Lubomír DOLEŽEL
Doleželovo rozsáhlé a mnohostranné vědecké dílo podstatně ovlivnilo nejen naši, ale i světovou literární vědu: od poloviny sedmdesátých let Doležel formuloval spolu s Umbertem Ecem, Thomasem Pavelem, Marií-Laurou Ryan, Ruth Ronen aj. koncepci narativní sémantiky fikčních světů do podoby samostatného literárněvědného směru.
Jeho odborné zájmy zahrnují lingvistiku (zvláště stylistiku, matematickou lingvistiku), literární teorii (zejména naratologii, poetiku, strukturalismus, poststrukturalismus, teorii interpretace), sémiotiku, estetiku, historii, logiku, analytickou filozofii, filozofii jazyka, kybernetiku, narativní sémantiku a teorii fikčních světů. Pro jeho badatelskou práci je charakteristická kombinace lingvistické analýzy literárních textů s literárněteoretickými přístupy. Opíral se o vědeckou racionální epistemiologii, která se v našem prostředí formovala v rámci lingvistických a literárněteoretických výzkumů Pražské školy (zvl. Bohuslav Havránek, Jan Mukařovský, Felix Vodička aj.). Strukturální lingvistiku, poetiku a sémiotiku Pražské školy ovšem nepřijímal nekriticky; určitá její omezení a nedostatky (např. absenci teorie reference) se snažil odstranit ve svých vlastních vědeckých koncepcích.
Součástí Doleželovy metodologie jsou téměř všechny druhy metod, které mají univerzální použití ve vědeckém výzkumu. Nejčastěji však využíval ty, které byly rozvinuty v rámci Pražské školy: zejména metody funkcionální analýzy, strukturální analýzy a komparace. V celém svém díle uplatňoval a rozvíjel kombinaci lingvistické analýzy literárních textů s literárněteoretickými přístupy. Mezi základní ontologické a epistemologické předpoklady jeho teoretického myšlení patří mj. důraz na poznatelnost literatury, pojetí literatury jako specifického jazykového jevu, umělecké činnosti a estetického znaku.
Již ve své první knize O stylu moderní české prózy. Výstavba textu Doležel využil stylistické výzkumy Pražské školy a zaměřil se na analýzu stylu promluvy a stylistiku promluvových typů. V textové výstavbě epického díla rozlišil promluvové pásmo vypravěče a promluvové pásmo postav. Na základě podrobného rozboru jejich hlavních distinktivních znaků dospěl k názoru, že obě pásma nejsou uzavřené roviny, nýbrž že mezi nimi existují jisté předěly a vztah dynamické polarity. Tento široký přechodový pás mezi nimi je podle Doležela ovlivněn pohybem heterogenních distinktivních znaků (formálních, grafických, sémantických aj.). V kontextu moderní prózy Doležel rozlišil řeč přímou, nevlastní přímou, polopřímou, smíšenou a řeč vypravěče. V části věnované textové výstavbě moderní epiky nastínil specifičnost individuálních a dobových stylů (včetně možnosti jejich schematického nebo grafického zobrazení) a zkoumal prostředky moderního epického vyprávění (subjektivizace, vnitřní monolog, polopřímá řeč aj.).
Problematice jazyka a stylu české literatury se nicméně věnoval již dříve v řadě svých studií a v kolektivních Kapitolách z české mluvnice a slohu, Kapitolách z praktické stylistiky či v Knížce o jazyce a stylu soudobé české literatury. V exilu pak na své stylistické studie navázal knihou Narrative Modes in Czech Literature, v níž se již projevila změna jeho vědecké orientace směrem k naratologii. (V rozšířené a značně upravené podobě – s ohledem na teorii fikčních světů – vyšla tato práce česky až po dvaceti letech pod názvem Narativní způsoby v české literatuře).
