Slovník české literatury po roce 1945

Jaroslava JANÁČKOVÁ

* 24. 11. 1930, Havlíčkova Borová

† 30. 8. 2024, Praha

Literární historička a editorka

Jaroslava Janáčková, rozená Musilová, pocházela z rolnické rodiny. V roce 1949 maturovala na reálném gymnáziu v Chotěboři. Poté studovala češtinu a ruštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (zde byla v letech 1949–1952 posluchačkou Felixe Vodičky). Ve studiu pokračovala na pražské filozofické fakultě, kterou v roce 1953 absolvovala diplomovou prací Umělecké mistrovství v románě Terézy Novákové Drašar; titul CSc. získala roku 1963 prací Český román sklonku 19. století. V letech 1953–1959 byla nejprve asistentkou, pak odbornou asistentkou na Vysoké škole pedagogické. V letech 1959–1985 pracovala jako odborná asistentka na katedře české a slovenské literatury FF UK, odkud byla v roce 1985 propuštěna a bez pedagogického úvazku přijata na katedru dějin umění a estetiky. V letech 1988–1989 působila jako vědecká pracovnice v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1990 se vrátila na katedru české a slovenské literatury FF UK, v témže roce jí byla udělena docentura, roku 1992 profesura. Na počátku roku 1996 odešla do důchodu, přesto ještě další dva roky na FF UK přednášela. Od roku 1996 se jako členka vědecké rady podílela na vydávání edice Česká knižnice, odbornými pracemi a účastí ve skupině jazykovědců, literárních historiků a historiků při FF UK, věnující se vědeckému vydávání a analýze korespondencí, se účastnila výzkumu v oblasti české literatury 19. století. – Manžel František Janáček (1930–1995) byl historik, mj. editor kritického vydání Fučíkovy Reportáže, psané na oprátce (1995). Dcera Zora Šimůnková (1965–2021) byla básnířka, prozaička a organizátorka literárního života. Syn Pavel Janáček (*1968) je literární kritik a historik.

Debutovala roku 1954 v České literatuře, kam později přispívala. Pravidelně publikovala v odborných periodikách sborníkového charakteru Acta Universitatis Carolinae, Českolipsko literární, Literární archiv a v časopisech Český jazyk a literatura, Nové knihy aj. – Přispěla do strojopisných sborníků Quinquagenario. Milanu Jankovičovi k 1. 9. 1979 (1979); Miloslavu Jehličkovi k šedesátinám (1981, ed. Miroslav Drozda); Rudolfu Havlovi. Sborník k jeho 70. narozeninám, sv. 3 (1981, eds. Vladimír Justl, Jaroslav Kolár, Jan Lehár, Jiří Opelík, Jiří Pelán, přetištěno in Marginálie 1980–1985. Sborník k 75. výročí Spolku českých bibliofilů, 1985); Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata II. (Miroslavu Červenkovi, 1982); Souvislosti. Růženě Grebeníčkové k šedesátinám (strojopisný sborník, 1985); Sborník příspěvků k narozeninám Vladimíra Macury (1985) a Laudatio Milan Jankovič (1989).– K jejím životním jubileím byly připraveny tři rukopisné sborníky: Po zarostlém chodníčku (1990, eds. Alice Jedličková a Irena Kraitlová), U jednoho stolu (2000, eds. Alice Jedličková a Irena Kraitlová) a Tradicí stvořená (2020, eds. Dagmar Mocná a Dalibor Tureček). – V osmdesátých letech podepisovala drobné články rodným jménem. Používala pseudonymu M. Záborská (ve Vlastě) a šifer J. M., jj, jan., J. (v Nových knihách).

