Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Petr CINCIBUCH

* 28. 6. 1943, Praha  
 
 
Básník a prozaik
 

Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Praze–Vršovicích (1960) absolvoval dvouleté odborné učiliště spojů v Praze (1962) a po skončení vojenské služby (1964) pracoval jako spojový technik Městské telekomunikační správy Praha. Od počátku spolupracoval s časopisem Divoké víno, v letech 1969–1971 byl jeho odpovědným redaktorem. Později prošel řadou zaměstnání, pracoval jako řidič sanitky Obvodního ústavu národního zdraví Praha 8, topič, vedoucí tiskový referent Filmových studií Barrandov, manažer i jako kaskadér Autorodea. Působil jako tiskový redaktor nakladatelství Avicenum, později jako redaktor v Literárním měsíčníku a Literární revui. V letech 1991–1992 byl šéfredaktorem časopisu A Almanach autorů, v letech 1995–1998 řídil časopis Dotyk a v období 2000–2007 byl šéfredaktorem časopisu Sanquis. Od roku 2009 vydává časopis Medicína a umění. – Významné místo v Cincibuchově životě zaujímá automobilismus a historické automobily.

 Jako básník debutoval v Divokém vínu (1964) a v Repertoáru malé scény (1965). Publikoval i v řadě dalších periodik, zvláště ve Studentu, příležitostně v Literárních novinách, Listech, Mladé frontě, Čs. vojáku, v časopisech My, Kulturní noviny, ve Světě práce, Mladém světě, později v Tvorbě, Kmeni, v Literárním měsíčníku a Literární revui, Sextantu aj. V A – Almanachu autorů vyšlo 1991 torzo jeho sbírky Nechráněný přejezd. – V druhé polovině šedesátých let spolupracoval s divadlem Viola (cyklus Textfórum), v roce 1976 zde byl uveden pořad z jeho veršů (Česká Venuše, r. Vladimír Justl). Večer z Cincibuchovy poezie uvedlo též pražské divadlo Lyra Pragensis (Nejkrásnější bývá šílená, 1984, r. V. Polesný). – Od roku 1979 soustavně spolupracoval s Československým rozhlasem (Knihovnička Zrcadla kultury) a v osmdesátých letech s Československou televizí (pořady poezie).
 Metaforičnost a abstraktní styl Cincibuchovy rané lyriky (Panenství) přeměňovaly výchozí, především erotickou a přírodní inspiraci v obecnější, často až holanovsky stylizovanou reflexi. Vazba k tomuto inspiračnímu zdroji (Cincibuch se k němu přihlásil básní Noc s Vladimírem Holanem) se však brzy uvolnila a autor začal směřovat k prozaizaci verše. Již poemou Přísahám (věnovanou památce Ericha Marii Remarqua), v níž se prolnula osobní zpověď s deklarativně publicistickým traktátem proti válce, se Cincibuch vřazuje do proudu civilistní poezie generace „pětatřicátníků“. Přináší sem okouzlení automobilovým sportem, zakotvené v osobní zkušenosti (Veteran rallye), a příznačné téma krušného hledání lásky. Toto téma je nastolováno jak v delších epických skladbách (Dlážděná zahrada), spojujících v někdy až deníkově ztvárněné scenerii všedního dne romantickou vášeň s banalitou setkávání a rozchodů (Nejkrásnější bývá šílená), tak v básních-útržcích, zdánlivě věcně zaznamenávajících životní fakta (Rybí oko, Vůně fosforu). Témuž motivickému okruhu zůstal Cincibuch věrný i ve sbírce drobných povídek Auto moto velo láska.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Panenství (BB 1969); Panychida (B bibliof. 1971); Přísahám. Panychida za E. M. Remarquea (B 1974, též in sb. Slovo válka, 1982); Veteran rallye (BB 1976); Dlážděná zahrada. Tři poémy (BB 1979); Dům s tvým jménem, lásko (BB 1980); Nejkrásnější bývá šílená (B 1983); Znamení vlastního stínu (BB 1987); Rybí oko (BB 1988); Auto moto velo láska (PP 1993); Nerezový výtah (BB bibliof. 1998); Zimní zahrada (BB 2013).
Výbory: Medový kámen (výbor milostných BB, 1983); Žádné smutky (BB 1989, ed. J. Pelc); Vůně fosforu (BB Mnichov 1990, obsahuje i básně dosud nepublikované).
Ostatní: S písmenem Z na chladiči (1999, s J. Popelkou); FOIBOS. Dvacet let energie pro české umění (2010).
Uspořádal a vydal: Automobilové povídky (1992, obsahuje z větší části prózy P. Cincibucha; autor neuveden); 200 československých motoristických plaket z období 1922–1939 (2000); Eliška Junková (2005, též přispěl); Kuchařka Elišky Junkové (2012, s K. Cincibuchovou a J. Adamovou).
Příspěvky ve sbornících, almanaších a katalozích: Divoké víno / Kalendář 1969 (1969); Pavel Jasanský: Fotografie (katalog 1981); Slovo válka (1982, s J. Pelcem a K. Sýsem); Jednou provždy (1983); Žít v míru (1983); Město: Fotografie – Poezie (1984, s J. Pelcem a J. Šimonem); Přátelé (bibliof. 1984); Zbraň poezie (1985); Trvalé bydliště Praha (1986); Hlas bojů (1987); Zdeněk Hajný: Obrazy (katalog b. d. [1989]); Žena objektivem Evy Hejdové (katalog b. d. [1989]); 27 popravených českých pánů očima 27 (nepopravených) českých spisovatelů (2000); Co si myslí andělíček (2004); Divoké víno 1964–2007 (2007); Slavné stavby Prahy 10 (2009); Antologie české poezie (2009); Automobily Jawa, Walter a "Z" s karoseriemi Sodomka (2014); Divoké víno 2007–2017 (2017).