Od poloviny sedmdesátých let patřil Doležel mezi první, kdo se pokoušeli aplikovat určité koncepce analytické filosofie, teorie akce a logiky možných světů (zvláště Georga H. von Wrighta a Saula Kripkeho) na oblast literatury a rozpracovat ji do podoby ucelené literární teorie. Již ve svých studiích z roku 1976 (Narrative Semantics, ‚Die Hundeblume‛ or Poetic Narrative a Narrative Modalities) položil základy koncepce narativní sémantiky fikčních světů, kterou pak rozpracovával v dialogu s řadou světových literárních teoretiků. V systematizované podobě své názory představil v knize Heterocosmica. Fikce a možné světy. Jádrem Doleželova přístupu k literatuře je propojení studia narativní mikrostruktury (textové výstavby literárního díla) se zkoumáním narativní makrostruktury (tj. vlastního „světa díla“, který Doležel nazývá „narativní“ či „fikční“). Svůj mnohaletý výzkum způsobů narativní výstavby epických textů tak rozšířil o průzkum světa, který takové texty vytvářejí. Možný svět fikce (tj. fikční svět), chápe jako makrostrukturu, jako široký referenční rámec pro všechny sémiotické prvky (postavy, předměty atd.), které generuje narativní text. S využitím sémantiky Gottloba Frega, který rozlišuje mezi extensí a intensí jazykového výrazu, Doležel analyzuje narativní texty a jejich fikční světy. Zatímco extensionální struktura fikčního světa souvisí s jeho entitami a celkovým rozvržením, intensionální struktura souvisí se způsobem jeho textového založení. K popisu vztahů těchto struktur Doležel zavádí pojem intensionální funkce. Narativní sémantika fikčních světů je podle něj použitelná nejen pro řešení velkého množství literárněteoretických problémů, jako jsou např. povaha fikčnosti, typologie fikčních světů, vztah fikce a skutečnosti, tematická analýza literárního díla atd., ale je vhodná též k interpretaci konkrétních uměleckých literárních děl. Sám to také v mnoha případových studiích a interpretacích dokládá (mj. v publikaci Studie z české literatury a poetiky, která je rozsáhlým výborem z Doleželova díla).
Vedle prací z oblasti literární teorie je Doležel autorem také mnoha literárněhistorických studií a komentářů − především k dějinám strukturální poetiky a estetiky (zvl. Pražské školy). Svůj mnohaletý zájem o tuto oblast zúročil v knize Occidental Poetics: Tradition and Progress
(česky s tit. Kapitoly z dějin strukturální poetiky), v níž sledoval dějiny strukturální poetiky od Aristotela až po sémiotický projekt Pražské školy. Od poloviny devadesátých let věnoval pozornost také otázkám vztahu historie a fikce, resp. rozdílu mezi fikčním a historickým narativem. Výsledkem jeho úvah o možnostech reprezentace dějin, postmoderní historické fikci a protifaktových narativech byla publikace Fikce a historie v období postmoderny, kterou v mírně upravené podobě vydal též v anglickém překladu Possible Worlds of Fiction and History. The Postmodern Stage. Sleduje v ní klíčové historické momenty (zvl. publikace konkrétních textů Rolanda Barthese a Haydena Whitea), které vedly k tomu, že historie začala být v určitém okamžiku v období postmoderny problematizována, její vědecké postupy zpochybňovány a dávány do souvislosti s tvorbou fikce. Doležel nastiňuje možnosti, které nabízí narativní sémantika fikčních světů k jednoznačnému rozlišení mezi fikčními a historickými narativy. Protifaktovou fikci chápe primárně jako fikci. Určité historické poznání nám může poskytnout pouze při dodržení přesně stanovených podmínek, kdy de facto přestane mít charakter fikce.
Na své úvahy o vztahu fikce a historie Doležel do jisté míry navázal prací Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy. Na vybraných dílech české postmoderní prózy (např. Milana Kundery, Bohumila Hrabala, Daniely Hodrové, Michala Ajvaze, Jiřího Kratochvila aj.) ukázal jednak možnosti nástrojů narativní sémantiky fikčních světů, jednak analyzoval postmoderní narativní text a objasnil, čím se liší od klasického a moderního narativního textu. V posmrtně vydané publikaci Heterocosmica III. Fikční světy protomoderní české prózy se zaměřil na detailní stylovou a naratologickou analýzu české prózy z přelomu 19. a 20. století, kterou označil za prózu protomoderní. Kniha má podobu synchronních rozborů děl Viléma Mrštíka, Fráni Šrámka, Růženy Svobodové, Karla Čapka, Ivana Olbrachta a dalších autorů sledovaného období, i celých časových etap.
Trilogie Heterocosmica, v níž Doležel formuloval svou koncepci narativní sémantiky fikčních světů i její možné aplikace, nevznikla na základě předem stanoveného badatelského plánu, přesto však tvoří relativně uzavřený celek. Současně ilustruje Doleželův názor, že ve vědeckém poznávání literatury je možný určitý pokrok, jistý kontrolovaný růst vědění o literatuře.
