SOUVISLOSTI 

Těžiště obsahu revue Souvislosti spočívá v obsáhlých filozofických a literárněhistorických studiích, časopis však otiskuje i beletristické příspěvky a dokumenty. Úvodní stránky měly v prvním desetiletí fungování časopisu podobu myšlenkového, mravního nebo estetického předznamenání celého čísla. Redakce na ně po několik let umísťovala většinou báseň, píseň nebo dopis s připojeným komentářem. (Milníky, 1990–1994; Píseň na úvod, 1995–1997; Epistula na úvod, 1998–1999, Žalm na úvod, 2000–2001).
Filozofické a meditativní texty a stati týkající se problémů a souvislostí víry a křesťanství, vztahů k jiným náboženstvím, sekulárního a profánního vidění světa apod. zprvu redakce soustřeďovala zejména do široce založené rubriky Orientace (1990–1993), v níž byly publikovány práce autorů domácích i zahraničních ve velkém žánrovém, časovém, ale i názorovém a ideovém rozpětí (Jan Hus, Jan Amos Komenský, Romano Guardini, Jacques Maritain, Franz Werfel, Jan Patočka, Claude Tresmontant, Leszek Kolakowski). Obdobná šíře a rozmanitost charakterizuje i eseje a studie zařazované do pozdějších ročníků (Hannah Arendtová, Gottfried Benn, Bohuslav Blažek, Carl Gustav Jung, Vasilij Kandinsky, Jan Keller, Zdeněk Neubauer, Martin Nodl, Oswald Spengler, Jakub Synecký, Lev Šestov, Martin C. Putna – mj. o jihočeském regionalismu v č. 2–3/1996, Josef Vašica, Tomáš Vítek, Otto Weininger aj.). Od druhé poloviny devadesátých let se časopis začal příznačně sekularizovat a od otázek křesťanské víry se jeho zájem více přesunul na témata literatury, umění a filozofie v širších kulturních souvislostech.
Po zrušení rubriky Orientace postrádala revue po nějakou dobu zřetelnější vnitřní strukturu: po krátkém vstupním textu byly zařazovány rozsáhlé tematické bloky s žánrově různorodými příspěvky, za nimiž následovaly pravidelné rubriky Literatura a Pod čarou. Strukturovanější podobu má časopis opět od roku 2004. Každé číslo otevírá různorodá rubrika Kontext, do níž jsou zahrnuty původní i překladové studie, rozsáhlejší kritické reflexe i beletrie. Z překladových textů zde vyšly stati Theodora W. Adorna, Gastona Bachelarda, Rolanda Barthese, Maurice Blanchota, Hermanna Brocha, Johna Maxwella Coetzeeho, Leslieho Fiedlera, Durse Grünbeina, Stanleyho Edgara Hymana, Thomase Manna, Henryho Millera, Rainera Maria Rilkeho, Susan Sontagové; poprvé zde byla publikována studie Emanuela Frynty o Mikuláši Medkovi (1/2007). V následující rubrice Rozhovor (ve starších ročnících mimo rubriku) se objevují osobnosti české i evropské literatury: Jiří Brabec, Jim Crace, František Černý, Stanislav Dvorský, Xavier Galmiche, Tomáš Glanc, Růžena Grebeníčková, Václav Havel, Zbyněk Hejda, Seamus Heaney, Jiří Honzík, Dušan Karpatský, Jaroslav Kolár, Lubomír Konečný, Oldřich Král, Rudolf Matys, Jiří Pechar, Jiří Pelán, Justin Quinn, Miloš Sládek, Alexandr Stich, Karel Šiktanc, Zsuzsa Takácsová, Karel Zlín aj.; s malířem Karlem Malichem rozmlouval básník Miloslav Topinka (1/1998), s filozofem Zdeňkem Mathauserem Jiří Cieslar (3–4/2000).
