Vančury, Františka Langera, Jiřího Ortena, významný podíl na edici Česká knižnice). Spolu s Katkou Volnou připravil k vydání publikaci Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy očima pamětníků a v dokumentech. Od konce devadesátých let 20. století se do jeho optiky stále častěji dostává problematika česko-německých vztahů, šoa a obecně židovská tematika v české literatuře 20. století (mj. sborníky Holokaust – Šoa – Zagłada v české, slovenské a polské literatuře a
Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století; kolektivní monografie Šoa v české literatuře a v kulturní paměti).
Druhým okruhem Holého odborné činnosti je oblast literární teorie. Již v jeho literárněhistorických pracích, které mají namnoze širší kulturní a filozofický rámec, se jako ústřední objevuje otázka interpretace uměleckého literárního díla. Z řady metodologických směrů, které v jeho úvahách rezonují, jsou dominantní dva – hermeneutika a pražský strukturalismus. Hermeneutikou se zabývá především v kontextu německé teoretické tradice (Hans-Georg Gadamer, Hans Robert Jauss, Wolfgang Iser aj.), kterou v našem prostředí představil řadou studií o Kostnické škole recepční estetiky a jejích souvislostech (zvl. v doslovu k výboru z prací Kostnické školy recepční estetiky: Čtenář jako výzva a ve studii v knize Kritické úvahy o západní literární teorii). Tradici pražského estetického a literárněvědného strukturalismu rozvíjí v rámci svých úvah o interpretaci a významové výstavbě literárního díla. Souběh obou koncepcí, jejich vzájemnou metodologickou spolupráci a konkrétní aplikaci na vybrané texty z české, polské a slovenské literatury 20. století představuje kniha Možnosti interpretace (jejím základem je Holého habilitační spis Interpretace nové české literatury). Pro tuto práci, ale i pro řadu dalších Holého studií je charakteristické jednak propojení teorie a praxe, jednak dialogické pojetí interpretace, otevřený výklad, který je však zasazen do historických souvislostí. Stálou inspirativnost pražského strukturalismu dokládá ve sborníku Prager Schule. Kontinuität und Wandel. Jinou rovinu Holého teoretického uvažování představují studie věnované problematice vyprávění, zvl. otázce typů vyprávění (např. v kolektivní monografii Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století). Oblasti teorie se dotýká i jeho činnost redakční a editorská (spolu s Jiřím Trávníčkem redigoval české vydání Lexikonu teorie literatury a kultury, s Květou Sgallovou edičně připravil posmrtně vydanou knihu Miroslava Červenky nazvanou Kapitoly o českém verši.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Novinář Kurt Konrad (monografie, 1985, spoluautor K. Holý neuveden); Práce a básnivost. Estetický projekt světa Vladislava Vančury (studie, 1990); Česká literatura 1910–1945. Příručka pro 3. ročník středních škol (učebnice, 1991); Problémy nové české epiky (soubor studií, 1995); Česká literatura IV. Od roku 1945 do současnosti (učebnice, 1996, přeprac. též in Česká literatura od počátků k dnešku, 1998, s J. Lehárem, A. Stichem a J. Janáčkovou); Možnosti interpretace. Česká, polská a slovenská literatura 20. století (monografie, 2002); Geschichte der tschechischen Literatur des 20. Jahrhunderts (monografie, Wien 2003); Kritické úvahy o západní literární teorii (2006, s A. Hamanem a V. Papouškem); Ozvuky času... (rozhovor s V. Justlem, 2007); Writers under Siege. Czech Literature since 1945 (monografie, Brighton 2008; 2. uprav. vyd. 2010); Tschechische Literatur 1945–2000. Strömungen, Autoren, Werke. Ein Handbuch (monografie, Wiesbaden 2011); Šoa v české literatuře a v kulturní paměti (soubor studií, 2011, s P. Málkem, M. Špiritem a F. Tomášem); Karel Čapek: RUR (1920) (2018; výukový elektronický materiál; dostupné online).Účast v týmových pracích: Rozumět literatuře 1 (1986); Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských (1987); Poetika české meziválečné literatury (1987); Slovník světových literárních děl 1, 2 (1988); Průvodce po světové literární teorii (1988); Česká literatura 1945–1970 (1992); Lexikon české literatury 2/1 a 2/2 (1993); Český Parnas. Vrcholy literatury 1970–1990 (1993, i redig., s J. Táborskou, která neuvedena); Proměny subjektu 2 (1994); O poetice literárních druhů (1995); Slovník českých spisovatelů od roku 1945 1 (1995); Encyclopedia of the Essay (London 1997); Česká literatura od počátků k dnešku (1998, rozšíř. vyd. 2008; s J. Lehárem, A. Stichem a J. Janáčkovou); Dictionary of Literary Biography 215. Twentieth-Century Eastern European Writers. First Series (Detroit 1999); Concise Dictionary of World Literary Biography 4. South Slavic and Eastern European Writers (Detroit 2000); Lexikon