Slovník české literatury po roce 1945

Obálka knihy Pátým pádem (nakl. Triáda 1996)

Obálka knihy Krajiny vzpomínek (nakl. Triáda 2000)

Obálka knihy Příliš pozdní léto (nakl. Periplum 2003)

Václav VOKOLEK

* 1. 1. 1947, Děčín

Básník, prozaik, výtvarník, publicista

Syn spisovatele Vladimíra Vokolka (1913–1988), synovec nakladatele a tiskaře Vlastimila Vokolka (1903–1985) a malíře a sochaře Vojmíra Vokolka (1910–2001). ZDŠ a Střední průmyslovou školu stavební (1962–1966) absolvoval v rodišti, po maturitě studoval dva roky výtvarnou výchovu a český jazyk na PF v Ústí nad Labem (studium nedokončil). Od roku 1967 zároveň pracoval jako správce zámku v Nelahozevsi a poté v klášteře Osek, od září 1968 do konce 1969 byl pracovníkem Okresního muzea v Litvínově. Krátce žil v Jaroměři, 1971 přesídlil do Prahy, kde pracoval jako restaurátor v podniku Výtvarná řemesla. Od 1975 ve svobodném povolání. Od roku 1988 žije v Tursku u Prahy. V letech 1992–1993 působil jako redaktor brněnského literárního dvouměsíčníku Host, na začátku 1994 byl krátce zaměstnán v redakci revue Souvislosti. V roce 1994 byl jedním ze zakladatelů nakladatelství Triáda. Od 1995 vyučuje dějiny umění na pražské Vyšší škole odborné publicistiky při Arcibiskupském gymnáziu, kde pod jeho vedením vznikaly v Tvůrčí dílně poezie jednoroční Almanachy poezie. Spoluzakladatel umělecké společnosti Omen. – Jako výtvarník a knižní ilustrátor se hlásil ke skupinám Kruh a Geometrie.

První Vokolkovy verše vysílal roku 1967 Čs. rozhlas v Ústí nad Labem. Do roku 1990 však autor oficiálně nepublikoval (kromě výtvarných partitur ve sborníku Jazzové sekce Partitury, grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace, 1980) a pouze vystavoval své výtvarné práce. Poté uveřejňoval básně, glosy, kritiky a eseje v periodikách Literární noviny, Host, Moderní analfabet, Tvar (1994 zde v příloze Tvary próza Stopa blesku), Souvislosti, Reflex, Okruh, Psí víno, A2, Ateliér, Humus a Aluze (zde první verze Krajin vzpomínek); publikoval též v zahraničí – mj. Pomosty (Vratislav). Svou ranou poezii z let 1971–1984 shrnul do samizdatového výboru Básně (1984, vydání připravované 1988 v Mladé frontě – v uspořádání Ivana Wernische a s titulem Na sedm nápadů – se neuskutečnilo), tvorbu zejména první poloviny 80. let obsáhla samizdatová sbírka Bílá na bílé (1985); v samizdatu byla zveřejněna též groteskně poetická próza Slavnosti novoročenek (1986) a soubor variací na Jaroslava Vrchlického Sonety (b. d., 1987, společně s Ivanem Wernischem, Jiřím Hůlou a Pavlem Rudolfem). – Přispěl do samizdatových sborníků Karlu Srpovi k padesátinám (1987) a Sborník Milanu Balabánovi k šedesátinám (1989). V letech 1983–1989 byl s Ivanem Wernischem editorem samizdatového literárního sborníku Almanach (1983, 1985 a 1989), do něhož přispíval svými prozaickými texty. – Po roce 1989 vydával (nejprve společně s Petrem Borkovcem) bibliofilskou edici Turské pole (1993–1995 a 1997–1998). Od roku 1990 připravoval pro Československý a posléze Český rozhlas medailony pro pravidelný pořad Schůzky s literaturou; je autorem rozhlasové dramatizace povídek svého otce Vladimíra Vokolka Dvojníci v dešti, jehož pozůstalostí se zabýval i jako editor a pořadatel. Po roce 2000 se ve svých pracích zaměřil také na populárně-naučná témata, zejména pak na esoteriku, zkoumání megalitických památek na území České republiky. V letech 1997–2005 byl předsedou literární soutěže Literární cena Vladimíra Vokolka. – Vokolek je spoluautorem detektivky Vrah v šarlatu (1969) Josefa Voláka, ačkoliv není ani v jednom z vydání uveden. Svou spoluúčast objasňuje blíže v knize Krajiny vzpomínek (2000, s. 115–120). – Své výtvarné práce a vizuální poezii vystavoval od konce 70. let doma (pražské Divadlo v Nerudovce, brněnská Minigalerie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Galerie H v Kostelci nad Černými lesy, Galerie města Plzně aj.) i v zahraničí (Galeria Sztuki Współczesnej v polské Olešnici, německá Bibliothek Neustadt v Räumen) na mnoha autorských i společných výstavách (belgický Mons, Pasov, Varšava, Jakarta aj.). – Doslovem doprovodil některá díla svého otce, dále též knihu karikaturisty Jindřicha Strašnova a knihu svébytného výtvarníka a spisovatele-samouka Jana Moštěka. – Společeně s hudebníkem Petrem Piňosem a zpěvačkou Zuzanou Dumkovou vystupoval s dosud nevydanou sbírkou Očarované kameny (2006), koncipovanou jako čtení propojené hudebním podkresem. Společně s Jakubem Pechem a Davidem Peltánem vydal hudební CD Tao vody a tuše jako přílohu kulturně-literární revue Pandora (č. 13, 2006). Jeho další texty byly zhudebněny Mikolášem Chadimou (CD Průhlední lidé, 1998) a Milanem Jakobcem.