Rubriky Téma a Blok představují formou beletristických textů, vzpomínek, korespondence i odborných textů vybrané téma a vybranou osobnost (často opomíjenou či zapomenutou). Tendence sestavovat příspěvky tak, aby jednotlivá čísla měla určitou tematickou dominantu, se v časopise projevovala již od roku 1992. Nejprve vyšla čísla obracející se k tématům feminismu (4/1992) a smrti (5/1992); od ročníku 1993 jsou tematická vymezení uváděna i na obálce. Souvislostem undergroundu se věnuje číslo Člověk v podzemí (1/1993), vztahům tvorby, křesťanství a psychoanalýzy číslo Básníci, věštci, psychiatři (2/1993), k dalším tématům patří Moc a bezmoc (3/1993), ekologie (Země, země!, 4–5/1993), Apokalypsa (1/1994), Umění, sakrálno, kýč (2/1994), Mystiky / Příběhy (3/1994), Germáni romantici, nacisté (4/1994). Od ročníku 1995 se začínají s relativní pravidelností střídat tematické bloky „antropologické“ a „zeměpisné“, později se přidávají bloky věnované jednotlivým osobnostem (navazující tím na rubriku Osobnost, krátce existující v devadesátých letech: Apokryf (1/1995), Slované (2/1995), Rodiny a samoty (3/1995), Katolíci a demokracie (4/1995), Řecko (1/1996), Místo a místa (2–3/1996), Dětství (4/1996), Slovinsko (1/1997), Stáří (2/1997), Světy / Islám (3–4/1997), Malíři a básníci (1/1998), Překlad a překladatel (2/1998), Polsko/Maďarsko (3–4/1998), Křesťané a Orient / Věra Linhartová (1/1999), Slovo v prostoru / Věra Linhartová II (2/1999), Výprodej křesťanství / Nečitelnost / Věra Linhartová III (3–4/1999), Školy / Žalm 30 (1/2000), Duchovní hudba / Vladimír Holan (2/2000), Pod strženým sloupem (3–4/2000), Architektura v prostoru a v čase / Stanislav Zedníček (1/2001), Oko / Péter Esterházy (2/2001), Irsko / Pohádka / Jiří Němec (3–4/2001), Řím / Otec Alexandr Meň (1/2002), Jiný jazyk / Ivan Matoušek /Ivan Blatný ve fondech 1. správy MV (2/2002), O Misera Boemia... / Thomas Bernhard (č. 3–4/2002), Alexandr Stich / Světovka / Milovníci sloupů (Pět rakouských básníků) (1–2/2003), Hostina / Typlt /Karel Hynek Mácha I (3/2003), Homosexualita v literatuře / Karel Hynek Mácha II (4/2003), Ezra Pound /Filmový dokument (1/2004), Utopie / Oresteia (2/2004), Písmo / Zsuzsa Takácsová (3/2004), Karel VI. Schwarzenberg / Anna Barkovová (4/2004), Zdeněk Kalista / Szilárd Borbély (1/2005), Sudety I / Wallace Stevens (2/2005), Sudety II / Bohdan Chudoba (3/2005), Strom / Wallace Stevens II (4/2005), Gao Xingjian / Svlékání básně (Osm ruských minimalistů) / Jan Franz (1/2006), Velká Malá Británie / Albert Vyskočil (2/2006), Mojmír Otruba / Deset slovenských básníků (3/2006), Vzdálená láska / Jerzy Stempowski (4/2006), Překladatel a redaktor / Paní de Lafayette (1/2007), Český mýtus (2/2007), Witold Gombrowicz / Wojciech Wencel (3/2007), Marianne Moorová / Kamil Fiala (4/2007), Knihovny / Josef Kocourek (1/2008), Agosto 1968 / Józef Czapski (2/2008), Praha – Dublin / Próza ruských lágrů (3/2008), Aby Warburg / Kristina Tóth (4/2008), Rádiová umění (1/2009), Jiří Sozanský / Noví jihoameričtí básníci (2/2009), Štěpán Zavřel (3/2009), „Kauza Kundera“ rok poté (4/2009). V tematických blocích jsou kromě prací odborných soustředěny také verše, příspěvky prozaické nebo dramatické a další texty (memoárové, epistulární). Okruh českých i zahraničních autorů je velice rozmanitý, proměňuje se v závislosti na tématu.

Značný prostor je v Souvislostech věnován literárněkritické a literárněhistorické reflexi. Studiemi, eseji či kritickými statěmi přispěli mj. Jitka Bednářová (několik studií o Josefu Florianovi), Petr Boháč (mj. o pozdní tvorbě Františka Halase – 4/2005), Alessandro Catalano, Alena Dvořáková, Josef Fulka, Martin Gaži, Daniela Hodrová (Kniha jako rámec literárního díla – 1/1998), Josef Hrdlička (mj. o Richardu Weinerovi – 3-4/2000), Petr Král (o Karlu Hynkovi – 1/2008), Marta Ljubková, Mikuláš Lobkowicz (o Janu Zahradníčkovi – 4/1990), Martin Pokorný, Martin C. Putna (mj. o textech písničkáře Jaromíra Nohavici – 1/1990), Alexandr Stich (ve studii Tajemné slovinsko-české setkání se zabýval okolnostmi Máchova pobytu ve Slovinsku – 1/1997), Petr Šrámek (mj. o poezii Zbyňka Hejdy – 1/2007), Irena Vaňková (o poezii Miloslava Topinky – 1/2005), Jiří Zizler aj. Čísla 3 a 4/2003 přinesla bloky věnované Karlu Hynku Máchovi se studiemi Josefa Hrdličky, Roberta Ibrahima, Alexandra Sticha a Josefa Vojvodíka.
