Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Josef KADLEC

* 21. 10. 1919, Plzeň 
 
Prozaik, překladatel, nakladatelský redaktor
 

Narodil se na předměstí Plzně v rodině zedníka, sečtělého obdivovatele ruské klasické literatury. V Plzni Kadlec studoval reálku (maturoval roku 1937), v letech 1937–1938 byl archivářem a v letech 1939–1941 kresličem v plzeňských Škodových závodech; v roce 1942 pracoval jako technický vedoucí v bratrově prodejně aut a motocyklů. V období 1943–1945 byl totálně nasazen v Dessau v závodě Junkers. Už za války se jako samouk intenzivně zabýval ruským jazykem. Hned po osvobození se stal redaktorem nakladatelství Svoboda a působil tam až do roku 1950, zároveň se v tomto období etabloval jako překladatel ruské a sovětské literatury. Zprvu též navštěvoval na FF UK přednášky Bohumila Mathesia, s kterým se osobně sblížil a později úzce spolupracoval při propagaci a vydávání ruské a sovětské literatury. V roce 1951 přešel do měsíčníku Nový život, v roce 1952 se stal tajemníkem Svazu československých spisovatelů pro zahraniční styky. V letech 1953–1956 působil jako kulturní rada na čs. velvyslanectví v Moskvě; zde se spřátelil s řadou sovětských spisovatelů (Konstantin Paustovskij, Konstantin Fedin, Viktor Někrasov, Daniil Granin, Viktor Koněckij, Jurij Kazakov aj.). Po návratu řídil týdeník Kultura (1957–1962) a revui Světová literatura (1963–1968). V období 1968–1970 byl ředitelem nakladatelství Svoboda, v letech 1970–1971 redaktorem v Odeonu a v období 1972–1977 vedoucím redaktorem cizojazyčných časopisů nakladatelství Orbis. Od roku 1978 až po odchod do důchodu v roce 1982 opět působil jako tajemník Svazu čs. spisovatelů pro zahraniční styky.

 

Publikoval od roku 1937. Kromě časopisů, které redigoval, přispíval postupně do plzeňské Pravdy, Mladého socialisty, Haló novin, Rudého práva, Kulturní tvorby, Plamene, Literárních novin, Tvorby, Literárního měsíčníku aj. Od roku 1948 spolu s Bohumilem Mathesiem a po jeho smrti (1952) samostatně redigoval (do roku 1964) třicetisvazkové Spisy Maxima Gorkého. Řídil též edice sovětské literatury: Spisovatelé Sovětského svazu (1946–1948), Knihovna sovětských románů (1947–1951) a Nová sovětská knihovna (1956–1966); za prvního pobytu v nakladatelství Svoboda založil populární knižnici světové i české literatury Světová četba. Několik jeho próz se dočkalo zpracování rozhlasového či televizního (Každý má svůj den, 1985, r. Miloš Zábranský; Viola, 1986, r. Petr Tuček, vlastní dramatizace) i filmového (Svět otevřený náhodám, 1971, r. Karel Steklý, sc. J. Kadlec + K. Steklý). Používal šifer -kc- a J. K.

