Felix VODIČKA
Obecnou školu Vodička vychodil v Olomouci, kde také navštěvoval reálné gymnázium, od 1924 pak pokračoval v Plzni. Po maturitě (1928) studoval na FF UK: dějepis u prof. Josefa Šusty a Josefa Pekaře, slavistiku a bohemistiku u prof. Miloše Weingarta, Jana Jakubce, Emila Smetánky a Jiřího Horáka; navštěvoval též estetické semináře Jana Mukařovského o básnické stylistice a melodice verše a prózy, přednášky z francouzské literatury u F. X. Šaldy a ze srovnávacích literatur u Václava Tilleho. Šíři studijního zaměření dokládají i zápisy na Přírodovědecké fakultě UK, kde navštěvoval zvláště přednášky a semináře z geografie a geomorfologie. 1933 získal Vodička aprobaci pro učitelství na středních školách (státní práce z historie: Humanismus a renesance v Polsku). 1934–1946 (leden) působil na Jiráskově čs. státním gymnáziu v Praze-Resslově ulici, zprvu jako kandidát profesury a zatímní profesor; definitivu získal 1937 (vyučovací předměty: čeština, dějepis, zeměpis a přírodopis). Titul PhDr. obdržel 1935 na základě disertační práce Béranger a česká literatura (publikována 1935 v Listech filologických s titulem Ohlas Bérangerovy poezie v české literatuře). Vedle pedagogické činnosti se věnoval i vědeckým zájmům, které ho přivedly do Pražského lingvistického kroužku. Hodnost docenta dějin české literatury mu byla udělena na FF UK v lednu 1946 (habilitační práce Počátky krásné prózy novočeské). 1946–1947 přednášel na FF UK a současně na PedF UK, kde byl v září 1947 jmenován mimořádným a 1949 řádným profesorem, 1949–1950 pak zde vykonával funkci děkana. 1959 přešel na FF UK. 1952 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, 1956 získal hodnost DrSc. Paralelně s pedagogickou činností se podílel na úkolech a pracích Ústavu pro českou literaturu ČSAV (zástupce ředitele, vedoucí oddělení obrozenské literatury), od 1968 byl jeho ředitelem (po tuto dobu uvolněn z FF UK). Počátkem 1970 bylo zrušeno Vodičkovo členství ve vědecké radě FF UK a byl mu ukončen pracovní poměr se zpětnou platností k 31. prosinci 1968, současně byl zproštěn funkce ředitele ÚČL i funkcí dalších.
Vodička se věnoval též činnosti organizační, např. se podílel na budování Památníku národního písemnictví a aktivně působil ve výboru Literárního fondu Svazu čs. spisovatelů.
Debutoval v Časopise Národního muzea 1933 studií Březina a Baudelaire; dále publikoval v periodikách:
Listy filologické, Časopis Matice moravské, Kritický měsíčník, Lidové noviny, Škola a kultura,
Slovo a slovesnost, Svobodné noviny,
Česká literatura,
Naše řeč,
Literární noviny, Věstník ČSAV, Dějiny a současnost, Rudé právo, Slovenská literatúra (Bratislava), Práce, Čs. rusistika,
Tvorba,
Plamen, Slovenské pohľady (Bratislava),
Kulturní tvorba,
Orientace,
Zlatý máj, Zemědělské noviny, Český jazyk a literatura,
Literární listy, Listy, Zítřek,
Kurýr Odeonu, Filmové a televizní noviny,
Zprávy Spolku českých bibliofilů (1988 zde studie Erben časový a nadčasový, též in
Česká literatura 1990). Zahraniční noviny a časopisy: Slavjane (Moskva), Pamiętnik Literacki (Varšava–Vratislav–Krakov), Lingua e stile (Bologna), Poetics (Haag–Paříž), Postilla Bohemica (Kostnice) aj. Účastnil se rukopisného sborníku Pozdravy Jaroslavu Seifertovi
(1971); nevydané studie byly uveřejněny posmrtně též ve strojopisném sborníku Quinquagenario. Milanu Jankovičovi k 1. 9. 1979 (1979) a
Jaroslavu Kolárovi k šedesátým narozeninám. 1929–1989 (1989). Po válce působil jako člen redakčních rad a komisí pro vydávání klasiků (Národní knihovna, Soubor díla F. X. Šaldy, Spisy a projevy Josefa Dobrovského, Spisy Jana Nerudy, Spisy Karla Hynka Máchy, Komise pro vydávání Spisů J. A. Komenského); byl spoluredaktorem časopisu Slovo
a slovesnost
(1947–1952) a ediční řady
Česká literární moderna (1967–1968) a člen řady redakčních rad. Za Československo spolupracoval s Répertoire chronologique des littératures modernes, vydávané
Comission internationale d’histoire moderne sous la direction de Paul Van Tieghem (Paříž). – Šifry: ojediněle F. Vka (Ottův slovník naučný nové doby, 1943).
Osobnosti F. Vodičky byly věnovány dvě konference, první v roce 1993 pořádaná Obcí spisovatelů, druhá 2004 v ÚČL AV ČR (sb. Felix Vodička 2004).