Těžiště všestranné literární činnosti Václava Vokolka spočívá v jeho snaze o tvarový experiment, který se prolíná do prozaické i básnické tvorby (časté jsou zde epické, zprozaizované celky), doplněný stálou přítomností výtvarného vidění světa. Vokolkův básnický výraz prošel od rozvíjení lettristických experimentů z konce 60. a 70. let přes minimalistické básně a básně s čistě výtvarným pojetím až ke kombinacím obrazu a textu, jimiž se pokusil tvořivě pokračovat v linii českého experimentálního básnictví. V prozaické tvorbě jsou zřetelné dva základní žánrové a tematické okruhy. Nadčasový kult krásy a umění dominuje zejména rukopisnému cyklu De natura sonoris, později vydanému v knižním výběru Lov žen a jiné odložené slavnosti, který je vystavěn jako konfrontace tragického životního pocitu s každodenností, nabývající zde podoby nostalgické férie groteskních a burleskních výjevů. Naopak v básnické próze Triptych autor zvolil formu litanie travestující a variující starozákonní a předkřesťanské mýty. K biblickým motivům odkazuje i bolestný příběh situovaný do česko-německého pohraničí v prvních poválečných desetiletích, baladická próza Pátým pádem (v původní verzi dokončená již 1970). V dalších prózách (Cesta do pekel) se Vokolek snažil o revokaci romantické prózy v duchu postmoderní estetiky. Zatím posledním rozsáhlejším dílem jsou autorovy osobité memoáry Krajiny vzpomínek, ve kterých velmi plasticky zachycuje 70. a 80. léta v prostředí mimo oficiální kulturní život. – Rovněž ve Vokolkově básnické tvorbě z 90. let kontrastuje poloha stylistického experimentu, jazykové a výtvarné hry, uplatňovaná zejména v žánru vizuálních textů a poetických fragmentů, s tradičnější polohou reflexivní a filozofické poezie, nejednou parafrázující klasické náměty. Autorova spirituální a expresivní výpověď přitom inklinuje k epizaci básnického tvaru, přičemž využívá často vlastní smyšlené mytologie, postavené na koláži předkřesťanských mýtů z oblasti středoevropského prostoru (mj. ve sbírkách Triptych, Tanec bludných kořenů a Hercynský les). – Pro Vokolka je typická snaha o žánrovou pestrost (pohádka, detektivka, cestopis, traktát), která se každou další knihou rozšiřuje. K leitmotivům však bezesporu patří fascinace a inspirace krajinou, a to jak ve výtvarném pojetí, tak v pojetí krajiny jako stavu duše.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Vrah v šarlatu (P 1969, s J. Volákem, V. V. neuveden); Nápisy (BB, vlastním nákl., 1992); Lov žen a jiné odložené slavnosti (PP, 1993); Ten který (BB, vlastním nákl., 1993); Triptych (BB, PP 1995); Pátým pádem (P 1996); Zříceninový mramor (BB z let 1971–95, 1996); Pán z Halabákova (P pro děti, 1997); Tanec bludných kamenů (BB 1998); Cesta do pekel (P 1999); Unangenehme Geschichte. Zwei Erzählungen (PP, Hildesheim 1999, překlad z knihy Pátým pádem, př. E. a R. Barczaitisovi); Okolím Bábelu (PP 2000); Hercynský les (BB 2000); Krajiny vzpomínek (P vzpomínková, 2000); Nejsme jako my (P, texty k politickým anekdotám J. Strašnova, 2001); Příliš pozdní léto (BB 2003); Krajinomalby (BB 2004); Exily a úkryty v české krajině (P 2006); Obrysy a obzory (BB 2007).