 Kadlecovy prózy vznikaly ve třech odlišných fázích, vždy však v rámci dobového literárního kontextu a norem a vposledku i v duchu oficiální kulturní politiky. Jeho dva soubory reportážních esejů, vydané na počátku šedesátých let, čerpají z pobytu v Sovětském svazu a ústí v běžné vidění sovětské skutečnosti, představitelů sovětské literatury i obecnější problematiky tvorby. Dobovou poetikou se Kadlec nechal ovlivnit i v druhé polovině šedesátých let, kdy překvapivě vydal dvě sbírky krátkých próz s existenciální problematikou lidské úzkosti a osamění (Den, který nebyl; Hra nehra). Naproti tomu jeho bohatá produkce následujícího dvacetiletí se orientovala na všední morální problematiku pracovních a intimních vztahů a podílela se na „normalizačním“ úsilí o obnovu sociálního a třídně historického pohledu na skutečnost. I v autobiograficky laděných generačních románech se pohyboval mezi umírněným psychologizováním a stejně umírněnou věcností v kresbě vnějšího světa a doby (trilogie Svět otevřený náhodám, Svět plný nadějí, Dvojí světlo). Výraznějšího úspěchu dosáhl baladickým zpracováním protektorátního tématu v novelách Viola a Balada o smutném boxerovi.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Maxim Gorkij v Československu (E 1951); Moskevský čas (RpRp 1960); Čas na Něvském (RpRp 1961); Den, který nebyl (PP 1965); Hra nehra. Variace na staré téma (PP 1968); Svět otevřený náhodám (R 1971; poté in Včerejší známosti); Svět plný nadějí (R 1973; poté in Včerejší známosti); Návrat z Budapešti (P 1975); Dvojí světlo (R 1976; poté in Včerejší známosti); Viola (P 1978); Každý má svůj den (R 1979); Balada o smutném boxerovi (P 1981); Karlovarské nokturno (P 1983); Stínové hry (PP 1984); Ulice do polí (PP 1986); Schody do nebe (R 1988).
Souborná vydání: Včerejší známosti (RR 1979, obs.: Svět otevřený náhodám; Svět plný nadějí; Dvojí světlo); Návrat z Budapešti; Viola; Každý má svůj den (1982).
Překlady: M. Gorkij: Písně o moři (1945, i ed.) + Z břehů a stepí (1946, i ed.) + Šašek ulice (1946) + Zápisky z cest (1947, i ed.) + Tři dni (1947) + Člověk (1948) + Pekař Semjonov (1949) + O Americe (1949) + Mordvinka (1949) + S kým jdete, mistři kultury? (1950) + Divadelní hry 1 (1950, s V. Horáčkem a B. Mathesiem) + Čtyři stati o literatuře (1951, s N. Slabihoudovou a J. Hulákem) + O starém a novém člověku (1951, s kol. překladatelů, i ed.) + Gorkij mládeži (1951, s J. Ambrožem) + Z povídek a črt (1951, s kol. překladatelů, i ed.) + Soudruhu! (1951) + Jak jsem se učil (1952) + Po Rusi (1952, s T. Haškovou) + Zkazky o Itálii (1952 /též in Zkazky o Itálii, Ruské zkazky, 1954/; též přisp.) + Žaloby (1952, s J. E. Dlouhým) + Výbor z díla (1953, s kol. překladatelů, i ed.) + V Americe (1953, s J. Fromkovou) + Zkazky o Itálii, Ruské zkazky (1954) + Bosáci (1955, s kol. překladatelů) + Bývalí lidé (1955, s kol. překladatelů, i ed.) + Zapomenuté povídky (1964, s B. Johnovou, i ed.; též přisp.) + Jednou na podzim (1971, s kol. překladatelů, i ed.; též přisp.); W. Wasilewska: Duha (1945; též přisp.); V. V. Ivanov: Strýček Kosťa (1946); V. Chlebnikov: KA2 (1947); I. S. Turgeněv: Skončeno! (1947) + Básně v próze (1953) + Básně a dramata (1974); V. Lidin: Mys Býk (1948); M. Šolochov: Slovo o vlasti (1949; též přisp.).
Uspořádal, vydal a redigoval: B. Němcová: Chytrost nejsou žádné čáry (1948); J. K. Tyl: Panáci ze švestek (1948; též přisp.); Náš Gorkij (1952, s M. Filipem, A. Kroupou a V. Stanovským); Tep života (sb. sovětských povídek, 1962; též přisp.); Pět sovětských novel (1964); M. Gorkij: O neobyčejných věcech (1971; též přisp.); Velká kniha sedmilhářů (1994). – Spisy: Spisy Maxima Gorkého (30 sv., 1948–1964, z toho 1948–1952 s B. Mathesiem).