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Bibliografie čs. prací filologických za rok 1935. 2. Literatura (1938, s A. Grundem a J. Bramborou); Básnický jazyk jako výtvor národní kultury (rozhl. přednáška, 1947, in O básnickém jazyce, + B. Havránek + J. Mukařovský); Počátky krásné prózy novočeské. Příspěvek k dějinám doby Jungmannovy (monogr. studie, 1948); Česká literatura v devadesátých letech 19. století (záznam přednášek, b. d., 1952); Havlíčkův boj veršem a satirou (studie, 1953); Cesty a cíle obrozenské literatury (soubor studií, 1958); Struktura vývoje (soubor studií, 1969); El mundo de las letras (přeprac. verze úvodních kapitol z knihy Svět literatury 1, Santiago de Chile 1971, s O. Běličem).Výbory: Die Struktur der literarischen Entwicklung (München 1976); Francouzské impulzy v české literatuře 19. století: Rané studie (2003, ed. Z. Dětáková).
Separát: Moravské beletristické studie Jana Herbena (studie, 1939, zvl. otisk z Časopisu Matice moravské).
Účast v týmových pracích: Ottův slovník naučný nové doby, díl 6, sv. 2 (1940–1943); Teze k dějinám české literatury (skripta, 1959, s dalšími, otisk z České literatury 1957); Dějiny české literatury 2 (1960); Z dějin české literární kritiky (skripta, 1965); Svět literatury 1 (1967, též redig.); Editor a text (1971, F. V. neuveden); Čeští spisovatelé 19. století (slovníková příručka, 1971, F. V. neuveden; poté in Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, 1973, F. V. neuveden).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Sborník Společnosti Jaroslava Vrchlického 11 (1932–34); Karel Hynek Mácha. Osobnost, dílo, ohlas (1937); Věčný Mácha (1940); Strážce tradice. Arnu Novákovi na památku (1940); Čtení o jazyce o poezii (1942); Čeština v životě a škole (1947); Janu Mukařovskému k šedesátce (1952); K šedesátým narozeninám akademika Bohuslava Havránka (1954); K jazyku a slohu našich klasiků (Kv. Hodurovi k pětasedmdesátinám, 1954); Konference o novinářském díle Karla Havlíčka Borovského (1957); Československé přednášky pro 4., 5. a 6. mezinárodní sjezd slavistů (1958, 1963, 1968); Sborník Vysoké školy pedagogické v Praze 1. Studie o jazyce a literatuře národního obrození (1959); Ježegodnik Boľšoj sovetskoj enciklopedii 1960, 1961 a 1962 (Moskva 1960, 1961 a 1962); Umění a kritika (1961); Co číst ze světových literatur (anketa, 1961); Božena Němcová 1862–1962 (katalog výstavy, 1962); Tekstologia w krajach słowiańskich (Wrocław–Warszawa–Kraków 1963); Chudožestvennyj metod i individuaľnosť pisatelja (Moskva 1964); A Prague School Reader on Esthetics. Literary Structure and Style (Washington 1964); Praska szkola strukturalna v latach 1926–1946 (Warszawa 1966); Odeon, dříve SNKLU (1967); Lingüística formal y critica literaria (Madrid 1970, zde zkrác. překl. studie Literární historie, její problémy a úkoly); Rezeptionsästhetik. Theorie und Praxis (München 1975, zde zkrác. překl. studie Literárněhistorické studium ohlasu literárních děl a studie Literární historie, její problémy a úkoly); Semiotics of Art. Prague School Contributions (Cambridge–London 1976, zde zkrác. překl. studie Literární historie, její problémy a úkoly); The Prague School – Selected Writings (Austin 1982, zde překl. studie Literárněhistorické studium ohlasu literárních děl); Czech Studies: Literature, Language, Culture – České studie: Literatura, jazyk, kultura (Amsterdam – Atlanta 1990).
Uspořádal, vydal a redigoval: J. Jungmann: Krátká historie národu, osvícení a jazyka (1947) + Boj o obrození národa. Výbor z díla J. Jungmanna (1948); F. X. Šalda: Duše a dílo (1947, in Soubor díla F. X. Š., sv. 2) + Kritické projevy 2. 1894–1895 (1950, in Soubor díla F. X. Š., sv. 11); J. Neruda: Básně 1 (1951, in Spisy J. N., sv. 1) + Knihy básní (1951) + Balady a romance, Zpěvy páteční (1955) + Básně 2 (1956, in Spisy J. N., sv. 2) + Studie, krátké a kratší 2 (1957) + Čtyři knihy básní (1959) + Balady a romance (1959) + Prosté motivy (1962) + Dětem (1963, s J. Štefánkem) + Obrázky (1965) + Básně (1973, pod jm. M. Otruby); Základy teorie literatury (1952, s K. Dvořákem, J. Rýsovou a J. Tlustou); V. V. Golubkov: Metodika vyučování literatuře (1952, s R. Schamsem); Památník národního písemnictví (katalog, 1953, s B. Novákem); České pohádky (1954, s dalšími, za vedení F. V. a A. Jedličky); J. Kollár: Vlastenec (výbor, 1963); Struktura a smysl literárního díla (sb., 1966, s M. Jankovičem a Z. Pešatem, též přisp.); F. X. Šalda. 1867–1937–1967 (1968, s dalšími, též přisp.); Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (1968, se Z. Havránkovou a J. Kurzem); B. Němcová: Výbor z díla (3 sv., 1974, pod jm. M. Pohorského).