Jaroslava Janáčková se zabývala zejména dějinami české literatury 19. století. Přihlašujíc se k odkazu Felixe Vodičky chápala literární jevy jako výsledek vědomého progresivního formálního úsilí v rámci širšího národního kontextu a dobových „požadavků“ na fungování literatury. Zaměřovala se především na takové aspekty a žánry české prózy, které v rámci dobové poetiky představují nosné vývojové tendence a leckdy předjímají další vývoj, čímž se snažila korigovat tradiční schéma priority poezie a zaostávání románové prózy v české literatuře 19. století. V její první knize Český román sklonku 19. století (jež je poznamenána marxistickým přeceněním obecně společenských předpokladů vzniku literárního díla) je ústředním hlediskem vztah člověka a světa, promítnutý jednak do aktivity tvůrčího subjektu, jednak do procesu proměn románové postavy. Následující práce již akcentují specifika vývoje české prózy projevující se v existenci přechodných žánrů, které integrují tradiční prvky i tvarové výboje (romaneto, realistická idyla, idylická epopej, impresionistický román). Součástí její metody byly i rekonstrukce čtenářského publika, jeho kulturního horizontu a literárního profilu časopisů. Tyto okolnosti jsou konfrontovány s autorským záměrem kultivovat adresáta, v němž se střetávají vysoké umělecké nároky s úsilím o sdělnost a národní a lidovýchovný účinek (Svět Jiráskova umění). Hledisko utváření adresáta a reálné rezonance tvorby u čtenářského publika se propojuje s přehledy dominantních směrů a proudů a s živě pojatými autorskými portréty ve studijní příručce Česká literatura 19. století, jejíž koncipování ovlivnila také autorčina dlouholetá pedagogická zkušenost. V knihách Arbesovo romaneto a Jakub Arbes novinář jsou romaneto i soudnička viděny v průsečíku novinářské zkušenosti autora, aktuálních společenských podnětů i formálních zdrojů. Také příspěvky shromážděné v souborech Stoletou alejí a Román mezi modernami dokumentují na základě minuciózního studia archivních materiálů a porovnáním různých verzí genezi a slohový vývoj jednotlivých textů. Samostatnou práci tohoto druhu představuje publikace Živé prameny. Vznik Jiráskovy nové kroniky U nás, která je montáží textových podkladů, paralelních úryvků výsledného díla a jejich analýz. V monografii Alois Jirásek Janáčková usiluje o vyvážený výklad autorova života a díla. Velkou pozornost věnuje vztahu reality a fikce, pramenům a jejich tvůrčímu přehodnocení, stranou však nezůstává ani přihlédnutí k vlivu Jiráskových současníků na jeho tvorbu, ani snaha oživit autorův odkaz pro čtenáře současného. Posledně jmenovaný záměr ostatně Janáčková naplňovala i rozsáhlou činností ediční (autorské výbory z literatury 19. století pro dospělé a mládež, knížky lidového čtení, antologie) a popularizačními medailony, jimiž od sedmdesátých let provázela zvláště díla Holečkova, Jiráskova, Zeyerova, Klostermannova, Raisova, Baarova nebo Novákové.