V posledních letech se Doležel pokoušel také o vlastní literární tvorbu. Publikovány byly memoáry Život s literaturou. Vzpomínky a rozhovory a román Poločas rozpadu, jehož hlavní hrdina, Čechokanaďan a modální logik John Gerber, na sklonku svého života bilancuje a rekapituluje své vesměs neúspěšné partnerské vztahy.
BIBLIOGRAFIE
Práce o lingvistice a literatuře: Kapitoly z české mluvnice a slohu (soubor studií, 1954, s F. Váhalou); Jazyk a styl našich novin (1956, s F. Váhalou a M. Jelínkem, 1956); Kapitoly z praktické stylistiky (soubor studií, 1955, s F. Danešem, K. Hausenblasem a F. Váhalou; 2. přeprac. vyd. 1957); O stylu moderní české prózy. Výstavba textu (studie, 1960); Essays in Structural Poetics and Narrative Semantics (soubor studií, rozmnož., Toronto 1973); Narrative Modes in Czech Literature (Toronto−Buffalo 1973, česky upr. a rozšíř. s tit. Narativní způsoby v české literatuře, 1993); Occidental Poetics. Tradition and Progress (studie, Lincoln−London 1990; česky s tit. Kapitoly z dějin strukturální poetiky, 2000); Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds (studie, Baltimore−London 1998; česky s tit. Heterocosmica. Fikce a možné světy, 2003); Estudios de poética y teoría de la ficción (špan., soubor studií, Murcia 1999), Identita literárního díla (soubor studií, Brno−Praha 2004); Fikce a historie v období postmoderny (studie, 2008; angl. upr. s tit. Possible Worlds of Fiction and History. The Postmodern Stage, Baltimore−London 2010); Studie z české literatury a poetiky (soubor studií, 2008); Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy (studie, 2014); Heterocosmica III. Fikční světy protomoderní české prózy (studie, 2018).
Beletrie: Život s literaturou. Vzpomínky a rozhovory (paměti, 2013); Poločas rozpadu (R 2016).
Překlady: A. S. Čikobava: Úvod do jazykovědy 1 (1956, s M. Dokulilem); Filozofické problémy kybernetiky (soubor studií, 1962, s J. Zemanem); Teorie informace a jazykověda (soubor studií, 1964, s. M. Ludvíkovou, J. Průchou, L. Uhlířovou aj.); Nancy H. Traillová: Možné světy fantastiky. Zrod paranormální literatury (studie, 2011); Sture Allén (ed.): Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách. Sborník příspěvků z Nobelova sympozia 65 (studie, 2012); C.-A. Mihailescu − W. Hamarneh (eds.): O fikci nově. Teorie fikčnosti, naratologie a poetiky (studie, 2017).
Účast v týmových pracích:
Kurs spisovné češtiny pro redaktory a dopisovatele vesnických novin (1957, s. F. Váhalou); Kurs spisovné češtiny pro redaktory a dopisovatele závodních novin (rozmnož., sv. 5, 1958; sv. 6, 1959); Slovník spisovného jazyka českého, sv. 1 (1960); Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury (soubor studií, 1962); Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen (studie, 1967); International Encyclopedia of Communication (Oxford 1989); Encyclopedia of Contemporary Literary Theory. Approaches, Scholars, Terms (Toronto−London 1993); The Johns Hopkins Guide to Literary Theory and Criticism (Baltimore−London 1993); The Cambridge History of Literary Criticism. Vol. VIII. From Formalism to Poststructuralism (Cambridge et al. 1995); Reading Eco. An Anthology (Bloomington 1997); Theoretical Schools and Circles in the Twentieth-Century Humanities: Literary Theory, History, Philosophy (New York–London 2015).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: O vědeckém poznání soudobých jazyků (disk. přísp. 1958); Problémy marxistické jazykovědy (1962); Acta Universitatis Carolinae. Philologica, sv. 3/ Slavica Pragensia, sv. 4 (1962); Travaux linguistique de Prague (1962); Kybernetika ve společenských vědách (1965); Kybernetika a její využití (1965); Mathematik und Dichtung. Versuche zur Frage einer exakten Literaturwissenschaft (Munich 1965); Styl i kompozycja (Wrocław 1965); Problemy sovremennoj filologii (Moskva 1965); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 1 (1966); Struktura a smysl literárního díla (1966); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 2 (1967); To Honor Roman Jakobson, sv. I. (The Hague 1967); Statistics and Style (New York 1969); Literary Style: A Symposium (London−New York 1971); Problèmes de l´analyse textuelle/Problems of Textual Analysis (Montréal 