Petr A. BÍLEK
Maturoval na gymnáziu ve Vlašimi v roce 1980. Studia češtiny a angličtiny na FF UK ukončil roku 1985 diplomovou prací Kategorie básnického obrazu a jeho vývoj v poezii Františka Hrubína a získáním titulu PhDr. (1986), v roce 1994 získal za disertaci Lyrický subjekt: K problémům subjektivity a subjektů literárního díla titul CSc., habilitoval se v roce 2003 prací Hledání jazyka interpretace, v roce 2008 byl jmenován profesorem. – Od roku 1986 působí na Katedře české a slovenské literatury, resp. Ústavu české literatury a literární vědy, resp. Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, zprvu jako aspirant, od roku 1987 jako vědecký aspirant, od roku 1990 jako odborný asistent, od roku 2004 jako docent a od roku 2008 jako profesor; v letech 2000–2009 zde zastával funkci ředitele. V letech 1997–2014 vyučoval na Collegium Hieronymi Pragensis. Od roku 2006 působí též na FF JU v Českých Budějovicích, kde byl v letech 2015–2016 ředitelem Ústavu kulturálních studií a od roku 2016 ředitelem Ústavu věd o umění a kultuře. V letech 2016–2019 zastával na FF JU funkci proděkana pro vědu a výzkum, od roku 2019 je tamtéž proděkanem pro studium. V letech 2004–2007 byl také zaměstnán jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. – V roce 1993 absolvoval přednáškový pobyt na Universität Hamburg (SRN), v letech 1994–1997 a následně roku 2000 byl hostujícím profesorem české literatury na Brown University (Providence, USA), v letech 2004–2011 absolvoval několik krátkodobých výukových pobytů na University of Glasgow (Velká Británie); přednášel na řadě dalších evropských a amerických univerzit. – V roce 1989 spoluzaložil Hejno českých spisovatelů Mamut.
Přispívá a přispíval do časopisů A2, Aluze, Brown Slavic Contributions (Providence, USA), Česká literatura, Dotyky (Bratislava), Europa Orientalis (Fisciano, Itálie); Host, Host do školy, Hospodářské noviny, Iniciály, Jelenkor (Pécs, Maďarsko), Kmen, Kosmas (Washington); Kultura – média – komunikace, Labyrint, Lidové noviny, Literární měsíčník, Literární noviny, New Orleans Revue (USA), Nové knihy, Psí víno, Respekt, Slavia, Slovenské pohľady (Bratislava), Slovo a smysl, Souvislosti, Svět literatury, Style (Pennsylvania), Tvar, Tvorba, Zlatý máj, na server aktuálně.cz aj. – V období 2004–2007 redigoval spolu s Tomášem Kubíčkem a Ondřejem Sládkem edici Theoretica (ÚČL AV ČR), v letech 2008–2013 vedl spolu s Libuší Heczkovou, Josefem Vojvodíkem a Janem Wiendlem edici Cesty avantgardy (Host) a v letech 2008–2016 spolu s Lubomírem Doleželem, Tomášem Kubíčkem a Petrem Koťátkem edici Možné světy (Academia). Od roku 2003 vede s Vladimírem Pistoriem ediční řadu Scholares (Paseka, od roku 2007 v nakladatelství Pistorius & Olšanská), od roku 2008 řídí spolu s Vladimírem Papouškem a Filipem Tomášem edici Skrytá moderna (Akropolis) a od roku 2017 spolu s Pavlem Kořínkem a Martinem Foretem Edici #POPs (Akropolis). – V letech 1991–1994 byl předsedou redakční rady časopisu Iniciály, v letech 2002–2005 členem redakční rady časopisu Český jazyk a literatura, od roku 2003 byl redaktorem a od 2005 je členem redakční rady časopisu Česká literatura, od roku 2004 byl předsedou redakčního kruhu časopisu Slovo a smysl/Word and Sense (od roku 2010 je členem jeho redakčního kruhu), v letech 2006–2008 byl redaktorem časopisu Host do školy, v letech 2011–2015 byl členem redakční rady časopisu Bohemica Olomucensia, od roku 2011 je členem redakční rady časopisu Porównania (Poznań) a od roku 2014 členem redakční rady časopisu A & P: Art Communication and Popculture (Nitra). – V letech 1990–2006 byl členem Obce spisovatelů, v letech 1992–2000 Společnosti F. X. Šaldy, v letech 1993–2000 českého centra PEN klubu, v letech 1998–2003 Pražského lingvistického kroužku. Byl členem několika vědeckých a oborových rad (FF JU, FF UP, FF UK, ÚČL AV ČR, Památník národního písemnictví) a byl či je členem mnoha odborných a hodnotitelských komisí (grantová komise GA ČR, komise hodnotitelů v oboru Mediální a komunikační studia Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, komise MK ČR pro podporu knižních publikací, Literární rada projektu Česká knihovna MK ČR, komise MK ČR pro podporu překladů české literatury v zahraničí) a členem či předsedou porot literárních ocenění (Cena Jiřího Ortena, Cena Jaroslava Seiferta, Nadace Českého literárního fondu, Cena F. X. Šaldy, Státní cena za literaturu, literární cena Knižního klubu, literární cena Česká kniha, Magnesia litera – kategorie próza, cena Svazu českých knihkupců a nakladatelů). – Publicisticky vystupuje v kulturněpublicistických pořadech České televize, v pořadech ČRo Vltava, ČRo Wave a ČRo Plus, na youtube.com aj. – Spolu s Masako Ueda-Fidler uspořádal internetovou antologii Modern Czech Short Stories: An Interactive Anthology (zde). – Užívá šifry: pAb, -bí-, B., -íl, -ek-.
