Karel HOUBA
* 26. 2. 1920, Praha
† 26. 12. 1999, Praha
Prozaik, překladatel, nakladatelský redaktor
Absolvoval reformní reálné gymnázium v Praze (mat. 1941), v letech 1938–1939 byl soukromým žákem akademického malíře Jana Slavíčka. V době uzavření vysokých škol absolvoval roční kurs účetnictví a studoval na jazykové škole. V letech 1942–1943 byl totálně nasazen v Berlíně v Siemenswerke. Po návratu byl zaměstnán u stavitelské firmy a souběžně navštěvoval kursy kresby výtvarné školy Mánes. Po osvobození studoval na Univerzitě Karlově, a to nejprve na Právnické fakultě (1945–1946), poté přestoupil na Filozofickou fakultu (filozofie a angličtina, PhDr. 1950 prací Václav Sobotka, český pozitivista). Na přelomu let 1947–1948 si léčil tuberkulózu ve Vysokých Tatrách. Od roku 1950 až do odchodu do důchodu v roce 1989 pracoval v nakladatelství Melantrich (mezi léty 1959–1968 přejmenováno na nakladatelství Svobodné slovo), zprvu jako pomocný redaktor, poté jako redaktor, od listopadu 1968 pak jako šéfredaktor. Redigoval zde edice Živé myšlenky (1962–1972), České myšlení (1967–1989), Poezie (1968–1989), Panoráma (1968–1989), Odkazy pokrokových osobností naší minulosti (1981–1989) a Estetika divadelní a filmové tvorby (1985–1989).
Publikovat začal v roce 1937 ve Studentském časopisu. Později nepravidelně přispíval do Ahoje, Lidové demokracie, Rudého práva, Květů, poté do
Tvorby a
Literárního měsíčníku.
Československá televize uvedla trojdílnou dramatizaci Houbova románu Postel s nebesy (1984, r.
Alois Müller, upravil
Otto Zelenka). Na překladech z německé literatury, které tvoří významnou složku jeho činnosti, často spolupracoval se svou manželkou Věrou Houbovou (*1927, roz. Urychová).
Houbova prozaická tvorba se pokouší zachytit profil příslušníků autorovy generace; je vymezena dvěma vzájemně se prolínajícími a doplňujícími tématy. První okruh tvoří knihy, ztvárňující traumatizující zkušenost z okupace a totálního nasazení i snahu těch, kteří po době provizoria a životní úzkosti hledají sociální a citové zakotvení (např. Po noci jitro, Odklad, Skrze skutky jejich). Druhý tematický pól pak představují prózy, usilující pojmenovat mravní krizi, citová zklamání a deziluze zejména intelektuálů. Schematizací opakujících se zápletek i typů postav nabývají Houbovy romány a povídky často podobu morality. Typické prostupování přítomného děje s retrospektivními průhledy do minulosti odkazuje opět k elementárnímu prožitku války, který vytváří korektiv současnosti (Odpoledne s Klaudií). Jestliže Houbovy starší prózy odkrývaly charaktery postav v dramatických situacích a akcích, díla pozdějšího období se zaměřují na postižení všednosti. Důraz je kladen na průměrnost a obyčejnost protagonistů, kteří po prožití (často až sentimentálně vykresleného) citového otřesu dospívají k sebereflexi. Od poloviny sedmdesátých let autorovy konfrontace přítomnosti a minulosti (často psané ich-formou) nabývají podoby rekapitulace osobního života a citových vztahů, skeptického postoje k možnosti porozumění mezi generacemi (Postel s nebesy, Protokol, Závrať).