Od devadesátých let se Jaroslava Janáčková věnovala především životu a dílu Boženy Němcové (monografie Příběh tajemného psaní o okolnostech vzniku, pramenech a průběhu psaní Babičky; soubor studií Božena Němcová. Příběhy – situace – obrazy, pátrající po místě spisovatelčina tvůrčího a životního usilování v kontextech české a evropské literární kultury padesátých let 19. století) a problematice korespondence jako specifického druhu písemné komunikace; významně přispěla zejména k novému vydávání korespondence Boženy Němcové (čtyřsvazkové kritické vydání Korespondence I–IV). Výsledkem dlouholetého badatelského zájmu o realistickou prózu v české literatuře 19. století je soubor studií Gabriela Preissová. Realismus v intermediálních transformacích, doprovozený obsáhlým pramenným materiálem. Autorka se v něm zabývá proměnami a přijetím díla v závislosti na způsobu jeho aktualizace, ať už jde o posun v rámci literárních žánrů určených publiku s rozdílnými preferencemi nebo o adaptaci operní, divadelní či filmovou.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Český román sklonku 19. století (studie, 1967); Arbesovo romaneto. Z poetiky české prózy (studie, 1975); Revoluční duch Jiráskových Skaláků (regionální tisk, 1975); Přehled dějin české literatury 19. století 1, 2 (skripta, 1978, s V. Menclovou a V. Štěpánkem, podle Dějin české literatury 2, 1960); Živé prameny. Vznik Jiráskovy nové kroniky U nás (studie + montáž pramenů, 1980); Přehled dějin české literatury 19. století 2 (skripta, 1981, s V. Menclovou a V. Štěpánkem, podle Dějin české literatury 3, 1961); Svět Jiráskova umění (studie, 1982, AUC Philologica, Monographia 1978); Stoletou alejí. O české próze minulého věku (studie, 1985); Jakub Arbes novinář (studie, 1987); Alois Jirásek (monografie, 1987); Román mezi modernami: Studie z historické poetiky (1989); Česká literatura 19. století. Od Máchy k Březinovi (příručka, 1994; 2. doplň. a rozšíř. vyd. 1998, pod tit. Česká literatura 2: Od romantismu do symbolismu; též v souboru: Česká literatura od počátku k dnešku, 1998, s J. Lehárem, A. Stichem a J. Holým, 2., dopl. vyd. 2002); Příběh tajemného psaní: O pramenech a genezi Babičky (2001); Božena Němcová. Příběhy – situace – obrazy (2007); Návraty. K české literatuře od K. J. Erbena po Ladislava Fukse (soubor studií, 2012); Gabriela Preissová. Realismus v intermediálních transformacích (soubor studií, 2015).
Účast v týmových pracích: Dějiny české literatury 3 (1961); Z dějin české literární kritiky (1965); Čeští spisovatelé 19. století (slovníková příručka, 1971); Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století (slovníková příručka, 1972; společně s tit. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, 1973); Česká literatura na předělu století (1991, uprav. vyd. 2001, též redig.); M. Jůzl a kol.: Dějiny umělecké kultury, sv. 2 (1996); Česká literatura od počátků k dnešku (1998, s J. Lehárem, A. Stichem a J. Holým, 2., dopl. vyd. 2002); Řeč dopisů, řeč v dopisech Boženy Němcové (2001); D. Mocná – J. Peterka a kol.: Encyklopedie literárních žánrů (2004); Z. Hladká a kol.: Soukromá korespondence jako lingvistický pramen (2013); L. Rychnovská, R. Adam a kol.: Karel Havlíček ve světle korespondence (2016); ediční a textologické týmové práce: Božena Němcová: Korespondence I /1844–1852/ (2003) + Korespondence II /1853–1856/ (2004) + Korespondence III /1857–1858/ (2006) + Korespondence IV /1859–1862/ (2007); Karel Havlíček: Korespondence I /1831–1842/ (2016) + Karel Havlíček. Korespondence II /1843–1844/ (2018).
