Slovník české literatury po roce 1945

Martin KOMÁREK

* 13. 2. 1961, Praha

Novinář, publicista a prozaik

Otec Valtr Komárek (* 1930) od poloviny 80. let vedl Prognostický ústav ČSAV, byl významnou osobností listopadové revoluce, v letech 1989–1990 byl místopředsedou první polistopadové federální vlády, po volbách v roce 2006 působil jako poradce předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. Je autorem autobiografické prózy Kronika zoufalství a naděje (2004). – Martin Komárek maturoval v roce 1979 na pražském gymnáziu Turbová. Vystudoval filozofii na FF UK (1979–1984; PhDr.), kde po ukončení studia krátce působil jako odborný asistent. Od roku 1985 pracuje v deníku Mladá fronta, později MF Dnes, kde působil jako redaktor domácí a zahraniční rubriky, bezprostředně po roce 1989 se stal zástupcem šéfredaktora, v letech 1998–2007 byl vedoucím komentátorů a od roku 2007 hlavním komentátorem listu. Vyučuje tvůrčí psaní na FSV UK a obor Média a komunikace na CERGE universitě. Je spoluautorem internetových blognovin.

Vedle Mladé fornty Dnes a Magazínu Dnes přispíval do mnoha časopisů, např. do Kmene, Literárních novin, Tvaru, Esquiru, Marianne apod. Spolupracuje s Českou televizí (satirické pořady Stalo se, 2003–2005 a Budování státu, 2004–2005), s Českým rozhlasem, rádiem Classic a dalšími.

Rozsáhlou publicistickou a prozaickou činnost Martina Komárka stmeluje zájem o metamorfózy moderní doby, především v souvislosti s rozpadem dosud platného řádu v důsledku „postmoderní anarchie“. Tato témata významně vstupují rovněž do formální roviny jeho textů, autor poučeně využívá postmoderních vyprávěcích postupů, plynulého mísení žánrů a změn časoprostoru, jež dotváří vyústění jeho knih nejčastěji v deziluzi ze směřování moderního člověka. V knize o různých podobách smrti Dřevěná panenka postmoderní podoba vypravěče, který v textu doslovně vstupuje do těl postav, dotváří magický prostor románu, v němž se otevírají hroby, mrtví promlouvají a hlavní hrdinové se pokoušejí překročit práh mezi viditelným a neviditelným, smrtí a (ne)smrtí. Důraz na formu románu je charakteristický pro Mefitis. Metaforický boj se zlem a marné čekání na příchod mesiáše jsou zde přetaveny do plynulého prolínání dvou dějových rovin příběhů božského syna a nemocného člověka. Satirická sci-fi Smrťáci upozorňuje na nebezpečnou umělost nového světa mj. prostřednictvím vize počítači řízených mezilidských (tělesných) kontaktů. Vypravěčem nejednoznačně hodnocená vzpoura postav proti virtuální realitě znejišťuje hranici mezi umělým světem a přirozeností člověka, četné záznamy chaotického běsnění hrdinů usilujících o změnu řádu jsou vysloveny ve smyslu obavy ze zániku lidské civilizace. Zájem o sci-fi témata, konkrétně v souvislosti s nebezpečím náboženského fanatismu, projevil autor rovněž v románech Rytíři kříže a Rytíři krve.
V dalších knihách se Komárek obecnějším problémům člověka vzdaluje a věnuje se tématům převážně politickým. Nejblíže se společenského dění porevolučních let České republiky, přetaveného do příběhu dvou českých podnikatelů – rivalů, dotkl v románu Králíček vám dodá lesku, avšak soustavný zájem o českou politickou scénu uplatnil především ve svých politických satirách a fejetonech (Všichni dobří státníci, Co jsme dokázali).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Dřevěná panenka (P 1990); Mefitis (P 1996); Králíček vám dodá lesku (P 1998); Smrťáci (P 2000); Rytíři noci. Kniha první. Rytíři kříže (P 2002); Rytíři noci. Kniha druhá. Rytíři krve (P 2003); Smradlavý pes (PP 2006); scénicky: Starý nácek (D 2010).
Esejistika a publicistika: GEN (medailony osobností 1993); GEN: 100 Čechů dneška (medailony osobností 1994-1995, 1. díl + Jana Kasalová, 2. díl 1994 + Jan Lipold, Roman Gallo, 3. díl 1995 + Tomáš Marek, Jan Lipold, Roman Gallo, 4. díl 1995 + Jana Kasalová, Jan Lipold, Roman Gallo); Všichni dobří státníci (FF 1994); Co jsme dokázali (FF 1997, rozš. 1998); Objevy aneb Když byl králem zeman (politická satira 2002 + Ladislav Verecký); Kdy už dědku zkapeš (aforismy 2004); Unie jaká je (EE 2005, rozš. 2006); Volební dementi (politická satira 2006 + Ivo Šmoldas, Ladislav Verecký); Bůh nezná budoucnost (EE 2008); Objevy redaktorů MF Dnes (politická satira 2009 + Ladislav Verecký).

LITERATURA

Studie a články: L. Machala: Ve znamení doby, Romboid 1999, č. 9; M. C. Putna: Hněv nad světem nedovykoupeným in M. C. P: My poslední křesťané (1999); J. Peňás: Dušezpytný tryptich in J. P.: Deset procent naděje (2002); L. Machala, Obnovení svéprávnosti, Host 2004, č. 10; P. Hrtánek: Utopie a antiutopie v české próze, Labyrint revue 2004, č. 15/16; L. Machala: Kunderovské ohlasy v současné české próze, Host 2006, č. 5; P. Hrtánek: Paruzie jako parodie a groteska in P. H.: Kacíři, rouhači, ironikové (2007); M. Marešová: Jak se žije novinářům v literatuře? Angažovaně?, Host 2008, č. 7.
Recenze: Dřevěná panenka: P. A. Bílek, Občanský deník 1991, č. 196; T. Kopečková, Iniciály 1991, č. 23-24 * Gen: Z. Heřman, Tvar 1994, č. 3 * Všichni dobří státníci: K. Souček, PD 1995, č. 34 * Mefitis: V. Novotný, Nové knihy 1996, č. 43; M. Špirit, KPRR 1997, č. 8 * Králíček vám dodá lesku: A. Haman, Nové knihy 1998, č. 48; M. Schindler, Tvar 1999, č. 3; D. Hájek, LitN 1999, č. 11; L. Machala, Aluze 1999, č. 3/4 * Smrťáci: V. Šlajchrt, Respekt 2001, č. 3; J. Peňás, Týden 2001, č. 8; P. Nový, Reflex 2001, č. 9; V. Novotný, Tvar 2001, č. 10 * Rytíři kříže: I. Adamovič, Ikarie 2002, č. 6; J. Jandourek, Souvislosti 2002, č. 3/4 * Smradlavý pes: J. Chuchma, MFD 28. 11. 2006 * Bůh nezná budoucnost: J. Lukavec, MFD 28. 2. 2009; P. Příhoda, Katolický týdeník 2009, č. 25.
Rozhovory: L. Verecký, Práce 22. 12. 1997; I. Adamovič, Ikarie 2002, č. 7; P. Žantovský: Hovory o médiích (2006).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Zuzana Malá (2009)

Aktualizace hesla: 31. 3. 2010 (zm)

Aktualizace bibliografie: 31. 8. 2009 (zm)

zpět na hlavní stranu