LITERATURA

Studie a články: J. Pelc: Báseň jako „plocha mnohostěnu“, Tvorba 1976, č. 32, příl. Literatura-umění-kritika č. 8, též in J. P., Nový obsah (1977); -alp-: Představujeme naše autory, Listy Klubu přátel poezie 1976, listopad; J. Pelc: Doslov, in P. C., Dlážděná zahrada (1979); M. Blahynka: P. C., Postavy mladší české poezie (7), MF 30. 5. 1981, příl. Víkend MF; J. Lukeš in Prozaická skutečnost (1982); M. Blahynka: Poezie nejvlastnější, sb. Slovo válka (1982); M. Blahynka: Básník s tvým jménem, lásko, in P. C., Nejkrásnější bývá šílená (1983); K. Sýs: Rybí oko…, in P. C., Rybí oko (1988).
Recenze: Panenství: K. Horňák, HD 1969, č. 17; (adm) (= J. Adam), ZN 2. 10. 1969 * Přísahám: J. Pelc, Tvorba 1974, č. 14, příl. Literatura-umění-kritika, č. 4; (vot) (= Fr. Novotný), Práce 4. 9. 1974 * Veteran rallye: V. Vodák (= M. Vacík), LD 9. 9. 1976 * Dlážděná zahrada: P. Kovařík, SvSl 17. 5. 1979; V. Vodák (= M. Vacík), LD 30. 8. 1979; F. Moravová, Svět našich dnů, Práce 17. 10. 1979; J. Lukeš, Tvorba 1979, č. 22; J. Pavelka, LM 1980, č. 1 * Dům s tvým jménem, lásko: Z. Troup, MF 11. 11. 1980; (ra) (= V. Macura), ZN 16. 12. 1980; J. Lukeš, Tvorba 1980, č. 50; I. Hochel, Romboid (Bratislava) 1981, č. 12; D. Pauleová, Slovenské pohľady (Bratislava) 1982, č. 1 * Medový kámen: (v) (= V. Vodák), LD 6. 8. 1983 * Nejkrásnější bývá šílená: V. Heger, Rt 5. 1. 1984; V. Vodák (= M. Vacík), LD 17. 2. 1984; R. Mihola, MF 5. 7. 1984; F. Valouch, LM 1984, č. 6; V. Křivánek, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 39 * Znamení vlastního stínu: M. Zelinský, Rt 22. 8. 1987; J. Trávníček, BV 7. 3. 1988; J. Zelenka, ZN 17. 3. 1988; M. Pohorský, Kmen 1988, č. 19 * Rybí oko: M. Blahynka, Rt 28. 2. 1989; A. Blažejovská, Kmen 1989, č. 8; J. Hájková, SvSl 9. 3. 1989; Z. Heřman, MF 4. 5. 1989; ls (= L. Svobodová), NK 1989, č. 9 * Žádné smutky: Z. Heřman, ZN 8. 9. 1989; G. Francl, LD 13. 10. 1989; A. Blažejovská, Kmen 1989, č. 38 * Vůně fosforu: I. Hochel, Romboid (Bratislava) 1991, č. 7; A. Blažejovská, A-almanach autorů 1991, č. 2 * Auto moto velo láska: (rav) (= V. Šibrava), NK 1993, č. 45 * Nerezový výtah: R. Fridrich, Host 1999, č. 5 * Zimní zahrada: A. Sojková, Týdeník Rozhlas 2014, č. 17; J. Lukeš, Host 2014, č. 6.
Rozhovory: nn, Květy 1979, č. 39; D. Ouřadová, MF 16. 10. 1979; R. Mihola, MF 23. 1. 1982; E. Kúnová, Práce 1. 4. 1983; pk (= P. Kovařík), SvSl 2. 12. 1983; fr (= P. Frýbort), Tvorba 1985, příl. Kmen č. 31; R. Mihola, VP 12. 1. 1987; R. Mihola, Práce 8. 5. 1987; Z. Heřman, MF 18. 8. 1989; V. Sůva, SvSl 7. 1. 1989; J. Tušl, Tvorba 1990, č. 51; J. Flaišman, Obratník 1994/1995, č. 9/10; A. Šerberová, SvSl 27. 10. 1995, příl. Ahoj na sobotu, č. 43; L. Falteisek, Naše rodina 2010, č. 38; J. Wunderlin-Taliánová, Biblio 2016, č. 1.
K životním jubileím: K. Kraus, Kulturní práce 1988, č. 11.

Autor hesla: Vladimír Macura (1995)
Aktualizace hesla: 9. 10. 2021 (jar)
Aktualizace bibliografie: 9. 10. 2021 (jar)
 
zpět na hlavní stranu