Příspěvky ve sbornících: Karel V. Rais. Studie, vzpomínky, dokumenty (1959, ed. L. Mašínová ad.); Realismus a modernost. Proměny v české próze 19. století (1965, ed. V. Forst); Českolipsko literární (1975); Přednášky v XVIII. běhu Letní školy slovanských studií 1974 (1976); Přednášky v XIX. a XX. běhu Letní školy slovanských studií v r. 1975 a 1976 (1979); Přednášky z XXI. běhu Letní školy slovanských studií (1979); Historické vědomí v českém umění 19. století (1981); Přednášky z 22. běhu Letní školy slovanských studií 1978 (1981); Přednášky z XXIII. běhu Letní školy slovanských studií v r. 1979 (1982); Prameny české moderní kultury (1988, eds. O. Král, B. Svadbová a P. Vašák); Průmysl a technika v novodobé české kultuře (1988, ed. M. Ottlová); Člověk a příroda v novodobé české kultuře (1989, ed. M. Freimanová); Sedm století Havlíčkovy Borové (Havlíčkova Borová 1989); Pocta Univerzity Karlovy J. A. Komenskému (1991, ed. K. Malý); Jan Neruda 1991. Studie, referáty, diskusní příspěvky (1992); Umění a civilizace jako divadlo světa (1993, eds. M. Ottlová, M. Pospíšil); Hubert Gordon Schauer – osobnost, dílo, doba (1994, ed. M. Skřivánek); Osudový vlak (1995, eds. V. Macura, R. Pohl); Prameny díla, dílo pramenem (1995); Magdalena Dobromila Rettigová (1996, ed. J. Tydlitát); Východočeské Athény a Josef Liboslav Ziegler (1997, ed. V. Petrbok); Julius Zeyer – Texty, sny, obrazy (1997, ed. T. Vlček); Růže stolistá. F. L. Čelakovský 1799–1999 (1999, eds. M. Husová, I. Říhová, Z. Sedláček); Alois Jirásek dnes (2000, ed. A. Fetters); Karel Klostermann – spisovatel Šumavy (2000, ed. I. Nikl); Za F. V. Krejčím /1867–1941/ (2001, ed. A. Januška); Jaroslav Vrchlický a Josef Holeček /1853–2003/ (2004, eds. O. Macura, T. Riedlbauchová); Alenka. K osmdesátinám Dr. Aleny Hájkové (2004, ed. B. Čelovský); Arne Novák, literární historik a kritik (2004, tematické dvojčíslo Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Bohemica litteraria. Řada literárněvědná bohemistiská (V) = Series Bohemica litteraria); Felix Vodička 2004 (2004, ed. A. Jedličková); Václav Zelený /1825–1875/ (2005); Božena Němcová. Život – dílo – doba (2006, eds. M. Horký, R. Horký); Božena Němcová a její Babička (2006, ed. K. Piorecký); Jazyky, rozumění, porozumění. Sborník k životnímu jubileu Aleny Macurové (2007, eds. Petr Mareš, Irena Vaňková); Božena Němcová – jazyková a literární komunikace ve středoevropském kontextu (2007, ed. R. Adam); František Matouš Klácel. Filosof, spisovatel a novinář (Česká Třebová 2008); V ráji realistickém (Klatovy 2009, eds. V. Viktora, M. Hálková, P. Doležalová); Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky (2010, ed. S. Fedrová).
