SLOVO A SLOVESNOST
Konec 40. a počátek 50. let byl ve znamení postupného přehodnocování strukturalistické metodologie, na němž se aktivně podíleli i sami zakladatelé Pražského lingvistického kroužku, včetně Jana Mukařovského
(Umění a světový názor – 1947/48, Kam směřuje dnešní teorie umění? – 1948/49); tento proces skončil faktickým odmítnutím všech základních strukturalistických principů i postupů a příklonem k marxistické ideologii. Ke kritikům lingvistického strukturalismu patřil především Petr Sgall (Stalinovy články o jazykovědě a Pražský lingvistický strukturalismus – 1951/52); zároveň byly publikovány diletantské a ideologické příspěvky přeložené z ruštiny (Ivan Ivanovič Meščaninov, Josif Vissarionovič Stalin). V 60. letech dochází k obnovení zájmu o strukturalistickou metodologii, zároveň jsou publikovány články, které se věnují experimentálním metodám v jazykovědě, matematické lingvistice a využití strojů při zpracování jazyka. K literatuře zaměřené příspěvky se věnují především strukturnímu rozboru jazyka literárních děl. 70. a 80. léta jsou ve znamení orientace na lingvistiku sovětskou, publikují se překlady studií autorů bývalých socialistických zemí. Od 90. let je evidentní zájem o komunikační aspekty jazyka. Literárněvědná problematika se do obsahu listu dostává stále řidčeji, vždy v nějakém vztahu k lingvistice.
Práce týkající se literatury jsou zaměřeny především k otázkám jazyka a stylu, k problémům textologickým, versologickým a překladatelským. Nejčastěji byly podrobovány analýze texty Jana Husa, J. A. Komenského, Franze Kafky, Karla Hynka Máchy, Boženy Němcové, Ivana Olbrachta a Vladislava Vančury. Studie o starší české literatuře psali Jiří Daňhelka
(Dvojí vydání Husových kázání – roč. 1953), Oldřich Králík, Jan Lehár (o Dalimilově kronice – 1976),
František Svejkovský, Pavel Trost
(K nejstarší české duchovní poezii – 1948/49), Josef Tříška (O rétorice a stylu naší středověké literatury – 1964), Zdeněk Tyl aj.; k novější literatuře se soustřeďovali mj. Bohuslav Havránek (Jazyk Boženy Němcové, K jazyku Karla Hynka Máchy – obojí 1964), Josef Hrabák, Oldřich Králík
(Chronologie a text Slezských písní, F. X. Šalda a M. Zdziechowski – obojí 1947/48, Jazykové změny v Olbrachtově Bratru Žakovi – 1953, Dvě kapitoly o Máchově jazyce – 1964), Alena Macurová (K výstavbě a funkci postav ve Vančurově Rozmarném létu – 1977), Jan Mukařovský
(Ivan Olbracht – 1950), Alexandr Stich
(Příspěvek ke studiu jazyka české žurnalistiky v polovině 19. století – 1959), Felix Vodička
(České obrození jako problém literární – 1947/48). Příspěvky o teoretických problémech stylu umělecké literatury, interpretaci literárního textu a funkcích jazykových prostředků publikovali Josef Václav Bečka (Stylistika a rozvíjení myšlenkové linie – 1957), Lubomír Doležel (Polopřímá řeč v moderní české próze – 1958), Karel Hausenblas, Bohuslav Havránek, Jana Hoffmannová, Jiří Homoláč (Aluze v slovesných textech uměleckých – 1989), Milan Jelínek, Marek Nekula, Alexandr Stich
aj., k filozofii jazyka se vyjádřil Jan Patočka. K praktickým i teoretickým otázkám editorské práce se vyslovovali Jiří Daňhelka, Rudolf Havel, Lumír Klimeš, Zdeněk Tyl aj. Otázkám překladu se věnovali František Daneš, Rudolf Havel, Karel Horálek, Hana Jechová, Oldřich Králík, Jiří Levý
(Překladatelský proces - jeho objektivní podmínky a psychologie – 1955), Alena Macurová, Jan Mukařovský. Velký prostor byl věnován problematice versologické: studie s touto tematikou uveřejnili mj. Miroslav Červenka
(Lumírovec: sémantika verše v Zeyerově epice – 1992, Tři poznámky k Dobrovského Prozodiím – 2003), František Daneš (Intonace a verš – 1958), Karel Horálek
(Verš Erbenovy Kytice – 1964), Pavel Jiráček, Jiří Levý, Julie Nováková, Květa Sgallová, Zdeňka Tichá, Jiří Trávníček
(Volný verš a textová pragmatika – 1991). Problémům sémantiky jsou věnovány stati Milana Jankoviče (K problematice „smyslu“ a „významu“ literárního díla – 2003) a Marie Kubínové (Pojem významu ve světle pražské poetiky a estetiky – 2005).
Jazykovědné studie v listu uveřejňovali Jaroslav Bauer, Jaromír Bělič, Mirek Čejka, Světla Čmejrková, Miloš Dokulil, Adolf Erhart, Josef Filipec, Miroslav Grepl, Eva Hajičová, Bohuslav Havránek, Jana Hoffmannová, Josef Hrbáček, Jan Chloupek, Lumír Klimeš, Miroslav Komárek, František Kopečný, Jan Kořenský, Jiří Kraus, Arnošt Lamprecht, Emanuel Michálek, Igor Němec, Pavel Novák, Petr Piťha, Ivan Poldauf, Jaroslav Porák, Milan Romportl, Simeon Romportl, František Ryšánek, Petr Sgall, Vladimír Skalička, František Trávníček, Bohumil Trnka, Josef Vachek aj.
Vedle hlavního oddílu studií a odborných článků jsou součástí stabilní skladby jednotlivých čísel tradiční rubriky Kronika, soustřeďující především recenze, glosy, zprávy, popř. bibliografické přehledy novinek odborné literatury, Rozhledy a Recenze.