Ve druhé polovině osmdesátých a na počátku devadesátých let byl Bílek generačně-programním kritikem současné české poezie. Z jeho pravidelného kritického psaní vykrystalizoval skupinový portrét básnické tzv. „Generace“ osamělých běžců (Svatava Antošová, Miroslav Huptych, Zdeněk Lebl, Jiří Rulf, Jiřina Salaquardová, Sylva Fischerová aj.). Souběžně se rozvíjel i jeho literárněhistorický zájem o moderní českou poezii, který Bílek uplatnil v řadě studií a doslovů a v knize Stavitelé křídel, věnované české poezii sedmdesátých a osmdesátých let. V průběhu devadesátých let se soustředil na systematičtější sledování literární teorie, zejména teorie interpretace a naratologie. Výsledkem je kniha Hledání jazyka interpretace: K modernímu prozaickému textu, přehledový výklad, dílem shrnutí moderních literárněteoretických směrů, dílem systematika teorie vyprávění. Ve svém podílu na knize Naratologie: Strukturální analýza vyprávění Bílek analyzoval recepční pól literární komunikace. Od konce první dekády nového tisíciletí se jeho zájem přesunul k teorii a metodologii literární historie (zejména k úvahám o kánonu a mezích literárních dějin založených jen na dílech kanonických a textových, k prověřování literární vědou dosud nevyužitých či marginalizovaných diskursů, jako je populární kultura či sama instituce média, použitelných pro literární historii, aj.). Dané úvahy zachycují Bílkovy příspěvky v knihách Hledání literárních dějin, Hledání literárních dějin v diskusi a studie z knih Literatura a kánon, Cosmogonia a Models of Representations in Czech Literary History. Jistou syntézu Bílkova uvažování o teorii literární historie pak představují jeho texty k projektu Dějiny nové moderny, postulujícímu literární dějiny neteologické, bez jednotící linie vývojové logiky, heterogenní, vědomě konstrukční, vytvářené horizontálními řezy a vertikálními sondami a vztažené k širšímu kulturnímu okolí. Souběžně s teoretickým zájmem jde u Bílka studium kultury socialistického realismu (mj. v knize Cosmogonia) a zejména populární literatury a kultury (zprvu především české normalizační). Objektem zájmu je fungování této kultury jako celku i jednotlivého popkulturního díla (často v kontrastu s dílem „vysokého“ umění) v jeho rozměru sémantickém, sémiotickém, naratologickém a ideologickém. Bílek se zde soustředí i na dílčí otázky, např. mechanismus emblematických redukcí v seriálových narativech (James Bond a major Zeman: Ideologizující vzorce vyprávění), ideologii a sémiotiku populární hudby (Tesilová kavalérie) či problematiku komiksu (v knize Paměť v bublinách). Rozšíření badatelského zájmu o jiné diskursy Bílka přivedlo k neopragmatické estetice (v životě zakotvené, na zkušenosti založené a estetické pole rozšiřující za obvyklé hranice) a jejím podnětům (studie o axiologii a populární kultuře u Richarda Shustermana v knize Kontext v pohybu). – V kulturních a literárněvědných časopisech Bílek uveřejňuje překlady literárněvědných statí a jejich komentáře; soudobou beletristickou a literárněvědnou produkci reflektuje v četných doslovech; časopisecky publikuje recenze i sumarizující stati o současné literatuře; širší pole hodnotového stavu současné české kulturní, umělecké a politické reality je tématem knižních souborů fejetonů Mikešova aféra a Generátory národního pohnutí.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře a kultuře: „Generace“ osamělých běžců (studie, 1991); Stavitelé křídel: Průvodce současnou českou poezií (učebnice, 1991); Proměny lyrického subjektu (monografie, 1992); Hledání jazyka interpretace: K modernímu prozaickému textu (monografie, 2003); Cosmogonia: Alegorické reprezentace „všeho“ (studie, 2011, s V. Papouškem); Mikešova aféra a jiné případy: Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru (eseje, 2011), Generátory národního pohnutí a další mučicí stroje (eseje, 2019).
Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (2000); The Teaching and Learning of Slavic Languages and Cultures (Columbus, 2000, s M. Fidlerem a D. Kanigem); Hledání literárních dějin (2005); Hledání literárních dějin v diskusi (2006); James Bond a major Zeman: Ideologizující vzorce vyprávění (2007); Literatura a kánon (2007); Dějiny nové moderny: Česká literatura v letech 1905–1923 (2010); Tesilová kavalérie: Popkulturní obrazy normalizace (2010); Models of representations in Czech literary history (2010); Heslář české avantgardy (2011); A Glossary of Catchwords of the Czech Avant-garde (2011);
Naratologie: Strukturální analýza vyprávění (2013); Dějiny nové moderny 2: Lomy vertikál (2014); Dějiny „nové“ moderny 3: Věk horizontál (2017); Stopy pragmatismu: Česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem (2016); Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře (2018).
Příspěvky ve sbornících a kolektivních monografiích: Východiska a perspektivy (1989); Zápisník o Šaldovi (1994); Přednášky z XXXVII. a XXXVIII. běhu Letní školy slovanských studií (1995);
Přednášky z XLII. běhu Letní školy slovanských studií, sv. II (1999);
Jak reflektujeme českou literaturu vzniklou v zahraničí (2000); Zlatá šedesátá (2000); The Teaching and Learning of Slavic Languages and Cultures (Columbus, 2000); Od struktury k fikčnímu světu (2004); Přednášky z XLVIII. běhu Letní školy slovanských studií (2005);
Srovnávací poetika v multikulturním světě (2004); Božena Němcová a její Babička: Sborník příspěvků v III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky 3 (2006); V bludném kruhu: Mateřství a vychovatelství jako paradoxy modernity (2006); Jazyky, rozumění, porozumění (2007); (A)symetrické historie: Zamlčené rámce a vytěsněné problémy (2008); Twenty-First-Century Central and Eastern European Writers (Detroit, 2009); Désaccords parfaits: Le réception paradoxale de l’œuvre de Milan Kundera (Grenoble, 2009); Gloret (2010); Czech Literature Guide (2011); Kultura a totalita: Národ (2013); European Unity and Central and Eastern Europe: Between Centripetal and Centrifugal Forces (Soul, 2013); Otevřený rány: Vybrané studie o díle Jáchyma Topola (2013); National Mythologies in Central European TV Series: How J.R. Won the Cold War (Brighton, 2013); Kultura a totalita: Válka (2014); Film a dějiny 4: Normalizace (2014); Sjezd spisovatelů 2015: Sborník příspěvků (2015); La memoria a fumetti: Studi sul fumetto, la storia e la memoria / Paměť v bublinách: Studie o komiksu, paměti a dějinách (Mantova, 2016); Fenomén Zappa (2016); Kultura a totalita IV: Každodennost (2016); Popular Music in Eastern Europe: Breaking the Cold War Paradigm (Londýn, 2016); Švejk ve střední Evropě (2016); Kultura a totalita: Revoluce (2016); Trhliny světa: Kniha studí o Bohumilu Hrabalovi (2016); Film a dějiny 7: Propaganda (2017); Estetika centra a periférie – Centrum a periféria estetiky (2020).
Překlady: S. Fish: S úctou věnuje autor (2004, též ed.); J. Fiske: Jak rozumět populární kultuře (2017).