BIBLIOGRAFIE
Próza: Odklad (R 1958); Po noci jitro (P 1959); Skrze skutky jejich (R 1962); Přesýpací hodiny (P 1964); Dobrou noc, anděli (PP 1970); Zvláštní místo k žití ( P 1972); Milenci naděje (PP 1973); Až uslyšíš zvony (PP 1973); Odpoledne s Klaudií (PP 1975); Postel s nebesy (R 1976); Protokol (R 1978); Bílý kůň (P 1980); Závrať (R 1983); Záznam jednoho všedního dne (P 1985); Esej o štěstí (P 1987); Stavy blaženosti (PP 1989).Výbory: Snídaně v trávě (1974); Punčový dort a jiné novely (1979); Ejhle, člověk (1980, třetina nových PP); Živý čas mrtvých (1985, P Rozhovor v zámeckém parku publikována poprvé); Pozvání na aperitiv (1987, tit. P publikována poprvé).
Překlady (většinou s V. Houbovou): L. Dornemannová: Jenny Marxová (1956); M. Zimmering: Fosfor a šeřík (1957); G. Ledig: Odplata (1958); E. M. Remarque: Miluj bližního svého (1959) + Tři kamarádi (1962) + Nebe nezná vyvolených (1969) + Stíny v ráji (1975) + Jiskra života (1978) + Cesta zpátky (1996); H. Beseler: V zahradě královnině (1959); W. Joho: Mezi Bonnem a Bodamským jezerem (1960); M. Scheer: Alžírská setkání (1960) + Irák – žíznící země (1961); R. Kraftová: Ostrov bez majáku (1961) + Zlaté židle (1967); W. Steinberg: Příchod gladiátorů (1962) + Na konci světa (1963) + Voda z vyschlých studní (1965); H. W. Richter: Stopy v písku (1965) + Linus Fleck aneb Ztráta důstojnosti (1966); G. Hofé: Červený sníh (1965) + Pozor, fantom! (1970) + Poslední akord (1979); P. Addams: Vypůjčená tvář (1966) + Komisař Péri zasahuje (1967) + Tajemství podobizny (1982); M. von der Grün: Bludička a oheň (1968) + Lavina (1989); W. Zibaso: Řády pro neřády (1968) + Není libo řád? (1976); W. Rinecker: Kainovo znamení (1971); F. von Saar: Rekviem lásky (1972); H. Jäger: Klub (1973) + Jasnovidcem proti své vůli (1985) + Za mřížemi (1992); O. Herbert: Když odlétají čápi (1974); J. M. Simmel: Všichni lidé bratři jsou (1977) + Jen vítr to ví (1992) + Z čeho jsou utkány sny (1993) + Nikdo není ostrov (1993) + I když se směju, musím plakat (1994) + Divím se, že jsem tak veselý (1996) + Země zůstane ještě dlouho mladá (1997); B. Reimannová: Franciska (1978); H. Kant: Pobyt (1981); K. May: Petrolejový princ (1982) + Duch Llana Estacada (1991); B. Frank: Cestovní pas (1986); J. Roth: Zipper a jeho otec (1991) + Hotel Savoy (1995); M. Wenland: Vražda bez motivu (1992); H. H. Kirst: Kletba úspěchu (1992); W. Ott: Žraloci a malé ryby (1993); P. Vandenberg: Páté evangelium (1994) + Sixtinské spiknutí (1997) + Pompejan (2000); L. Mňačko: Gigant aneb Tajemství ostrova věčné lásky (1994) + Někdo mě chce zabít (1997); H. G. Konsalik: Krevní mafie (1996); S. Zweig: Tři mistři: Balzac, Dickens, Dostojevskij (1997) + Jaro v Prátru (1997); H. Fallada: Pijan (1997); S. Morgensternová: Městská klinika: láska, smrt, kariéra (1997); Aféry a skandály Habsburků (1999); A. M. Sigmundová: Ženy nacistů (2000); Ch. Wolfová: Médeia a jiné hlasy (2000).