Uspořádala a vydala: Čítanka pro druhý ročník pedagogických škol pro vzdělání učitelů národních škol (1955, s L. Páleníčkem, B. Balajkou, A. Křemenákovou a B. Pavlem za red. K. Dvořáka); Literární proseminář 1, 2 (antologie, rozmnož., 1961, s J. Hrabákovou; přeprac. 1965); Česká literatura 19. století 1. Textová příručka (antologie, rozmnož., 1967, s V. Menclovou; 2., přeprac. vyd. 1970, s V. Menclovou a R. Roučkem); Česká literatura 19. století 2. Textová příručka (antologie, rozmnož., 1969, s V. Menclovou; 2., přeprac. vyd. 1974, s V. Menclovou); K. V. Rais: Povídky (výbor, 1967) + Půlpáni a čtvrtpáni (výbor, 1985); Z. Winter: Obrázky (výbor, 1972) + Malé historie a třísky (výbor, 1987, s V. Brožovou); A. Stašek: Povídky z hor (výbor pro ml., 1974); Výbor z české literatury 19. a 20. století (textová příručka, 1975, s E. Lukešem a V. Menclovou); Tři česká romaneta (1979); V. M. Kramerius a jiní: Zazděná slečna a jiné příhody pro vyražení (1980); F. Šimeček: Na bařinách života a jiné příběhy ze soudní síně (1981, s dalšími); K. Klostermann: Lístky ze šumavské epopeje (1983, s J. Lehárem) + Vzpomínky na Šumavu II. Sbírka rozptýlených pamětí (2012, s P. Šimákem a O. Fibichem); Malá knížka o Kytici (sb. pro ml., 1983); S. Čech: Básně (1983, s M. Chlíbcovou); České humoresky (výbor, 1983); Malá knížka o Baladách a romancích (sb. pro ml., 1984); Milostná povídka historická (1984); Malá knížka o Starých pověstech českých (sb. pro ml., 1985); J. Zeyer: Tři legendy o krucifixu a jiné báje o lásce (1987) + Epické zpěvy (1988); Chvála české řeči aneb O národě v řeči a o řeči v národě slovy českých spisovatelů od počátků až po naše dny (antologie, 1988, s A. Stichem); Malá knížka o Němé barikádě (sb. pro ml., 1988); J. Arbes: Osudy žen (výbor romanet, 1988) + Romaneta (2006, s M. Sendlerovou) + Romaneto v listech. Korespondence z let 1867–1892 (2010); V. R. Kramerius: Knížky lidového čtení (1988, s L. Kusákovou a O. Hausenblasem); J. Drda: Nedaleko Rukapáně. Povídky a fragmenty (1989, s M. Masákovou); J. V. Sládek: Tiché hovory (výbor, 1989) + Má Amerika (1998, s dalšími, 2., upr. vyd. 2022); K. Havlíček Borovský: Strmé cesty (z listáře, zápisníků a vzpomínek, 1990); J. Mukařovský: Příklad poezie (1991, s. M. Jankovičem); O. Sus: Estetické problémy pod napětím. Meziválečná avantgarda, surrealismus, levice (1992, s D. Šlosarem a M. Suchomelem); Česká literatura 19. století. Textová příručka (1994, s V. Menclovou a R. Roučkem); B. Hrabal: Svatby v domě (1995, s dalšími); B. Němcová: Lamentace. Dopisy mužům (1995) + Babička (1999) + Mich zwingt nichts als die Liebe. Briefe (2006, s E. Thielem, V. Maidlem a D. Zimmermannem, přel. K. Kallert) + „Milý muži!“ Dopis Boženy Němcové z 13. června 1857 (bibliofilie 2006); Kniha textů. Česká literatura od počátků k dnešku 2. Od romantismu do symbolismu 19. století (1999, s M. Lukešovou); J. Hašek: Autoportréty (výbor, 1999, s M. Chlíbcovou); Divá Bára a jiné dívky na útěku (2012).

