Kulturněpolitický týdeník navazující na stejnojmenný předválečný časopis
Stanislava K. Neumanna vydávalo odborářské vydavatelství Práce, od října 1946 Ústřední kulturní komise Ústřední rady odborů (v průběhu roku 1947 ve spolupráci s dalšími střídajícími se institucemi – Masarykovým lidovýchovným ústavem, Jednotným svazem zemědělců, ministerstvy sociální péče a informací, Dílem a Uměním lidu) v nakladatelském družstvu Dílo. Po dobrovolném zastavení v dubnu 1948, jež redakce odůvodnila potřebou
„co nejhospodárnějšího využití všech sil“ v nové politické situaci, se
LK
roku
1949 změnila v propagační a osvětový měsíčník Díla určený venkovu, v posledním ročníku konkrétně jednotným zemědělským družstvům. Ve vedení časopisu docházelo k častým změnám, řídili jej
František Jungmann a
Jaromír Lang (1945-46, zpočátku ve trojici s
Jaroslavem Pokorným, poté s
Františkem Doležalem, později s
Richardem Blažkem, v některých obdobích sami dva),
Vítězslav Kocourek
(1947-48) a
Karel Šubrt (1949-50), většího významu však nabyl jen pod vedením
Jiřího Koláře
(říjen 1946 – březen 1947; stejně jako
Kocourek
řídil list s neuvedenou redakční radou). Odpovědnými redaktory byli postupně
Jaroslav Pokorný,
Jaroslav Těhle,
Rudolf Patera,
Bedřich Bösser, externě spolupracovali mj.
František Benhart
a
Valtr Feldstein (druhý z titulu své funkce v Ústřední kulturní komisi ÚRO, kterou byl také od ledna 1947 pověřen, aby každé číslo před tiskem schvaloval).
LK
prosazovala spolu s Tvorbou a do značné míry i Kulturní politikou kulturní cíle KSČ, které před únorem 1948 účelově zaštiťovala i autoritou Tomáše Garrigua Masaryka (zprávami o divadelních představeních a výstavách ojediněle přispívaly Herberta i Anna Masaryková). Odvolávala se na údajné „potřeby pracujících“ a opírala se o rozvětvenou strukturu odborářských orgánů (zpravodajství o kulturních aktivitách odborů, dopisy aktivistů, směrnice pro závodní knihovny apod.). Programově usilovala o reorganizaci kulturních institucí, která by umožnila jejich politickou kontrolu a centrální řízení.
Pisateli úvodníků a kulturněpolitických statí byli hlavně Valtr Feldstein, Jiří Hájek, František Jungmann, Bohuslav Koutník, Jaromír Lang, Rudolf Patera, Jaroslav Pokorný
(mj. polemiky s Václavem Černým, 1946), Vladimír Ruml, Fedor Soldan, v roč. 1949 Alois Josef Šťastný. Politickými úvahami přispíval Karel Kosík, o literárních osobnostech a nových knihách psali František Benhart, Emil Holas, Jan Kloboučník (též prózy a fejetony), Evžen Lukeš, Miloslav Novotný, Jarmila Otradovicová
aj., o divadle především Ota Fencl, o filmu Oldřich Kříž. Poezii uveřejňovali mj. Ilja Bart, František Halas, Arno Kraus, František Nechvátal, Jan Noha, Vladimír Stuchl, Jiří Václav Svoboda, Jiří Šotola, Vlastimil Školaudy; časté byly ukázky z klasické i soudobé světové tvorby (např. překlady Arnošta Vaněčka
z americké poezie). Za Kolářova
vedení vycházela v LK
anketa o povinnostech umělce k národu a národa k umělcům (č. 42-44/1946, přispěli do ní i četní nekomunističtí spisovatelé a publicisté) a značně se rozšířil podíl beletristických příspěvků (mj. vzpomínky Jiřího Weila
na Julia Fučíka, básně Jiřiny Haukové, prózy a fejetony A. C. Nora, Nikolaje Terleckého
apod., četné byly i prozaické ukázky ze světových autorů, na pokračování vycházela Diktatura B. Travena). V té době list otiskoval také stati Jindřicha Chalupeckého
(o kulturním programu národněsocialistické strany, o výtvarném umění), recenze Jana Vladislava
a studie Jana Grossmana
(cyklus Nejmladší česká poezie v přehledu – č. 1, 2, 4, 6, 8/1947; Grossmanovy
příspěvky ojediněle i později: ještě v č. 3/1949 byl přetištěn jeho doslov k Weilovu Životu s hvězdou).
Od 1946 list uveřejňoval informace o produkci a edičních plánech Díla, od 1949 se častěji objevovaly i zprávy o jeho společensko-politické aktivitě. K pravidelným rubrikám patřily Zprávy kulturní komise ÚRO, Kulturní události týdne, Slovo mají čtenáři, O umění a literatuře (překlady z marxistické estetiky, hlavně sovětské). Šachový koutek vedl Luděk Pachman.
Periodicita: Týdeník. – I (25 č., od 31. 5. 1945), II (celkem 46 č., leden-srpen, říjen-prosinec 1946), III (52 č., 1947), IV (16 č., do 29. 4. 1948), V (12 č., 1949), VI (dvojčíslo 1/2, 1950).
Podtituly: List pro kulturu pracujícího lidu (č. 1-16/1945), Kulturní týdeník pracujícího lidu (od č. 17/1945), List pracujícího lidu (od 1946), Kulturní týdeník pracujících (od č. 36/1946, tento podtitul zůstává v tiráži i přes změnu záhlaví listu až do konce roč. 1948), List pro umění, vědu a sociální otázky pracujících (od č. 21/1947), Měsíčník Družstva Dílo (od 1949), Časopis kulturní služby JZD (1950).
Členové redakční rady: mj. V. Feldstein, F. Jungmann, J. Kloboučník, J. Kolář (podle archivních materiálů, v listu neuvedena, jmenovaní byli členy od září 1946).
Technické informace: Novinová úprava (kromě 1949-50); 46x32,5 cm (1945-48, kromě č. 2-13/1945, která měla formát A3), A 4 (1949-50); 4 str. (1945), 8 str. (1946, 1948), 8-12 str. (1947, 1949), 16 str. (dvojčíslo, 1950); paginace přetržitá (1949 průběžná).
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Reprodukce výtvarných děl, kresby (E. Seyček aj.), fotografie, zvláště v posledních ročnících se zaměřením na knižní i průmyslovou produkci Díla.
B. Dokoupil: Jiří Kolář a Lidová kultura, Tvar 1997, č. 12; pal (= P. Janáček): Jiří Kolář a Lidová kultura podle ÚRO, Tvar 1997, č. 15; P. Janáček: Kolářova Lidová kultura očima ÚV KSČ, Tvar 1998, č. 10.