LITERATURA
Studie a články: J. Hrabák in Úvahy o literatuře (1983); V. Heger: Typy české románové epiky sedmdesátých let, Sborník prací Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Řada jazyková a literární, 1984, č.18; Š. Vlašín: Krize intelektuálů v prózách Karla Houby, Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Řada literárněvědná, 1997, č. 2; A. Šporková-Fialová: Poučena z krizového vývoje. Obraz „pražského jara“ v „normalizační“ próze, Soudobé dějiny 2005, č. 2; A. Fialová: „Konzervy“ a „lidské tváře“, Dějiny a současnost 2008, č. 1.Recenze: Odklad: M. Jungmann, LitN 1958, č. 27 * Po noci jitro: K. Dostál, Plamen 1959, č. 1; M. Suchomel: HD 1960, č. 2 (+ Odklad), též in Co zbylo z recenzenta (1995); -alus (= A. Lustig), Mladý svět 1959, č. 27 * Skrze skutky jejich: mpk (= M. Petříček), LitN 1962, č. 13; zal (= H. Hrzalová), Tvorba 1962, č. 31; J. Hrabák, Rovnost 19. 8. 1962 * Přesýpací hodiny: J. Škvorecký, SvSl 1. 8. 1964; Z. Mráz: RP 2. 11. 1964 * Dobrou noc, anděli: Š, Vlašín, Tvorba 1970, č. 41; zip (= Z. Pinc), NK 1970, č. 28; H. Hrzalová, RP 5. 8. 1970 * Zvláštní místo k žití: Š. Vlašín, RP 6. 6. 1972; M. Blahynka, Tvorba 1973, č. 8 * Milenci naděje: J. Klapuch, Ostravský večerník 18. 5. 1973 * Až uslyšíš zvony: M. Blahynka, Tvorba 1973, č. 41; Š. Vlašín, RP 5. 6. 1973; MJV (= M. Janů-Veselá), Práce 27. 6. 1973 * Odpoledne s Klaudií: F. Soldan, Tvorba 1975, č. 39; H. Hrzalová, RP 16. 7. 1975; MJV (= M. Janů-Veselá), Práce 13. 8. 1975; vv (= V. Vodák), LD 9. 9. 1975; M. Blahynka, LM 1976, č. 1 * Postel s nebesy: Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 32; J. Heřtová, RP 25. 3. 1976; zh (= Z. Heřman), MF 13. 8. 1976; vv (= V. Vodák), LD 10. 11. 1976 * Protokol: M. Blahynka, Tvorba 1978, č. 17; M. Horanský, Průboj 20. 4. 1978; J. Hrabák, Rovnost 31. 5. 1978; vln (= V. Novotný), ZN 24. 6. 1978 * Bílý kůň: M. Blahynka, Tvorba 1981, č. 37; V. Brett, LM 1981, č. 6; vene (= V. Novotný), ZN 12. 5. 1981; H. Hrzalová, RP 20.7. 1981; I. Mojík, Romboid (Bratislava) 1982, č. 1 * Ejhle, člověk: J. Lukeš, Tvorba 1980, č. 23 * Závrať: J. Hrabák, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 41; J. Nejedlá, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 43; V. Novotný, SvSl 1. 9. 1983; V. Rzounek, RP 2. 9. 1983; M. Blahynka, LM 1984, č. 1 * Živý čas mrtvých: J. Lukeš, SvSl 22. 8. 1985; M. Blahynka, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 8; V. Píša, RP 2. 6. 1986 (+ Záznam jednoho všedního dne) * Záznam jednoho všedního dne: Š. Vlašín, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 22; V. Novotný, ZN 12. 6. 1986; J. Lukeš, SvSl 22. 6. 1989 (+ Pozvání na aperitiv a Esej o štěstí) * Stavy blaženosti: M. Horanský, Kmen 1989, č. 27; J. Lukeš, SvSl 22. 6. 1989; Z. Heřman, MF 25. 7. 1989; J. Urbanec, LM 1990, č. 1.
Rozhovory: P. Hájek, Květy 1975, č. 49; P. Kovařík, SvSl 23. 2. 1980; K. Sýs, Tvorba 1985, č. 6 (příl. Kmen).
Nekrolog: vl (= Š. Vlašín), Naše pravda 2000, č. 3.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRDatabáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Michaela Nondková (1995)
Aktualizace hesla: 21. 3. 2020
(ap)
Aktualizace bibliografie: 21. 3. 2020
(ap)