Uspořádal a vydal: Čeští spisovatelé o toleranci (sb. ke kongresu PEN klubu, 1994, s dalšími, též něm., angl., franc. a španěl.); V. Fischl: Setkání (1994); Pegasovo poučení (antologie české poezie, 2002, s M. Huptychem, J. Macháčkem a V. Pistoriem); Krajina bez vlastností: Literatura a střední Evropa (2007, s T. Dimterem, též přísp.); Jazyky reprezentace (2012, s V. Veberovou, V. Papouškem a D. Skalickým; též přísp.); Identity – konstrukce, subverze a absence (CD, 2014, s M. Procházkou a J. Wiendlem); Utopie – dystopie: Podoby – proměny – hranice (CD, 2015, s M. Procházkou a J. Wiendlem); Hrdina – antihrdina – superhrdina – nehrdina v kulturním prostoru minulosti a současnosti (CD, 2016, s M. Procházkou a J. Wiendlem); Dryák ředěný Vltavou: Pražská říční antologie (2016, s S. Fischerovou); Vektory kulturního vývoje: Identity, utopie, hrdinové (2016, s M. Procházkou a J. Wiendlem); Česká populární kultura: Transfery, transponování a další tranzitní procesy (2017, s J. Šebkem); Československo 1918–1938 (2018, s B. Jirouškem a L. Novotným); „Vše rozpadá se, střed se zevnitř hroutí“: Lomy, vertikály, refrakce (2018, s. L. Nagym a D. Skalickým, též přísp.); Jan Mukarovsky: Ecrits 1928–1946 (Paris, 2018, s J. Pierem, L. Vallancem a T. Kubíčkem; též zde, též přísp.).
LITERATURA
Bibliografie: Bibliografie Petra A. Bílka (zde).
Recenze: „Generace“ osamělých běžců: J. Slomek, LitN 1991, č. 19; J. F. Typlt + V. Macura + M. Machovec + Z. Vybíral + M. Kovářík in Tvar 1991, č. 23–26; V. Šibrava, Tvorba 1991, č. 23 * Stavitelé křídel: J. Lukeš, NK 1991, č. 46; M. Pilař, Tvar 1991, č. 51–52; (pek) (= M. Petříček), LitN 1992, č. 2 * Hledání jazyka interpretace: J. Šebek, LidN 23. 8. 2003; Z. Mathauser + Š. Švec, Tvar 2003, č. 19; T. Kubíček, ČL 2004, č. 1; J. Pechar, LitN 2004, č. 17; J. Pácalová, Romboid (Bratislava) 2004, č. 8 * James Bond a major Zeman: V. Schmarc, A2 2007, č. 47; P. Onufer, RR 2007, č. 69; A. Merenus, LitN 2007, č. 32 * Tesilová kavalérie: P. Klusák, LidN 29. 1. 2011; M. Franc, Soudobé dějiny 2011, č. 3 * Cosmogonia: M. Charvát, Tvar 2012, č. 16; A. Haman, Host 2012, č. 10 * Dějiny nové moderny: L. Merhautová + M. Topor, Dějiny – teorie – kritika 2010, č. 2 (k tomu polemika V. Papoušek, Slovo a smysl 2011, č. 15); D. Hučková, Slovenská literatúra 2010, č. 5; H. Šmahelová, Slovo a smysl 2011, č. 15; A. Haman + H. Schmidová + P. A. Zusi, ČL 2011, č. 3 * Dějiny „nové“ moderny: R. Chitnis, ČL 2016, č. 2 * Mikešova aféra a jiné případy: J. Šofar, Dobrá adresa 2012, č. 1 * Generátory národního pohnutí: M. Jaluška, A2 2020, č. 3.
Rozhovory: P. Janáček, LidN 6. 9. 1990; D. Fuchsová, RP 26. 10. 1990; L. Kasal, Tvar 1991, č. 26; E. Murrer, Iniciály 1993, č. 36; F. Tomáš, Právo 16. 12. 1998; J. Syrovátka, Mladý svět 1999, č. 22; E. Stehlíková, Literární Novinky 2002, č. 2; J. Trávníček, Host 2004, č. 6; F. Brož, Evaluace, data, analýzy 2005, č. 1–2; R. Müller, A2 2007, č. 48; D. Soukup, Rukopis 2008, č. 5; M. Jareš + L. Kasal, Tvar 2008, č. 14; J. Holý in Tato fakulta bude rudá (2009); G. Romanová, LitENky 2010, č. 2 (též zde); L. Borovička, iliteratura 6. 10. 2011 (zde); M. Balaštík, Host 2014, č. 4; V. Varyš, MFD 23. 10. 2015; Š. Kadavá, E15, 5. 8. 2018 (zde).