české literatury 3/1 (2000); Slovník českých spisovatelů (2000); Dictionary of Literary Biography 217. Twentieth-Century Eastern European Writers. Third Series (Detroit 2001); Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století (2005); Lexikon teorie literatury a kultury (2006, též redig. s J. Trávníčkem); Lexikon české literatury 4/1 a 4/2 (2008); Dictionary of Literary Biography 353. Twenty-First-Century Central and Eastern European Writers (Detroit 2010); Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě (2010); Průvodce po světové literární teorii 20. století (2012); Kultura a totalita. Národ (2013); Jewish Studies in the 21st Century: Prague – Europe – World (Wiesbaden 2014); Bílá místa ve výzkumu holokaustu (2014) ; Kultura a totalita 2. Válka (2014); Kultura a totalita 3. Revoluce (2015); Images of Rupture between East and West. The Perception of Auschwitz and Hiroshima in Eastern European Arts and Media (Heidelberg 2016); Kultura a totalita 4. Každodennost (2016); Jezuitská kultura v českých zemích / Jesuitische Kultur in den böhmischen Ländern (Brno 2018); Being Jewish in 21st Century Central Europe (Europäisch-jüdische Studien Beiträge = European-jewish Studies Contributions, vol. 43; Berlin 2020).
Příspěvky ve sbornících, almanaších a antologiích: Československo-sovětské vztahy (1976); Úderem tepny (sb. o V. Holanovi, 1986); Kurt Konrad, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky, a literární kritika na Moravě (1989); Tabuizovaná literatura posledních 20 let (1990); Kultur im Umbruch (Bremen 1992); České přednášky pro XI. Mezinárodní sjezd slavistů (1993); Prager Schule. Kontinuität und Wandel (1997, též redig. s W. Schwarzem a M. Jankovičem); Mezi okrajem a centrem. Studie z komparatistiky (1999); František Langer na prahu nového tisíciletí (2000); Slovo – struktura(lismus) – příběh. Pocta Květoslavu Chvatíkovi (2000); U jednoho stolu. Prof. PhDr. Jaroslavě Janáčkové k 70. narozeninám (2000); Česká literatura na konci tisíciletí II. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky (2001); Felix Vodička 2004 (2004); J. B. Čapek. Jubilejní sborník 1903–2003 (2004); Srovnávací poetika v multikulturním světě (2004); Slovakische Kultur und Literatur im Selbst- und Fremdverständnis (2005); Český strukturalismus po poststrukturalismu (2006); Hledání expresionistických poetik (2006); Hodnoty a hranice. Svět v české literatuře, česká literatura ve světě II. Vladimír Holan a jeho souputníci (2006); Haman v průsečíku pohledů. Sborník k 75. narozeninám Aleše Hamana (2007); Vyprávění v kontextu (2008); Krajina bez vlastností. Literatura a Střední Evropa / Lansdschaft ohne Eigenschaften. Literatur und Mitteleuropa (2007); Kapitel zur Poetik. Die zehner Jahre in der tschechischen Literatur zwischen Symbolismus und Avantgarde (München 2008); Literatura na hranici jazyků a kultur (2009); Markéta Lazarová: studie a dokumenty (2009); Pamięć Shoah. Kulturowe reprezentacje i praktyki upamiętnienia (Łódż 2009); Praha – Prag 1900–1945. Literaturstadt zweier Sprachen (Passau 2010); Česká literatura rozhraní a okraje. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky (2010); Moderní svět v zrcadle literatury a filosofie (2011); Brücken. Germanistisches Jahrbuch. Neue Folge 19/1-2 (2011); Ausgewählte Probleme der polnischen und tschechischen Holocaustliteratur und -kultur (München/Berlin 2012); Alteritäten: Literatur, Kultur, Sprache. Festschrift für Wolfgang Schwarz zum 65. Geburtstag (Hildesheim, Zürich, New York 2013); Lidové noviny jako kulturní fenomén 20. století (2013); Der Holocaust in den mitteleuropäischen Literaturen und Kulturen seit 1989 (Stuttgart 2014); Reprezentacje Shoah w literaturze i filmie w Europie Środkowej: lata powojenne (Acta Universitatis Lodziensis. Folia Scientiae Artium et Litterarum 11, Łódz 2014); Der Holocaust in den mitteleuropäischen Literaturen und Kulturen: Probleme der Poetisierung und Ästhetisierung / The Holocaust in the Central European Literatures and Cultures: Problems of Poetization and Aestheticization (Stuttgart 2016); Na počátku bylo slovo… Verbální projevy antisemitismu v moderním českém diskurzu (2017); Zugänge zur Literatur und kulturwissenschaftlichen Bohemistik. Bd. 2. (Hildesheim – Zürich – New York 2017); Texte prägen. Festschrift für Walter Koschmal (Wiesbaden 2017); Jews and Gentiles in Central and Eastern Europe during the Holocaust (London 2018); Holocaust. Zeugnis. Literatur. 20 Werke wieder gelesen. Eds. Markus Roth a Sascha Feuchert (Göttingen 2018); Egon Hostovský. Literární dobrodružství českého židovského spisovatele ve 20. století (2018); Protřepat, nemíchat! Mezi literární vědou a kulturálními studiemi (2022).