LITERATURA

Bibliografie: V. Vladyková: Bibliografie vědeckých prací Jaroslavy Janáčkové, in Po zarostlém chodníčku (rkp. sb., 1990) + Bibliografie vědeckých prací Jaroslavy Janáčkové 1952–2000, in U jednoho stolu (rkp. sb., 2000, eds. A. Jedličková a I. Kraitlová).
Studie a články: A. Jedličková – S. Fedrová: Zvětšeniny z metody Jaroslavy Janáčkové, ČL 2015, č. 5; V. Faktorová: Od textu k dílu, od svědectví k příběhu. Korespondence obrozenských spisovatelů v rukou současných editorů, ČL 2018, č. 5.
Recenze: Český román sklonku 19. století: A. Haman, LitN 1967, č. 36; M. Bastl, ČJL 1967/1968, č. 9; M. Pohorský, ČL 1968, č. 2 * Arbesovo romaneto: V. Žemberová, Slovenská literatúra 1978, č. 4 * Živé prameny. Vznik Jiráskovy nové kroniky U nás: (ger) (= F. Schildberger), NK 1980, č. 49; L. Soldán, Tvorba 1981, č. 12 * Svět Jiráskova umění: S. Cenek, ČJL 1982/1983, č. 6; P. Liba, Slovenská literatúra 1983, č. 3; B. Svadbová, ČL 1983, č. 5; J. Rak, Husistský Tábor 1983/1984, sv. 6/7 * Stoletou alejí: D. Moldanová, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 25; D. Jeřábek, ČL 1987, č. 1; V. Štěpánek, LM 1987, č. 6; J. Kudrnáč, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná (D), roč. 37, 1988, č. 35 * Jakub Arbes novinář: M. Štemberková, NK 1988, č. 15; J. Urbanec, ČL 1989, č. 2; D. S. (= D. Seňková), Český časopis historický 1989, č. 3 * Alois Jirásek: Ma. K., Český časopis historický 1988, č. 6; Z. Pešat, ČL 1989, č. 3; F. Černý, Scéna 1990, č. 6; V. Štěpánek, ČL 1990, č. 2 * Román mezi modernami: M. Štemberková, NK 1989, č. 24; J. Urbanec, Kmen 1989, č. 38; D. Hodrová, Literární revue 1990, č. 3; M. Mikulová, Slovenské pohľady 1990, č. 9 * Česká literatura na předělu století: (pek) (= M. Petříček), LitN 1992, č. 20 * Česká literatura 19. století. Od Máchy k Březinovi: J. Šimůnek, SvSl 14. 9. 1994; J. Trávníček, LidN 8. 10. 1994, příl. Národní 9, č. 41; L. Pavera, Alternativa nova 1995, č. 3; A. Stich, LitN 1995, č. 9; B. Jirásek, ČJL 1996/1997, č. 1/2 * Lamentace: H. Hrzalová, Obrys-Kmen 1996, č. 8; J. Malura, Tvar 1996, č. 9; S. Wimmer, Labyrint 1996, č. 1 * Česká literatura od počátků k dnešku: B. Dokoupil, Tvar 1999, č. 8; A. Haman, LitN 1999, č. 6; D. Moldanová, ČJL 1999/2000, č. 5/6 * Řeč dopisů, řeč v dopisech: P. Mareš, ČL 2002, č. 5; R. Adam, ČJL 2002/2003, č. 4; O. Trávníčková, Host 2003, č. 1, Recenzní příloha; M. Řepa, Český časopis historický 2003, č. 3 * Příběh tajemného psaní: J. Slomek, LidN 17. 1. 2002; A. Haman, Tvar 2002, č. 1; -KH- (= R. Khel), Papír a celulóza 2002, č. 12; S. Wimmer, ČL 2002, č. 5 * B. Němcová. Příběhy – situace – obrazy: M. Platzová, Respekt 2008, č. 27 * Návraty. K české literatuře od K. J. Erbena po Ladislava Fukse: P. A. Bílek, LidN 5. 9. 2012; L. Bartošová, Bohemica Olomucensia 2013, č. 2; M. Charypar, ČL 2013, č. 2; V. Stanzel, Host 2013, č. 1 * Gabriela Preissová. Realismus v intermediálních transformacích: E. Stehlíková, Theatralia 2016, č. 1; J. Šotkovský, DivN 2016, č. 8.
Rozhovory: J. Trávníček, Tvar 1996, č. 18; M. Jareš, Tvar 2000, č. 20; J. Macháček, HN 13. 5. 2005, příl. Víkend; M. Balaštík – J. Trávníček, Host 2008, č. 1; J. Hron in Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury Filozofické fakulty Karlovy univerzity očima pamětníků a v dokumentech (2009, eds. J. Holý, K. Volná); D. Dobiáš, HN 20. 1. 2012, příl. Víkend; D. Iwashita, Souvislosti 2014, č. 3.
K životním jubileím: am, ČJL 2000/2001, č. 3/4; J. Holý, LidN 23. 11. 2000; R. Adam, ČJL 2010/2011, č. 2; I. Vaňková, ČJL 2020/2021, č. 2; J. Bednářová, Souvislosti 2020, č. 3; J. Bílek – E. Bílková – D. Faměrová + L. N. Budagova, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 2020, č. 6.

Autor hesla: Alice Jedličková (1995)

Aktualizace hesla: 18. 4. 2023 (av)

Aktualizace bibliografie: 18. 4. 2023 (av)

zpět na hlavní stranu