Miloš DOLEŽAL
Vyrůstal v Horní Pasece na statku matčiných rodičů. Prastrýc Bohumil Burian (1904–1958) byl regionální historik a mecenáš kultury ve Velkém Meziříčí, za války a v padesátých letech podporoval Jakuba Demla, Jana Zahradníčka a Jana Dokulila, zemřel náhle v roce 1958 po jednání s komunistickými funkcionáři. Základní školu a gymnázium (maturoval 1988) v navštěvoval v Ledči nad Sázavou. Poté v letech 1988–1992 studoval v Praze na Fakultě sociálních věd UK, kde na katedře tisku a nakladatelství obhájil diplomovou práci Číhošťský zázrak, osud kněze P. Josefa Toufara a ohlasy v tisku a literatuře. V letech 1991–1993 byl redaktorem časopisu Perspektivy, mezi léty 1993–1994 pracoval jako asistent dramaturga Karla Krause v Divadle za branou II a v letech 1994–1995 jako dramaturg Divadla za branou III. Poté byl zaměstnán jako hlídač azylového domu pro matky s dětmi v Havlíčkově Brodě (1995–1997) a v roce 1997 i jako plakátovač Kongresového centra Praha. V letech 1998–2018 byl redaktorem a dramaturgem Českého rozhlasu. V roce 1988 se odstěhoval z Vysočiny do Prahy, v roce 2018 se na Vysočinu opět vrátil a žije v obci Horní Paseka. Roku 2001 absolvoval tříměsíční stipendijní pobyt v Itálii (Sansepolcro, Řím). – Manželka Jana Franková (1967–2021) byla herečka (Realistické divadlo, Divadlo za branou II, Divadlo U stolu), švagrová Hana Franková (*1958) vede karlovarské Divadlo Dagmar.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let začal publikovat reportáže v periodikách Cesta Vysočiny a Zemědělské noviny. Od devadesátých let přispívá kulturní publicistikou a poezií do deníků a časopisů Souvislosti (zde působil též v redakční radě), Perspektivy, Katolický týdeník, Lidové noviny, Respekt, Hospodářské noviny, Babylon, Literární noviny, A2, Revolver revue a Kritická příloha Revolver revue, Proglas, Host, Týden, Reflex, Reportér, Týdeník Rozhlas ad.. – Pro ochotnický spolek Podšafranické nezávislé divadlo, jehož je členem, napsal několik divadelních her. Od roku 2004 na Vysočině pravidelně pořádá literárně-divadelní festival Vránovský slet. Napsal texty písní pro divadelní představení O Malence (Divadlo Dagmar v Karlových Varech, prem. 1999), pro představení Shpil zhe mir a lidele in yidish přebásnil lidové písně z jidiš (Divadlo Na prádle, prem. 2005). Na motivy jeho knihy Jako bychom dnes zemřít měli vznikla opera Aleše Březiny Toufar (libreto A. Březina, uvedla Opera Národního divadla Praha, r. Petr Zelenka, prem. 2013) a divadelní inscenace Zpráva o zázraku (sc. Barbara Herz a Alžběta Michalová, r. Barbara Herz, uvedla Tvůrčí platforma DOK.TRIN Brno na Sklepní scéně Divadla Husa na provázku 2015, obnovená prem. 2018). – V letech 1998–2018 se jako autor či spoluautor podílel na rozhlasových dokumentech, literárních pořadech, uměleckých portrétech a rozhlasových kompozicích, vysílaných na několika stanicích Českého rozhlasu (Atentát na Heydricha, Případ Babice!, Český exil, Osudný krok Jana Masaryka, Nepokořený duch – Milada Horáková, Krok za krokem po českých místech magických, Válečný zápisník Rudolfa Hrubce, Piero della Francesca, Caravaggio, Peča Čapek heftling, Tichý blázen Ota Pavel aneb Život je krásný i krátký, tematický večer o Bohumilu Hrabalovi aj.). Spolupracoval též s českou redakcí BBC a Radiem Česko; od roku 2020 natáčí pro on-line deník Aktuálně.cz kulturně historický podcast Na cestě. Jako autor námětů a odborný poradce, případně průvodce se podílel na televizních dokumentech o válečných událostech na Vysočině Kobylí důl 1945 (ČT 2003, režie Jaroslav Bařinka), Hřiště 1944 (ČT 2003, režie Hana Teislerová) a na dokumentu o kulturních osobnostech Vysočiny Bermudský poetický trojúhelník (2014, r. Ljuba Václavová). Jako scénárista a průvodce spolupracoval na televizních cyklech Neznámí hrdinové (2008), Heydrich - konečné řešení (2011), Rudí prezidenti (2018) a Generálové (2020). Režisér Roman Vávra podle jeho scénářů natočil televizní dokumenty Mrtvolu sprovoďte ze světa (2015; sc. + R. Vávra) a Jako bychom dnes zemřít měli (2016; sc. + R. Vávra a Martin Polák; Doležal zde i jako herec v roli příslušníka Státní bezpečnosti). – Je autorem a kurátorem řady výstav (GGG /1996/, Jiří Bašta /2005/; Josef Toufar – kněz a mučedník z Číhoště /2012/; Vzdorovali zlu /2017/, Vrchovina, krabatina, mrchovina /2019/ ad.) a autorem stálých expozic o osobnosti Josefa Toufara v Číhošti a Zahrádce. Je členem kulturního občanského sdružení Nezávislý podmelechovský spolek. – Ve studentském časopise Sázava river používal pseudonym Jakub Drnovic.