1971); Tjekkisk strukturalisme (Kobenhavn 1971); Literaturwissenschaft und Linguistik (Frankfurt am Main 1971); Current Trends in Stylistics (Edmonton 1972); Russian Formalism (Edinburgh 1973); Slavic Poetics. Essays in Honor of Kiril Taranovsky (The Hague−Paris 1973); Sign, Sound and Meaning. Quinquagenary of the Prague Linguistic Circle (Ann Arbor 1976); L´analyse du discours/Discourse Analysis (Montréal 1976); Papers in Slavic Philology, sv. 1. In Honor of James Ferrell (Ann Arbor 1977); Essays in Poetics (Keele 1978); Proceedings of the Twelfth International Congress of Linguists (Innsbruck 1978); Studia poetica (Szeged 1980); Voz´mi na radosť. To Honour Jeanne van der Eng-Liedmeier (Amsterdam 1980); Poetica Slavica. Studies in Honour of Zbigniew Folejewski (Ottawa 1981); Forms and Functions. Paper in General, English and Applied Linguistics Presented to Vilém Fried on the Occasion of His Sixty-Fifth Birthday (Tübingen 1981); The Structure of the Literary Process. Studies Dedicated to the Memory of Felix Vodička (Amsterdam–Philadelphia 1982); Text Processing. Text Analysis and Generation, Text Typology and Attribution. Proceedings of Nobel Symposium 51 (Stockholm 1982); Language and Literary Theory. In Honor of Ladislav Matejka (Ann Arbor 1984); The Peasant and the City in Eastern Europe. Interpenetreating Structures (Cambridge, MA. 1984); Semiosis. Semiotics and the History of Culture. In Honorem Georgii Lotman (Ann Arbor 1984); Fictionality. Studia poetica (Szeged 1984); Bühler-Studien, Bd. 1 (Frankfurt am Main 1984); Identity of the Literary Text (Toronto−London 1985); Aims and Prospects of Semiotics/Exigences et perspectives de la sémiotique. Recueil d´hommages pour Algirdas Julien Greimas (Amsterdam−Philadelphia 1985); Karel Matěj Čapek-Chod. Proceedings of a Symposium (London 1985); The Prague School and Its Legacy in Linguistics, Literature, Semiotics, Folklore, and the Arts (Amsterdam−Philadelphia 1988); Possible Worlds in Humanities, Arts and Sciences. Proceedings of Nobel Symposium 65 (Berlin–New York 1989); Issues in Slavic Literary and Cultural Theory (Bochum 1989); Poetics East and West (Toronto 1989); Toward a Theory of Comparative Literature. Selected Papers Presented in the Division of Theory of Literature at the XIth International Comparative Literature Congress (New York 1990); Proceedings of the XIIth Congress of the International Comparative Literature Association. Vol. 5 (München 1990); Os Estuos Literários (entre) Ciencia e Hermeneutica. Proceedings of the First Congress of the PCLA (Lisboa 1990); Roman Jakobson (Roma 1990); Slavic Drama. The Question of Innovation. Proceedings (Ottawa 1991); Poetics of the Text. Essays to Celebrate Twenty Years of the Neo-Formalist Circle (Amsterdam 1992); On Karel Čapek (Ann Arbor 1992); Studies in Poetics. Commemorative volume for Krystyna Pomorska /1928−1986/ (Columbus 1995); Poétiques et imaginaires. Francopolyphonie littéraire des Amériques (Paris 1995); Thematics. New Approaches (Albany 1995); The Search for a New Alphabet. Literary Studies in a Changing World. In Honor of Douwe Fokkema (Amsterdam−Philadelphia 1996); Mundos de Ficción. Vol. I. (Murcia 1996); Světová literárněvědná bohemistika, sv. II. (1996); Prager Schule. Kontinuität und Wandel. Arbeiten zur Literaturästhetik und Poetik der Narration (Frankfurt am Main 1997); Jan Mukařovský − and the Prague School/ und die Prager Schule (Praha − Potsdam 1999); Narratologies. New Perspectives on Narrative Analysis (Columbus 1999); Paratextes. Études aux bords du texte (Paris 2000); Směry literární interpretace XX. století. Texty a komentáře (Olomouc 2000); Slovo − struktura(lismus) − příběh. Pocta Květoslavu Chvatíkovi (Olomouc 2000); A World of Slavic Literatures. Essays in Comparative Studies in Honor of Edward Możejko (Bloomington 2002); Il romanzo. Vol. 5 Lezioni (Torino 2003); Essays on Fiction and Perspective (Bern 2004); Český strukturalismus po poststrukturalismu (Brno 2006); A Sense of the World. Essays on Fiction, Narrative, and Knowledge (London−New York 2007); Mácha redivivus (1810−2010). Sborník ke dvoustému výročí narození Karla Hynka Máchy (2010); Fictionality − Possibility − Reality (Bratislava 2010).