LITERATURA
Bibliografie: M. Laiske: Soupis prací prof. dr. F. V. za léta 1933–1968, ČL 1969, s. 179; též in Acta Universitatis Carolinae 1969, Philologica 4/5, Slavica Pragensia 11, s. 27; též sep; V. Vladyková: Bibliografie prof. dr. F. V. za léta 1969–1993, ČL 1994, č. 2 (monotematické číslo: Sympozium na paměť F. V.).Knižně: sb. Felix Vodička 2004 (2004; ed. A. Jedličková).
Studie a články: M. Červenka: doslov, in Struktura vývoje (1969); V. Štěpánek: Vědecká osobnost F. V., Acta Universitatis Carolinae 1969, Philologica 4/5, Slavica Pragensia 11, s. 19; J. Janáčková: Erbenova Kytice v ohlasech, Acta Universitatis Carolinae 1969, Philologica 4/5, Slavica Pragensia 11, s. 179; M. Grygar in Terminologický slovník českého strukturalismu (Amsterdam 1985); A. Haman: Nerealizovaná nerudovská „encyklopedie“, Literární archiv 21/22, 1985–1986, s. 205; L. Doležal in sb. Issues in Slavic Literary and Cultural Theory (Bochum 1989); M. Drozda: Počátky krásné prózy novočeské ve světle teorie prózy, ČL 1990, s. 289; P. V. Zima in Literarische Ästhetik (Tübingen 1991); J. Janáčková in sb. J. Neruda 1991 (1992); J. Holý: Problém interpretace: pražský strukturalismus a hermeneutika, Slavia 1993, s. 41; ČL 1994, č. 2 (monotematické číslo: Sympozium na paměť F. V.); J. Brabec: Literární historik v proudu dějin, KS 1994, č. 1; R. Grebeníčková: Počátky krásné prózy novočeské a srovnávací literatura, ČL 1994, s. 296; H. Šmahelová: Vodičkova strukturalistická koncepce literární historie, in sb. Světová literárněvědná bohemistika 2 (1996); M. Tomčík, Vodičkovo poňatie obdobia a niektoré otázky periodizácie českej literatúry 20. storočia, in sb. Světová literárněvědná bohemistika 2 (1996); L. Doležel: F. V. a moderní naratologie, ČL 1996, s. 339; R. Ibler: Polemika Václava Černého s F. V. o Babičku, in sb. Václav Černý – život a dílo (1996); P. V. Zima in Literární estetika (1998); L. Doležel, V. a moderní naratologie, Aluze 2000, č. 3; H. Šmahelová, in Prolamování struktur (2002); R. Pynsent: Resurrections of the Czech National Revival, Central Europe 2003, č. 1; T. Kubíček: Důsledky rozboru jedné stylistické figury v Počátcích krásné prózy novočeské, Slovenská literatúra 2004, č. 2;
Recenze: O básnickém jazyce: M. O. (= M. Otruba), ČMF 30, 1946/1947, s. 265; K. Horálek, ČMF 31, 1947/1948, příloha Philologica, s. 25 * Počátky krásné prózy novočeské: A. Grund, LidN 18. 7. 1948; J. Hrabák, SaS 11, 1948/1949, s. 135; M. Červenka, NK 1994, č. 13; J. Janáčková, LD 8. 7. 1994; V. Macura, LidN 16. 7. 1994 * Cesty a cíle obrozenské literatury: M. Otruba, LitN 1959, č. 12; M. Pohorský, Nová mysl 1960, s. 573 * Struktura vývoje: V. Karfík, Orientace 1969, č. 4; S. Šmatlák, Romboid (Bratislava) 1969, č. 4; O. Sus, HD 1970, č. 3 * Erben časový a nadčasový (studie): M. Tomčík, Slovenská literatúra (Bratislava) 1990, s. 390 * Francouzské impulzy v české literatuře 19. století: Z. Hrbata, ČL 2005, s. 431; E. Peláhnová, RR 2005, č. 59; T. Riedlbauchová, Svet literatury 2005, č. 31;
K životním jubileím: F. W. Galan: (k nedožitým sedmdesátinám), Proměny (New York) 1980, č. 1; J. Kolár, Zeitschrift für Slawistik (Berlin) 1989, s. 632; M. Tomčík, Slovenská literatúra (Bratislava) 1989, s. 368.
Nekrolog: am. (= A. Molnár), Kostnické jiskry 1974, č. 4.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (nezpracováno).
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRPamátník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Lexikon teorie literatury a kultury (2006)