Ústředním tématem poezie Miloše Doležala (počínaje prvotinou Podivice) je časovost lidské existence, resp. lidská smrtelnost. Smrt člověka je zobrazovaná se strohou fakticitou, někdy až morbiditou; plní roli novodobého mementa mori, jehož účinek je mnohdy umocňován silnou jazykovou expresivitou. Temporalita Doležalových básní však není pouze lineární, napjatá mezi narozením a smrtí člověka; básnický subjekt se stejnou intenzitou prožívá rovněž cyklický čas přírody a jejích proměn během roku. Doležalova poezie preferuje venkovský prostor, který má v tomto případě konkrétní lokalizaci v autorově rodné Vysočině. Vazba k tomuto kraji se zde snoubí se silnými vazbami rodovými a s vědomím pospolitosti venkovské society. Ve sbírce Obec tato stránka Doležalovy tvorby kulminuje a nachází vyústění v souboru věcných portrétů osob, které pojí sounáležitost s rodnou obcí, jež se v Doležalově pojetí stává až metafyzickým pojmem. Z poněkud jiných inspiračních zdrojů vychází Doležal ve sbírce Sansepolcro, jejíž básně čerpají z autorových cest po Itálii a jsou ovlivněny jeho obdivem k malířskému dílu Piera della Francesca.
Ve své prozaické tvorbě, díky silnému faktografickému základu stojící na pomezí mezi beletrií a populární historií, se Doležal (podobně jako v hojné práci publicistické) věnuje období dvou totalit v moderních českých dějinách, nacistické a komunistické, a tématu střetu jedince s mocí. Aktéry svých příběhů neukazuje jako pasivní oběti „velkých dějin“, ale jako samostatně jednající lidské bytosti, které se v mezních situacích rozhodují podle svého svědomí a celoživotních morálních zásad; ve zlomovém okamžiku tak hrdinu od zrádce dělí jen tenká hranice (Čurda z Hlíny). Doležalova nejznámější próza Jako bychom dnes zemřít měli pojednává o okolnostech číhošťského zázraku (již dříve zachyceného např. v románu Mirákl Josefa Škvoreckého); próza se však nesoustředí na samotnou událost, ale v komponovaném pásmu vyprávění, prokládaném citacemi z archivních pramenů, svědectvími pamětníků a ilustrovaném řadou fotografií, je dokumentována celá životní pouť faráře Josefa Toufara od dětství a pozdních studií přes pastorační činnost a působení ve farnostech v Zahrádce a v Číhošti až po vyšetřovnu Státní bezpečnosti. Další archivní materiály, vztahující se k osudům Josefa Toufara, jeho rodiny, ale např. také k osobě a kariéře vyšetřovatele StB Ladislava Máchy, zodpovědného za Toufarovu smrt, později Doležal zpřístupnil v knize Krok do tmy. Pátrání po farářových osudech podnítilo vznik řady dalších, tematicky souvisejících publikací (vysočinský místopis po stopách Josefa Toufara Když není motorka, lépe chodit pěšky, příležitostný text vydaný u příležitosti výročí farářovy smrti Velký pátek číhošťského faráře Josefa Toufara ad.). – Především mládeži je určena kniha Pepito, (ne)plivej!, vycházející ze skutečného příběhu skupiny havlíčskobrodských skautů, kteří se krátce po osvobození rozhodli odvést do pražské zoologické zahrady velbloudici, jež přišla s ruskými vojsky a zatoulala se ve vysočinských lesích. – Vybrané, původně časopisecky publikované nebo rozhlasové rozhovory s osobnostmi české kultury, církve a vědy, jež za nacistického či komunistického režimu patřili k perzekuovaným, vyšly v knižních souborech Cesty Božím (ne)časem, Prosil jsem a přiletěla moucha, Proti zlému krompáč a lopata nebo Chtěl jsem být blanickým rytířem; eseje, portréty, medailony a nekrology dalších osobností s podobně pohnutými a zajímavými osudy shromáždil Doležal v souboru výmluvně nazvaném Za. – Autorovo zaujetí Vysočinou, především oblastí „krabatiny“ mezi Ledčí nad Sázavou, Havlíčkovým Brodem a Pelhřimovem, a její kulturní historií dalo vzniknout i dvěma svazkům sebraných rčení, skazek, zaříkávání, kouzel a lidových historek Režná bába a Černé svině křen.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a publicistické práce: Podivice (BB 1995, rozšířené vydání 1997); Kamení (BB 1996, bibliofilie); Obec (BB 1996); Les (BB 1998); České feferony (PP, BB 2000); Z přelomů (BB 2002, bibliofilie); Cesty Božím (ne)časem (rozhovory, 2003); Čas dýmu (BB 2003); Prosil jsem a přiletěla moucha (rozhovory, 2004); Sansepolcro (BB 2004); Proti zlému krompáč a lopata (rozhovory, 2006); Režná bába. Čáry, rady, zaříkání, zkazky, mordy, báchory z kostrbatých kopců (PP, BB 2007); Bodla stínu do hrudního koše (PP, BB 2009); Chtěl jsem být blanickým rytířem (rozhovory, 2010); Černé svině křen. Zlomky příběhů, zaříkání a říkadel z Podivicka a Kališťska (PP 2011); Jako bychom dnes zemřít měli (LF 2012); Ezechiel v kopřivách (BB 2014); Krok do tmavé noci (LF 2015); Můro moři (PP bibliof. 2016); Za (nekrology, rozhovory 2017); Jízda na skle ochcanou strání (PP 2017); Jedna věta (PP 2017); Křižná studánka (2018); Pepito, (ne)plivej! (P pro mládež, 2019); Čurda z Hlíny (PP 2019); Velký pátek čihošťského faráře Josefa Toufara (2020); Když není motorka, lépe chodit pěšky. Po stopách P. Josefa Toufara (místopis, 2020); Do posledních sil (PP 2020); scénicky: Zlý dědek a Krásná Helena (2009; s využitím povídek Z. M. Kuděje, ochotnický soubor); Zátopa (2010, ochotnický soubor); Hanšlág (2011; koláž povídek a životních osudů Jaroslava Haška, ochotnický soubor); Odpočívaje u Hořátve, pozoroval jsem shon všelijakých broučků (2018; koláž z korespondence Jana Karafiáta, ochotnický soubor); Vše nejlepší k narozeninám, Ferdinande Vaňku! (2019, ochotnický soubor); Pepito, (ne)plivej (2019).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Krajina a lidé (1996); Gymnázium Ledeč nad Sázavou 1946–1996 (1996); Na ostrzu plomienia (Poznaň 1998); Sto let školy v Komenského ulici Ledeč nad Sázavou (1999); Městopis (2000); Evropský fejeton (2000, 2001, 2004); Cestou (2003); Antologie nové české literatury 1995-2004 (2004); Poezja i prowincja (Kutno 2006); Hohlen tief im Worterbuch (Mnichov 2006); Dobré dílo, špatná doba (2006); Slánské rozhovory (2006); O fejetonu s fejetonem (2007); Balthus – pozdní vzpomínky (2010); Naše normalizace (2011); Pociag do poezji (Kutno 2011); Wezly, sukienki zagle (Kutno 2013); Pouť za Toufarem (2013); Bohu nejprve buď slouženo – Řehoř Vojtěch Mareček – člověk, kněz, františkán (2014); 350 let královéhradecké diecéze (2015); TranSpiRituals (2016); Gymnázium Ledeč nad Sázavou 1946–2016 (2016); Spisovatelé za mřížemi (2017); Cožpak jsem to chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (2017); Vladimír Kunc – Vysočina (2017); Básníci čtou básníky (2018); Archa Petrkov (2019); Povídky současných českých autorů (2019); Země skrytých úsměvů (2020).