Uspořádal a vydal: Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury (soubor studií, 1962, s J. Kuchařem); Problémy marxistické jazykovědy (sb. prací, s J. Běličem, Š. Peciarem, 1962); Teorie informace a jazykověda (soubor studií, 1964); Kvantitativní lingvistika 1962 (1964, s kol.); Kvantitativní lingvistika 1963 (1965, s kol.); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 1 (1966, s P. Sgallem, J. Vachkem); Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 2 (1967, s P. Sgallem, M. Těšitelovou, J. Vachkem); An Annotated Bibliography of Statistical Stylistics ( Ann Arbor 1968, s Richard W. Bailey); Statistics and Style (New York 1969, s Richard W. Bailey); Language and Literary Theory. In Honor of Ladislav Matejka (Ann Arbor 1984, s B. A. Stolzem, I. R. Titunikem); temat. číslo čas. Style /Possible Worlds and Literary Fictions/ (1991, vol. 25, č. 2).
LITERATURA
Bibliografie: an, Soupis prací Lubomíra Doležela viz ČL 1997, č. 6 (výběrová bibliografie z let 1954−1998); D. Gorman: Lubomír Doležel: A Checklist of Publications in English, 1966−1998, Style /Essays, Bibliographies, and Bibliographical Surveys/, 1998, č. 4; O. Sládek: Lubomír Doležel /slovníkové heslo/; Bibliografie 312–319, in B. Fořt (ed.): Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy (Praha 2012); F. A. Podhajský – B. Fořt: Bibliography of Lubomír Doležel: 1954–2016, Narrative 2016, č. 3.
Knižně: C.-A. Mihailescu − W. Hamarneh (eds.): Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996; česky: O fikci nově. Teorie fikčnosti, naratologie a poetiky, 2017); B. Fořt−J. Hrabal (eds.): Od struktury k fikčnímu světu. Lubomíru Doleželovi (2004); V. Ambros−R. Le Huenen−A. Perez-Simon: Structuralism(s) Today. Paris, Prague, Tartu (New York−Toronto 2009); B. Fořt (ed.): Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy (2012).
Monotematická čísla časopisů: ČL 1997, č. 6 (číslo věnované L. Doleželovi k 75. narozeninám; přispěli: T. Pavel, M.-L. Ryanová, U. Eco, D. Herman, L. Doležel); Slovo a smysl 2012, č. 18 (číslo věnované L. Doleželovi k 90. narozeninám; přispěli: P. A. Bílek, L. Doležel, D. Herman, J. Hrabal, P. Málek, V. Svatoň, M. Humpál, T. Kubíček, K. Smyčková, V. Faktorová, M. Škarpová, J. Homoláč, K. Kim, U. Margolin).