Překlady: Návštěva ve Švýcarsku: současná švýcarská povídka (1986, s dalšími); H. Schmidová: Struktury a funkce: výbor ze studií 1989–2009 (2011, s dalšími).
Uspořádal a vydal: J. John: Moudré laškoviny (1983; též přisp.); J. Orten: Veliké stmívání (1987; též přisp.); S. K. Neumann: Konfese a konfrontace 1 (1988, s M. Chlíbcovou a J. Brabcem, který nebyl uveden); J. Š. Kubín: Kudrnaté povídanky (1988; též přisp.); F. Langer: Prodavač snů (1988; též přisp.); Marginálie 1988–1990 (1991, s F. Proškem); J. Grossman: Analýzy (1991, s T. Pokornou; též přisp.); Novalis: Zázračná hra světa (1991; též přisp.); F. Langer: Byli a bylo (1991, podstatně rozšířeno v edici Spisy F. L., sv. 14 /2003/; též přísp. /v obou vyd./); Čítanka české a slovenské literatury pro 3. ročník středních škol (1992, s V. Forstem a E. Lukešem); Čítanka české literatury IV. Od roku 1945 do současnosti (1996, s E. Lukešem); Ianua. Sborník pro studia česko-rakousko-německých kulturních styků (1996, s J. Pokorným a V. Bokem); Prager Schule. Kontinuität und Wandel (1997, s W. Schwarzem a M. Jankovičem; též přisp.); Tschechisches Barock / České baroko (1998, s G. Zandovou; též přisp.); Kniha textů 3. První polovina 20. století (1999, s E. Lukešem); F. Langer: Tvorba z exilu (2000; též přisp.); Kniha textů 4. Druhá polovina 20. století (2001, s E. Lukešem); Poetistická próza (2002; též přisp.); Vertreibung. Aussiedlung. Transfer. / Transfer. Vyhnání. Odsun (2004, s G. Zandovou, též přisp.); J. Škvorecký: Baßsaxophon. Jazz-Geschichten (2005; též přisp.); M. Červenka: Kapitoly o českém verši (2006, s K. Sgallovou); Holokaust – Šoa – Zagłada v české, slovenské a polské literatuře (2007, též přisp.); Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy očima pamětníků a v dokumentech (2009, s K. Volnou; též přisp.); M. Majerová: Přehrada (2010; též přísp. /s M. Mravcovou/); The Representation of the Shoah in Literature, Theatre and Film in Central Europe: 1950s and 1960s. (Praha 2012; též přisp.); The Representation of the Shoah in Literature and Film in Central Europe: 1970s and 1980s (Praha 2012; též přisp.); K. Biebl: Básně (2014; též přisp.); K. Čapek: Tři hry (2014; též přisp.); The Aspects of Genres in the Holocaust Literatures in Central Europe / Die Gattungsaspekte der Holocaustliteratur in Mitteleuropa (Praha 2015; též. přisp.); Rozpad židovského života. 167 dní druhé republiky (2016, s M. Zoufalou; též přisp.); Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století (2016; též přisp.); Podoby Židů v literatuře doby romantismu v českých zemích. Komentovaná antologie textů (2016, s H. Nichtburgerovou; též přisp.); V. Vančura: Felder und Schlachtfelder (Wuppertal 2017; též přisp.); Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction. Works and Contexts (Oldenbourg, 2021, s E.-M. Hiemer, A. Firlej a H. Nichtburgerovou; též přisp.).