Uspořádal a vydal: A. Bradna: Zaradoval jsem se (2002); G. Gruberová-Goepfertová: Choroš (2002, s J. Reynkem); F. X. Halaš: Pomezí (2003, bibliofilie); J. Franz: Eseje, kritiky, dopisy (2006, s L. Bartoňovou a M. Kosákem); Strejka – Vzpomínky na Josefa Rýdla (2009, bibliofilie); Po hrbolech a výmolech krabatiny (2009, bibliofilie); Ty, když se směješ, tak pláčeš: 90 Karla Krause (2010); J. Louda: Svým dějinám neutečeme (2010); S. Zedníček: Ulička podivných sentencí (BB, bibliofilie, 2011); J. Svoboda: Tři inkarnace (2011); Směju se a sténám (s P. Střešňákem, korespondence V. Holana a S. Zedníčka, 2012);Vrátíme se do otcovské náruče (tři kázání J. Toufara, 2015); Návrat J. Toufara do Čihoště po 65 letech (2015); Byla sobota 25. února (2017); Vzdorovali zlu – Toufar a Zahradníček (katalog k výstavě, 2017); Z. M. Kuděj: Neklidný zadek mě pálí (2018); Vrchovina, krabatina, mrchovina (2019).
LITERATURA
Studie a články: M. Balaštík: O celistvosti básnického světa a sbírkách Miloše Doležala, Host 1996, č. 3/4; I. Fic: Podivice a poezie Miloše Doležala, Aluze 1999, č. 3/4; J. Wiendl: Umřít musí každej. Poznámky na okraj poezie a prózy Miloše Doležala, KP RR 2000, č. 18; týž: Smrt v poezii mladých básníků konce století, ČL 2002, č. 3; H. Jurman: Básník své obce, in Nesmazatelné stopy (2004); R. Kopáč in Pomalá slunce hlasů (2005); M. Vajchr: Pomerančově zlatý relikviář, in Vyložené knihy (2007); K. Piorecký: Mladá spirituální generace devadesátých let, ČL 2008, č. 1; J. Zizler: Podivice, in V souřadnicích volnosti (2008); J. Kroutvor: Vysočiny M. Doležala, in Klobouk, kniha a hůl (2009); K. Piorecký in Česká poezie v postmoderní situaci (2011); L. Tučková: Milost bludný balvan na hůře větru, Kontexty 2012, č. 5; L. Tučková: Listování básnickými knihami M. Doležala, Kontexty 2019, č. 2.
Recenze: Podivice: P. Borkovec, LidN 26. 9. 1995; P. Matoušek, LidN 9.10. 1995; M. C. Putna, Souvislosti 1995, č. 3, též in My poslední křesťané (1999); J. Suk, NK 1995, č. 42; J. Wiendl, Tvar 1995, č. 21; K. Křepelka, Proglas 1995, č. 9/10; J. Pazderka, Katolický týdeník 1995, č. 52, příl. Perspektivy č.12; M. Trávníček, SvSl 21. 11. 1995; R. Burián, Rovnost 28. 12. 1995; J. Jůzl, Obratník 1996, č. 12; I. Harák, Alternativa nova 1996, č. 9; P. Kotrla, Tvar 1997, č. 16; J. Salvet, Rovnost 4. 7. 1997 * Obec: J. Paulas, Katolický týdeník 1996, č. 23; M. Pokorný, MFD 19. 6. 1996; M. Janata, Český týdeník 1996, č. 153; J. Suk, NK 1996, č. 25; J. Mlejnek, LidN 13. 7. 1996, příl. Národní 9, č. 28; J. Brabec, Týden 1996, č. 30; L. Sedláková, Denní Telegraf 3.8. 1996; M. Špirit, KP RR 1996, č. 6; J. Jůzl, Obratník 1995/1996, č. 14/15; R. Burián, Rt 28. 11. 1996; M. Langerová, LitN 1997, č. 3; I. Harák, Weles 1997, č. 2 * Les: M. Děžinský, Host 1999, č. 3, příl. Recenzní příloha; J. Suk, NK 1999, č. 9 * České feferony: P. Čermáček, Sedmá generace 2000, č. 6; A. Haman, LidN 20. 9. 2000; J. Chuchma, MFD 20. 10. 2000; P. Hrbáč, Tvar 2000, č. 15; J. Krejčí, Host 2000, č. 9; J. Štolba, Host 2000, č. 10, též in Nedopadající džbán (2006) * Cesty Božím (ne)časem: J. Šulc, HN 19. 