Studie a články: M. Červenka: O významu formy, Československá rusistika 1962, č. 3; R. Grebeníčková: K diskusi o uměleckém směru, Československá rusistika 1962, č. 3; K. Hausenblas: Aktuální problémy lingvistiky a literárněvědně orientované stylistiky, Československá rusistika 1962, č. 3; Z. Mathauser: Teorie odrazu a noetika strukturalismu, Estetika 1973, č. 1; M.-L. Ryan: The Modal Structure of Narrative Universes, Poetics Today 1985, č. 4; R. Ronen in Possible Worlds in Literary Theory (1994, též česky s tit Možné světy v teorii literatury, 2006); C.-A. Mihailescu−W. Hamarneh: předmluva, in Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996); H.-G. Ruprecht: An Improbable Side by Side. Doležel and Borges in Prague, in Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996); T. Pavel: Lubomír Doležel´s Contribution to Contemporary Literary Studies, in Fiction Updated. Theories of Fictionality, Narratology, and Poetics (Toronto−Buffalo 1996; též česky in ČL 1997, č. 6); M. Červenka, Fikční světy lyriky (2003; uprav. a rozšíř. verze publ. in kol.: Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století, 2005, s. 711−819); O. Sládek: Drei Varianten der tschechischen Literaturwissenschaft im Exil nach 1968: Lubomír Doležel, Květoslav Chvatík, Mojmír Grygar, in Wissenschaft im Exil. Die Tschechoslowakei als kreuzweg 1918−1989 (2004); T. Kubíček − B. Fořt: doslov, in Identita literárního díla (2004); O. Sládek: Fiktivní a fikční světy, in Felix Vodička 2004 (2004); A. Jedličková: S mimezí v batohu na výlet do různosvětů, ČL 2005, č. 2; B. Fořt: Úvod do sémantiky fikčních světů (2005, zejm. s. 55−130; 119−126); A. Jedličková: Naratologické marginálie české teorie literatury, ČL 2005, č. 6; B. Fořt: How Many (Different) Kinds of Fictional Worlds Are There?, Style 2006, č. 3; D. Tureček: The Theory of Fictional Worlds, Aesthetic Function, and the Future of Literary History, Style 2006, č. 3; O. Sládek: Types of Worlds. On Relations Between Prague School and Theory of Fictional Worlds, Style 2006, č. 3; T. Kubíček: Mimesis and the Subject in the Light of the Cognitive Impulse and the Theory of Fictional Worlds, Style 2006, č. 3; O. Sládek: Pojem „světa“ v koncepcích pražské školy a v Doleželově teorii fikčního narativu, Slovenská literatúra 2006, č. 6 (polsky in Er(r)go 2015, č. 30); D. Tureček: Teorie fikčních světů a dějiny literatury, ČL 2006, č. 1; O. Sládek: Proměny pražského strukturalismu, in Otázky českého kánonu. Hodnoty a hranice a hodnoty. Svět v české literatuře, česká literatura ve světě (2006); B. Fořt: Fikční světy a Pražská škola, Svět literatury 2007, č. 36 (též in B. F., Teorie vyprávění v kontextu Pražské školy, 2008, zejm. s. 119−127); T. Kubíček in Vypravěč. Kategorie narativní analýzy (2007, zejm. s. 95−100); B. Fořt, doslov, in Studie z české literatury a poetiky (2008); O. Sládek−B. Fořt: The Prague School and Lubomír Doležel’s Theory of Fictional Worlds, in W. Schmid (Hrsg.), Slavische Erzähltheorie. Russische und tschechische Ansätze (Berlin−New York 2009); O. Sládek: Podoby a proměny strukturální tematiky, Literární archív 2009, č. 41; T. Koblížek: Teorie fikčních světů. Kritická reflexe, Svět literatury 2009, č. 39; k tomu polemika: Svět literatury 2010, č. 41 (tematický blok: K problematice fikčních světů; přispěli: T. Koblížek: Fenomén fikce; A. Haman: O jedné kritické reflexi teorie fikčních světů; B. Fořt: O nepřístupnosti fikčních světů ze světů odjinud; V. Svatoň: O skryté ontologii fikčních světů; J. Češka: Za teorii fikčních