LITERATURA
Recenze: Novinář Kurt Konrad: F. Buriánek, LM 1986, č. 9; J. Kubíček, Vlastivědný věstník moravský 1986, č. 3; J. Slomek, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 30 * Práce a básnivost: M. Jankovič, LitN 1990, č. 22; J. Poláček, Tvar 1990, č. 22; G. Zand, Wiener slawistisches Jahrbuch 1991, sv. 31, s. 263; Z. Kožmín, ČL 1991, č. 4; J. Gbúr, Slovenská literatúra (Bratislava) 1994, č. 1/2 * Česká literatura 1910–1945: J. Janáčková, LidN 7. 2. 1992; B. Balajka, Tvar 1992, č. 10; I. Lukelová – R. Schejbalová, Tvar 1992, č. 10 * Problémy nové české epiky: J. Trávníček, ČL 1996, č. 1 * Česká literatura 4. Od roku 1945 do současnosti: M. Zelinský, Tvar 1996, č. 21; J. Pešek, Tvar 1997, č. 7; M. Špirit, Kritický sborník 16, č. 3, zima 1997; F. Matejov, Slovenská literatúra (Bratislava) 1997, č. 1–2; M. Valášek, Souvislosti 1997, č. 3–4 * Česká literatura od počátků k dnešku: G. Langer, Bohemia 2000, č. 2; W. Schamschula, Zeitschrift für Slavische Philologie 2001, č. 2 * F. Langer: Spisysv. 11, Tvorba z exilu (ed.):
Z. Dětáková, RR 2002, č. 24 *
Možnosti interpretace: A. Haman, Tvar 2002, č. 14; A. Jedličková, ČL 2003, č. 6; J. Pechar, LitN 2002, č. 42; J. Trávníček, Host 2003, č. 4; I. Wutsdorff, Slovo a smysl 2005, č. 5 *Poetistická próza(ed.):
J. Rambousek, Tvar 2003, č. 6 * Geschichte der tschechischen Literatur des 20. Jahrhunderts: G. Zand, Zeitschrift für Slavische Philologie, 2004, č. 1; J. Vojvodík, Slovo a smysl 2004, č. 2; S. Höhne, Bohemia 2004, Heft 2; H. D. Zimmermann, Brücken. Neue Folge 2005, Bd. 13; K. Chvatík, Wiener Slavistisches Jahrbuch 2006, Band 52 * Holokaust – Šoa – Zagłada v české, slovenské a polské literatuře: H. Fejfarová, LitN 2007, č. 14; M. Krajčovičová, Literární novinky, 2007, č. 6 (26) * Ozvuky času…: F. Cinger, Právo 1. 3. 2008; O. Horák, LidN 26. 3. 2008; E. Burget, Dějiny a současnost 2008, č. 3; A. Haman, Tvar 2008, č. 6; J. Kerbr, DivN 2008, č. 6; R. Ošmera, Host 2008, č. 5; J. Zizler, A2 2008, č. 27 * Writers under Siege: A. Rogachevskii, Central Europe 2010, No. 1 * Tato fakulta bude rudá!(ed.):
M. Kořená, Souvislosti 2010, č. 1; M. Nodl, Souvislosti 2010, č. 2; H. Kosáková, RR 2010, č. 80; P. Šámal, ČL 2011, č. 2; P. Urbášek, Historia Universitatis Carolinae Pragensis 2013, č. 1 * Šoa v české literatuře a v kulturní paměti: J. Jenšovská, Julie – M. Sedlická, Judaica bohemiae 2011, č. 2; A. Haman, Tvar 2011, č. 20; M. Kosák, Slovo a smysl 2012, č. 17 (též online); D. Hučková, ČL 2012, č. 3; D. Soukup, ČL 2012, č. 3 * K. Biebl: Básně (ed.): M. Kosák, Echa [online] 15. 4. 2015 + Echa [online] 22. 7. 2015; M. Blahynka, Haló noviny 30. 12. 2015, příl. Literatura – Umění – Kultura, č. 51 * Tschechische Literatur 1945–2000: E. Schreiber, Stifter Jahrbuch: Neue Folge 2014; D. Šemberová, Brücken. Neue Folge 2018/2019, Heft 1 * Cizí i blízcí (ed.): A. Haman, Tvar 2017, č. 8; A. Firlej, Studia Slawistyczne (Poznań) 2017, č. 12 (též online); M.-O. Thirouin, ČL 2018, č. 3 * Podoby Židů v literatuře doby romantismu v českých zemích (ed.):
M. Charypar, ČL 2017, č. 5.
Rozhovory: J. Slomek, LitN 1993, č. 41; P. Matoušek (o České knižnici), LidN 14. 7. 1995; M. Titzlová (též s M. Červenkou, o České knižnici), MFD, 23. 5. 1999; J. Trávníček, Host 2006, č. 6 (též s V. Menclovou o edici Česká knižnice); A. Horáčková, MFD 1. 9. 2007 (o edici Tschechische Bibliothek); O. Pavlova. Lógr 2011, č. 2 (o České knižnici).