LITERATURA

Knižně: Josef Kadlec: k 60. narozeninám Josefa Kadlece (brožura, 1979; připr. V. M. Nejtek, studie R. Pytlík, soupis knižního díla a výběr z překladatelského a editorského díla sest. Saša Mouchová); R. Pytlík: Josef Kadlec (1989; obs. bibliografii autorových knižních prací a výběr z překladů, doslovů, článků a dalších časopiseckých příspěvků + výběrovou sekundární literaturu).
Studie: R. R. Kuznecova: Kadlecův obraz současníka, LM 1978, č. 10; R. Pytlík: doslov in Včerejší známosti (1979); R. Pytlík: Komorní příběh ze současnosti, in Návrat z Budapešti (1982).
Recenze: Maxim Gorkij v Československu: K. Kristek, NŽ 1951, č. 11 * Moskevský čas: vbk (= V. Běhounek), Práce 8. 1. 1961; L. G. Tvorba 1961, č. 8 * Čas na Něvském: an, Rovnost 14. 11. 1961 * Den, který nebyl: M. Postler, MF 16. 3. 1966; M. Brousková, HD 1966, č. 2; šr (= V. Šrámková), KT 1966, č. 5 ; H. Hrzalová, Impuls 1966, č. 4 * Hra nehra: EP (= E. Pluhař), NK 1968, č. 47; L. Petr, Listy 1969, č. 6; I. Zítková, RP 9. 2. 1969; S. Bartušková, HD 1969, č. 14 * Svět otevřený náhodám: -po- ( = J. Filip), NK 1971, č. 43; V. Dostál, Tvorba 1971, č. 49, též in Zrcadla podél cesty (1987); ves (= M. Janů-Veselá), Práce 29. 12. 1971 * Svět plný nadějí: V. Dostál, Tvorba 1974, č. 14, též in Zrcadla podél cesty (1987); MJV (= M. Janů-Veselá), Práce 3. 5. 1974; V. Pekárek, LM 1974, č. 5; Š. Vlašín, RP 7. 6. 1974, též in Ve škole života (1980) * Návrat z Budapešti: M. S. (= M. Staňková), NK 1976, č. 3; iz (= I. Zítková), ZN 1. 3. 1976; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 12, též in Ve škole života (1980) * Dvojí světlo: M. Staňková, O knihách a autorech 1976, podzim; M. Veselá, Práce 17. 2. 1977; M. S. (= M. Staňková), NK 1977, č. 9; -háj- (= J. Hájková), SvSl 24. 2. 1977; H. Hrzalová, Tvorba 1977, č. 19; zh (= Z. Heřman), MF 18. 5. 1977 * Viola: Š. Vlašín, Rt 29. 3. 1978; VP (= V. Pašková), NK 1978, č. 30; V. Kolár, RP 26. 9. 1978; J. Lukeš, Tvorba 1979, č. 1 * Každý má svůj den: M. S. (= M. Staňková), NK 1979, č. 36; vln (= V. Novotný), ZN 13. 10. 1979; J. Heřtová, RP 23. 10. 1979; M. Veselá, Práce 19. 12. 1979; M. Zahrádka, LM 1980, č. 2 (též o knihách Návrat z Budapešti a Viola)* Včerejší známosti: po (= J. Poláček), Rovnost 2. 4. 1980 * Balada o smutném boxerovi: V. Nejtek, NK 1981, č. 49; R. Pytlík, Tvorba 1982, č. 4; M. Zahrádka, LM 1982, č. 5; R. Truhlář, Slovenské pohľady 1982, č. 7; J. Trávníček, BV 15. 9. 1982 * Karlovarské nokturno: Š. Vlašín, Tvorba 1984, č. 19; M. Uhlířová, Rovnost 8. 2. 1984; M. Zahrádka, LM 1984, č. 5 * Stínové hry: I. Matějka, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 19; L. Vacina, RP 6. 8. 1985; M. Zahrádka, LM 1985, č. 8 * Ulice do polí: L. Vacina, RP 17. 11. 1986; R. Pytlík, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 49; M. Uhlířová, BV 26. 1. 1987; J. Zelenka, ZN 3. 2. 1987; M. Zahrádka, LM 1987, č. 4; I. Sulík, Slovenské pohľady 1987, č. 6 * Schody do nebe: V. Radváková, Kmen 1989, č. 1; M. Zahrádka, RP 17. 1. 1989; I. Zítková, Práce 31. 10. 1989.
Rozhovory: V. Houška, NK 1960, č. 10; J. Řezáč, NK 1965, č. 51; vbc (= V. Vrabec), SvSl 11. 2. 1968; I. Zítková, MF 15. 4. 1972; O. Mračno, RP 31. 10. 1979; Z. Pavelka, RP 18. 10. 1980; O. Hrivňáková, O knihách a autorech 1981, č. 1; F. Cinger, RP 25. 9. 1981; E. Křížová, ZN 25. 2. 1982; I. Matějka, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 17; V. Nejtek, O knihách a autorech 1986, zima; F. Cinger, RP 20. 10. 1989.
K životním jubileím: B. Černý, Tvorba 1979, č. 42; R. Pytlík, LM 1979, č. 8; I. Matejka, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 42; M. Zahrádka, LM 1984, č. 8.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v prvním stupni evidence).

Autor hesla: Bohumil Svozil (1995)
Aktualizace hesla: 25. 9. 2020 (vk)
 
zpět na hlavní stranu