světů; M. Pokorný: Fikční světy mezi postulátem a metafikcí; P. Koťátko: Kdo je kdo ve fikčním světě; T. Koblížek: Ještě jednou k teorii fikčních světů); k tomu další příspěvky: Svět literatury 2010, č. 43 (tematický blok: Fikční svět a povaha uměleckého textu; přispěli: L. Doležel: Některé problémy kolem fikčních světů; P. Koťátko: Vyprávění jako performance: vypravěč v kondici a vypravěč v rozkladu; J. Tlustý: Teorie fikčních světů mezi sémantikou a pragmatikou; M. Pokorný: Flexe, umělost a fikce); O. Sládek: Lubomír Doležel, in S. Štrbáňová−A. Kostlán (eds.): Sto českých vědců v exilu (2011); O. Sládek: Proměnné a konstanty v díle Lubomíra Doležela aneb Stručná bilance před výročím, Česká literatura 2012, č. 1; B. Fořt: Doleželovy fikční světy, Filosofický časopis 2012, č. 3; B. Fořt: Prague School and Fictional Worlds in J. Kovář (ed.): Příspěvky k mezinárodní teorii literatury (Brno 2012); B. Fořt − O. Sládek: A Semiotic profile: Lubomír Doležel, Semiotix 2012 (zde); T. Kubíček, Laudatio (k udělení čestného doktorátu Univerzity Palackého v Olomouci L. Doleželovi), Bohemica Olomucensia 2013, č. 3; J. Koten: Jak se fikce dělá slovy (2013, zejm. 117–140); J. Kára: Jak se neztratit ve fikčních světech, Host 2013, č. 2; F. A. Podhajský: O Doleželových světech pestře a bystře, Česká literatura 2013, č. 5; J. Jaroš: Fikční světy mezi námi, Kultura 21 (zde); O. Sládek: On Lubomír Doležel´s Theory and Methodology, in O. Sládek: The Metamorphoses of Prague School Structural Poetics (Muenchen 2014); B. Fořt: Fikční světy české realistické prózy (2014, zejm. s. 27–29, 83–96); V. Gvoždiak: Česká teorie. Tendence moderní české sémiotiky (2016, obs. mj rozhovor o sémiotice, s. 177–181); B. Fořt: An Introducton to Fictional Worlds Theory (Frankfurt am Main 2016, zejm. 45–101); Heterocosmica II. a narativní aspekty fikčních světů, Svět literatury 2016, č. 53 (tematický blok, přispěli L. Doležel, B. Fořt, P. Koťátko, O. Sládek, P. Šidák, J. Koten, D. Hodrová, A. Haman); D. Skalický: Ozvláštnění, fikce, estetická zkušenost (2017, zejm. s. 53–63); A. Jedličková, J. Koten: Řeč není jen k mluvení. Sondy do diachronní poetiky a teorie narativních způsobů, Česká literatura 2018, č. 5 (zejm. s. 623–642).
Recenze: Kapitoly z praktické stylistiky: M. Komárek, Naše řeč 1957, č. 1−2 * Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury: M. Červenka, HD 1961, č. 6; M. Jelínek, Naše řeč 1962, č. 1−2; A. Šebestová, Slovenská literatúra 1962, č. 2 * O stylu moderní české prózy. Výstavba textu: V. Vitvar, ČJL 1961, č. 6 * Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 1/sv.2: John E. Allen III., Slavic Review 1969, č. 4 *An Annotated Bibliography of Statistical Stylistics: J. Kraus, SaS 1970, č. 2; M. Červenka, ČL 1970, č. 5 * Statistics and Style: J. Kraus, SaS 1971, č. 1; M. Červenka, ČL 1970, č. 5 * Narrative Modes in Czech Literature: R. B. Pynsent, The Slavonic and East European Review 1974, č. 129; W. Schamschula, Slavic Review 1975, č. 2; H. Eagle, Books Abroad 1975, č. 1; M. Grygar, PTL: A Journal for Descriptive Poetic and Theory of Literature 1976, s. 569−578; William E. Harkins, Comparative Literature 1977, č. 3 * Narativní způsoby v české literatuře: M. Humpál, LitN 1993, č. 37; J. Trávníček, Tvar 1993, č. 41−42 (k tomu polemika L. Doležel, LitN 1994, č. 1); M. Petříček, NK 1993, č. 29; J. Holý, LidN 26. 8. 