Rozsáhlá rubrika Literatura (předcházející od roku 2004 tematickým blokům) zahrnuje českou i překladovou poezii, prózu i odborné články. Autory otištěných básní byli či jsou Svatava Antošová, Ivan Blatný, Petr Borkovec, Jiří Červenka, Miroslav Červenka, Jiří Daníček, Ivan Diviš, Miloš Doležal, Jiří Dynka, Vratislav Färber, Ondřej Fibich, Sylva Fischerová, Viola Fischerová, Hana Fousková, Zdeněk Gába, Jonáš Hájek, Petr Halmay, Jiřina Hauková, Zbyněk Hejda, Petr Hruška, Bohdan Chlíbec, Jiří Janatka, Ivan Martin Jirous, Věra Jirousová, Emil Juliš, Michal Jůza, Petr Kabeš, Jaroslav Kabíček, Svatopluk Karásek, Pavel Kolmačka, Josef Kostohryz, Karel Křepelka, Ludvík Kundera, Petr Maděra, Jiří Mědílek, Josef Mlejnek, František Daniel Merth, Ewald Murrer, Olga Neveršilová, Miroslav Olšovský, Bohumil Pavlok, Tomáš Reichel, Pavel Rejchrt, Bohuslav Reynek, Kateřina Rudčenková, Jakub Řehák, Yveta Shanfeldová, Ivan Slavík, Jan Slovák, Martin Josef Stöhr, Roman Szpuk, Karel Šiktanc, Marek Šindelka, Marie Šťastná, Marek Toman, Miloslav Topinka, Josef Topol, Bogdan Trojak, Evžen Turnovský, Rostislav Valušek, Jan Vladislav, Zdeněk Volf, Richard Weiner, Ladislav Zedník, Jaromír Zelenka, David Jan Žák aj. Ze zahraničních básníků byli obsáhleji představeni Josef Brodskij, Paul Celan, Richard Dehmel, Gavrila Děržavin, Thomas Stearns Eliot (Popeleční středa v novém překladu Martina Pokorného), Andreas Gryphius, Nikolaj Gumiljov, Hermann Hesse, Friedrich Hölderlin, Gerard Manley Hopkins, Nikos Kazantzakis, Czesław Miłosz, Marianne Mooreová, Tomas Venclova, William Butler Yeats aj., představena byla též básnická tvorba prozaika Jorge Luise Borgese (3–4/2002). Prozaickými texty se prezentovali mj. Vladimír Binar, Jakub Deml, Vlasta Dufková, Stanislav Dvorský, Václav Jamek, Jan Jandourek, Martin Komárek, Iva Kotrlá, Antonín Mareš, Kamila Míková, Přemysl Rut (publikoval zde i svou hru Sedmispáči), Václav Vokolek, Vladimír Vokolek, Martin Vopěnka, v překladech pak např. Anna Achmatovová, Josef Brodskij, Jim Crace, William Faulkner, Sylvie Germainová, Drago Jančar, Cesaro Pavese, Rainer Maria Rilke, Alexandr Solženicyn, Elie Wiesel. Opakovaně se v několika blocích objevila Věra Linhartová: poprvé zde byly publikovány její dvě rozhlasové hry Překladatel a Přesýpací hodina (1/1999), texty ze souboru Kaskády (2/1999), úvodní studie a komentář k překladu výborů z textů zenového mnicha Dōgena (1/2008), tři šímovské studie (1/1999, 3–4/1999, 4/2008) a esej o Rogeru Cailloisovi (4/2008). V rámci geograficky vymezených tematických bloků byly otištěny verše i prozaické texty autorů ze severní Afriky a dále literátů jihoamerických, maďarských, polských, rakouských, ruských, řeckých, slovenských, slovinských. Několikrát se v Souvislostech objevil blok věnovaný irské literatuře.

Po dobu působení Josefa Mlejnka v redakci (do č. 2/1992) vycházela v listu rubrika převzatá ze samizdatových Komunikací s názvem Jáma pamětnice, která přinášela různorodé texty historické či dokumentární povahy (od Mikuláše Dačického z Heslova, po zpravodajství o politických procesech z Rudého práva 50. let). Krátce existující rubrika Osobnost čísla představila překladatele a básníka Jaroslava Kabíčka (1/1996), básníka a duchovního F. D. Mertha (3/1995) či literárního historika Josefa Vašicu (2/1995). Do rubriky Pod čarou (recenze a glosy ke kulturnímu dění) přispívali či přispívají Martin Bedřich, Jan Dobeš, Miloš Doležal, Jan M. Heller, Jan Jandourek, Jan Linka, Marta Ljubková, Marton Nodl (pravidelné Glosy historické) Štěpán Nosek, Václav Petrbok, Martin C. Putna (pravidelný Zápisník, v letech 1994–1996, znovu od č. 1/2004), Závin Šuman, Martin Valášek, Jaroslav Vlček, Jiří Zizler aj.

Od roku 1997 vychází revue Souvislosti také na internetu – v on-line verzi lze najít přehled všech dosud vydaných čísel, úplnou bibliografii časopisu, obsahy čísel, výběrově jsou zveřejněny také výběrové některé články.