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Partitury, grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace (1980); Moderní analfabet (1993); Krajiny milosti. Antologie české duchovní lyriky 20. století (1994); Sborník k pětasedmdesátinám Ivana Slavíka (1995); Tomáš Hudec – Petr Jindra – Ladislav Sýkora (1995, katalog); Vojmír Vokolek (1996, katalog); Hosté na svatbě Nebes a Země (k šedesátinám J. Kuběny, 1996); Stopy blesku (1996); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Kabinet smíchu (1997); Lásky a nelásky (1998); Na ostrzu płomenia. Czeska poezja metafizyczna XX. wieku (polsky, Poznaň 1998, př. A. Babuchowski); Jiří Lacina. Z posledních let (1999, katalog); Století lásky a nenávisti (1999); Vojmír Vokolek (Fresky, sochy) (2000, katalog); Od břehů k horám (2000); Böhmen (něm., Furth im Wald, 2001, ed. H. Salfellner); Jan Moštěk (2001, katalog); Ryby katedrál (2001); Traurige Wanderungen durch Goethes allereuropäischstes Königreich Böhmen und seine posthistorische Wirklichkeit in der Zerstreuung : mit 39 Stationen Josifa Brodskogo (něm., Cheb 2001, ed. F. Boldt); Johannes von Nepomuk. Der Heilige Mitteleuropas / Světec střední Evropy / The Saint of Middle Europe (2002, katalog); Pegasovo poučení (2002); Krok k autorské existenci (2002); Město D. (2004); Báseň mého srdce (2005); S tebou sám (2005); Antologie české poezie II (2007).
Katalogy: Václav Vokolek: Konkrete poesie (Brémy 1984); Václav Vokolek: Realizace ZEĎ (1987); Část Kruhu (1992, s dalšími); Zpěv z potopy. Vojmír Vokolek - objekty, Václav Vokolek - obrazy (2004); Les (Plzeň 2005); Krajiny na kraji = Lands on the edge = Land am Rand (2005, s J. Bártou).
Ostatní práce: Lékař a umění léčit – pohled z druhé strany (P populárně nauč., 1998, s M. Pekárkem); Tajemství zdraví a naděje (P populárně nauč., 2001, s M. Pekárkem); Jak odhalit tajemství geopatogenních zón (P populárně nauč., 2002, s E. Andersem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 2. Praha jihozápad, Zbraslavsko, Karlštejnsko, Berounsko, berounský magický kruh (P populárně nauč., 2004, s J. Kuchařem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 3. Dobříšsko, Příbramsko, Vltavská podkova, Březnicko, Rožmitálsko, Hořovicko (P populárně nauč., 2005, s J. Kuchařem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 4. Kladensko, Křivoklátsko, Rakovnicko, krajina Džbánu, Jesenicko (P populárně nauč., 2005, s J. Kuchařem); Svět posvátných kamenů 1 (P populárně nauč., 2005); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 5. Praha severozápad, Slánkso, Velvarsko, Kralupsko, soutok Vltavy a Labe (P populárně nauč., 2006, s J. Kuchařem); Svět posvátných kamenů 2 (P populárně nauč., 2006); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 7. Mladoboleslavsko, Benátecko (P populárně nauč., 2007, s J. Kuchařem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 8. Českobrodsko, Kouřimsko, Okolí Sázavy (P populárně nauč., 2007, s J. Kuchařem); Český Krumlov. Město mystické růže (P populárně nauč., 2008); Krumau. Die Stadt der mystischen Rose (P populárně nauč., něm., Praha 2008, překlad knihy Český Krumlov. Město mystické růže, př. S. Kleinová); Cesky Krumlov. The City of the Mystical Rose (P populárně nauč., angl., Praha 2008, překlad knihy Český Krumlov. Město mystické růže, př. P. Greguš).
Uspořádal a vydal: Vladimír Vokolek (1991); V. Vokolek: Absurdanda (1994) + Oidipovské variace (1996) + Mezi Ohněm a Vodou (1998) + Ke komu mluvím dnes (1998) + Vyprodaný čas (1999); J. Moštěk: Tenkrát v Paříži... aneb Byl slídivej jako kočka, ale rád si také užil (1996); Sborník Literární ceny Vladimíra Vokolka (1997–2005, s dalšími).