1. 2004 * Čas dýmu: J. Mlejnek, Týdeník Rozhlas 2004, č. 8; J. Med, Katolický týdeník 2004, č. 9, příl. Perspektivy č. 2; R. Kopáč, Babylon, 2003/2004, č. 6; P.Čecháková, Host 2004, č. 5; R. Matys, LitN 2004, č. 23; I. Vaňková, Souvislosti 2004, č. 4; K. Piorecký, Tvar 2004, č. 13; R. Fridrich, Tvar 2004, č. 13; J. Grombíř, Weles 2004, č. 20 * Sansepolcro: B. Pražan, Týdeník Rozhlas 2005, č. 5; M. Vajchr, RR 2005, č. 60 * Proti zlému krompáč a lopata: J. Zizler, A2 2006, č. 33; A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 2006, č. 36; K. Kolařík, Tvar 2006, č. 17; K. Šnajdrová, A2 2006, č. 50 * Bodla stínu do hrudního koše: A. Cermanová, Tvar 2009, č. 12; P. Čermáček, Welles 2009, č. 38/39; A. Drda, Respekt 2009, č. 18; M. Chocholatý, Host 2009, č. 10 * Chtěl jsem být blanickým rytířem: R. Slabotínský, Dějiny a současnost 2012, č. 2 * Jako bychom dnes zemřít měli: P. Zídek, LidN 20. 10. 2012; J. Mlejnek, Babylon 2012, č. 4; Z. Volf, Tvar 2013, č. 7; L. Tučková, Host 2013, č. 2; L. Prchal, A2 2013, č. 1; J. Lukavec, LitN 2013, č. 7, J. Lukavec, iLiteratura 15. 2. 2013 (zde) * Ezechiel v kopřivách: Z. Volf, Tvar 2015, č. 10; F. X. Halda, Tvar 2015, č. 10; M. Horanský, LidN 22. 4. 2015; M. Plazová, Respekt 2015, č. 8; L. Tučková, Katolický týdeník 2015, č. 6, příl. Perspektivy č. 6 * Krok do tmavé noci: P. Zídek, LidN 9. 4. 2016, příl. Orientace; A. Palán, Katolický týdeník 2016, č. 16; A. Palán, Hospodářské noviny 17. 6. 2016; J. Lukavec, Respekt 2016, č. 12; Z. A. Eminger, Host 2016, č. 7; M. Arnot, Souvislosti 2017, č. 1 * Za: P. Zídek, LidN 21. 10. 2017, příl. Orientace; J. Paulus, Katolický týdeník 2018, č. 2, příl. Perspektivy; D. Bartoň, Babylon 2018, č. 2 * Jedna věta: mš (= M. Šanda), Dobrá adresa 2017, č. 7 (zde); L. Tučková, Kontexty 2017, č. 4 * Cesta na skle ochcanou strání: A. Nádvorníková, Týdeník Rozhlas 2018, č. 14 * Pepito, (ne)plivej!: P. Zídek, LidN 15. 8. 2020, příl. Orientace * Čurda z Hlíny: J. Šofar, Tvar 2019, č. 19; B. Kostřicová, Tvar 2019, č. 19; M. Arnot, Souvislosti 2019, č. 2; Š. Kučera, Právo 30. 5. 2019; A. Palán, Magazín Aktuálně.cz 13. 7. 2019 (zde).
Rozhovory: P. Janáček, Tvar 1995, č. 17; J. Pazderka, Katolický týdeník 1996, č. 26, příl. Perspektivy č. 6; P. Placák, Babylon, 1999/2000, č. 5, příl. Literární a výtvarná příloha, č. 1/2000, též in Kádrový dotazník (2001); J. Mlejnek, Proglas 2003, č. 1; M. Stöhr, Host 2005, č. 2; R. Kopáč, Právo 19. 9. 2006; R. Kopáč, Týdeník Rozhlas 2007, č. 40, též in A. Blažejovská–R. Kopáč: Popiš mi tu proměnu (2010); J. Peňás–P. Zídek, LidN 5. 3. 2011, příl. Orientace; J. Paulas, Katolický týdeník 2012, č. 43; A. Drda, Babylon 2012, č. 4; L. Tučková, Host 2013, č. 2; K. Kubíčková, MFD 19. 12. 2015, příl. Víkend; J. Šubrt, Katolický týdeník 2016, č. 9; M. Stöhr, Host 2016, č. 10; J. Bartoš, Vital 9. 1. 2017 (zde); J. Pazderka, Aktuálně.cz 30. 9. 2017 (zde); J. Mlejnek, Kontexty 2018, č. 10; R. Kopáč, LidN 18. 6. 2018; A. Horáčková, Xantypa 2019, č. 5; Z. Staszek, H7O 12. 7. 2019 (zde); V. Dvořák, LitN 2020, č. 1.