Slovník české literatury po roce 1945
František SKORUNKA
* 16. 11. 1944, Brloh (u Českého Krumlova)
Literární historik, kritik a prozaik
Syn zedníka. Studoval gymnázium v Českém Krumlově (mat. 1962) a češtinu a dějepis na PedF v Českých Budějovicích (1967 diplomová práce Česká literární avantgarda, PaedDr. 1984 na základě rigorózní zkoušky). Učil na ZŠ, nejprve 1965–67 v Besednici, v Hořicích na Šumavě (do 1970) a v Mladé Vožici (do 1977). Poté byl půl roku na tvůrčím stipendiu a krátce pracoval jako strojník v čistírně odpadních vod v Táboře. 1978–81 opět učil na ZŠ v Táboře. Od roku 1981 byl odborným asistentem na katedře české literatury PedF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní zde působí jako externí pedagog.
Povídky a publicistiku uveřejňoval v
Tvorbě,
Kmeni, Rudém právu, Mladé frontě, Práci, Vlastě, Literárním měsíčníku, Mladém světě, Jihočeské pravdě (České Budějovice) aj., prózy pro děti ve
Sluníčku,
Mateřídoušce, Ohníčku
a Pionýru. Po roce 1990 přispívá do Českobudějovických listů, Haló novin a Obrysu-Kmene. Spolupracoval s
Čs. rozhlasem a Čs. televizí, mj. je autorem televizní hry Neviditelné nebezpečí (Brno 1982).
Skorunkovo didaktické až moralistní zaměření se nejvýrazněji projevilo v knize Já, tvůj bližní, sbírce povídek založených na kritice sobectví a lhostejnosti, či naopak na kladném příkladu. Takovým vzorem je i hrdina historického románu ze Šumavy Hlas velikého chóru, který dospívá od katolické víry k revolučnímu uvědomění, a také hrdina románu Bezpečné místo, jenž je v manželském soužití sice neúspěšný, ale v zaměstnání se činorodostí ostře odlišuje od téměř satiricky pojatých spolupracovníků. Vzpomínková próza Údolí věčných návratů dosahuje osobitosti v pasážích, v nichž si autor se sebeironií vybavuje své outsiderství.
BIBLIOGRAFIE
Próza a práce o literatuře: Chuť žít (PP 1975); Údolí věčných návratů (R 1976); Já, tvůj bližní (PP 1979); Hlas velikého chóru (R 1982); Bezpečné místo (R 1986); Krátké spojení (PP 1987); Pojď si hrát, měsíci (pohádky, 1991); Pověsti Táborska (1991); Světová literatura. Od nejstarších dob po baroko (skripta, 1992); Zahrada zapomenutých vůní (PP 2005); Úvod do tvůrčího psaní (2006).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Všedný deň (Bratislava 1979); Kam se poděla původní česká literatura? (1997); Měsíc ve dne (2002); Na druhém břehu (2002).
LITERATURA
Studie a články: Svět plný hlasů. F. S. (literární profil a bibliografie, rozmnož,, 1984, ed. R. Nejezchlebová); B. Junková: Některé mluvenostní stylizace v jihočeské próze Františka Skorunky, in sb. Pocta Dušanu Šlosarovi (1995).Recenze: Údolí věčných návratů: J. Adam, LM 1977, č. 4 * Já, tvůj bližní: J. Lukeš, Tvorba 1979, č. 36 * Hlas velikého chóru: J. Slomek, Tvorba 1983, č. 9, příloha Kmen * Bezpečné místo: V. Novotný, ZN 23. 5. 1987 * Pojď si hrát, měsíci: (amk) (A. Mikulášek), Haló noviny 30. 1. 1995 * Zahrada zapomenutých vůní: A. Mikulášek, Haló noviny 4. 11. 2005, příl. Obrys-Kmen, č. 44 * Úvod do tvůrčího psaní: A. Mikulášek, Haló noviny 30. 6. 2007, příl. Obrys-Kmen, č. 25.
Rozhovory: S. Neradová, Deník Jihočeská pravda 12. 11. 1991; M. Černík, Haló noviny 18. 5. 2001, příl. Obrys-Kmen, č. 20.
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998)
Aktualizace hesla: 7. 9. 2008
(kb)
Aktualizace bibliografie: 7. 9. 2008
(kb)