LITERATURA

Bibliografie: R. Krumphanzl: Bibliografie Václava Vokolka, in V. V., Zříceninový mramor (1996); Přehled díla Václava Vokolka, in V. V., Obrysy a obzory (2007).
Studie a články: J. Valoch: Česká vizuální poezie sedmdesátých let, in Literárněvědný sborník Památníku národního písemnictví 1982; J. Valoch: České vizuální texty. Náčrt přehledu šedesátých až osmdesátých let, in Rok 1991, č. 1; R. Krumphanzl: Otevřen vlastní proměně, in V. V., Zříceninový mramor (1996); V. Novotný: K začátkům a koncům ve fantaskní historické próze, in Tvar 2000, č. 20; M. Jareš: Poezie střední Evropy, in V. V., Hercynský les (2000); E. Gilk: Neúprosnost dějin - bůh či ďábel?, in Česká próza 90. let 20. století (2002); A. Haman: Existence ve zhrouceném světě, in Transfer/Vertreibung (2004).
Recenze: Nápisy: -š- (=P. Šrut), LitN 1992, č. 34; P. Borkovec, Souvislosti 1992, č. 6; V. Novotný, MFD 21. 3. 1994 * Lov žen a jiné odložené slavnosti: J. Rulf, LidN 5. 8. 1993, příl. Národní 9, č. 31; V. Novotný, MFD 17. 8. 1993; R. Matys, NK 1993, č. 25; B. Balajka, Tvar 1993, č. 35/36; P. Rut, LitN 1993, č. 38; T. Kubíček, Rovnost 30. 10. 1993; D. Hájek, Iniciály 1994, č. 38; K. Plotová, Psí víno 2003, č. 26 * Triptych: ši (=J. Šimůnek), SvSl 7. 3. 1995; V. Novotný, Tvar 1995, č. 8; P. Janoušek, NK 1995, č. 9; P. Švanda, Rovnost 16. 3. 1995; A. Haman, LitN 1995, č. 22 * Pátým pádem: J. Chuchma, MFD 14. 3. 1996; P. Foglová, LidN 29. 4. 1996; J. Rulf, Reflex 1996, č. 22; V. Novotný, Týden 1996, č. 13; F. Kautman, NK 1996, č. 12; L. Sedláková, DT 16. 4. 1996 * Tanec bludných kořenů: (hn) (=J. Nejedlý), NK 1998, č. 24; E. Talpová, Rovnost 10. 7. 1998 * Zříceninový mramor: J. Janatka, LitN 1997, č. 41; M. Vajchr, KPRR 1998, č. 10 * Cesta do pekel: A. Haman, NK 2000, č. 9; Z. Smolka, Tvar 2000, č. 9; A. K. K. Kudláč, Aluze 2000, č. 2 * Hercynský les: J. Suk, NK 2001, č. 13; M. Trávníček, Tvar 2001, č. 8 * Okolím Bábelu: M. Hejduk, LidN 30. 3. 2001; M. Chocholatý, LitN 2001, č. 18; K. Franczyk, Tvar 2001, č. 12 * Krajiny vzpomínek: A. Haman, LidN 11. 5. 2001; M. Chocholatý, LitN 2001, č. 23; V. Papoušek, Tvar 2001, č. 12; M. Jareš, Tvar 2001, č. 12; V. Novotný, Dobrá adresa 2001, č. 6; J. Zizler, LitN 2001, č. 40 * Příliš pozdní léto: R. Fridrich, Tvar 2003, č. 11 * Exily a úkryty v české krajině: K. Kolařík, Tvar 2006, č. 13; B. Pražan, Týdeník Rozhlas 2006, č. 29; R. Fridrich, Weles 2006, č. 27/28; J. Bílek, Obrys-Kmen 2007, č. 2; J. Lukavec, A2 2007, č. 9.
Rozhovory: J. Rulf, Reflex 1994, č. 10; P. Hanuška, Aluze 1998, č. 1; M. Pilařová, Magazín AD 2001, č. 2; M. Jareš, Tvar 2002, č. 1; P. Štěpánek, Babylon 2003/2004, č. 5; M. Šimáček, Naše rodina 2004, č. 4; L. Dombrovská Slívová, Literární novinky 2005, č. 6; V. Daněk, Život 2007, č. 2.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Umělecká společnost Omen
Informační systém abART

Autor hesla: Vladimír Novotný (1998); Michal Jareš (2008)

Aktualizace hesla: 25. 8. 2008 (jar)

Aktualizace bibliografie: 25. 2. 2008 (jar)

zpět na hlavní stranu