1993; J. Zeman, Češtinář 1993/1994, č. 2; V. Velísek, Host 2014, č. 9; M. Charvát, Tvar 2015, č. 1; R. Müller, Svět literatury 2015, č. 52 * Occidental Poetics. Tradition and Progress/Kapitoly z dějin strukturální poetiky: D. L. Guss, South Atlantic Review 1992, č. 3; W. Martin, Comparative Literature 1993, č. 3; Ch. Lamiot, The French Review 1994, č. 1; R. R., Poetics Today 1991, č. 2; M. Červenka, LidN 9. 1. 2001; A. Haman, Tvar 2001, č. 1; M. Jankovič, ČL 2001, č. 3; I. Pospíšil, Kam v Brně, 2001, č. 5 * Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds/Heterocosmica. Fikce a možné světy: D. Herman, The Journal of Aesthetics and Art Criticism 1999, č. 3; B. Fořt, ČL 1999, č. 2; B. Fořt, Aluze 1999, č. 2; T. Pavel, Comparative Literature 2000, č. 3; R. A. Champagne, The French Review 2001, č. 3; J. Pechar, LitN 2004, č. 14; E. Batličková, Host 2004, č. 7; T. Kubíček, Tvar 2004, č. 2; D. Packová, LidN 24. 1. 2004; M. Hudymač, Slovenská literatúra 2004, č. 3 * Identita literárního díla: D. Kroča, Host 2005, č. 2 * Fikce a historie v období postmoderny: J. Pechar, Tvar 2008, č. 9; V. Trpka, Tvar 2008, č. 9; V. Košnarová, Host 2008, č. 7; T. Horváth, ČL 2008, č. 6; P. Čornej, ČL 2008, č. 6; M. Orálek, Aluze, 2008, č. 1; B. Fořt, Pandora 2008, č. 16−17; M. Dobrý, Nekultura.cz, 2008 (zde); T. Borovský, Časopis Matice moravské 2010, č. 1; J. Suk, Dějiny a současnost 2010, č. 5 * Studie z české literatury a poetiky: M. Benešová, LitN 2008; č. 28; O. Horák, LidN 9. 10. 2008 * Possible Worlds of Fiction. The Postmodern Stage: F. A. Podhajský, Estetika 2010, č. 2 * Život s literaturou. Vzpomínky a rozhovory: P. Bílek, LitN 2013, č. 29; J. Červenková, LitN 2013, č. 39; M. Charvát, Tvar 2013, č. 20; J. Zizler, Souvislosti 2013, č. 2; O. Sládek, Host 2013, č. 7; B. Hoffmann, ČJL 2014/2015, č. 2; J. Lukavec, iLiteratura 1. 10. 2013 (zde); J. Lukavec, Ikaros 2013, č. 10 (zde) * Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy: M. Charvát, Tvar 2015, č. 10; O. Sládek, Host 2015, č. 5; B. Fořt, Poetics Today 2017, č. 4; J. Stejskal, Estetika 2015, č. 1; P. Janoušek, ČL 2016, č. 3; A. Kazmíř, Bohemica Olomucensia 2016, č. 1; A. Kazmíř, Aluze 2016, č. 3 * Poločas rozpadu: P. A. Bílek, Respekt 2016, č. 30; R. Kopáč, MFD 2016, č. 149; J. Chuchma, LidN 2016, č. 201; A. Haman, Tvar 2016, č. 14; B. Grečnerová, iLiteratura 2016 (zde); B. Hoffmann, ČJL 2016/2017, č. 2; K. Kouba, A2 2017, č. 5. * Heterocosmica III. Fikční světy protomoderní české prózy: Gothaj (= A. Merenus), Tvar 2018, č. 18.
Rozhovory: Slavistika a světový kontext, LitN 1963, č. 42 (beseda mj. s L. Doleželem, M. Červenkou, Z. Pešatem aj.); Vědomí kontinuity, SvSl 15. 4. 1989, příl.; F. Cinger, RP 5. 9. 1991; A. Stich, LitN 1992, č. 25, Pět otázek spisovatelům. Anketa LitN 1993, č. 40; B. Fořt, Aluze 2000, č. 3; B. Fořt, Aluze 2001, č. 1−3 (též in L. D., Život s literaturou, 2013); O. Jeřábková, Universitas 2004, č. 3; P. A. Bílek – T. Kubíček, ČL 2005, č. 2 (též in L. D., Život s literaturou, 2013); J. Koten, Pandora 2007, č. 15 (též in L. D, Život s literaturou, 2013); P. A. Bílek – T. Kubíček, Slovo a smysl 2012, č. 18; V. Gvoždiak in Česká teorie. Tendence moderní české sémiotiky (2016, obs. rozhovor o sémiotice).
Nekrology: B. Fořt, ČL 2017, č. 1; R. D. Kokeš, LidN 25. 2. 2017, příl. Orientace; A. Merenus, Host 2017, č. 2; J. Červenková, Tvar 2017, č. 5; B. Fořt, Litikon 2017, č. 1; F. Eichberger, Sudetenland 2017, č. 4; M. Lukáš, Bohemica Olomucensia 2017, č. 1; O. Sládek, Revue des études slaves, 2017, č. 3; J. Kraus, ČJL 2017/2018, č. 2; Red., Bohemistyka 2017, č. 1.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon teorie literatury a kultury (2006)
Sto českých vědců v exilu (2011)