Alexandr KRAMER
* 24. 5. 1946, Praha
† 29. 5. 2012, Praha
Prozaik a překladatel, autor sci-fi, novinář
Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole (1963) studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK. Na jaře 1970 obhájil diplomovou práci na téma Americký zpravodajský týdeník Time, poté však byl vyloučen za činnost v redakci týdeníku Student (od 1968) a ve studentském hnutí (v dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ, jíž byl sám členem od roku 1968; v roce 1969 vystoupil). V roce 1990 byl rehabilitován, složil dodatečně státnice a promoval na Fakultě žurnalistiky UK. Mezi léty 1970–1975 pracoval jako tlumočník, pomocný dělník, nosič kufrů a agent, prodávající lístky na představení, v letech 1976–1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín (v lednu 1977 podepsal Chartu 77). V letech 1990–1992 byl redaktorem zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, později v letech 1993–1997 pracoval postupně jako vedoucí redaktor exportní redakce ČTK, vedoucí redaktor zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupce šéfredaktora a reportér časopisu Týden, překladatel pro Reader´s Digest Výběr a jako redaktor Rádia Svobodná Evropa. Od roku 1997 působil v deníku Právo, a to nejprve jako politický komentátor, později se specializoval na velké rozhovory s osobnostmi české i světové politické scény. Z redakce odešel ze zdravotních důvodů v roce 2008.
V šedesátých letech přispíval do Studenta, od počátku sedmdesátých let, kdy nemohl publikovat, psal pod jmény přátel (mj. články o vědě v Sedmičce pionýrů). Seriály o sci-fi literatuře v Technickém magazínu vydával pod jmény
Jaroslava Veise (Zítřek, který byl nejprve napsán, 1977–78) a Ondřeje Neffa (Podoba věcí příštích, 1981). Jako překladatel se anonymně podílel na překladu knihy povídek
Isaaka Asimova Já robot (povídky Malý ztracený robot a Únik, 1981; v 1. vyd. uveden jako překladatel pouze Oldřich Černý); pod jménem Vladimíra Železného přeložil i několik povídek pro časopis
Světová literatura. Publikoval také pod jménem svého přítele Miroslava Kostky (v antologiích Železo přichází z hvězd a Lidé ze souhvězdí Lva, obě 1983, Návrat na planetu Zemi, 1985, a Lovci zlatých mloků, 1988). Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Za novinářskou práci mu nadace Českého literárního fondu udělila Cenu Karla Havlíčka Borovského (2003). – Od roku 1989 užíval šifry ak (v Lidových novinách aj.).
Literární činnost Alexandra Kramera je zcela věnována vědecko-fantastické literatuře. Její znalost autor prokázal jak literárněhistorickým přehledem anglosaské sci-fi (Všechno je jinak), tak i vlastní povídkovou tvorbou. Svébytným způsobem, s bohatou, převážně racionalisticky založenou invencí v ní naplňoval charakteristické postupy, modely a schémata žánru, využíval jeho rekvizity (vynálezy, roboti, mimozemšťané, mytologické příběhy a hrdinové) a typická témata (utopie a antiutopie, katastrofické vize, manipulace s člověkem, odlidštění světa aj.). Těžiště Kramerova díla tvoří prózy filozofující a psychologizující, typově navazující na
H. G. Wellse,
George Orwella a
Karla Čapka. Autor se v nich nejen ve vážné, ale často i v humorné, satirické či absurdně laděné rovině zaměřil zejména na otázky hodnotového systému, lidské identity, podstaty a poznatelnosti reality, smyslu lidského života a tvořivosti. Po stránce kompozice v textech často pracoval s kombinací chronologie a retrospektivy, přičemž logické vyústění událostí příběhu je často předsunuto na začátek vyprávění tak, aby syžet poukazoval k tematizované relativitě času a pointa přinesla překvapivý (a někdy ironizující) zvrat. – Později se Kramerův zájem zcela přesunul od beletrie k novinářské práci: knižně vyšlo několik souborů rozhovorů, publikovaných původně v deníku Právo.
BIBLIOGRAFIE
Próza a práce o literatuře: Experiment pro třetí planetu (PP sci-fi, 1976, pod jm. spoluautora Jaroslava Veise); Pandořina skříňka (PP sci-fi, 1979, pod jm. spoluautora J. Veise); Všechno je jinak (studie, 1987, pod jm. spoluautora Ondřeje Neffa); Exodus s happy endem (PP sci-fi, 1989, pod jm. Miroslava Kostky); Nezlomnej lidskej duch (PP 1997; výbor autorových povídek publikovaných původně pod jmény J. Veise a M. Kostky).Ostatní práce: Interview: 126 novinářských rozhovorů (2001); Interview 2: 105 novinářských rozhovorů (2002); Interview 3: 66 novinářských rozhovorů (2003); Interview 4: 69 novinářských rozhovorů (2005); Interview 5: 74 novinářských rozhovorů (2006); Topolánek versus Kramer aneb pět let české politiky (a žurnalistiky) (2007; na ediční přípravě knihy se A. K. nepodílel); Interview 6: 64 novinářských rozhovorů (2008).
Příspěvky ve sbornících (pod jm. M. Kostky): Lidé ze souhvězdí Lva (1983); Železo přichází z hvězd (1983); Návrat na planetu Zemi (1985); Lovci zlatých mloků (1988).
Účast v týmových pracích: Encyklopedie literatury science fiction (1995; autor většiny anglosaských hesel).
Překlady: I. Asimov: Já, robot (1981, A. K. neuveden, 1993, s dalšími).
LITERATURA
Studie a články: A. Kudrnová – J. Chuchma: Pokrývači a pokrývaní, MS 1991, č. 27; I. Adamovič: A. K. (heslo), Ikarie 1992, č. 3; J. Veis: Můj přítel Saša Kramer, předmluva in Nezlomnej lidskej duch (1997).Recenze: Experiment pro třetí planetu: J. Pelc, LM 1977, č. 5 * Pandořina skříňka: O. Chaloupka, Tvorba 1980, č. 11 * Exodus s happy endem: P. Kosatík, Ikarie 1990, č. 6 * Nezlomnej lidskej duch: I. Adamovič, Ikarie 1997, č. 5 * Interview: A. Haman, NK 2001, č. 15.
Rozhovor: M. Krausová, NK 1990, č. 13; I. Szalaiová, Orfeus 1992, č. 2; červ, Tvar 2001, č. 5.
Nekrology: J. Hanák, M. Topolánek a E. Kohák, Právo 31. 5. 2012; O. Neff: LidN 31. 5. 2012 (k tomu polemika J. Peňás LidN 1. 6. 2012); J. Rejžek: LidN 31. 5. 2012; J. Veis: Právo 1. 6. 2012.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1994)
Aktualizace hesla: 11. 5. 2016
(ap)
Aktualizace bibliografie: 11. 5. 2016
(ap)